M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ

Prezentace na téma: "M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ"— Transkript prezentace:

1 M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ
Autor modulu: Ing. Radim Církva

2 Systém kapraďorostů kapraďorosty dělíme do tří tříd na plavuně, přesličky a kapradiny Třída: plavuně stonek plný, nečlánkovaný, většinou plazivý a vidličnatě větvený asimilační listy jehlicovité a zelené výtrusnicové listy kopinaté, žluté, na líci mají výtrusnice a většinou uspořádané do výtrusných klasů na koncích vzpřímených stonků prokel se vyvíjí velmi dlouho (10 až 15 let) ASIMILAČNÍ LIST TROFOFYL VÝTRUSNICOVÝ LIST SPOROFYL VÝTRUSNÝ KLAS VÝTRUSNICE

3 Zástupci plavuní plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
- až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly s bílým vláskem - na konci vzpřímených větévek 2 až 3 dlouze stopkaté klasy - suché, minerálně chudé a kyselé půdy

4 plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)
- až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly nemají bílý vlásek - na konci vzpřímených větévek jeden přisedlý klas - vlhké a kyselé půdy, rašeliniště, podhůří až hory

5 vranec jedlový (Huperzia selago)
žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku, netvoří zřetelný výtrusný klas - do 30 cm přímý stonek, trofofyly i sporofyly jsou stejného tvaru - žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku - vlhké a kyselé půdy v horách i nad horní hranici lesa

6 stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený
Třída: přesličky stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený buňky pokožky zpevněny SiO₂ (využítí k čištění nádob) trofofyly drobné a šupinaté sporofyly štítkovité, šestiboké a na rubu vakovité výtrusnice výtrusné klasy se skládají ze sporofylů a jsou na konci stonku výtrusy kulovité se čtyřmi pentlicovitými mrštníky (hapterami) pohlavně rozlišené výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích a následně dojde snadněji k oplození vaječné buňky lupenitý prokel je dvoudomý KLAS VÝTRUSY SPOROFYLY za vlhka za sucha

7 přeslička rolní (Equisetum arvense)
b - má dva typy lodyh: a) jarní – vysoká do 20 cm, hnědá, nevětvená, zakončená klasem, později odumírá b) letní – do 50 cm, zelená, větvená, postranní větve jednoduché - světlomilná, lesní okraje, podél příkopů a často jako plevel na poli

8 přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
- má pouze jednu lodyhu, vysokou do 60 cm , je jedovatá - nejdříve je lodyha hnědá, nevětvená s výtrusným klasem - až opadne klas, lodyha zezelená a přeslenitě se rozvětví - postranní větve jsou bohatě větvené - stínomilná a vlhké půdy

9 stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny
Třída: kapradiny stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny listy většinou trofosporofyly, v mládí spirálně svinuté později jsou listy velké, často 2 až 3 krát zpeřené výtrusnice na rubu nebo na okraji listů se seskupují v kupky kupky mohou být chráněny blanitou ostěrou po obvodu jsou výtrusnice opatřeny prstencem, umožňujícím roztržení výtrusnice a vyprášení výtrusů prokel je zelený, srdčitě lupenitý a oboupohlavní KUPKA VÝTRUSNIC VÝTRUSNICE VÝTRUSY OSTĚRA

10 kupka výtrusnic čepel listu je rozdělena v úkrojky trofosporofyly mladý list oddenek s kořeny

11 kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
- listy 1 m vysoké, 2 krát zpeřené - listový úkrojek na okraji jemně (vroubkovaně) zubatý - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy s dobrým rozkladem humusu

12 kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana)
- listy 1 m vysoké, 3 krát zpeřené, listový úkrojek osinkatě zubatý - dolní pár listových úkrojků je asymetrický (větší je ú. směřující k bázi) - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně chudší až středně bohaté, vlhké až mokré půdy

13 papratka samičí (Athyrium filix-femina)
- listy 1 m vysoké, 2 až 3 krát zpeřené, listový úkrojek zřetelně zubatý - výtrusné kupky kryty čárkovitými (podlouhlými) ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy

14 hasivka orličí (Pteridium aquilinum)
- největší naše kapradina, až 2 m vysoká, tvoří rozsáhlé porosty - cévní svazky na příčném řezu řapíku připomínají dvouhlavou orlici - světlezelené listy v obrysu trojboké, 2 až 3 krát zpeřené - výtrusnice na rubu listových úkrojků při jejich podvinutých okrajích - minerálně chudé a kyselé půdy s vrstvou surového humusu

15 žebrovice různolistá (Blechnum spicant)
má dva druhy jednoduše zpeřených listů: asimilační – vnější, poléhavé do 30 cm, tmavozelené s širokými úkrojky výtrusnicové – vnitřní, vzpřímené do 50 cm, s výtrusy – úzké čárkovité lístky připomínají žebra zvířecí kostry - minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horských smrčinách, rašeliniště

16 bukovinec osladičovitý (Phegopteris polypodioides)
- listy do 40 cm vysoké, v obrysu trojúhelníkovité, jednoduše zpeřené - dolní pár listových úkrojků je zřetelně skloněný dolů - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - minerálně středně bohaté a vlhké půdy s dobrým rozkladem humusu

17 osladič obecný (Polypodium vulgare)
- do 40 cm, dlouze řapíkaté, peřenosečné, kožovité, tmavě zelené listy - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - na skalách, balvanech, kamenitých a vlhkých půdách

18 jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium)
- do 45 cm dlouhé, jazykovité, kožovité a celokrajné listy - kupky čárkovité - vápnité půdy, zahliněné suťové lesy, skalní štěrbiny - Moravský kras (Josefovské údolí), Macůška u Hranic, Trojačka u Hodslavic

19 Úkoly na příště 1. Vysvětlete pojmy výtrusnicový klas a výtrusnicová kupka? 2. Jakou funkci mají haptery u přesliček? 3. Která kapradina má funkčně rozlišené listy?