Nová finanční perspektiva a krize eurozóny

Prezentace na téma: "Nová finanční perspektiva a krize eurozóny"— Transkript prezentace:

1 Nová finanční perspektiva a krize eurozóny
Lubor Lacina Mendelova universita v Brně Jean Monnet Centre of Excellence

2 Krize eurozóny a rozpočet EU
Evropský integrační projekt se dostal na křižovatku Tři možné cesty řešení: Prohloubení integrace – vytvoření politické unie s federálním rozpočtem Zachování současného stavu Disintegrace – návrat ke společnému trhu a národním měnám Krize eurozóny potvrdila omezenou stabilizační kapacitu rozpočtu EU

3 Co napsali jiní.. MacDougall, D. (1977): Report of the Study Group on the Role of Public Finance in European Integration. Brussels, European Commission. Sapir, A. (2003): ‘An Agenda for a Growing Europe. Making the EU Economic System Deliver’, Report of an Independent High-Level Study Group established on the initiative of the President of the European Commission. P. De Grauwe (2004): „Without political integration the eurozone will be like house without roof“. Pisani, J. – Wolff, G. (2012): Options for a Euro-Area Fiscal Capacity

4 Status Quo Omezená velikost rozpočtu EU ve srovnání s federálními i národními rozpočty – omezená redistribuční funkce a zcela chybějící stabilzační funkce Víceletá perspektiva – omezená flexibilita Z historických důvodů většina výdajů na zemědělskou a regionální politiku Omezené vlastní zdroje – žádná daň EU – závislost na příspěvcích členských států „Juste retour“ problém – rozdělení na čisté přispěvatele a příjemce

5 Proces vyjednávání o MFF
Komise připravuje návrh Evropský parlament má právo veta, ALE Rada stanovuje strop rozpočtu – na úrovni Rady převažují národní zájmy nad zájmy Společenství

6 Navrhovaný směr reformy
Zvýšení stropu rozpočtu EU (2 – 5% EU HND); Posílení stabilizační funkce rozpočtu EU (podoba fungování ESM); Nalezení vlastního zdroje příjmů (např. podíl na dani z příjmu právnických osob);

7 Návrh Bruegel Think Tank
Federální rozpočet – přesun sociálního pojištění a části korporátní daně do příjmů rozpočtu EU Přerozdělení (transfery) na základě kritéria odchylky od potenciálního HDP Posílení stabilizační kapacity spojené s výraznou ztrátou fiskální autonomie členských států (fiskální unie)

8 Vlastní návrh (I.) Jakékoliv zvýšení rozpočtu EU musí být spojeno s poklesem relativní velikosti národních rozpočtů Nesmí dojít k trvalým transferům do členských zemí a navýšení rozpočtu EU nesmí být spojeno s růstem daňové zátěže občanů a firem EU Je nutné oslabit dominanci Rady EU při stanovení stropu finanční perspektivy Současné prostředky v EMS by měly být přesunuty do rozpočtu EU nebo nově vzniklého rozpočtu eurozóny Stanovení jasných kritérií pro poskytování transferů (vyrovnávání asymetrických šoků)

9 Vlastní návrh (II.) Schéma založené na doporučeních teorie OCA
Míra divergence - význam asymetr. šoku: 1 minus korelace HDP (čím vyšší indikátor tím vyšší transfery) Podobnoszt s návrhem Pisani – Ferry – Wolff transfery na základě velikosti produkční mezery

10 Vlastní návrh (III.) Reforma vlastních zdrojů – nové vlastní zdroje:
Daň z finančních transakcí Sociální pojištění Část daně ze zisku právnických a fyzických osob Reforma výdajů Přesun financování zemědělské politiky na národní rozpočty a výrazné omezení politiky HSS jen na nejchudší regiony Posílení nástrojů na podporu růstu a konkurenceschopnosti (např. podpora přílivu PZI a reforem trhu práce včetně růstu mobility) Financování obranné politiky z rozpočtu EU (úspory z rozsahu) Pouze dočasné transfery zemím zasaženým asymetrickým šokem (pouze za podmínky provádění reforem)

11 Proč k reformě nedošlo? EU není politickou unií, stále převládají národní zájmy nad zájmy Společenství; Neochota národních vlád (politiků) vzdát se kontroly nad částí daní vybraných v členských zemích Negativní postoj tzv. čistých přispěvatelů k vyšší míře přerozdělování (UK. Nizozemí, Německo, Švédsko) První by musela být nalezena shoda na harmonizaci výpočtu daňových základů EU vers. Eurozóna (vlastní rozpočet pro EU a vlastní pro země eurozóny?)

12 Ztracená příležitost? Probíhající krize eurozóny a nastavené mechanismy jejího řešení jsou příležitostí pro diskusi o významné reformě rozpočtu EU: Krize posílala debatu o nutnosti posílení stabilizační role rozpočtu EU. Zatím však chybí konkrétní návrhy. Jakékoliv jednání o podstatné reformě bude vyžadovat podporů politických reprezentací členských zemí – hledání kompromisů je časově náročné Podstatnou reformu rozpočtu lze očekávat až v rámci diskuse o podobě MFF po roce 2020