Analýza struktury povolání v Americe

Prezentace na téma: "Analýza struktury povolání v Americe"— Transkript prezentace:

1 Analýza struktury povolání v Americe
The Occupational Composition of American Classes: Results from the Cluster Analysis’ Analýza struktury povolání v Americe Veronika Hladíková UK FSV, Analytické metody výzkumu

2 Occupational Composition of American Classes
The American Journal of Sociology (1977 ) Reeve Vanneman provedeny dvě shlukové analýzy založeny na základě podobností v: 1) vnitrogenerační mobilitě 2) sídelní segregaci dělení na ne/zemědělská povolání v druhé úrovni shlukování se soubor dělí na střední a pracující třídu * Amerika – continuous status (Lenski 1952) Evropa – dělení společnosti na třídy v moderní společnosti se mění povaha společenské struktury v obou analýzách je většina úředníků (a v druhé analýze i technikové) se spíše podobá manuálně pracujícím než k  střední třídy (toto přiřazení úředníku k manuálně pracujícím podporuje i analýza přátelství mezi jednotlivými třídami)

3 Teorie změn v moderní společnosti
teorie buržoazní padá hranice mezi ne/manuální pracovní silou kvalifikovaná prac. síla nemanuální třída bílé límečky pracující třída teorie proletarizace zájmy střední třídy zájmy tradiční pracující třídy kapitalisté pracující Dahrendorf (1959) držitelé úřední autority ti, kteří jí podléhají* Bell (1973) nárůst počtu technických a sociálních odborníků posun od průmyslu   k službám dělení tříd dle vztahu ke vzdělání** Dahrendorf se vyjadřuje k postkapitalistické společnosti. Nicméně žádná z technik zkoumající vývoj sociální struktury nebyla dostačující (hledání statisticky významných rozdílů, škály), využívali k analýzám spojité veličiny 70. léta – Thiel a Goodman přišli s technikou umožňující zpracovat kategoriální data (uspokojí i kvantitativně orientované sociology)

4 Cíle shlukové analýzy nalézt podobné skupiny objektů + roztřídit je do několika stejnorodých shluků * použít tam, kde mají objekty tendenci shlukovat se do přirozených skupin odhalit strukturu souboru a klasifikovat jednotlivé objekty * shlukovat lze objekty i proměnné * hledáme rozklad, který by byl z určitého hlediska nejvýhodnější → dosáhnout stavu, kdy objekty uvnitř shluku jsou si co nejvíce podobné a objekty z různých shluků co nejméně nezobecňujeme na populaci, ale jen na zkoumaný soubor mají za cíl i jiné metody, např. mnohorozměrné škálování 3) (obvykle počet shluků není předem znám, nepoužíváme zde vysvětlující proměnnou, jako je tomu např. u diskriminační analýzy) 4) (když má více proměnných podobné hodnoty, lze je výhodně zastoupit jen jednou proměnnou a snížit rak rozměr úlohy, sloučit dvě proměnné a snížit tak počet proměnných v kontingenční tabulce)

5 Hlediska, dle kterých klasifikujeme
je/není zadán počet shluků 1) při omezeném počtu shluků → rozdělíme objekty do k shluků a pak je přehazujeme a optimalizujeme (spíše až v 80. letech kvůli nedokonalosti PC) – tzv. iterační, nehierarchické shlukování 2) pokud počet shluků není omezen → hierarchické seskupování aglomerativní hierarchický postup (postupujeme od n shluků, v každém kroku spojíme dva další nejbližší objekty) divizivní hierarchický postup (postupujeme od jednoho k n shlukům) existují různé míry podobnosti, vzdálenosti (většinou nabývají hodnot od 0 do 1 = max. podobnost či vzdálenost)

6 Počátky shlukové analýzy
Otázky změny sociální struktury může pomoci vyřešit shluková analýza původně použita v biologii, fylogenetické taxonomii, kognitivní a sociální psychologii Boorman a White (1976) použili shlukovou analýzu k popisu sociálních sítí Laumann (1973) analýza sítí přátelství v Detroitu (metoda nejvzdálenějšího souseda)

7 semiskilled skilled lower middle petty bourgeois upper middle
odborníci (OSVČ) manažeři obchodníci (ost.) velko+maloobch. vlastníci obch. (OSVČ) úředníci odborníci (plat) kvalif. konstruktéři kvalif. (ost.) kvalif. výrobci dělníci (ost.) služby odborníci-výrobci odborníci (ost.) dělníci (výrobci) semiskilled skilled lower middle petty bourgeois upper middle Dělení na white a blue collars Používá metodu complete linkage, Johnson (1967) – povíme si později

8 Míry vzdáleností, podobností
vypočítat pro všechny dvojice objektů matici příslušných měr n x n na diagonále nuly (matice vzdáleností) jedničky (matice podobností)

9 Některé míry vzdáleností znázorněné v dvourozměrném prostoru
Hemmingova vzdálenost Eukleidovská vzdálenost Čebyševova vzdálenost A B

10 Postup při aglomerativním hierarchickém shlukování
vypočítat matici D vhodných měr vzdáleností 2) začneme s rozkladem na n shluků (každý objekt je v jednom shluku) 3) najdeme dva objekty (v dalších krocích to mohou být shluky), které jsou si nejblíže, mají minimální vzdálenost, která je posuzována podle kritérií: metoda nejbližšího souseda (tzv. jednoduché spojení, single linkage) b) metoda nejvzdálenějšího souseda (tzv. úplná vazba, complete linkage) c) metoda průměrné vazby (average linkage) 4) spojíme tyto dva objekty, v matici vzdáleností odstraníme tyto objekty a připíšeme jim nový řádek a sloupec společný pro tyto dva objekty 5) pokud jsme se nedostali k jednomu shluku (tedy na konec), pokračujeme zase od bodu 1) Ad a) – vzdálenost shluků se posuzuje podle dvou objektů z různých shluků, které jsou si nejblíže (problém je, že do jednoho shluku se mohou dostat shluky, které mají k sobě relativně daleko, pokud větší počet dalších objektů mezi nimi vytvoří pouto) Ad b) jako kritérium pro spojování jsou brány naopak nejvzdálenější objekty (odpadá tedy problém řetězení, viz výše; je tu tendence tvořit kompaktní shluky) Ad c) jako kritérium pro posouzení min. vzdálenosti se používá průměr ze všech možných mezishlukových vzdáleností objektů pozn.: existují i další metody, např. centroidní metoda, Wardova metoda; různé metody často vedou k podobným, ne však nutně stejným řešením (zvláště co se týká úrovní shlukování);

11 Mezigenerační mobilita
Pevné vazby – aristokraté – nízká mobilita (rigidita) Polopropustné vazby – mezi ne/zemědělskými povoláními, mezi ne/manuálními Míra mobility / rigidity ve společnosti – ideální proměnná pro shlukovou analýzu Blau and Duncan (1967)* Data OCG Study of American Males kritérium míra vzdálenosti současného povolání respondenta a zaměstnání otce Míra vzdálenosti γ = <0;1> čím vyšší γ, tím je vzdálenost povolání od shluku nějaké třídy větší. Největší rozdíl mezi ne/zemědělskými povoláními Úředníci jsou mezi manuálními povoláními (pak použil Hope (1972), akorát počítal aglomerativní metodou, došel k podobným výsledkům jako níže uvedená analýza, také zařadil úředníky do working class)

12 Mezigenerační mobilita
MIDDLE CLASS WORKING CLASS AGRICULTURAL OCCUPATIONS OSVČ, manažeři vlastníci odborníci (plat) maloobchodníci kvalifikovaní konstruktéři výrobci služby úředníci dělníci zemědělci zemědělští dělníci NONAGRICULTURAL OCCUPATIONS OCCUPATIONS Zjišťují se podobnosti v mobilitě, ne míra mobility/rigidity (Pozn.: logicky: při vypočítání rozdílů mezi mírou vzdál. γ od dvou různých shluků (tříd) je vidět jasné přiřazení k jedné nebo druhé třídě podle znaménka, absolutní hodnota tohoto rozdílu pak vypovídá o míře podobnosti s tímto shlukem) (pozn.: 71% úředníků mělo blue collar fathers, což je blíž 84% manuals, kt. měli b.c.fathers (γ = 0,36) než k 50% nonmanuals, kt. měli b.c.fathers γ = 0,42) Podporuje hypotézu o proletarizaci, nepodporuje teorii buržoazní

13 Sídelní segregace Souvisí s konstrukcí sociálních sítí jedince
Původně Duncan and Duncan (1955) – opět ztroskotaly rozsáhlejší analýzy kvůli technice 1970 Oblast Peoria v Illinois populace téměř 350 000 obyvatel bílé obyvatelstvo nad 16 let * použit Giniho koeficient (0 = rovnoměrná distribuce, 1 = nerovnoměrná distribuce) divizivní metoda výsledky rozdělení venkov město (tedy ne/zemědělská povolání) working middle class Stejná analýza provedena u mužské populace této oblasti 39 kategorií povolání

14 nižší nemanuální povolání úředníci, účetní, technici
Sídelní segregace typická middle class personální služby podnikatelé nižší nemanuální povolání úředníci, účetní, technici zemědělci typická working class middle class working class ! 39 kategorií povolání working class obsahuje tři nemanuální povolání (technici, účetní, úředníci) middle class obsahuje i personální služby (65% z této třídy tvoří kadeřníci a holiči) velká část předpokládané lower middle class bydlí spíše v blízkosti working class (úředníci) nižší nemanuální povolání a podnikatelé - mají skoro stejně blízko ke střední a pracující třídě, mohly by utvořit vlastní skupinu Podpořena opět (i když slabě) hypotéza o proletarizaci, teorie buržoazní nepodpořena Stejná analýza provedena u mužské populace této oblasti Podobné, rozdíl v zařazení podnikatelů maloobchodníků – jsou blíže working class; je zde větší rozdíl mezi middle a working class než v celé populaci (uvažován vliv manželek, nicméně neprozkoumáno)

15 Závěr POZOR! Shluková analýza je dobrá na popis struktury, ne dynamiky
Pouze základ pro další analýzy, bylo by třeba dál podrobněji zkoumat soubor velmi snadné použití na dobře programově vybaveném počítači může svádět k formálnímu řešení úloh, které nemají smysl jasně vymezit smysl a cíl úlohy, správně interpretovat