Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilLadislav Netrval
1
Vikingové "A furore normannorum libera nos domine!„ "Bože, chraň nás před zlobou Nordických mužů!"
2
Jak a proč se Vikingové označovali v různých zemích
Pokud bylo slovo Viking severského původu: -např. od slova Vík (zátoka,fjord) nebo od slova Víg (boj, bitva) Nebo jiného původu: může být odvozeno od slova wikan (tuleň) - zde by byl Viking vlastně lovec tuleňů. či od slovesa víkja (vyhýbat se, vzdalovat se) - narážka na taktiku Vikingů výraz „víkingr“ mohl také obecně označovat „bojovníka-mořeplavce“ či doslova „pirát“ slovo „víking“ pak tedy „pirátskou výpravu ke vzdáleným pobřežím“ Řekové „Vaeringjar“ Španělové „Majdus“ Irové „Lochlannach“ = „člověk ze severu“ Frankové „Normané“ Angličané „Dáni“
3
Vikingská společnost 1)Starší dělení 2)Novější dělení
Nejnižší vrstva Chudáků Střední vrstva Farmářů (většina) Vrstva Jarla (aristokracie) 2)Novější dělení Otroci Svobodný sedlák, majitel půdy Nájemník-také svobodný, ale nevlastnil farmu kde žil a pracoval Náčelník, bohatý člověk, který se věnoval většinou boji Král, byl volený Thingem
4
Soudy a legislativa Tyto pravomoci měl Thing (shromáždění)
Zúčastňoval se ho každý svobodný muž, ale i ženy Volil nového krále Soudil pře, výkon rozsudku měl ale na starosti žalobce, což mělo na výkon práva neblahý vliv Zákony nebyly psané, pouze ústní podání, ale první zmínky jsou už kolem roku 600 n.l. Chování ve společnosti řídily hlavně zvyky a tradice, Viking se nesměl zahanbit a pokud se tak stalo jediným řešením byla pomsta: "Otrok se mstí ihned, hlupák nikdy."
5
Život Vikingů Vikingové nebyli pouze válečníci, ale i zemědělci, pastevci a řemeslníci. Pěstovali oves, ječmen někdy i pšenici Chovali skot, prasata, slepice Lovili ryby (lososy) a tuleně
6
Život Vikingů V zimě se Vikingově zdržovali doma, spravovali nástroje, zbraně a stavení, ženy tkaly látky a šily Když byl muž na výpravě stala se jeho žena hlavou rodiny a měla na starosti chod celé domácnosti, vařila pivo, prala... Hygiena, Vikingové o sebe údajně dost pečovali a proto měli mít obrovský úspěch u Anglických žen-ať už to tak bylo nebo ne tak na dnešní měřítka by se o hygieně nebo čistotě rozhodně mluvit nedalo
7
Vikingští Bohové Odin - otec bohů, bůh války, bůh poezie a moudrosti. Je mocný, ale proradný, někdy bývá zobrazován jako bůh vojáků. Obětoval své jedno oko, aby získal moc vědění a porozumění. Žil ve Valhale se svými ochočenými vlky Gerim a Frekim, osminohým koněm a ochočenými havrany, kteří za něj pozorovali svět. Shromažďoval zde slavné zabité bojovníky. Obávali se ho jak lidé, tak bohové. Jeho kouzelné kopí Grungir nikdy neminulo cíl. Thor - bůh hromu, Odinův syn. Chránil ostatní bohy a lidi pomocí kladiva jménem Mjollnir (což znamená blesk). Vikingové často nosili kolem krku amulety ve tvaru kladiva, které je měly ochraňovat. Jezdil v kočáře taženém dvěma ohromnými kozly. Vikingové věřili, že zvuk hromu je řinčení kol Thorova kočáru jedoucího po nebi.
8
Vikingští Bohové Frigg - bohyně zrození, manželka Odina, která pečovala o zdraví a spokojenost lidí, zvláště dětí. Byla krásná a laskavá a měla svůj vlastní palác, kde splétala vlákno do mraků. Jako jediná z bohů zná osudy všech a může do nich zasahovat. Baldr - bůh krásy, Odinův syn. Byl milovaným synem Odinovy manželky Frigg. Stejně jako se bála matka Achillova, tak se bála i Frigg o osud svého dítěte. Proto požádala všechny živé tvory i neživé předměty, aby Baldrovi neubližovaly. Všichni to přislíbili, a Baldrovi od té doby nic neublížilo. Je nejchytřejší z Ásů, moudře a krásně hovoří a je také velice mírumilovný. Žije na místě zvaném Breidablik - to je v nebi. Loki - napůl bůh, napůl ďábel. Krásný a chytrý, ale také mazaný a neupřímný. Vtipálek, jehož legrácky způsobovaly ostatním bohům celou řadu nepříjemností. Dokázal se proměnit v libovolné zvíře či hmyz. Jednou na sebe vzal podobu klisny a porodil osminohého koně
9
Vikingští Bohové Tyr - bůh čestného boje, spravedlnosti a přísahy. Zbraně Vikingů bývaly často označeny jeho runou. Hel - bohyně zesnulých. Napůl živá, napůl mrtvá. Velice nádherná žena, která však měla od pasu dolů podobu hrůzné kostry. Heimdall -zlatozubý bůh, jenž chránil Bifrost, duhový most spojující zemi s Asgardem (zemí bohů). Měl tak dobrý zrak, že viděl i v noci. Měl tak dobrý sluch, že slyšel růst ovčí srst. Věřilo se, že ohlásí Ragnarok (konec světa) troubením na roh
10
Bydlení
11
Bydlení
12
Bydlení
13
Bydlení Stavělo se z toho co bylo po ruce (z Jílu, kamení, dřeva..)
Obvyklá stavba byla poměrně dlouhá a rozdělena do 3 částí. Na jednom kraji stáje, na druhém chlévy a v části uprostřed se bydlelo. Tyto stavby neměly žádná okna ani komín, při hoření ohně tam bylo tedy značně nepříjemně Truhlice na osobní věci
14
Oblečení Způsob oblékání Vikingů závisel na třech věcech 1. V jaké části Skandinávie žili 2. Jaké bylo jejich postavení ve společnosti 3. Jak byli bohatí.
15
Oblečení
16
Výstroj Výstroj bojovníka byla ryze praktická, umožňující snadný pohyb a chránící před vlivy počasí. Zbroj byla většinou kožená a v ní byly všity kovové části chránící před zásahy šípů Bohatší muži si mohli dovolit těžkou kroužkovou zbroj. Vzhledem k tomu že si výstroj pořizoval každý sám, bylo k vidění mnoho často nesourodých částí různých zbrojí, tak jak se k nim majitel postupně dostal
17
Výzbroj Meč Známou a velice důležitou součástí výstroje byl MEČ, většinou asi 1m dlouhý. Používal se většinou spíše jako bodná zbraň, než sečná. Sekera Sekera prošla dlouhým vývojem a byla mistrovsky uzpůsobena svému účelu. První rána sekery měla totiž přeseknout štít nepřítele( většinou se podařilo) a druhým seknutím (nebo při pohybu zpět-záleželo na zručnosti válečníka) nepřítele zabít.
18
Výzbroj Kopí Kopí se užívalo bud při boji na krátkou vzdálenost, nebo se dalo hodit. Štít Většinou kulatý nebo oválný, v průměru asi 1m. Sloužil k obraně před výpady nepřítele a šípy. Dalo se sním ale srazit nepřítele na zem, a následně úderem hrany štítu do krku nepřítele zabít.
19
Helma Helma byla vyrobena z kůže nebo železa a byla bez pověstných rohů. Železné helmy měly chránič nosu a očí, někdy i chránily i krk
20
Lodě Vikingské lodě byly nedílnou součástí jejich životů a samozřejmě i jejich vojenských úspěchů, proto je až překvapivé, že se o nich téměř nezmiňují-zdá se to být důkazem toho, že stavba lodí byla do jisté míry zahalena rouškou tajemství
21
Lodě Vikingská loď, Drakkar, byla schopna se plavit po moři i po řekách což značně zvětšovalo počet míst kde mohli Vikingové „působit“
22
Lodě Drakkar měl 1 stěžeň a na něm čtvercovou plachtu. K pohonu mohl využívat i vesla. Délka drakkaru byla kolem 15-20m a uvezla až 70 lidí (ta největší objevená co měla necelých 25m)
23
Lodě Lodě Jak je patrné z obrázků, plavbu po řekách jim umožňoval velice mělký ponor
24
Lodě Hlavice zdobící příď Drakkaru
25
Taktika Vikingové bojovali účinně a disciplinovaně vzhledem k vzájemným přátelským vztahům mezi členy posádky. Tyto vzájemné rodinné nebo sousedské vazby byly rozhodně výraznější než u většiny jejich protivníků. Značná pohyblivost a moment překvapení jim často při střetu dovolily vyrovnat početní převahu nepřítele. Útočili v klínovité formaci, na jejímž hrotu byli nejlepší bojovníci Berserkrové=nejlepší a nejodvážnější válečníci, tvrdí se že dokázali bojovat s mečem v každé ruce, nebo dokonce dokázali hodit 2 kopí najednou. Někteří dokonce dokázali zachytit hozené kopí a hodit ho zpět. Vikingové byli národem, který žil hlavně pro válku. Bojovníka, který padl v boji, podle severské mytologie odvezly krásné valkýry do Valhaly, kde se jedlo, pilo, hodovalo a cvičilo v boji, dokud nenastane konec světa. Proto se Vikingové neobávali smrti v boji, naopak boj vyhledávali. I staří, šediví válečníci tedy raději vyráželi do boje či na loupeživé výpravy, aby náhodou nezemřeli doma v posteli.
26
Historie a zajímavé letopočty
Vymezení samotných Vikingů 793 – 1000 (+/-) 793 – 1. vikingský výboj, vyplenění anglického kláštera Lindisfarne 800 počátky nájezdů na evropské pobřeží 840 pravidelné a časté útoky silných vikingských oddílů a budování táborů na ústí řek 841 zakládají v Irsku Dublin 845 útoky na Paříž, Karel Holý platí „za ochranu“ 859 pronikají do Středomoří (Španělsko, Itálie, severní Afrika) 864 Karel Holý vydal zákon zakazující prodej zbraní Vikingům 871 kolonizace Islandu 882 Varjagové jsou v S. Rusku, města Kyjev a Novgorod, dostávají se až k Černému moři 911 náčelník Rollo zakládá Normandské knížectví ve Francii 930 Erik Rudý objevil Grónsko (Grönland) 985 Bjarni Herjofsson objevil Ameriku-!!ale nevylodil se!! 1000 Leif Erikson(syn Erika Rudého) se vylodil v S. Americe 1000 končí Éra Vikingů, protože nastupuje Křesťanství
27
Konec Vikingů Konec Vikingům nepřinesla žádná porážka na bitevním poli, ale vliv v jejich řadách sílícího Křesťanství V roce 1000 přijal Island křesťanství a krátce před ním nebo po něm i zbytek území obývaného Vikingy, kolem roku 1050 se dá hovořit o zániku....
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.