Raný vztah a vývoj Mgr.Anežka Volková.

Prezentace na téma: "Raný vztah a vývoj Mgr.Anežka Volková."— Transkript prezentace:

1 Raný vztah a vývoj Mgr.Anežka Volková

2 Teorie attachmentu (citové přilnutí)
Trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu (Bowlby, 1969).

3 Teorie připoutání (attachment)
Jedná se o citové připoutání mezi dítětem a pečující osobou Tvoří se v prvních letech života dítěte Citové pouto se přenáší do dalších vztahů Zkoumá, proč mají lidi tendenci vytvářet úzké emocionální vztahy a proč omezená schopnost regulace emocí souvisí s určitými ranými vztahovými zkušenostmi.

4 Teorie attachmentu (citové přilnutí)
Navenek se projevuje prostřednictvím chování podmíněným citovou vazbou které je aktivováno právě v situacích stresu,emocionální zátěže nebo ohrožení. Smyslem vazbového chování je zajištění ochrany a blízkosti – ať už psychické či fyzické. Vazbové chování představuje u malého dítěte např. plač, protest, křik, natahování ručiček k matce, mazlení se… Toto chování signalizuje pečující osobě jeho potřeby.

5 Utváření citové vazby ovlivňuje:
Dostupnost primární osoby Citlivost pečující osoby k potřebám dítěte Komunikační styl v interakcích s dítětem Zkušenosti s pozitivními a/nebo negativními reakcemi si dítě zvnitřňuje a utváří si tak vlastní představy a očekávání o podpoře primární osoby.

6 Fáze formování attachmentu
: Nekritická sociabilita (do 2 měsíců) Dítě potřebuje přítomnost pečující osoby Pečující osoba ještě není specifikována Attachment v utváření (2 až 7 měsíců). Dítě již preferuje klíčové osoby Projevy dítěte posilují emoční reakci pečovatele sociální úsměv Dítě ještě dočasně toleruje separaci od matky, pokud má srovnatelnou péči od jiné osoby.

7 Fáze formování attachmentu
Jasně ohraničený attachment (7 měsíců až 2 roky). Dítě jasně preferuje pečující osoby Už si je umí aktivně vyhledat Separační úzkost a obava z neznámého Cíleně zaměřený vztah (od dvou let). Pečující osoby již má zafixované Je schopné tolerovat odchod pečující osoby Zkušenost se zobecňuje do celkového základního pocitu

8 Druhy citového přilnutí (attachmentu)
John Bowlby a Mary Ainsworthová „Strange Situation Test - SST“ Experiment obsahuje dvakrát odloučení dítěte od matky a kontakt s cizí osobou. Hodnoceno je chování dítěte při opětovném setkání s matkou.

9 Typ A – Odmítavý attachment
po odchodu matky projevuje negativní emoce jen minimálně Po návratu však také neprojevuje radost a vyhýbá se aktivnímu kontaktu s ní. Jeví se jako nezávislé a během matčiny nepřítomnosti jako relativně adaptované. Vnější projevy stresu inhibované (fyziologicky ho ale prožívá) Dítě je přesvědčené o nedostupnosti a necitlivosti matky- neočekává útěchu a podporu Raději nevyjadřuje své vazbové potřeby preventivní strategie vylučující možné odmítnutí V  populaci asi 20 % dětí

10 Typ B – Bezpečný attachment (secure)
„přiměřené vazbové chování“. Negativní emoce po odchodu matky, po jejím příchodu se nechá utišit a obnoví svojí hravou aktivitu Matčina blízkost a kontakt s ní mu slouží jako zdroj útěchy, jistoty a bezpečí. Při odloučení zažívá neklid, ale díky převládajícímu vzorci přesvědčení o matčině dostupnosti a citlivosti je schopné tuto situaci zvládnout V populaci přibližně 65 %

11 Typ C – úzkostný (anxious-resistant) attachment
Intenzivní negativní reakce na odchod matky Po znovu setkání se nechá jen těžce utišit Střídavě vyjadřuje hněv a náklonnost v kontaktu s matkou patrná potřeba blízkosti, současně však blízkost odmítá Chování matek těchto dětí je špatně předvídatelné Děti vynakládají značné úsilí na získání pozornosti a péče. Proto jsou méně zvídavé a v neznámé situaci se příliš nevěnují prozkoumávání okolí. v populaci %.

12 Typ D –desorientovaný (disoriented).
Doplněný později Strategie chování dítěte zaměřená na redukci stresu buď narušená a nebo úplně chybí. Např. dítě se přibližuje k matce a těsně před tělesným kontaktem uhne a změní aktivitu Objevují se stereotypie jako „zamrznutý obličej“ apod. Dezorganizace vazbových strategií je častá u dětí zanedbávaných, týraných, zneužívaných nebo vystavené časté změně vychovatelů.

13 Teorie připoutání (attachment)
Tyto typy se stávají našimi vnitřními modely Ovlivňují způsobem, jakým vnímáme, navazujeme a udržujeme vztahy Jsou poměrně stálé, obtížně měnitelné Určitá změna možná silnou, výraznou a stabilní vztahovou zkušeností

14 Novorozenecké období První měsíc Adaptace Krátké časové úseky bdění
Reflexy Reflexy k přežití: hledací a sací reflex Reflexy pozůstalé z dřívějších fylogenetických fází: Morův reflex udržování rovnováhy, uchopovací, plovací pohyby, chůze.. Později vyhasínají

15 Novorozenecké období Vrozené způsoby chování Zrakové vnímání
Vnímat okolí, reagovat křikem Sociální význam- získání pozornosti a péče Zrakové vnímání Objekt vzdálený cm Málo očních pohybů Důležitá je stimulace podněty Cit na dotek, teplotu, změny polohy Matku rozezná zejména čichem, sluchem Učení- sociální interakcí

16 Kojenecký věk Zhruba první rok života
Důležitá adekvátní stimulace- ne deprivace, přetěžování Rozvoj motorických dovedností od hlavy dolů (kefalo-kaudální směr) od osy těla do stran (proximálně-distální směr) 2 měsíce-poloha na bříšku, zvedne a udrží hlavičku 3 měsíce se opírá o předloktí V 6 měsících se dítě přitahuje do sedu Mezi 6. a 9. měsícem se učí lézt Na konci prvního roku udělá první kroky

17 Kojenecký věk Rozvoj jemné motoriky uvolňování pěstiček
4. měsíce záměrný pohyb k předmětu dovede uchopit hračku a strčit ji do úst 6 měsíc koordinuje pohyby obou rukou, z ruky do ruky měsíc- upouštění předmětů Konec období- klíšťový úchop

18 Kojenecký věk orientačně-pátrací reflex Rozvoj zraku: rozvoj řeči
3 měsíce: zaostří na vzdálenost 12–50 cm. 6 měsíců: sleduje předměty v pohybu pouze očima, už nemusí pohybovat hlavou. rozvoj řeči Broukání -reflexní charakter 6. a 8. měsíc žvatlání Kolem roku: první slova

19 Kojenecký věk Fáze primární kruhové reakce
od 1 do 4 měsíců Oblast zájmu- vlastní tělo a jeho projevy Objevuje pohyb rukou, nohou.. Radost- opakování.. Fáze sekundární kruhové reakce Od 4 do 8 měsíců zájem o své okolí Efekt svého chování objevuje náhodou Fáze kombinované sekundární kruhové reakce od 8 do 12 měsíců

20 Kojenecký věk Vědomí trvalosti objektu- 8.měsíc sociální učení
Vyvolává intuitivního rodičovské chování 3. měsíc: sociální úsměv 7. až 8. měsíc strach z cizích lidí

21 Batolecí věk 1-3 roky Pohybový vývoj samostatná chůze
18 měsíc-chůzi do schodů (vedeno za ruku) 3 rok: samostatně ze schodů, jízda na tříkolce sebeobsluha (jedení, šacení, wc..) Rozvoj manuální zručnosti (kreslení, komíny)

22 Batolecí věk předpojmové myšlení Symbolická hra Řeč vědomí sebe sama
14-15 měsíců: 1 výraz-široké použití „Co je to?“- rozšiřování slovníku, novotvary vědomí sebe sama Ke konci přejímá 1.osobu 2-3 rok: negativismus, vzdor Rozvoj identity, emancipace