Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období

Prezentace na téma: "Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období"— Transkript prezentace:

1 Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013

2 Finanční perspektiva 2007-2013
podepsána za předsednictví Rakouska –17. května 2006 Pro období vyčleněno celkem mld € ve výdajových závazcích Možnost revize v roce 2009 (EU předsedají ČR a Švédsko)– Komise musí prezentovat zprávu o fungování FP a případně navrhnout revizi

3 Výdaje finanční perspektivy 2007-2013 pro EU-27 v mil. €
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1. Udržitelný růst 51267 52415 53316 54294 55368 56876 58303 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 8404 9097 9754 10434 11295 12153 12961 1b: Koheze pro růst a zaměstnanost 42863 43318 43862 43860 44073 44723 45342 2. Ochrana a správa přírodních zdrojů 54985 54322 53666 53035 52400 51775 51161 2a. Životní prostředí, rybářství a rozvoj venkova 11865 11625 11387 11171 10947 10728 10516 2b. Zemědělství-tržní operace a přímé platby 43120 42697 42279 41864 41453 41047 40645 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 1199 1258 1380 1503 1645 1797 1988 4. EU jako globální aktér 6199 6469 6739 7009 7339 7679 8029 5. Správa 6633 6818 6973 7111 7255 7400 7610 6. Kompenzace 419 191 190 * CELKEM 120702 121473 122564 122952 124007 125527 127091 Jako % z HND EU 1,10% 1,08% 1,07% 1,04% 1,03% 1,02% 1,01%

4 Celkový podíl jednotlivých položek na výdajích v letech 2007-2013

5 Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby
Dle Přístupové smlouvy pokračuje přechodné období a možnost omezeného dorovnávání přímých plateb z vlastních zdrojů prostřednictvím TOP-UP Rok Přímé platby z rozpočtu EU jako podíl přímých plateb EU-15 Doplňkové platby z vlastních zdrojů 2007 40% 30% 2008 50% 2009 60% 2010 70% 2011 80% 20% 2012 90% 10% 2013 100% 0%

6 Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby
Dle Přístupové smlouvy ČR dorovnává max. 30 procentních bodů a nesmí překročit 100 % výše přímých plateb v EU-15

7 Přímé platby – SAPS versus SPS
Od vstupu do EU využívá ČR přímých plateb ve formě jednotné platby na plochu/hektar (SAPS) Spolu s ČR uplatňují tento systém všichni noví členové s výjimkou Slovinska a Malty (již přešly na jednotnou platbu na farmu – SPS) Přístupová smlouva – nový členský stát může používat režim SAPS do konce r.2006 s dvojí možností prodloužení o 1 rok – tedy do začátku roku 2009; Komise může rozhodnout o prodloužení používání režimu SAPS Listopad/prosinec 2006 – zástupcům ČR a dalších států Visegrádské skupiny se podařilo u Komise dojednat prodloužení této lhůty do roku 2010 (EU-10 poprvé dosáhne 100% přímých plateb při plném dorovnávání) Původní záměr – prodloužit SAPS až do r.2013, kdy EU- 10 dosáhne 100% přímých plateb z rozpočtu EU – Komise a Rada zatím takovou možnost nepřijímají

8 Přímé platby – SAPS Přímé platby zavedla tzv. MacSharryho reforma SZP v roce 1992 ve snaze kompenzovat plošnou redukci garantovaných cen komodit (okamžité snížení garantovaných cen některých produktů, např. obilovin o 35 %, mléka o 10 %, hovězího masa o 15 %) Reforma vedla k postupnému odstraňování dosavadní podpory svázané majoritně s cenovou regulací trhu s jednotlivými komoditami (vyvolávalo to nadprodukci a nadměrně zatěžovalo rozpočet ES) Jednotná platba na plochu SAPS = „zjednodušený“ mechanismus přímých plateb

9 Přímé platby - SAPS SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanoví 1x ročně výpočtem: roční finanční rámec/zemědělská plocha členského státu Roční finanční rámec = stanoven pro každý nový stát na zákl. rozpočtových prostředků vyčleněných EU pro daný rok pro přímé platby v nových čl.státech (dle postupného percentuelního navyšování) a zemědělská plocha členského státu = část celkové plochy orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k K zisku platby stačí dodržovat minimální velikost plochy na podnik Půda, na niž je SAPS poskytována nemusí sloužit k zem.produkci, ale musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu v souladu s ochranou ŽP – viz dodržování Zásad správné zemědělské praxe (Nařízení č /2003)

10 Přímé platby - SPS Režim jednotné platby na farmu (single-farm payment scheme - SPS) zaveden na základě Střednědobé revize CAP z roku komisaře Franze Fischlera (předvídána už Agendou a rozhodnutím na Berlínském summitu v roce 1999) Ministři zemědělství EU schválili kompromis ohledně radikální střednědobé reformy CAP 26. června 2003. Zavedení SPS ve snaze o úplné oddělení přímých plateb od produkce (decoupling) platba založena na systému oprávnění, která berou v úvahu předešlé zisky na přímých platbách za urč. referenční období (při zavádění SPS stanoveno ref.období ) Platba fixována pro další období Systém SPS vstoupil v platnost v roce 2005 s možností dvouletého odkladu pro členské státy (do roku 2007) Členské státy dnes mohou za určitých definovaných podmínek udržovat omezenou vazbu mezi podporou a produkcí prostř. národních podpor a uplatňovat některé výjimky – diskuse v Komisi o minimalizaci těchto výjimek v rámci další chystané střednědobé revize

11 Přímé platby SPS – podmínky
cross-compliance („křížová shoda“): k zisku přímých plateb je třeba, aby farmáři plnili legisl. podmínky, které se týkají ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a standardů „pohody zvířat“ V ČR se počítá s postupným zaváděním povinného dodržování 19 legisl.předpisů cross-compliance Po zavedení systému SPS bude nedodržování cross- compliance přinášet vysoké pokuty rovnající se de facto ztrátě nároku na velkou část přímých plateb modulace: postupný odsun peněz z prvního pilíře CAP (přímé platby a podpory trhu) ke „druhému pilíři“ rozvoje venkova – týká se větších farem V současnosti diskuse o navýšení modulace z 5 % na % a zda má být tato modulace povinná Zavedení komplexního systému zemědělského poradenství Další kontrolní a inspekční mechanismy v souvislosti s kontrolou dodržování cross-compliance

12 Přímé platby SPS - budoucnost
SPS má nahradit dosavadní SAPS i systém TOP-UP v nových členských státech, které SPS dosud nepřijaly Z podmínek střednědobé revize z r a zavedení SPS byly vyňaty některé strategické sektory: cukr (reforma až v roce 2006 s implementací od ); víno (reforma v přípravě a diskusi); ovoce a zelenina (diskuse o maximálním převedení oblasti čerstvého OaZ na režim SPS, reforma oblasti zpracovaného OaZ až v dalším sledu) Komise v současnosti chystá vyhodnocení a střednědobou revizi dosavadních zkušeností se SPS na základě zpráv jednotlivých členských států

13 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova
Zavedení nového fondu pro rozvoj venkova EAFRD od ledna 2007 postupně doplní a převezme část stávajícího financování z EAGGF Celkem pro období má být v jeho rámci rozděleno miliard € mezi 25 zemí + Bulharsko a Rumunsko (rozhodnutí Rady pro zemědělství 19. června 2006) miliard € povinně pro regiony, které spadají do konvergenčního cíle strukturální politiky (včetně ČR) Programy založeny na kofinancování z národního rozpočtu + různá míra spoluúčasti žadatele v závislosti na typu programu Nárok na zisk prostředků svázán s plněním cross- compliance Nová definice LFA

14 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova
EU stanovila 3 cíle, kterým odpovídají Osy I. – III (Osa IV. = programy LEADER) a povinné minimální stropy, které musí být věnovány z celk. rozpočtu EAFRD na přísl. program: I. Osa investic do zemědělství a podpora konkurenceschopnosti (dříve dotační tituly převážně v rámci OP Zemědělství) – min. 10 % příspěvku z EAFRD II. Osa ochrany přírody a kultivace krajiny (dříve v rámci HRDP) – min. 25 % III. Osa kvalita a diverzifikace života na venkově (některé programy spadající dříve do obnovy venkova v gesci MMR) – min. 10 % IV. Osa LEADER - rozvoj mikroregionů (zapojení místních akčních skupin) – min. 5 % (u nových členů lze zavádět postupně) Dle těchto požadavků vznikaly národní plány rozvoje venkova: V ČR užití EAFRD pro všechny regiony krom Prahy V současnosti český národní plán rozvoje venkova projednáván Komisí z hlediska kompatibility dotačních titulů, zapracovávání technických připomínek Komise

15 Prostředky z EARFD pro ČR v období 2007-2013
Celkem na 7 let 2 506,20 mil. € Jedná se o podporu jednotlivých programů ve výši 70%-80% v závaznosti na typu osy a též na faktu, zda se jedná o LFA zbytek je dofinancováván z veřejných (nár. rozpočet) a soukromých zdrojů Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma (mil. €) 336,8 343,7 350,7 357,9 365 372,3 379,8

16 Zemědělské výdaje v r. 2007 dle schváleného rozpočtu EU
Celkem výdaje pro zemědělství a rozvoj venkova: 52,4 mld. € Strukturace výdajů: Přímé platby: 36,9 mld. €: z toho SAPS 2,1 mld. € ; SPS 27,9 mld. € Rozvoj venkova: cca 10 mld. € Intervence na zemědělských trzích: 5,6 mld. €

17 Strukturace zemědělských výdajů v EU pro rok 2007 (v euro)

18 Zemědělství v rozpočtu ČR
Vývoj výdajů v kapitole zemědělství a lesní hospodářství rozpočtu ČR v l (v tis. Kč)

19 Problematické body členství ČR v SZP – mléčné kvóty
V říjnu 2006 – ČR již podruhé na seznamu členských zemí, na něž uvalila Komise pokutu za překročení produkčních kvót na mléko v období 2005/2006 Celková výše pokuty: 377 mil. € (o 22 mil. € více než na období 2004/2005) Další postižené státy: Itálie, Německo, Polsko, Česká republika (5,128 mil. €), Španělsko, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko Kvóta na mléko = první produkční kvóta v ES (od 1984) V ČR celková kvóta na mléko (Přístupová smlouva): t V nových členských státech nastavena kvóta na dodávky relativně nízko vzhledem k produkci – každoroční překračování = pokuty (kvóta na přímý prodej přitom nebývá naplněna)

20 Mléčné kvóty a ČR Mléko na dodávky Mléko na přímý prodej 2 871
Počet aktivních producentů 2 871 Kvóta na dodávky v t Referenční obsah tuku v mléce g/kg (Příst.smlouva) 42,1 Vyrobené množství na dodávky v t Míra překročení kvóty v t 16 590 Výše pokuty v mil.€ 5,128 Mléko na dodávky Mléko na přímý prodej Počet producentů 264 Kvóta na přímý prodej v t 3 211 Přímý prodej v t 2 600 Míra překročení kvóty v t -611 Pokuta v €

21 Mléčné kvóty a ČR Pouze krátkodobé ad hoc řešení situace nových členů – v září 2006 odhlasována změna Nařízení (ES) č. 1788/2003 – noví členové měli možnost jednorázově požádat o převod referenčních množství na přímý prodej na referenční množství na dodávky Celkové referenční množství (kvóta) pro daný stát se nemění, jen možnost požádat o přerozdělení individuálních kvót pro výrobce (do 10. října 2006) – dočasné řešení Dlouhodobým řešením je zrušení kvót – diskuse v Komisi (DG Zemědělství), komisařka Boelová hovoří o plánu zrušení mléčné kvóty Zrušení dalších kvót má být diskutováno v rámci další střednědobé revize SZP

22 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr
20. února 2006 schválena v Radě reforma cukerního pořádku (proti Polsko – hrozilo vetem; Řecko, Lotyšsko, nerozhodná Litva nakonec pro) Výsledek: od 1. července 2006 zkrácení minimálních garantovaných cen cukru v EU o 36% během 4 let (poprvé tak masivní snížení za 40 let) Snížení produkčních kvót během 1 roku o 13,6% v rámci EU (o 2,5 mil.t) Kompenzace pro pěstitele a Restrukturalizační fond usnadňující „nekonkurenceschopným“ výrobcům ukončit výrobu Přístupová smlouva: ČR výrobní kvóta A t; vývozní kvóta B t Reforma 2006: sloučení obou kvót a její snížení z t cukru ročně na t

23 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr
Výsledek pro ČR méně nevýhodný než původní návrh z roku 2004 (vzhledem k zavedení speciální přímé platby na cukr) X přesto se jí dotklo krácení kvót (výrobu ukončují cukrovary, které jsou v ČR de facto ze 100% v rukou zahr.kapitálu a využívají možností získat kompenzaci z restrukturalizačního fondu– Eastern Sugar X jiné vlastnické poměry v Polsku) Výrobci se vzdávají výrobní kvóty a „spontánně“ tak dochází ke krácení výrobních kvót v měřítku celé EU – problém: neděje se tak vždy v „nekonkurenceschopných“ oblastech, situace spíše opačná Ukončení výroby hlásí cukrovary i v dalších členských státech (Itálie, Polsko, Slovinsko – jediný fungující cukrovar bude konvertován na výrobu bioethanolu) Přesto Komise signalizuje zklamání reformou – úvahy o nahrazení „spontánního principu“ plošným krácením výrobních kvót v EU

24 Další připravované reformy – reforma sektoru vína
Červen 2006: Komise prezentovala první plán reformy trhu s vínem Snaha: zvýšit konkurenceschopnost EU vůči dovozům zvnějšku; zjednodušit pravidla; odstranit nerovnováhu nabídky a poptávky (nucená destilace milionů hl přebytků vína financovaná z rozpočtu EU – přes 0,5 mld. € ročně – v létě takto postupovali největší producenti v EU Francie, Itálie a Španělsko) – záměr odstranit podporu těchto praktik Vstup Rumunska a Bulharska zvýší produkci o 7 mil. hl ČR malým producentem (520 tis. hl ročně, více než Slovensko a méně než Maďarsko a Slovinsko) Kontroverzní body: navrhovaná podpora vyklučování s cílem během 5 let snížit plochu vinic v EU o 11% (400 tis. ha), otázka práv na výsadbu, doslazování a jeho podpora (navrhováno zrušení – dotkne se výrobců v sev.částech zóny B – moravská oblast) Snaha o zlepšení marketingu, ale zachování spec.regulačního režimu v této oblasti Konkrétní návrh bude zveřejněn během jara 2007 – Komise plánuje nejprve sdělení, které bude debatováno na Radě min.několik měsíců (citlivý sektor, faktor francouzských prezidentských voleb)

25 Reforma sektoru ovoce a zeleniny
Sektor problematický i z hlediska ČR: od vstupu do EU kvóty na zpracovaná rajčata (12 tis. t/rok), broskve (1287 t/rok) a hrušky (11 t) Přetlak nabídky čerstvé zeleniny (záporná bilance OaZ ČR, i když stálý trend poklesu tuzemské produkce, zvyšující se dovoz hl. ze Španělska a Polska) a ovoce (hl. Polsko – největší zpracovatel v EU) První parametry reformy zveřejněny 24. ledna 2007: Plán plného zavedení systému SPS (větší manévrovací prostor pro čl.státy – určení ref.množství a plochy způsobilé pro podporu je na nich; ref. období: stanovila Komise) Další podpora producentských organizací, zohlednění ekologických požadavků, konec vývozních subvencí, návrh postupného rušení intervenčních mechanismů Původně plánováno zahrnutí brambor do reformy OaZ, nyní chce Komise od tohoto plánu upustit S implementací reformy se počítá od U zpracovaného OaZ má pokračovat dosavadní systém podpor i v market.roce 2007/2008 Přetrvávají některé kontroverzní body – např. podpora pěstování banánů v „odlehlých“ regionech (využití programů pro LFA)

26 Nové perspektivy - výroba bioenergie
Právní rámec v EU pro podporu bioenergie (v oblasti SZP i energetické politiky): akční plán pro biomasu z prosince 2005; směrnice o biopalivech z r – na jaře 2006 se Evropská rada shodla, že by mohl být přidán cíl 8 % biopaliv v r. 2015 Revize směrnice o biopalivech se očekává v r spolu s celkovou reformou SZP EU-10: až 30% orné půdy tvoří energetické plodiny, kapacita výrobních zařízení – jen 8-10%, vznikají ale nové výrobní kapacity – dle Komise především Česká republika, Maďarsko, Polsko by se mohly stát významnými producenty bioethanolu

27 Nové perspektivy - výroba bioenergie
Prosinec 2006: Revize Nařízení 1782/2003 – rozšíření možnosti finančních podpor ve výši 45 € na ha i zemědělcům z nových členských zemí, kteří budou pěstovat energetické plodiny (řepka, cukrovka, energetické byliny) Možnost podpory z národních rozpočtů ve výši 50% nákladů na založení rychle rostoucích dřevin pro výrobu energie Rozšíření zaručené plochy z ha pro EU-25 na ha pro EU-25 – rozdělení ale bude záviset na míře využívání podpory členskými státy Některá úskalí pro ČR: nárok na podporu energetických plodin vázán na kontrakty mezi zemědělci a zpracovateli; pod vlivem důsledků reformy cukerního pořádku (ukončení činnosti cukrovarů) budou konkurovat při rozdělování zaručené plochy pěstitelům olejnin pěstitelé cukrovky

28 Hlavní body agendy institucí EU v oblasti SZP v nadcházejícím období
Reforma sektoru ovoce a zeleniny Diskuse o výsledcích implementace reformy cukerního pořádku a možné další kroky Hodnocení implementace SPS a další kroky Zjednodušení systému tržních podpor (nahrazení dosavadních 20 přetrvávajících tržních řádů jednotným SOT) Budoucnost přerušeného kola jednání WTO v Dauhá Německé předsednictví – ambice (rozvoj venkova, welfare a ochrana zvířat, problematika autorizace GMO) i opatrnost (počítá s možným dokončením reformy OaZ, ale vědomí, že nedokončí reformu vinného sektoru – složité diskuse v Radě očekávány během jara 2007)

29