Jiří z Poděbrad 1458 - 1471 Král dvojího lidu.

Prezentace na téma: "Jiří z Poděbrad 1458 - 1471 Král dvojího lidu."— Transkript prezentace:

1 Jiří z Poděbrad Král dvojího lidu

2 Jiříkovo dětství a mládí
Jiří z Poděbrad, český král v letech , přichází na svět 23. dubna roku 1420 v Poděbradech jako nemanželský syn Viktorina z Poděbrad. Když je budoucímu králi sedm let, jeho otec umírá - za další tři roky pak zemře i Jiřího poručník pan Boček z Kunštátu a na Poděbradech a Jiří je dán na vychování k dalšímu poručníkovi, svému vzdálenému moravskému strýci Haraltu z Kunštátu. Jako čtrnáctiletý se Jiří účastní slavné bitvy u Lipan (na straně vítězné panské jednoty), v roce 1438 se pak začíná aktivně účastnit politického života tehdejších českých zemí - nejprve patří k utrakvistické straně Hynka Ptáčka z Pirknštejna, po Hynkově smrti v roce 1444 se stane jejím vůdcem (tzv. poděbradská strana).

3 Jiříkova cesta k moci V roce 1452 je Jiří z Poděbrad hlasy utrakvistů a katolíků zvolen zemským správcem, ve stejném roce se mu pak podaří přimět ke kapitulaci husitský Tábor. Od samého nástupu do svého úřadu se Jiří ujímá správy korunních důchodů a obsazuje zemské úřady. V postavení zemského správce zůstává Jiří z Poděbrad i poté, co je českým králem v srpnu 1453 zvolen třináctiletý Ladislav Pohrobek Když mladičký král v listopadu 1457 náhle umírá (pravděpodobně na akutní leukémii), je Jiří z Poděbrad rozhodnutím husitských i katolických stavů zvolen na Staroměstské radnici českým králem - korunován je pak v květnu 1458: před svojí korunovací skládá slib, že bude poslušen příkazů papežské stolice.

4 Předčasná smrt Ladislava Pohrobka ukončila jeho krátkou vládu (1453-1457)

5 Idealizovaný, avšak v hlavních rysech zprávám odpovídající pokus o portrét Jiříka z Poděbrad v Hasenburském kodexu

6 Vzácné období klidu V zemi vládl klid, jaký tu dlouho nebyl. Výroba i trh se konsolidovaly. Král už dřív obnovil chod zemských úřadů včetně soudů a register (registra = úřední seznam, soupis nemovitého majetku; jakási obdoba dnešních katastrálních úřadů), městské trhy se octly pod kontrolou. Úředníci prověřovali cejchy a zaváděli pořádek do systému měr a vah, rozvíjela se silniční i říční doprava, obchodní tepny s cizinou opět ožily (za ochrany příslušníků speciálních ozbrojených jednotek). Tento stát, doposud považovaný za sopku, o které se neví, kdy to v ní bouchne, nabídl svým obyvatelům nejenom mír, ale i dostatek levného zboží včetně podivuhodně laciných potravin.

7 Jiříkův postoj k náboženským rozdílnostem
Přemýšlel Jiřík vůbec někdy o tom, která cesta ke spáse je ta pravá? Jestli ano, tak to nedával moc najevo. Rozdíl v přijímání pouhého těla Kristova, anebo těla i krve Kristovy, považoval za druhořadý problém. Všechno nasvědčuje tomu, že hledal spíš velmi pozemskou cestu do ráje. Ale věřícím český král byl, to určitě, jinak to ani nešlo - ale pod povrchem této středověké osobnosti se už tajilo cosi novověkého. Bylo to poznání, že je to práce, která vede k prosperitě, a snášenlivost - zase k míru.

8 Jiří z Poděbrad na dobové rytině

9 Hospodářská obroda „Pole kdysi v hustém trní nevzdělaná, ale pod naší ochranou častokráte zoraná, vydala bohatou žeň. Vinice, zanedbané kdysi od vinařů, již oplývají hojnou úrodou. Umělci a řemeslníci, kdysi s bídou zápasící, protože lidská chudoba nemohla jejich díla zaplatiti cenou důstojnou, nyní jsou stěží s to ukojiti pílí své práce choutky lidské. Obchodníci, krčmáři, krejčí i sluhové jak domácí, tak cizí hojným zaměstnáním poskytují takový výtěžek, že lze doufati, že se vkrátce vrátí staré časy, kdy horní podnikání rozšířilo své bohatství z Čech až do Říma." Takto po letech hodnotil začátek své vlády Jiří z Poděbrad. V moderním ekonomickém slovníku bychom mohli pro situaci Českého království pod vládou Jiříkovou najít hned několik případných termínů - kupříkladu konjunktura, oživení, hospodářský vzestup.

10 Strategie hospodářské obrody
Obnova dolování stříbra v Kutné Hoře Mincovní reforma, ražba kvalitního pražského groše Nové výsady královským městům, podpora řemesel a obchodu Péče o bezpečnost obchodních cest Vojenské zákroky proti loupeživým rytířům - lapkům

11 Mincovní reforma Jiří se snažil čelit finančnímu úpadku novým mincovním zákonem. Zakázal vyvážet z Čech zlato a stříbro, znovu obnovil zákaz dovozu černých mincí (znehodnocené drobné mince, které neměly řádný obsah stříbra), a stanovil směnnou hodnotu jednoho groše v poměru ke zlatému rýnskému 1 ku 34. Zároveň hrozil všem padělatelům mince a ustanovil kontrolory mince ve městech.

12 Zahraniční politika Snaha o přátelské vztahy s evropskými státy
rytířské mírové poselstvo v čele s královým švagrem Lvem z Rožmitálu putuje Evropou s návrhem na vytvoření spolku křesťanských panovníků Evropy Původním cílem je společná obrana proti Turkům Koncepce mírové unie (zásada rovnoprávnosti členů, řešení sporů bez násilí, smírně, zajištění evropského míru) Předsednictví v tomto spolku nabídnuto francouzskému králi Snaha zabránit izolaci Čech v katolické Evropě, zajistit spojence, naklonit si cizí dvory, poznat západní Evropu a vyvracet pomluvy o barbarství husitů Návrh neuspěl – Jiří z Poděbrad o staletí předběhl svou dobu (princip OSN)

13 Jiříkovi nepřátelé Papež Pius II. (Eneas Silvius Piccolomini), zprvu příznivec, později osudový rival Jiřího z Poděbrad; roku 1462 ruší platnost basilejských kompaktát a tím vrhá zemi do nové fáze bojů o kalich Papež Pavel II. roku 1466 formálně prohlašuje Jiříka za kacíře zbaveného trůnu i majetku, vyhlašuje křížovou výpravu proti kališnickým Čechům Vnitřní opozice – tzv. zelenohorská jednota v čele se Zdeňkem ze Šternberka; odboj proti králi Uherský král Matyáš Korvín, bývalý Jiříkův zeť, vůdce křížové výpravy zahájené roku 1468

14 Boje s Matyášem Korvínem
Matyáš roku 1468 obsazuje Moravu, Slezsko, obě Lužice Roku 1469 je Matyáš obklíčen u Vilémova na Českomoravské vysočině, nucen vzdát se, slibuje, že bude usilovat o smír Čechů s papežem na základě kompaktát Slib věrolomně porušen, nechává se v Olomouci zvolit katolickými pány českým králem, uznán je na Moravě, ve Slezsku a Lužici, českým sněmem odmítnut Uprostřed bojů (roku 1471) Jiří z Poděbrad náhle umírá, zříká se dynastických nároků pro svůj rod a nástupnictví nabízí synu polského krále Vladislavu Jagellonskému

15 Triumfující Jiří z Poděbrad a poražený Matyáš Korvín u Vilémova 1469 (obraz Mikoláše Alše)

16 Význam Jiřího z Poděbrad
Jedna z největších osobností českých i evropských dějin Povýšil zájmy českého království nad své vlastní Pro katolickou Evropu zůstal husitským kacířem a povýšencem z „nízkého rodu“

17 Alfons Mucha: Jiří z Poděbrad