Změny skupenství látek - vypařování, var a kondenzace

Prezentace na téma: "Změny skupenství látek - vypařování, var a kondenzace"— Transkript prezentace:

1 Změny skupenství látek - vypařování, var a kondenzace

2 1.Vypařování Je to přeměna kapaliny na plyn
Příklady: voda na páru, benzín, ředidla barev, … Pozor! Páry některých látek tvoří výbušnou směs Jak probíhá vypařování: - za každé teploty - jen na volném povrchu kapaliny Na čem závisí rychlost vypařování: - na druhu kapaliny - velikosti volného povrchu - teplotě kapaliny -odvodu par

3 Jsou páry benzínu a ředidel výbušné?
Proč probíhá vypařování jen na volném povrchu? Co se vypaří dřív a proč? Voda nebo benzín. Co se vypaří dřív a proč? 1 dcl vody v malé skleničce nebo 1 dcl vody rozlité po stole

4 2. Var Je to přeměna kapaliny na plyn Jak probíhá var:
- probíhá v celém objemu kapaliny - pouze při určité teplotě - nazýváme ji teplota varu Na čem závisí teplota varu: - na druhu kapaliny a na tlaku - s rostoucím tlakem se teplota varu zvyšuje

5 Vysvětli: Jak funguje tlakový hrnec
Kdo vymyslel tlakový hrnec a pro koho Jak se z ropy vyrábí benzín a nafta 11 Popis: Papinův hrnec neboli tlakový hrnec je tlustostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.[zdroj?] Konstrukce Důležitou součástí hrnce je otvor uzavřený těžkou, ale pohyblivou zátkou, která funguje jako pojistný ventil. Propouští přebytečnou páru, a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce. Výhody Při vaření v Papinově hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa (z falešné svíčkové, nebo z pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současných velkochovů se rozvaří za cca minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.[zdroj?] Nevýhody Zvýšený tlak při vaření v Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých hliníkových hrnců, k čemuž docházelo kvůli ucpání ventilu. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš „výhodné“ supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků.[zdroj?] Moderní tlakové hrnce se obvykle vyrábějí z nerezové oceli. Benzín je jedna z frakcí ropy která destiluje v rozmezí °C při zahřívání bez přístupu vzduchu. Je to směs uhlovodíků s přímým (parafiny) i cyklickým (cykloparafiny) řetězcem. Frakce s bodem varu nad 180°C jsou středně těžké složky (kerosin, petrolej), nad cca 220°C destilují těžké složky – především nafta. Složky ropy nad s bodem varu 360° nelze jednoduše destilovat a je nutná vakuová destilace. Takto lze získat však pouze 5-25% z původního objemu ropy, jelikož větší množství ani v samotné ropě není. Takto získaný benzín nemá ani dostatečné antidetonační vlastnosti. Krakování je řešení jak získat větší objem lehkých frakcí (olefiny a izoparafiny), kdy se velké molekuly tříští na menší s žádaným bodem varu. Krakuje se buď zvýšenou teplotou (tepelné karování) nebo za pomocí katalyzátorů (katalické krakování). Dalšími technologickými postupy lze získat více lehkých frakcí:

6 Teplota varu různých látek:
voda 99,6 ºC líh 78,3 ºC aceton 56,6 ºC

7 3. Kondenzace (kapalnění)
Je to přeměna plynu na kapalinu Plyn můžeme zkapalnit stlačením nebo snížením teploty Při kapalnění se teplo uvolňuje do okolí

8 Otázky: Co je to vypařování? Uveď 2 příklady vypařování
Čím jsou některé výpary nebezpečné Popiš, jak probíhá vypařování Na čem závisí rychlost vypařování Co je to var Jak probíhá var Na čem závisí teplota varu Jaká je teplota varu vody

9 Co je to kondenzace Za jakých podmínek probíhá kondenzace

10 Autorská práva: 11 tlakový hrnec