Charakteristika vstupu USA a SSSR do války

Prezentace na téma: "Charakteristika vstupu USA a SSSR do války"— Transkript prezentace:

1 Charakteristika vstupu USA a SSSR do války
Vstup USA a SSSR do války Charakteristika vstupu USA a SSSR do války Srpen podpis německo-sovětského paktu o neútočení (zároveň si oba státy dopředu rozdělili území Polska a Německo zaútočilo na Polsko (úder pozemních vojsk s podporou letectva), během tří týdnů je Polsko poraženo – jeho území si rozdělují Německo a SSSRNěmecku se uvolnily ruce pro útok na Západ). Na podzim 1939 SSSR zabírá tzv. pobaltské republiky (Litvu, Lotyšsko a Estonsko). Listopad 1939: sovětsko – finská válka Německo zaútočilo na SSSR. Zpočátku se Hitlerovi, který osobně řídil celou operaci („Barbarossa“), dařilo postupovat s celou armádou (tzn. jak veškeré pozemní síly, tak i letadla – celkem 3,5 mil vojáků) až 60 km denně a to ve třech směrech: na Petrohrad (tehdy Leningrad), na Moskvu (a dále na Ural, kde byl soustředěn sovětský průmysl) a k Černému moři (byly zde zásoby paliva). Již 4.9. dorazil k Leningradu (začíná 900 dní obléhání) a měl na dohled Moskvu. V lednu 1942 provedla narychlo sestavená sovětská Rudá armáda první úspěšný protiúder a Hitler byl donucen od Moskvy ustoupit. Třetí část armády postupovala na JV k Černému moři – hlavní síly sovětského odporu se shromáždily u města Stalingrad. Na přelomu let 1942/43 provedl SSSR tzv. zimní ofenzívu (útok) – němci museli ustoupit o více jak 500 km od Moskvy. Leden 1943 – 6.armáda maršála Pauluse byla obklíčena u Stalingradu – konec postupu jižní části německé armády. Na ústupu ze SSSR se němci neúspěšně pokusili o protiúder – tzv. tanková bitva u Kurska (asi tanků) Protihitlerovská koalice se záhy rozpadla, již na konci 40.-tých let se SSSR a USA postavily proti sobě (počátek tzv. studené války). SSSR získal rozhodující vliv ve střední a východní Evropě¨.

2 Bitevní operace SSSR 1. září říjen 1939, od 17. září podpořena útokem SSSR) záhájila druhou světovou válku v Evropě. Německo a SSSR během ní společně v jediném měsíci zlikvidovaly Polsko. Západní spojenci, kteří v reakci na tuto agresi vyhlásili Německu válku, nebyli schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích. Polská armáda utrpěla těžké ztráty, některá města (zejména Varšava) byla těžce poškozena rozsáhlým bombardováním. Země byla obsazena dílem nacistickým Německem, dílem stalinistickým Sovětským svazem Po obsazení Polska Němci vůči Polákům brutální politiku teroru, odnárodňování a germanizace. Ta byla vykonávána zejména jednotkami SS-Totenkopfverbände a Einsatzgruppen. Docházelo k popravám polských vojáků i civilních osob, zvláštní pozornost byla věnována polské vyšší vrstvě a polské inteligenci. V rámci „Operace Tannenberg,“ která se týkala likvidace polské elity, bylo do 25. října 1939 zavražděno tisíc Poláků. Po ní následovala akce „Inteligence“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v Polsku, resp. v Generálním gouvernementu a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Samostatnou kapitolou byly exekuce polských rolníků a ničení polských vesnic. Němci též prováděli politiku vysídlování z oblastí určených k další germanizaci, přičemž bylo ze svých domovů vyhnáno několik stovek tisíc Poláků. Poláci byli též v masovém měřítku nasazováni na nucené práce, při kterých jich velké množství zahynulo. Ještě hůře než samotní Poláci na tom byli příslučníci židovské menšiny v Polsku - viz holokaust. V Sověty obsazené části země panoval teror stejně ukrutný, jako v té německé. Tragický osud postihl zajaté polské důstojníky a příslušníky inteligence v Sovětském svazu, kteří byli povražděni v rámci tzv. katyňském masakru a v následných letech musela čelit mimořádným zvěrstvům ze strany obou vítězů.

3 SSSR napadeno Německem
Operace Barbarossa (německy: Unternehmen Barbarossa) je německé kódové jméno (předlohou pro název byl Fridrich I. Barbarossa) pro invazi do SSSR, která otevřela východní frontu a zahájila Velkou vlasteneckou válku. Zpracování plánu útoku bylo Hitlerem nařízeno již krátce po kapitulaci Francie a směrnice č. 21 byla schválena a podepsána dne 18. prosince Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941 a skončila v prosinci 1941, když vyčerpaná německá vojska nedokázala v krutých zimních podmínkách a za sílícího odporu Rudé armády pokračovat ve svém postupu a přešla do obrany. Ačkoliv lze německé tažení v průběhu Barbarossy považovat za vítězné, šlo o vítězství velice draze zaplacené a nedostačující, neboť nestačilo k tomu, aby byl SSSR zlomen. Dne 22. června 1941 v 3:15 hodin porušilo Německo pakt o neútočení a bez vyhlášení války přepadlo Sovětský svaz. Pro mnoho jednotek, ke kterým včas nedorazil rozkaz o bojové pohotovosti, to znamenalo naprosté zaskočení. Byla přepadena sovětská letiště, na jejichž plochách se nacházely i letouny z letišť, které procházely přebudováváním. První den války bylo zničeno kolem 2000 sovětských letadel, z toho 1500 na zemi. V sovětských kasárnách vládl zmatek, mnohde tam, kde nedorazily včas rozkazy, se vojáci báli podniknout samostatné kroky, i když se kolem střílelo. Německý útok byl veden ve třech směrech: Pobaltí, Leningrad - Skupina armád Sever pod velením polního maršála Rytíře von Leeba Brest-Litevsk, Smolensk, Moskva - Skupina armád Střed pod vedením maršála von Bocka Ukrajina, Doněcká pánev - Skupina armád Jih pod vedením maršála von Rundtedta SSSR utrpěl zdrcující porážku, nicméně jeho obrovský lidský a průmyslový potenciál mu umožnil obnovit síly a pokračovat v boji, což byl jeden z rozhodujících aspektů druhé světové války.

4 Odpor SSSR Leningrad-nepodařilo se dobýt město-900dní blokáda Leningradu,nálety,zima,nedostatek potravin,jediná cesta přes zamrzlé Ladožské jezero Moskvu-Němci se dostali až před moskvu,zaskočeni zimou,sovětský protiútok-generál Žukov-Němci zatlačeni až o 250km na západ-porážka u moskvy –Ztroskotání taktiky bleskové války a konec mýtu o neporazitelnosti německé armády Na Kyjev-postup směrem k Černému moři,snaha získat naftová pole u Kaspického moře. Němečtí vojáci při invazi na SSSR 1941

5 Útok Japonska na USA Útok na Pearl Harbor byl ničivý překvapivý úder Japonska na základnu Spojených států amerických na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince Důsledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé světové války. Šest letadlových lodí viceadmirála Čúiči Naguma vyslalo ráno 7. prosince (Havajského času) dvě útočné vlny celkem 353 letadel proti základně amerického Tichomořského loďstva v Pearl Harboru na Oahu. V přístavu bylo potopeno nebo poškozeno všech osm bitevních lodí (avšak pouze USS Arizona a USS Oklahoma byly odepsány jako totální ztráta) a potopeno nebo poškozeno bylo i třináct dalších plavidel. Byla napadena i letiště na Oahu a zničeno 188 letadel a 155 dalších poškozeno. Japoncům se ale nepodařilo zničit ani jednu americkou letadlovou loď, neboť všechny byly v době útoku mimo přístav. Také přístavní zařízení včetně loděnic a nádrží paliva zůstalo téměř nepoškozeno a tak Pearl Harbor mohl být i nadále využíván jako námořní základna. Jak se později během války ukázalo, tíha bojů měla ležet na letadlových lodích a bitevní lodě – které byly většinou (6 z 8) opraveny a opět zařazeny do služby – začaly ztrácet na důležitost.Japonská převaha-získali indočínu,Malajsii,Indonésii,Filipíny,Novou Guineu japonský postup zastaven až bitvou o souostroví Midway v Korálovém moři. Dvě vlny útočící na Pearl Harbor (poloha letadlových lodí je pouze ilustrační, ve skutečnosti se nacházely podstatně víc na severu). Nahoře: 0 – přilétávající B-17 ze Států, 1 – první vlna, 1-1 – „Kate“ vyzbrojené pumami, 1-2 „Kate“ s torpédy, 1-3 – střemhlavé „Val“, 2 – druhá vlna, 2-1 – „Kate“ vyzbrojené pumami, 2-1F – stíhačky „Zero“, 2-2 – střemhlavé „Val“ Dole: A – atol Wake, B – atol Midway, C – ostrov Johnston, D – Havaj, D-1 – Oahu, 1 – USS Lexington, 2 – USS Enterprise, 3 – Nagumův úderný svaz

6 Protiútok USA na Japonsko
Válka v Tichomoří byla důležitou částí druhé světové války, začala 7. července 1937 druhou čínsko-japonskou válkou, rozrostla se 7. prosince 1941 japonským útokem na Pearl Harbor a skončila japonskou kapitulací 2. září roku Byl to ozbrojený konflikt, který přímo zasáhl 3 kontinenty (Asie, Severní Amerika a Austrálie) a 2 oceány (Tichý a Indický). Americká odezva Na 8. prosince, 1941, Americký kongres deklaroval válku na Japonsku s jediný jedno rozporné hlasování. Franklin D. Roosevelt oba navrhovali a podepisovali vyhlášení války brzy afterward, volat předcházející den “datum, které bude žít v hanbě.” Vláda USA pokračovala a zesilovala jeho vojenskou mobilizaci, a začal přeměnit na ekonomiku války. Příbuzná otázka je proč Nacistická Německo vyhlásená válka na Spojených státech 11. prosince, 1941 okamžitě následovat japonský útok. Hitler byl pod žádným závazkem dělat tak pod podmínkami Osové smlouvy, ale dělal rozhodně. Toto dvojnásobně rozzuřilo americkou veřejnost a dovolilo Spojené státy velmi zvyšovat jeho podporu Spojeného království, který se zdržel na nějakou dobu plná americká odezva na překážku pro Pacifik Americká letadlová loď Enteprises

7 Vypracoval:Daniel Budka,Michaela Hrubčíková