Bioodpad na GVP.

Prezentace na téma: "Bioodpad na GVP."— Transkript prezentace:

1 Bioodpad na GVP

2 Co vás čeká? Proč jsme tu – o projektu O bioodpadu obecně
Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP Co jako bioodpad třídit a co ne

3 Proč jsme tu – o projektu
chtěli jsme začít třídit bioodpad (analýza Ekoškoly – měření, dotazníky) projekt byl podpořen v rámci Rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008 jako studenti máme významný podíl na přípravě a realizaci projektu

4 Bioodpad jakýkoliv biologický odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (potraviny, zbytky zeleně, papír…) 40% komunálního odpadu většina ukládána na skládky -> nežádoucí dopady na ŽP + plýtvání živinami zpracování bioodpadu: 1. kompostování 2. v bioplynových stanicích

5 skládkování x kompostování
nejčastější likvidace odpadu hnití = anaerobní rozklad vznik toxinů a skleníkových plynů zápach ztráta využitelných živin výluh toxinů do podzemních vod vysoké náklady na svoz odpadu, izolaci, rekultivaci skládek domácí recyklace odpadu tlení = aerobní rozklad vznik přírodního hnojiva správně udržovaný nezapáchá navrací živiny půdě šetříme na svozu (Kč i ŽP) a na skládkách -> eko-logické i eko-nomické

6 Složení půdy Minerální složka 95 – 98 % Organická složka 2 – 5 %
nehumifikované org. látky 10 – 15 % = živný humus humifikované org. látky 85 – 90 % = trvalý humus …a to neděláme dobře, protože humus má v půdě mnoho významných funkcí…. Pokud do půdy nevracíme organickou složku v míře, v které ji sklízením odebíráme, dochází k vyčerpávání půdy, snižuje se její úrodnost.

7 Význam humusových látek
postupné uvolňování živin rostlinám (brání vyplavování do spodních vod) struktura půdy jímavost půdy pro vodu (protipovodňová fce) vážou těžké kovy podpora růstu rostlin rozpouští živiny z půdních minerálů

8 Pravidla kompostování
Každý kompost by měl mít správnou vlhkost dostatek vzduchu pestrou skladbu materiálu správný poměr dusíkatých a uhlíkatých látek školení Jana Šarapatky ze sdružení Ekodomov v 09:00 v učebně č. 211 (+ zakládání kompostérů) Základní pravidla kompostování Velké kusy naštěpkujeme, nasekáme nebo nadrtíme. Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, stonky květin,...). Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme:   - vlhké se suchým   - porézní materiál z hutným   - „zelené s hnědým“ = dusíkaté s uhlíkatý (kuchyňský bioodpad a odrostlá tráva má optimální poměr uhlíku a dusíku). Dusíkaté jsou: tráva mladá (krátká seč), králičí trus, drůbeží trus. Uhlíkaté jsou: sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu. Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Hygienizační teplota, je pouze uvnitř kompostu a k jeho povrchu klesá, proto je vhodné kompost po týdnu až čtrnácti dnech přehodit a tím se materiál z povrchu dostane dovnitř kompostu. Provzdušněním hromady se urychlí proces tlení a teplota v kompostu opět stoupne. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme (nemusí být zapotřebí u uzavřených kompostérů). Čerstvý kompost můžeme získat za měsíců, vyzrálý kompost za měsíců.

9 Typy kompostování domácí kompostování komunitní kompostování
na hromadách v kompostérech vermikompostování komunitní kompostování komunální kompostování

10 Domácí kompostování nejjednodušší, nejlevnější zpracování bioodpadu
zpracování přímo u zdroje zisk hnojiva pro sebe na hromadách nebo v kompostérech nejjednodušší a nejlevnější zpracování bioodpadu. Odpad se zpracuje přímo u zdroje, není nutná žádná další manipulace. Zpracovatel pro svoji potřebu získává kvalitní hnojivo – kompost. Pro sběr kuchyňského odpadu a odpadu z údržby domácí okrasné zeleně je vhodný uzavřený kompostér. Kuchyňský odpad má ideální složení a jsou tak zaručeny dobré podmínky pro kompostování. V uzavřeném kompostéru je kompost chráněn a lze dosáhnout kvalitní hygienizace. I zde se však musí hlídat, aby byl materiál v kompostéru dostatečně vlhký a provzdušněný.

11 Domácí kompostování

12 Vermikompostování kompostování pomocí žížal v tzv. vermikompostéru
uzavřený, kde ho můžeme umístit? vhodné pro domácnosti bez zahrady optimální teplota 20°C žížala hnojní nebo speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly Vermikompostování Při vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo - vermikompost.  Tento způsob kompostování ocení lidé, kteří nemají vlastní zahradu, na které by mohli kompostovat.   Vermikompostér lze umístit  na chodbu, na balkón, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole či do kanceláře. Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapáchá. Jak si obstarat vermikompostér? Vhodnou nádobu na vermikompostování je možné koupit nebo vyrobit. K výrobě můžete použít jakoukoli bedničku o poměru stran přibližně 1:2:3 s perforovaným dnem pro odvod přebytečné vlhkosti,  víkem a  s miskou vespod.  Bednička  může  být  ze dřeva nebo  z plastu.  Dřevo lépe izoluje,  ale   je  náchylné  k plísním,  houbám  apod.   Plasty  jsou  odolnější  a  lépe  se čistí. K vermikompostování   lze  využít  také  nádoby  k tomu  přímo  určené,  nyní  dostupné  i u nás. Skládají se z několika pater, což umožňuje intenzivnější kompostování - perforovaná dna jednotlivých nádob zajišťují odvod přebytečné vody a provzdušnění. Tyto vermikompostéry také obsahují veškeré základní potřeby pro vermikompostování. Jaké žížaly použít? V České republice žije okolo 50 druhů a poddruhů žížal. Ne všechny druhy jsou schopné rychle a efektivně přeměňovat organické zbytky. K vermikompostování se používá žížala hnojní (Eisenia foetida)   a   žížala  obecná   (Lumbricus terrestris),   které  lze  běžně  najít  v kompostu na zahradě.  Na trhu lze koupit také speciálně vyšlechtěné tzv. kalifornské žížaly (Eisenia andrei), které se rychle množí a intenzivně zpracovávají bioodpady. Kam umístit vermikompostér? Vermikompostér  lze umístit   na chodbu,  na balkón,  do garáže,  dílny,  kuchyně  nebo  do třídy ve škole či do kanceláře. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu v rozmezí 18-25° C a správnou vlhkost substrátu.  V zimě tedy nesmíme vermikompostér nechávat venku, kde by mohl promrznout,  v létě ho  nevystavovat  přímému slunci,  aby nedocházelo  k výparu vody a k přehřívání. Jak založit vermikompostování? Na dno vermikompostéru se umístí podestýlka, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený novinový papír, půda, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno. Zakoupený kompostér již obsahuje suroviny na podestýlku (kokosové vlákno a natrhaný papír). Do podestýlky se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Největším problémem vermikompostování bývá špatná podestýlka. Přibývající zbytky jídla obsahují vodu a mohou zpomalit kompostovací proces a snížit množství žížal ve vermikompostéru. Nutné je tedy lůžko udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné. Zkouška vlhkosti: vezměte hrst kompostovaného materiálu a stiskněte ji co nejpevněji v dlani. Jestliže se objeví pár kapek vody, vlhkost je přiměřená; jestliže se objeví při zmáčknutí voda mezi prsty, kompost je příliš vlhký a je třeba k němu přidat suchý natrhaný papír nebo lepenku; jestliže se kapky vody neobjeví, je materiál příliš suchý a je třeba k němu přidat vlhký nařezaný papír, proužky lepenky nebo navlhčený kartón od vajíček. Jak krmit žížaly? Žížaly mají rády většinu organických odpadů, které vyhazujeme – zbytky ovoce, zeleniny, papírové ubrousky, vlhkou papírovou lepenku, skořápky od vajíček, čajové sáčky, kávové filtry a kávovou sedlinu, těsto, chlebové kůrky, vlasy; částečně zkompostované listí a trávu. Nevhodné je dávat žížalám mléčné výrobky, zbytky masa a tuky. Velké kusy je vhodné nakrájet na menší, aby byly lépe přístupné. Bioodpady dávejte žížalám na podestýlku a jemně je zakryjte. Žížaly krmte jednou až dvakrát týdně, důležité je žížaly nepřekrmovat! Zpočátku je vhodné potravu žížalám vážit. 0,5 kg žížal zkonzumuje zhruba 0,25 kg bioodpadů denně. Postupně, podle vzrůstajícího počtu žížal, můžete množství potravy zvyšovat. Počet žížal se zdvojnásobí přibližně za 3 měsíce. Průběh vermikompostování Ve vermikompostéru se postupně odděluje hotový kompost od zbytků jídla. Jakmile je naplněno první patro vermikompostéru, je třeba do druhého patra připravit žížalám novou podestýlku, kam se přestěhují. Bioodpady dáváme do druhého patra, spodní patro ponecháme 2 – 3 měsíce - materiál se v něm za tu dobu plně přemění v kompost. Veškerá přebytečná vlhkost je odváděna do zásobníku na vodu, odkud ji můžeme průběžně čerpat. Jedná se o tzv. „žížalí čaj“ - významné kapalné hnojivo pro pokojové květiny i zahradu. Pro jeho aplikaci se doporučuje smíchat ho se stejným dílem vody. Zásobník na vodu je třeba pravidelně čistit. Pokud by do něj propadaly žížaly, dejte do něho malé množství natrhaného papíru a kokosového vlákna, aby se žížaly mohly dostat zpět. Využití vermikompostu Vermikompost  obsahuje  živiny  a  růstové látky  pro rostliny.  Příznivě působí  na vytváření kořenů rostlin  a  na jejich celkový vývoj.  Vermikompost  získaný  s pomocí žížal  je považován  za nejúčinnější organické hnojivo.

13 Vermikompostování

14 Komunitní kompostování
kompostoviště sdíleno více domácnostmi např. Praha – Řepy Komunitní kompostování  Komunitní kompostování je ideálním prostředkem pro zpracování bioodpadu v lokalitách, kde občané nemají možnost individuálně kompostovat (činžovní domy, sídliště). Základem pro vznik komunitního kompostoviště je iniciativa občanů, kteří mají zájem využívat biologicky rozložitelný odpad ze své domácnosti a jsou ochotni vyvinout určité úsilí k dosažení tohoto cíle.      Ekodomov je připraven těmto skupinám obyvatel pomoci s přípravou a realizací jejich záměru. Při realizaci těchto projektů vycházíme ze zkušeností našich kolegů ze Slovenska (Braňo Moňok), Anglie (Nicky Scott), Švýcarska a dalších zemí.      Pokud máte zájem realizovat komunitní kompostování a uvítali byste naši pomoc, prosím kontaktujte nás. Co je komunitní kompostování?      Komunitní kompostování se realizuje v rámci definované skupiny obyvatel. Na rozdíl od domácího kompostování je většinou realizováno na pozemku, který patří dané komunitě, obci, nebo na pozemku, který je pro tento účel pronajat nebo je na základě dohody pro tento účel poskytnut. U domácího kompostování si dělá každý svůj kompost v rámci své zahrady, u komunitního kompostování je při zakládání kompostu nutné pamatovat na vyřešení majetkoprávních vztahů.      Na komunitním kompostování se podílí definovaná skupina obyvatel, která si v rámci své komunity určuje pravidla pro sběr a zpracování bioodpadu. Je výhodné pokud je určena osoba, která za kompost odpovídá a dohlíží na čistotu odpadu, kompostovací proces a odběr hotového kompostu.      Kompost vyrobený při komunitním kompostování není prodáván. Členové komunity si jej odebírají pro svou vlastní potřebu. Přínos a výhody komunitního kompostování Komunitní kompostování představuje jednoduchý a levný zůsob využívání bioodpadů. Své uplatnění nachází v místech, kde žije určitá komunita lidí, kteří nemají možnost domácího kompostování. Na školní zahradě, v zahrádkářské kolonii, v chatové osadě, v malé části obce či ve dvoře činžovního domu - zde všude lze založit komunitní kompostoviště, využívat bioodpady a získat kvalitní organické hnojivo - kompost. Přínos komunitního kompostování Komunitní kompostování je mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním. Umožňuje lidem, kteří nemají vlastní zahradu, využívat v blízkosti místa bydliště vlastní bioodpady. Obci tak odpadají náklady spojené s dopravou a zpracováním bioodpadu. Důsledným tříděním bioodpadu a následným komunitním kompostováním se zpravidla také zlepšuje čistota a vzhled okolí. Vzniklý kompost je využíván k údržbě společných prostranství. Dochází tak oživení okolní zeleně. Komunitní kompostování má vedle ekologického přínosu také sociální profit. Přispívá k tvorbě nových pracovních příležitostí, podporuje vzájemnou komunikaci a toleranci, pro lidi se zváštními potřebami představuje cestu začleňování do společnosti. Komunitní kompostování tak tvoří významnou část v rozvoji života společnosti. Ekonomické výhody Není třeba budovat nákladnou průmyslovou kompostárnu a řešit systém svozu. Společný nákup štěpkovače a dalších pomůcek. Společná výstavba kompostéru. Pověřená osoba dohlíží nad čistotou odpadu a kvalitou kompostu. Účastníci získávají zdarma kompost pro svoji potřebu. Komunitní kompostoviště Podoba komunitního kompostoviště je dána velikostí komunity. V malé obci je zpravidla při komunitním kompostování využívána malá mechanizace a o chod oploceného kompostoviště se stará pověřená osoba (správce). U malých komunit se místo ke kompostování podobá domácímu kompostovišti. I zde je vhodné ustanovit osobu odpovědnou za chod kompostoviště. Důležité je, aby komunitní kompostoviště bylo snadno dostupné občanům, kteří jsou do kompostování zapojeni. Při komunitním kompostování lze využívat stejné bioodpady jako při domácím kompostování. Kompostovat lze bioodpady z domácností i zahrad. Množství bioodpadu je závislé na počtu zapojených lidí a intenzitě třídění. Od množství produkovaného bioodapdu a zvolené technologie se také odvíjí potřebná plocha ke kompostování. Kompostovat lze volně na hromadách nebo v boxech, tzv. kompostérech, které jsou nejrůznějšího materiálu i tvaru. Při kompostování dochází k intenzivnímu rozkladu organické hmoty. Postupně dochází k viditelné redukci objemu kompostu. Pokud jsou dodrženy obecné zásady kompostování, kompostovací materiál nezapáchá. Kompost je zpravidla hotov za šest až devět měsíců. Příklady komunitního kompostování V České republice je komunitní kompostování reprezentováno především společným kompostováním zahrádkářů v koloniích. V současné době se zvyšuje zájem o komunitní kompostování v bytových domech. Zde je nutné respektovat zvýšené požadavky na hygienu a vzhled kompostovacího místa. Zkušenosti s tímto typem kompostování lze nalézt ve Velké Británii, Belgii, Švýcarsku, Německu, Slovensku i  v České republice. Podpora komunitního kompostování Pro rozvoj a realizaci komunitního kompostování je nezbytná aktivní podpora. Šíření informací týkajících se komunitního kompostování vede ke zviditelnění kompostující komunity a ocenění její práce i v očích společnosti. V zahraničí je také běžná finanční podpora komunitního kompostování od obecního úřadu. Ušetřené peníze za svoz bioodpadů dávají obce na podporu komunitního kompostování. Komunitě přispívají na kompostér a zajištění procesu kompostování. Možnosti finanční podpory jsou různé a liší se v závisloti na počtu zapojených osob a charakteru kompostování.

15 Komunitní kompostování

16 Komunální kompostování
sběr do nádob na bioodpad, pravidelný svoz vyšší náklady za manipulaci = úspory na skládkování problém s umístěním kompostárny hnojivo využívá obec nebo jej prodává Komunální kompostování  - zpracování bioodpadu řeší obec. Způsob zpracování je dán místními podmínkami, které mají rovněž vliv na systém sběru a svoz bioodpadů. Vznikají náklady spojené s manipulací a se zpracováním bioodpadu. Tyto náklady se většinou pokryjí úsporou, která vzniká odděleným zpracováním bioodpadu. Odpadají totiž vysoké poplatky za skládkování nebo spalování. Vzniká kompost, který se využívá například pro obnovu a údržbu veřejné zeleně

17 Komunální kompostování

18 Bioodpad na GVP 10,22 kg (bez školní jídelny) -> 31 %
při 100 % třídění bioodpadu, papíru a plastu do směs. popelnic jen 15 % všeho odpadu

19 Zavedení sběru a kompostování bioodpadu na GVP
červen 1-2 týdenní pilotní sběr z chodeb založení vermikompostéru a kompostéru na školním pozemku září sběr ze všech tříd a některých kabinetů

20 Kompostovací sáčky budou umístěny ve stojanech ve třídách
jsou biologicky rozložitelné odvádějí vlhkost, zabrání hnilobnému rozkladu bioodpadu a zápachu bude vynášet pan školník

21 Kompostovací sáčky

22 Kompostéry na GVP dva uzavřené kompostéry na školním pozemku
první hotový kompost očekáváme na jaře 2009 vermikompostér

23 Co do sáčků vhazovat ■ listy a natě ze zeleniny, její zbytky
■ pecky od ovoce, ohryzky ■ odpad z pokojových rostlin (zvadlé listy apod.) ■ slupky z plodů (i citrusových) ■ zbytky pečiva a obilnin ■ kávový odpad včetně filtrů a ubrousků ■ čajový odpad, čajové sáčky ■ znečištěné ubrousky (které už nelze vytřídit do papíru) ■ skořápky z vajíček a ořechů Dále do kompostu patří: ■ tráva, plevel, košťály i celé rostliny, seno, sláma, podestýlka, hnůj z chovu drobných zvířat, slepičí trus ■ listí, dřevní hmota, hobliny, piliny, jemné nebo nadrcené větve, popel ze dřeva

24 Co do sáčků nevhazovat ■ živočišné zbytky jako např. salám, vajíčka, maso, kůže, kosti, exkrementy masožravých zvířat ■ ostatní nebiologický odpad – může narušit rozkladné procesy v kompostu Živočišné zbytky lze za jistých okolností kompostovat. - časem se v každé třídě objeví leták znovu připomínající co do sáčků patří a co ne

25 I třídění bioodpadu je dobrovolné
Kdo nechce krmit žížalky, nemusí .

26 Další informace www.ekodomov.cz www.biosance.cz
Miroslav Kalina – Kompostování a péče o půdu (od září) vedoucí projektu: prof. Lenochová (kabinet 212)

27 Další průběh projektu červen 2008 září 2008 prosinec 2008
prezentace na pedagogické radě prezentace s pracovníky úklidu pilotní sběr, vyhodnocení školení na téma péče o kompost (sdružení Ekodomov) + založení kompostérů září 2008 sběr ze všech tříd prezentace v 1. ročnících zprovoznění www stránek projektu vyvěšení informačních plakátů prosinec 2008 závěrečné vyhodnocení (odpadová analýza + dotazníky)

28 Děkuji za pozornost…