Přirozená retence a akumulace (RaA) vod

Prezentace na téma: "Přirozená retence a akumulace (RaA) vod"— Transkript prezentace:

1 Přirozená retence a akumulace (RaA) vod
TEZE: Mechanismy přirozené RaA vod v krajině našeho typu Typy ovzdušných srážek, souvislost s intercepcí Akumulace a odchod zimních srážek, způsoby měření Vlhkost vzduchu: výklad, způsoby měření Evapotranspirace: členění na složky, výpar z volné hladiny Principy stanovení ET, měřené související procesy Klimatické charakteristiky lokality 2.lekce

2 Proč se zabývat retencí a akumulací vody v krajině, v povodí
jde o základní hydrologické procesy v krajině jsou ovlivněny lidskými aktivitami (+/-) identifikace kritických míst a procesů vyžadují kvalifikovaný/citlivý návrh nápravy prevence, adaptace na měnící se prostředí zvyšující se hodnota vody 2.lekce

3 Proces přirozené RaA vod
vliv atmosféry na vypadávání srážek (+) a na ET (-) vliv fyzicko-geografických vlastností povodí vliv povrchu území / půdy vliv vegetace vliv vodotečí a geomorfologických vlastností údolí řek a nivy vliv vodních nádrží, mokřadů, bažin a rašelinišť (vliv půdy a geologických útvarů)

4 Typy ovzdušných srážek: vertikální, horizontální; pevné, kapalné
déšť - kapky 0,5-8mm; teplota 3-5°C mrholení - kapky do 0,5mm (neseny větrem) mžení - mrholení z mlhy déšť se sněhem - při 0°C zmrzlý déšť - v zimě; zmrzlé kapky 1-4mm kroupy - v létě, neprůhledný led 5-50mm sněhové krupky - při 0°C; 2-5mm sníh - uspořádané krystalky ledu ledové jehlice - při silných mrazech, vznáší se dále: rosa, jinovatka, ledovka, námraza

5 Trojný bod v rámci fázového diagramu
Pro vodu tato rovnováha nastává při tlaku 610,6 Pa a teplotě 0,01 °C atmosféra půdní vzduch evaporace sublimace kondenzace mrznutí tání roztoky solí

6 Sněhová pokrývka ovlivňuje: teplotu vzduchu, vyzařování tepla, teplotu půdy, promrzání půdy je zdrojem: zimní vláhy, odtoku při tání měří se: souvislost, výška pokrývky, výška nového sněhu, vodní hodnota, albedo, expozice svahu počítá se: tepelná bilance (odtok z tání, zvrstvení, déšť do sněhu, laviny) vliv vegetace (typ lesa), vliv závějí, zásněžky význam pro RaA - odlišné pro hory a nížiny

7 Měření výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu (SWE)
manuální - sněhoměrná trubka (F 50cm2) měření hmotnosti sněhu sněhoměrné polštáře váhy sněhu elektrické vlastnosti sněhu časová reflektometrie (TDR) SPA analyzer - nízkofrekvenční impedanční pásy senzory radiových vln - sněžná vidlice georadar (impulsové, se stálou vlnou)

8 Měření vodní hodnoty sněhu (SWE)
tlumení záření neutronové sondy (aktivní a pasivní) gama sondy (aktivní a pasivní) akustické využití GPS využití DPZ Limity použití vytápěného srážkoměru k měření pevných vertikálních ovzdušných srážek

9 Měření vertikálních kapalných srážek
ombrometry, ombrografy totalizátory plošné rozdělení srážek (izohyety) vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště

10 Měření vertikálních kapalných srážek
ombrometry: A/ tipping-bucket (překlápěcí) dvojná součtová čára - účel

11 Měření vertikálních kapalných srážek
ombrometry: B/ plovákový

12 Vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště
Srovnávat s intenzitou infiltrace !!! Program DES_RAIN autorů Vaššová, Kovář zpracováno v Excelu viz

13 Intercepce na vegetaci na předmětech podmínky, proměnlivost
propad srážek, stok po kmeni význam pro RaA

14 Vlhkost vzduchu termíny: absolutní (e), relativní (R), maximální (E)
závislost na teplotě a tlaku, kondenzace způsob měření odvozené veličiny (sytostní doplněk) ovlivněné procesy v krajině význam při RaA

15 Evaporace, transpirace
oddělené (E+T), souhrnné (ET) výpar z volné hladiny, ze sněhu výpar z povrchů, z půdy termíny ET: potenciální, aktuální, referenční měření (přímé, nepřímé) výpar z intercepce limity ET při vyšším obsahu vody v atmosféře ET jako ztráta v bilančních rovnicích

16 Použití lyzimetrů << Model ČHMÚ Model MENDELU >> Dodavatel
Ekotechnika v

17 Výpar jako integrační klimatická charakteristika
Použita mapa z Atlasu ČHMÚ

18 Rozdělení metod určování E a ET
přímé měření (lyzimetry, cely) empirické vzorce bilanční přístupy aplikace Fickova difuzního zákona resp. aerodynamické metody aplikace energetické bilance radiace simulace systému půda-rostlina-atmosféra smíšené metody, korekce pomocí modelů

19 Nepřímé metody stanovení výparu
Stanovení průměrného denního výparu z volné hladiny v mm podle Šálka [2001] Dtto na základě sytostního doplňku a rychlosti větru podle ČSN

20 Zhodnocení klimatických charakteristik lokality
hydrologická bilance: S = ET + I + Q ± ΔZ vláhová potřeba rostlin, vodní stres bilance vláhy v půdě klimatické indexy: Langův LDF=Sroční/troční (LDF<60 suchá oblast) Končekův index, index suchosti atd. klimatické okrsky/regiony

21 Langův dešťový faktor pro oblasti ČR
Použita mapa z Atlasu ČHMÚ