Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

Prezentace na téma: "Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj"— Transkript prezentace:

1 Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Název školy Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Mgr. Miloslav Bubeníček Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu VY_32_INOVACE_DEH_0312 Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblast Společný odborný základ Vzdělávací obor 82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh 12. Hudební klasicismus v Čechách Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Brixi, Seger, Koželuh Datum 16. prosince 2013– datum ověření ve výuce Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

2 Anotace Text s názvem Hudební klasicismus v Čechách slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

3 Hudební klasicismus v Čechách

4 Položíme-li si otázku proč se čeští hudebníci tak úspěšně prosadili v těžké evropské konkurenci, nemusíme zřejmě dlouho hledat odpověď. Vyšli totiž z hudebního prostředí, jež jim dalo do vínku nejdůležitější rysy klasické hudby. Česká lidová píseň se již delší dobu pohybovala v dur-mollové tonalitě, stavba její melodie byla příjemně a logicky klenutá a frázování se pohybovalo v periodicky stavěných úsecích. Česká hudba tak po dlouhých letech dohnala zpoždění proti Evropě, jež vykazovala již na počátku 17. století, a dostala se do popředí hudebního vývoje. Interpreti i skladatelé vyšli z tohoto základu a ukazovali další směr. Existenční podmínky u nás byly špatné, proto mnozí odešli do ciziny, kde se velmi často výborně uplatnili. Mnozí ale zůstali doma.

5 Velmi výraznou postavou se v polovině 18
Velmi výraznou postavou se v polovině 18. století stal syn barokního skladatele Šimona Brixiho František Xaver Brixi (2. ledna 1732 – 14. října 1771). Život a dílo: 1744 – 1748 studoval na hudebně zaměřeném gymnáziu v Kosmonosích po studiích byl varhaníkem v několika chrámech v Praze byl uznávaným skladatelem roku 1759 se stal kapelníkem chrámu sv. Víta, byl jím až do smrti psal chrámovou hudbu, například Magnificat, offertoria, na 100 mší, oratoria, varhanní koncerty, celkem asi 500 skladeb.

6 Fr. X. Brixi byl mimořádný skladatel, vedle něj měli další skladatelé obtížnou pozici. Například Johannes Lohelius Oehlschlägel (1724 – 1788), varhaník strahovského kůru, byl výborný kontrapunktik a napsal množství chrámových skladeb, ale nedosáhl mistrovství Brixiho melodiky. František Václav Habermann (1706 – 1783), vzdělaný hudebník, který procestoval Itálii, Francii, Španělsko a všude byl uznáván, autor chrámových skladeb a instrumentální hudby je jako skladatel dnes prakticky zapomenut.

7 Škola slavného varhaníka Josefa Ferdinanda Norberta Segera byla známá svou kvalitou.
Nejvýznamnějším žákem se stal svatovítský kapelník Leopold Koželuh, rodným jménem Jan Antonín (26. červen 1747, Velvary – 7. květen 1818, Vídeň). Život a dílo: prvním učitelem byl jeho bratranec, skladatel Jan Antonín Koželuh v 70. letech 18. století jej kompozici učil František Xaver Dušek 1778 se odstěhoval do Vídně učil se u J. G. Albrechtsbergera

8 provozoval hudební nakladatelství
dochovalo se asi 400 skladeb 30 symfonií, 22 klavírních koncertů, koncert pro čtyřruční klavír 24 houslových sonát, klavírní tria, smyčcové kvartety atd. Katalog skladeb L. Koželuha sestavil muzikolog Milan Poštolka.

9 1. Koželuhův rodný domek ve Velvarech

10 Dalším pražským žákem Segerovým byl Jan Křtitel Kuchař (5
Dalším pražským žákem Segerovým byl Jan Křtitel Kuchař (5. března 1751, Choteč – 18. února 1829, Praha), varhaník, cembalista a hudební skladatel. Život a dílo: základní hudební vzdělání získal ve Vrchlabí u varhaníka Alexe Tháma studoval na jezuitských gymnáziích v Hradci Králové a Jičíně byl žákem N. Segera sudoval filosofii v Praze od roku 1772 byl varhaníkem v kostele sv. Jindřicha v Praze učil ve šlechtických rodinách Hartigů, Buquoyů a Příchovských

11 byl obdivovatelem W. A. Mozarta
pravděpodobně se jako cembalista aktivně zúčastnil provedení Figarovy svatby a premiéry Dona Giovanniho v Praze je autorem klavírních výtahů obou oper a také opery Cosi van tutte vstoupil do nejstarší pražské zednářské lóže 1791 pravděpodobně hrál na cembalo při pražské premiéře opery La clemenza di Tito nejznámější jsou jeho dva varhanní koncerty, preludia, fugy, toccaty a fantasie.

12 K pražským významným žákům N. Segera patří ještě Vincenc Mašek (5
K pražským významným žákům N. Segera patří ještě Vincenc Mašek (5. dubna 1755, Zvíkovec u Zbiroha – 15. listopadu 1831, Praha), skladatel, hudební pedagog a vydavatel. Život a dílo: pocházel z učitelské rodiny otec mu dal základní hudební vzdělání klavír studoval u Fr. X. Duška skladbu studoval u N. Segera byl sekretářem hraběte z Vrby, pořádal koncerty v Německu poté byl ředitelem kůru v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně stal se soudním znalcem v oboru muzikálií

13 jeho manželka byla klavíristkou a hrála virtuosně na skleněnou harmoniku
pořádali spolu koncerty ze svých vlastních skladeb je evidováno 400 skladeb, ale mnohé jsou možná přepisy komponoval písně, skladby pro klavír i skleněnou harmoniku je autorem chrámové hudby oblíbené byly jeho partity pro dechové nástroje komponoval ještě v době romantismu, ale ve stylu éry předchozí.

14 Doporučený poslech Fr. Xaver Brixi: varhanní skladby

15 Otázky k ověření znalostí
Kteří čeští skladatelé působící v Čechách jsou reprezentanty klasicismu? Který český skladatel hrál na cembalo při premiéře Mozartovy opery Don Giovanni a vypracoval klavírní výtahy také jeho dalších oper? Která teoretická a kompoziční škola byla v Praze uznávaná pro mimořádnou kvalitu?

16 Seznam vyobrazení Koželuhův rodný domek ve Velvarech,

17 Doporučená literatura
1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001 2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002 3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012