Mitóza Nepřímé dělení Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik.

Prezentace na téma: "Mitóza Nepřímé dělení Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik."— Transkript prezentace:

1

2

3 Mitóza Nepřímé dělení

4 Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik tím, že se rozdělí na 2 buňky dceřinné, se nazývá buněčný cyklus Z jedné mateřské buňky vzniknou 2 buňky dceřinné, které mají v jádrech stejný počet chromozomů jako měla buňka mateřská Buněčný cyklus má 2 hlavní fáze: interfázi a buněčné dělení

5 Interfáze Má 4 fáze: G1 - probíhá syntéza RNA a bílkovin S - probíhá replikace (zdvojnásobení množství DNA) G2 - buňka dokončí svůj růst a připraví se k dělení M - vlastní dělení buňky

6 Mitóza

7 Mitóza Má 4 fáze Profáze Metafáze Anafáze Telofáze

8 Profáze Na začátku profáze se v jádře objeví chromozomy vzniklé spiralizací a kondenzací vláken DNA, každý chromozom je tvořen dvěma sesterskými chromatidami, jež jsou spojeny v místě zvaném centromera Rozpouští se jaderná membrána Vytváří se dělící vřeténko, které je tvořeno mikrotubuly V živočišné buňce se na tvorbě vřeténka podílí centrozom Rostlinná buňka centrozom nemá a dělící vřeténko se vytváří mezi protilehlými póly buňky

9 Dělící vřeténko

10 Profáze

11 Metafáze Tvorba dělícího vřeténka je dokončena
Chromozomy se připojují v místě centromer na vlákna dělícího vřeténka a shromáždí se v rovníkové (ekvatoriální) rovině buňky Zde vytvářejí tzv. metafázní destičku

12 Metafáze

13 Anafáze Dochází k podélnému rozštěpení chromozomů v oblasti centromer a tím k oddělení jednotlivých chromatid Jednotlivé chromatidy jsou taženy kontrakcemi vláken dělícího vřeténka k opačným pólům buňky Chromatidy se stávají samostatnými chromozomy nově vznikajících jader

14 Anafáze

15 Telofáze Chromozomy jsou nahloučené u pólů buňky
Dělící vřeténko zaniká Shluky chromozomů jsou uzavřené nově se vytvářejícími jadernými membránami Obě nová jádra mají stejný počet chromozomů jako mělo jádro mateřské buňky Chromozomy se začnou postupně despiralizovat (nemůžeme je pozorovat) Na rozdělení jádra navazuje bezprostředně rozdělení celé buňky, které se nazývá cytokineze

16 Telofáze

17 Zdroje Literatura: ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, 797 s. ISBN ZÁVODSKÁ, Radka. Biologie buněk: základy cytologie, bakteriologie, virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006, 160 s. Edice Biologie pro gymnázia. ISBN

18 Elektronické zdroje: LORDJUPPITER, Spindle apparatus.svg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: YMAISchprophase.jpg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: YMAI, Schmetaphase.png. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z:

19 YMAI, Schanaphase. png. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit
YMAI, Schanaphase.png. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: YMAI, Schanaphase.png. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: VAN HEESBEEN, Roy, ProphaseIF.jpg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: VAN HEESBEEN, Roy. ProphaseIF.jpg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z:

20 VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF. jpg. In: Commons wikimedia [online]
VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF.jpg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commonsv z: VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF.jpg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: MYSID, Major events in mitosis.svg. In: Commons wikimedia [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: