JARNÍ TERMÍN MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011

Prezentace na téma: "JARNÍ TERMÍN MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011"— Transkript prezentace:

1 JARNÍ TERMÍN MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011
Signální výsledky a základní poznatky Informace pro školy

2 KOLIK MATURUJE ŽÁKŮ Počet přihlášených maturantů: 98.762
v tom: gymnázia 25,3% SOŠ 51,3% SOU 8,6% nástavby 14,8% % z věkového ročníku: 77% (70,5% kons.) pro srovnání: v roce 1991 mělo maturitu 30% obyvatel ČR v roce % obyvatel ČR Počet škol: Maturovalo se ve zkušebních místech

3 „ČISTÁ“ NEÚSPĚŠNOST (100% = ŽÁCI, KTEŘÍ KONALI ZKOUŠKY)
ŘÁDNÝM TERMÍNEM MATURITNÍ ZKOUŠKY NEPROŠEL TÉMĚŘ KAŽDÝ PÁTÝ ŽÁK, KTERÝ ZKOUŠKU KONAL, NEJVYŠŠÍ NEÚSPĚŠNOST PODLE PŘEDPOKLADŮ U OBORŮ STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠŤ A V NÁSTAVBOVÉM STUDIU ZKOUŠKY NEKONALO 9,7% PŘIHLÁŠENÝCH

4 NEÚSPĚŠNOST U MATURITY
U OBOU ČÁSTÍ MATURITY NEUSPĚLO 3,5% ŽÁKŮ, KTEŘÍ ZKOUŠKY KONALI

5 „KONCENTROVANÁ“ NEÚSPĚŠNOST (100% = ŽÁCI, KTEŘÍ KONALI ZKOUŠKY)
JDE O NOVÝ JEV – DŮSLEDEK PLOŠNÉ OBJEKTIVIZACE MATURITNÍ ZKOUŠKY V roce 2008 neúspěšnost na jednotlivých školách: do 25% V roce 2011: Neúspěšnost vyšší než 70% přihlášených škol Neúspěšnost vyšší než 50% přihlášených škol Neúspěšnost vyšší než 40% přihlášených škol Soustředěno na školách s úzkým oborovým profilem, nízkou hodinovou dotací matematiky a s nízkou úrovní výuky cizího jazyka Jedná se o nástavbové studium, maturitní obory SOU a některé obory SOŠ; překvapivě neprezenční forma studia nebyla rozhodujícím faktorem.

6 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
POVINNOU ZKOUŠKU (ČESKÝ JAZYK): úspěšně složilo 92,4% neúspěšně vykonalo 7,6% POVINNOU ZKOUŠKU (MATEMATIKA NEBO CIZÍ JAZYK): úspěšně složilo 88,9% neúspěšně vykonalo 11,1% CIZÍ JAZYK (60% PŘIHLÁŠENÝCH): NEÚSPĚŠNĚ: 9,0% MATEMATIKA (40% PŘIHLÁŠENÝCH): NEÚSPĚŠNĚ: ,4%

7 NEÚSPĚŠNOST U POVINNÝCH ZKOUŠEK
Do neúspěšných jsou započítáni i žáci, kteří se ke zkoušce nedostavili a neomluvili se, popř. jim nebyla omluva uznána. V takovém případě je žák klasifikován stupněm „nedostatečný“.

8 STRATEGIE VOLBY VOLBA PŘEDMĚTŮ 2. POVINNÉ ZKOUŠKY:
Matematika: 39% Cizí jazyk: 61% Tento stupeň volnosti je zatím zcela klíčový: Zavedení povinné zkoušky z CJ = neúspěšnost z 16,9% na % Zavedení povinné zkoušky z CJ i Ma = neúspěšnost z 16,9% na 46 – 51% VOLBA ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI POVINNÉ ZKOUŠKY Český jazyk a literatura: 96 : 4 Matematika: 97 : 3 Cizí jazyk: 94 : 6 Jednoznačně žáci vsadili na jistotu, většina VŠ dosud nedefinovala požadavky pro přijímací řízení Stejné míry neúspěšnosti by však bylo dosaženo, kdyby 25-30% žáků se základní obtížností konalo zkoušky vyšší obtížnosti Zavedením povinné vyšší úrovně obtížnosti u obou zkoušek na gymnáziích by znamenalo zvýšení neúspěšnosti gymnaziálních maturantů ze současných 3% na 9-11% … v kombinaci se zavedením povinné zkoušky z CJ na 11-13% … v kombinaci se zavedením povinné zkoušky z CJ i Ma na 17-19%

9 NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠEK, PŘEDMĚTŮ A DÍLČÍCH ZKOUŠEK
NĚKTERÉ ZÁVĚRY: Souhrnná míra neúspěšnosti (16,9%) podle předpokladů (15 – 21%) mírným překvapením je NIŽŠÍ neúspěšnost u matematiky (14,4% proti předpokladu 16-18%) proti očekávání je VYŠŠÍ neúspěšnost v němčině: 24% proti předpokladu 20-22%; němčina je „zatížena“ vysokým podílem žáků odborných škol a zejména SOU neúspěšnost v případě zkoušek vyšší úrovně obtížnosti je krát nižší než v případě základní úrovně obtížnosti; vyšší obtížnost volili žáci, kteří si byli jisti Zavedení plného modelu společné části maturity (a tedy povinného cizího jazyka) je vhodné odložit o 2 roky Případné úvahy o povinné maturitní matematice nejdříve za 4 roky za předpokladu některých systémových změn a intenzivní podpory práce rizikových segmentů SŠ

10 JAK ŽÁCI DOPADLI U DIDAKTICKÝCH TESTŮ (český jazyk – základní obtížnost)

11 JAK ŽÁCI DOPADLI U DIDAKTICKÝCH TESTŮ (matematika – základní obtížnost)

12 JAK ŽÁCI DOPADLI U DIDAKTICKÝCH TESTŮ (angličtina – základní obtížnost)

13 JAK ŽÁCI DOPADLI U DIDAKTICKÝCH TESTŮ (němčina – základní obtížnost)

14 NYNÍ PROBÍHÁ MATURITA V PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM TERMÍNU
Bylo očekáváno cca 28 tisíc žáků, přihlášených je 23,7 tis. (4,3 tis. žáků, tj. 4% zřejmě neukončilo studium SŠ) Společnou část koná 20,5 tis., profilovou 11,7 tis. žáků (obě části MZ 8,5 tis. žáků) Z celkového počtu konajících společnou část koná: opravné zkoušky 69% náhradní zkoušky 13% řádné zkoušky 19% žáků. Výsledky budou známy 26. září Do konce října dostanou školy Zprávy s definitivními výsledky Do konce roku vydá CERMAT podrobné předmětové analýzy

15 ŠKOLNÍ ZPRÁVY O VÝSLEDCÍCH MZ V ROCE 2011
PRVNÍ Z KROKŮ VYUŽITÍ STÁTNÍ MATURITY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ NA SŠ

16 STÁTNÍ MATURITA NENÍ CÍL, ALE NÁSTROJ KE ZVÝŠENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ VE SŠ
Výsledky MZ jsou rozsáhlou, hlubokou i detailní výpovědí o podstatné části výsledků SŠ vzdělávání Informace „zašifrované“ v registrech výsledků MZ musí sloužit školám i státu jako prostředek zpětné vazby Školy i stát by měly informací využít k analýze silných a slabých stránek současné situace a … … k formulování strategických i operativních opatření cílených ke zvýšení kvality a relevance vzdělávání

17 ŠKOLNÍ ZPRÁVA O PŘEDBĚŽNÝCH VÝSLEDCÍCH JE PRVNÍM KROKEM
Školní zprávy o předběžných výsledcích (jaro 2011) jsou prvním krokem Školy zprávy obdržely 31. srpna Dalšími kroky budou: Zpráva o definitivních výsledcích (včetně výsledků podzim 2011) … do konce října Série předmětových analýz … do konce roku 2011 K PŘÍPRAVĚ PŘEDMĚTOVÝCH ANALÝZ BUDOU PŘIZVÁNI VÝZNAMNÍ UČITELÉ (PRAKTICI) ZE ŠKOL

18 ŠKOLNÍ ZPRÁVA JE URČENA PRO VNITŘNÍ POTŘEBU ŠKOL
CÍLEM JE POSKYTNOUT INFORMAČNÍ ZPĚTNOU VAZBU VEDENÍ ŠKOL A ZEJMÉNA UČITELŮM POVINNÝCH MATURITNÍCH PŘEDMĚTŮ CÍLEM NENÍ CENTRÁLNĚ HODNOTIT A ANALYZOVAT KONKRÉTNÍ SITUACI NA KONKRÉTNÍCH ŠKOLÁCH … SITUACI MUSÍ VYHODNOTIT SAMA ŠKOLA A JEJÍ UČITELÉ PROTO JE: ZÁKLADNÍ JEDNOTKOU TŘÍDA ZÁKLADNÍM UKAZATELEM PRŮMĚRNÁ % ÚSPĚŠNOST ZÁKLADNÍ METODOU POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S RELEVANTNÍMI SKUPINAMI TŘÍD / ŠKOL

19 CO SE DÁ ZE ZPRÁVY VYČÍST
Výsledky tříd po jednotlivých předmětech a úrovních obtížnosti zkoušek Výsledky tříd po dílčích zkouškách (čeština, cizí jazyk) Výsledky tříd za skupiny testových úloh, rozdělených podle řady kritérií (např. okruhy učiva apod.) Srovnání výsledků jednotlivých tříd s: ostatními třídami téže školy (rovněž dle skupin oborů) všemi třídami v ČR spadajícími do stejné skupiny oborů všemi třídami v ČR spadajících do jiných skupin oborů všemi třídami v ČR (bez oborového rozlišení)

20 CO SE DÁ ZE ZPRÁVY VYČÍST (2)
Zpráva je členěna po jednotlivých předmětech tak, aby s výsledky mohli pracovat jednotliví učitelé maturitních předmětů Data jsou školám poskytnuta v otevřeném datovém formátu, aby s nimi mohli učitelé dále pracovat Součástí zprávy je odborný komentář určený zejména pro učitele (popisuje zejména, co se za jednotlivými daty skrývá)

21 CO ZE ZPRÁVY MOHOU VYČÍST češtináři
Výsledky za skupiny úloh dle ověřovaných témat (vazba na klasifikace dle katalogů požadavků), tj. např. pravopis, mluvnice a lexikologie, porozumění textu, charakter a výstavba textu, komparace různých typů textů, literární teorie a literární historie (V) Výsledky za dvě základní skupiny dovedností, tj. čtenářskou dovednost a dovednost aplikovat jazykové a literární znalosti Data jsou školám poskytnuta v otevřeném datovém formátu, aby s nimi mohli učitelé dále pracovat; mohou tedy porovnávat výsledky DT s výsledky písemných prací a ústních zkoušek, a to po jejich částech, resp. skupinách úloh Výsledky jsou dále členěny podle typů úloh a způsobu zadání úloh (zejména typy výchozích textů)

22 CO ZE ZPRÁVY MOHOU VYČÍST matikáři
Výsledky za skupiny úloh dle ověřovaných témat (vazba na klasifikace dle katalogů požadavků) Výsledky za skupiny úloh podle toho, zda jde o učivo typické pro ZŠ, typické pro SŠ či zda jde o učivo na přechodu mezi základní a střední školou Výsledky za skupiny úloh podle potřebné úrovně osvojení si učiva na stupnici Rutina - Porozumění - Aplikace – Strategie řešení Výsledky za skupiny úloh dle typu úlohy (otevřená / uzavřená) a způsobu zadání úlohy Výsledky za skupiny úloh podle jejího charakteru, tj. podle toho, zda se jedná o tradiční „školskou“ úlohu nebo úlohu svým zadáním spíše netradiční

23 CO ZE ZPRÁVY MOHOU VYČÍST jazykáři
Výsledky dle ověřovaných dovedností, tj.: Poslech s porozuměním Čtení s porozuměním Jazykové kompetence Písemný projev Ústní projev s interakcí Výsledky dle ověřovaných specifických cílů: a ) komplexní porozumění textu a jeho částem b) porozumění hlavním bodům sdělení a výstavbě textu schopnost práce s informacemi v psaném i mluveném textu Pravidla tvarosloví úroveň slovní zásoby a užití prostředků textové návaznosti Pravidla slovotvorby (V) Data jsou školám poskytnuta v otevřeném datovém formátu, aby s nimi mohli učitelé dále pracovat; mohou tedy porovnávat výsledky DT s výsledky písemných prací a ústních zkoušek, a to po jejich částech , resp. skupinách úloh Výsledky jsou dále členěny podle typů úloh