ŽIVORODÍ SAVCI PLACENTÁLOVÉ.

Prezentace na téma: "ŽIVORODÍ SAVCI PLACENTÁLOVÉ."— Transkript prezentace:

1 ŽIVORODÍ SAVCI PLACENTÁLOVÉ

2 PLACENTÁLOVÉ - ZNAKY ŘÁDY PLACENTÁLŮ: chudozubí letuchy tany primáti
hlodavci zajícovci hmyzožravci letouni luskouni šelmy lichokopytníci sudokopytníci kytovci afrosoricida bércouni hrabáči damani chobotnatci sirény Výživa plodu pomocí placenty během těhotenství. Reprodukují se pohlavně a dítě je v matčině těle, dokud se plně nevyvine. Placentálové jsou živorodí. Placentu mají pouze samice. Placentálové ovládli zemi na všech kontinentech, kromě Austrálie, kam se kvůli její odlehlosti od jiné pevniny nerozšířili.

3 HMYZOŽRAVCI Řád obsahuje 370 druhů žijících po celém světě. Většinou jsou drobní s délkou těla do 20 cm. V Evropě se vyskytuje 30 druhů. V ČR žijí tři čeledi (10 druhů): ježkovití, krtkovití a rejskovití. Většinou jsou drobní s protáhlou lebkou a malou mozkovnou. Jedním z primitivních znaků je úplný chrup složený z velkého počtu (26-48) špičatých zoubků. Někteří rejsci mají vyvinuté podčelistní jedové žlázy. Živí se hlavně bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci. Orientují se převážně pomocí čichu a hmatu, někteří mají výborný sluch. Slabší zrak patrně souvisí s převládající noční aktivitou.

4 KRTEK OBECNÝ Je menší, černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby - jednak obytné, ale také okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec. Krtek má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst má obvykle tmavě hnědou. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Dožívá se 2 až 5 let Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, co sám váží. Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3-7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole.

5 JEŽEK ZÁPADNÍ Vyskytuje se na okrajích lesů, pasekách, v křovinách, v parcích a zahradách nebo ve městech. Ježek západní je se svou délkou 22–27 cm a hmotností mezi 0,9 až 1 kg o něco větší než jeho příbuzný ježek východní. Bodliny, kterých může mít ježek západní na těle až 8500, má uhlazené a pravidelně pruhované, směřující dozadu a dlouhé 20–30 mm. Ježek západní žije, až na období rozmnožování, samotářským životem. Je aktivní v noci, kdy je často slyšet jeho pronikavé funění a dupání, ve dne odpočívá ve svém hnízdě vystlaném trávou a umístěném např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů. Ačkoli je všežravec, dává přednost bezobratlým živočichům, mezi které patří slimáci, žížaly, brouci nebo jiný hmyz. Zvláště pak preferuje žížaly a stonožky. Občas se přiživuje i žábami, malými hlodavci, mladými ptáky, ptačími vejci nebo plody. Potravu vyhledává díky svému výborně vyvinutému čichu. Nepříznivé zimní období přečkává hibernací (zimním spánkem). Mláďata se rodí holá, slepá a bez bodlin. První bílé a měkké bodlinky jim začínají vyrůstat už hodinu po porodu. Do bodlinaté koule se dokážou schoulit po 11 dnech a vidět začínají již po dvou týdnech života. V přírodě se ježek západní dožívá průměrně 2–3 let.

6 JEŽEK VÝCHODNÍ Hlava: celkově světlá, u mladých jedinců naopak velmi tmavá. Břicho: tmavohnědé s bílou skvrnou na hrdle a na prsou, u starých jedinců až bělavé. Bodliny: nepravidelně pruhované či jednobarevné, směřující do stran (rozcuchané), délka 17–22 mm. Počet bodlin: 6000–7000. Rozmnožování: duben–září Zimní spánek: říjen/listopad–březen Ježek východní žije ve střední a východní Evropě, Balkánském poloostrově, západní hranici výskytu tvoří Polsko, Česká republika a Rakousko. Ježek východní pochází ze stepí, které kdysi pokrývaly jihovýchod a východ Evropy, a tak si víc než ježek západní libuje na suchých a teplých místech, hlavně v nížinách, jako jsou lomy a rokliny, křovinaté meze a stráně, sady a zahrady.    

7 REJSEK OBECNÝ Je jeden z našich nejhojnějších savců.
Měří průměrně 7 cm na délku a váží přibližně 5-12 g. Rejsci jsou charakterističtí svou sametově tmavohnědou srstí . Rejsci jsou aktivní po celý rok, do zimního spánku neupadají (nehibernují). Spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci, ale z úkrytů vylézají převážně až po setmění. Rejsek obecný obývá lesy, parky, zahrady, louky, pole, ale vyhýbá se příliš suchým místům, na podzim zalézá i do lidských obydlí. Rejsek obecný si staví hnízdo pod zemí, méně častěji pak pod hustou vegetací. Rejsek je typický hmyzožravec, ale žere i slimáky, pavouky, červy a mršiny obratlovců, výjimkou není ani kanibalismus. Musí žrát každou druhou až třetí hodinu. Rejsci mají velice slabý zrak a tak se např. při hledání potravy spoléhají na svůj skvělý čich a sluch. Po 23 až 25 denní březosti rodí samice do hnízda z trávy a mechu 5-7 mláďat.

8 REJSEK HORSKÝ Je drobným zástupcem čeledi rejskovití , obývajícím především horské polohy. Špičky zubů jsou tmavě červené. Středně velký druh s poměrně dlouhým ocasem a velkými zadními tlapkami. Celé tělo má jak na hřbetě, tak i na bocích a na břiše jednobarevný černošedý tón, čímž se liší od ostatních našich rejsků. Mláďata jsou světlejší. Obývá horské oblasti Evropy od Pyrenejí přes Alpy a pohoří střední Evropy po Karpaty a Balkán. Byl objeven téměř ve všech českých horách. Vyskytuje se především v hustých travních porostech, lesích, ale i v oblastech nad hranicí lesa. Vyhledává vlhká místa a jehličnaté lesy ve výškách mezi  m n. m. Podobně jako rejsek obecný - samice vrhá jednou až dvakrát ročně zhruba pět mláďat.

9 REJSEC VODNÍ Je největší zástupce rodu rejsků.
Hlava s tělem dosahuje velikosti 8 cm, ocas 6 cm, výška 2 cm a hmotnost 9 až 23 g Vyskytuje se v celé Evropě kromě středomořské oblasti a Irska. Obývá čisté vody, lze se s ním ale občas setkat i daleko od vody. Bývají nalezeni ve studních. V ČR se objevuje ve všech nadmořských výškách na území celého státu. Délka života jeden až dva roky. Potravou je hmyz a jiní bezobratlí živočichové, vodní měkkýši, malé ryby a žáby, které občas bývají větší než sám rejsec vodní. Má vynikající čich. Kořist někdy požírá i pod vodou. Na spodní čelisti jsou žlázy produkující slabý jed, který má ochromující účinky na kořist. Pro člověka však není nebezpečný. Zdravý rejsek má natolik hustý a dobře promaštěný kožíšek, že je po opuštění vody zcela suchý.

10 BĚLOZUBKA NEJMENŠÍ Je savec z čeledi rejskovitých. Je to nejmenší známý savec podle hmotnosti. Nejmenší podle velikosti je netopýrek thajský. Je rozšířena v jižní Evropě, Zakavkazsku, Turkmenistánu a Africe. Váží přibližně 2 gramy. Délka hlavy a trupu je od 35 do 48 mm. Tělo má tmavé. Ocas měří 24 až 29 mm. Zuby jsou bílé.

11 POUŽITÉ ZDROJE Blog.cz: [online] [cit ]. Tuleň | TheCheer32 a mysulka83:. Dostupné z WWW: < BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online] [cit ]. BioLib - Obrázek - Plecotus auritus (netopýr ušatý):. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Krtek - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Ucivo.webnode.cz: [online] [cit ]. Ježek východní Hmyzožravci.jpg :: ucivo.webnode.cz:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Rejsek obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Krtek obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Krtek obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Soubor:Map of range mole.jpg - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Ježek západní - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Český svaz ochránců přírody Vlašim: [online] [cit ]. Český svaz ochránců přírody Vlašim:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Ježek západní - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Ucivo.webnode.cz: [online] [cit ]. Ježek východní Hmyzožravci.jpg :: ucivo.webnode.cz:. Dostupné z WWW: < BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online] [cit ]. BioLib - Obrázek - Erinaceus concolor (ježek východní):. Dostupné z WWW: < Knihy o zvířatech: [online] [cit ]. Ježek východní Erinaceus concolor:. Dostupné z WWW: < Savci - Přírodověda.cz: [online] [cit ]. Savci - Přírodověda.cz:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Rejsek obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Rejsek obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Úvodní strana - Galerie Horský: [online] [cit ]. Rejsek - Galerie Horský:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Rejsek horský - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Zázraky « Rubrika | zazraky: [online] [cit ]. Rejsec vodní | zazraky:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Rejsec vodní - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Bělozubka nejmenší - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Bělozubka nejmenší - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit ]. Dostupné z WWW: < JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8. Olomouc : Prodos, s.