Potenciální zdroje lithia v ČR

Prezentace na téma: "Potenciální zdroje lithia v ČR"— Transkript prezentace:

1 Potenciální zdroje lithia v ČR
Jaromír Starý Cínovec – odkaliště

2 Lithium – základní informace
Lithium (Li): atomové číslo 3, relativní atomová hmotnost 6,941 je stříbrolesklý, velice reaktivní, vodivý elektropozitivní kov. Je měkký (0,6) a nejlehčí (0,534 g/cm3) ze všech kovů, ale tvoří pevné slitiny s ostatními kovy. Používají se především sloučeniny Li2CO3, Li2O, LiCl, LiF, LiOH atd. Hlavní minerály: amblygonit (3,4–4,7 % Li), spodumen (3,7 % Li), lepidolit (1,4–3,6 % Li), petalit (1,6–2,3 % Li), eukryptit (2,1–5,5 % Li), cinvaldit (1,4–1,6 % Li); v budoucnosti: hektorit (0,5 % Li), jadarit (3,4 % Li) Potenciální zdroje lithia v ČR

3 Potenciální zdroje lithia v ČR
Upraveno podle: USGS 2017, BGS 2016, Industrial Minerals 2016, European Commission 2014 Potenciální zdroje lithia v ČR

4 Lithium – těžba podle použití
Těžba Li v kt Upraveno podle: USGS 2007–2018, BGS 2016, European Commission 2014 Potenciální zdroje lithia v ČR

5 Lithium – ložiskové typy
Kontinentální solanky: roztoky Li solí v pánvích a slaných jezerech aridních oblastí v předhůří velehor; velký rozsah (<100–1000 mil. t), nízké obsahy (0,01–0,3 % Li) – 53% podíl na světové těžbě, cca 75 % zásob – Chile, Argentina, Bolívie, Čína, USA Pegmatity: hlavní minerál spodumen, ale i petalit, eukryptit, lepidolit a amblygonit; malá až střední velikost (1–100 mil. t), vyšší kovnatost (0,5–2,0 % Li) – 46% podíl na světové těžbě, cca 20 % zásob – Austrálie, Čína, Zimbabwe, USA, Brazílie, Portugalsko, DR Kongo Sedimentární: budoucí perspektivní typy ložisek (<10–100 mil. t) borosilikát jadarit (Srbsko): 1,8 % Li jílový minerál hectorit (USA, Mexiko): 0,3–0,4 % Li Solanky geotermální a ropných polí: možný zdroj v budoucnu (<10–100 mil. t), nízké obsahy (0,01–0,03 % Li), doprovodné soli dalších prvků (např. Br) Greiseny a greisenizované žuly: dříve významné (<10–100 mil. t), nízké obsahy (0,1–0,4 % Li), často s dalšími prvky (Sn, W, Rb) – hlavní zdroj v ČR Antropogenní: odpady po úpravě Sn-W rud – omezená velikost (<1–10 mil. t), ale snadná těžba i úprava (0,1–0,3 % Li) Potenciální zdroje lithia v ČR

6 Lithium – těžba podle ložiskových typů
Těžba Li v kt Upraveno podle: USGS 2007–2018, BGS 2017, European Commission 2014 Potenciální zdroje lithia v ČR

7 Lithium – největší světová ložiska
Jméno ložiska (provincie) Stát Typ ložiska Odhadnuté množství Li kovu (kt) / % Li Salar de Uyuni (Potosí) Bolívie Kont. solanka 8900–10200 / 0,025 Salar de Atacama (s. Chile) Chile 6300–7250 / 0,065 Manono/Kitotolo (Katanga) D.R.Congo Pegmatit 5800–8300 / 0,640 Qaidam Basin (Quinghai) Čína 3130 / 0,014 Kings Mountain (Severní Karolína) USA 2000–5454 / 0,316 Zhabuye (Tibet) 1670–1700 / 0,032 Greenbushes (jz. Austrálie) Austrálie 1314 / 1,115 Kings Valley (Nevada, Oregon) Sedimentární (hectorit) 1000–2000 / 0,125 Salar del Rincon (sz. Argentina) Argentina 1400 / 0,015 Jadar (z. Srbsko) Srbsko Sedimentární (jadarit) 1172 / 0,864 Cínovec (sz. Česko) Česko Greisen 1128 / 0,200 Upraveno podle Gruber – Medina 2010, Brown et al. 2016 Potenciální zdroje lithia v ČR

8 Potenciální zdroje lithia v ČR
Zdroj: USGS 2018 Potenciální zdroje lithia v ČR

9 Potenciální zdroje lithia v ČR
Upraveno podle USGS 2018 Potenciální zdroje lithia v ČR

10 Vývoj průměrných ročních světových cen Li2CO3 od roku 2002
Upraveno podle USGS 2018, METALARY, IM Potenciální zdroje lithia v ČR

11 Vývoj spot cen Li2CO3 od roku 2015 (USD/kg)
Potenciální zdroje lithia v ČR

12 Lithium – ložiska a zdroje v EU Ruda (Mt) / Li kov (kt) / obsah % Li
Ložisko (provincie) Stát Typ ložiska Li-minerál Ruda (Mt) / Li kov (kt) / obsah % Li Jadar (z. Srbsko) SRB Sedimentární Jadarit 135,7 / 1172 / 0,864 Cínovec (sz. Čechy) CZE Greisen Cinvaldit 564,0 / 1128 / 0,200 San José (Extremadura) ESP Pegmatit Li-slídy 92,3 / 249 / 0,27 Zinnwald (j. Sasko) GER 36,4/ 132 / 0,36 Wolfsberg (jv. Rakousko) AUT Spodumen 11,0 / 51 / 0,465 Sepeda (s. Portugalsko) PRT Petalit 10,3 / 48 / 0,465 Krásno – Horní Slavkov (z. Čechy) 26,5 / e35 / e0,13 Gonçalo (Guarda) a další netěžená ložiska Lepidolit Amblygonit ? / ? / 0,5–0,6 Rapasaari, Syväjärvi, Lantta, Emmes, Leviäkangas, Outovesi FIN Σ 8,4 / Σ 46 / 0,49–0,66 Horní Slavkov-odkaliště Antropogenní 4,9 / 6 / 0,126 Cínovec-odkaliště (sz. Čechy) 0,9 / 2 / 0,274 La Fregeneda (Salamanca) ? Potenciální zdroje lithia v ČR

13 Potenciální zdroje lithia v ČR

14 Potenciální zdroje lithia v ČR
Lithium – zdroje v ČR Krušné Hory (revír Cínovec) s primárními rudami v greisenech a greisenizovaných žulách je největším evropským zdrojem Li s celkovými zásobami cca 564 mil. t Li-Sn-W rud s obsahem 0,200 % (1128 kt) Li. EM uvádí celkové zdroje 656,5 mil. t Li-Sn-W rud s 0,196 % (1286 kt) Li. Slavkovský les (revír Krásno – Horní Slavkov) má podobnou geologickou stavbu jako Cínovec. Na ložisku Krásno-Koník je evidováno 1,7 mil. t Li rud s obsahem 0,118 % (2 kt) Li zásob a na ložiskách Krásno a Krásno-Horní Slavkov celkem 26,5 mil. t Sn-Li-W rud s odhadnutými zdroji 35,1 kt Li při obsahu 0,13 % Li. Odpady po těžbě a zpracování Sn-W rud (odkaliště Cínovec a Horní Slavkov) – evidována 2 ložiska sekundárních Li rud Cínovec-odkaliště se zásobami 0,9 mil. t s 0,274 % (2,3 kt) Li a Horní Slavkov-odkaliště s 4,9 mil. t s 0,126 % (6,2 kt) Li. Slídové koncentráty ze zpracování kaolinu vzniklých ze žul na Karlovarsku – ve stadiu výzkumu. Pegmatity tvoří jen výskyty bez ekonomického významu (např. Vernéřov u Aše, Rožná, Dobrá Voda u Vel. Meziříčí atd.). Potenciální zdroje lithia v ČR

15 Potenciální zdroje lithia v ČR
Revír Cínovec s rozptýleným zrudněním v greisenech a greisenizovaných žulách s cinvalditem jako hlavním Li minerálem a dalšími Li-slídami, které jsou zároveň hlavním zdrojem i Rb a Cs. Na ložisku Cínovec-J je evidováno 216,6 mil. t zásob Li-Sn-W rud s průměrným obsahem 0,188 % (407,4 kt) Li, na ložisku Cínovec-V 15,6 mil. t zásob Li-Sn-W rud s obsahem 0,235 % (36,7 kt) Li a na ložisku Cínovec-SZ 331,8 mil. t. zásob Li-Sn- W rud s průměrným obsahem 0,206 % (683,8 kt) Li. Dohromady 564 mil. t zásob Li-Sn-W rud s obsahem 0,200 % (1127,8 kt) Li. Během těžby Sn-W rud byl v letech 1957–1966 z cinvalditového koncentrátu vyráběn Li2CO3. V současnosti v revíru probíhá průzkum. Upraveno podle European Metals 2017 a David et al. 1990 Potenciální zdroje lithia v ČR

16 Vývoj celkových zásob a zdrojů lithia v ČR
2015 Potenciální zdroje lithia v ČR

17 Potenciální zdroje lithia v ČR
Závěry, shrnutí Největší potenciál z hlediska lithia (Li) v ČR má revír Cínovec, kde v současnosti provádí Geomet s.r.o. (součást European Metals Holdings = EMH) průzkum. Primární ložiska Cínovec-jih, Cínovec-východ a Cínovec-severozápad mají dohromady zásoby 564 mil. t komplexních Li-Sn-W rud s kovnatostí 0,200 % (1128 kt) Li, 0,057 % (323 kt) Sn a 0,016 % (92 kt) W. EMH (2017) uvádí celkové zdroje téměř 657 mil. t s obsahem 0,41 % Li2O (tj. cca 1286 kt Li), navíc 0,04 % (263 kt) Sn a 0,014 % (92 kt) W. Cínovecká deponie a.s. připravuje k těžbě sekundární ložisko Cínovec-odkaliště s 2,3 kt Li při průměrném obsahu 0,27 % Li (cca 25 % cinvalditu). Průzkum probíhá rovněž v revíru Krásno – Horní Slavkov – výsledky dosud nejsou známé. Zatím vyhodnoceno sekundární ložisko Horní Slavkov-odkaliště s 6,2 kt Li při průměrném obsahu 0,13 % Li (SANAKA Industry a.s.) a primární ložisko Krásno- Koník s 2 kt Li při průměrném obsahu 0,12 % Li (KMK Granit a.s.). Dalších 35,1 kt Li prognózních zdrojů při obsahu 0,13 % Li je odhadnuto v primárních Sn-Li-W rudách na ložiskách Krásno a Krásno-Horní Slavkov. Rudy Li jsou na českých greisenových ložiskách doprovázeny podstatnými obsahy rubidia (Rb) a cesia (Cs). Stát by měl jasně deklarovat zájem na jejich využití nastavením realistických hodnot výše úhrady z vydobytých nerostů. Současná výše neumožňuje ani jejich vyhodnocení, natož pak ekonomické využití. Potenciální zdroje lithia v ČR