PLACENTÁLOVÉ ŠELMY LASICOVITÉ.

Prezentace na téma: "PLACENTÁLOVÉ ŠELMY LASICOVITÉ."— Transkript prezentace:

1 PLACENTÁLOVÉ ŠELMY LASICOVITÉ

2 ŠELMY LASICOVITÉ Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jezevce a rosomáka. Jsou to šelmy s krátkýma nohama, mimořádně ohebnou páteří a s pachovými žlázami v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy, proto například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší. V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční.

3 JEZEVEC Obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ. Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci. Je naší největší lasicovitou šelmou, váží až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními lasicovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá až černá. Došlapuje na celá chodidla a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé. Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. Nora může být až 5 m hluboká. Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá. Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec. Jezevci se dožívají věku až 15 let. Jezevec je těžko spatřitelný.

4 ROSOMÁK SIBIŘSKÝ Je uveden v seznamu přísně chráněných druhů.
Jedná se o všežravce, jenž však upřednostňuje stravu masitou. Vzhledem připomíná menšího medvěda s dlouhým ocasem. Je známý svoji silou - je schopen ulovit zvíře mnohem větší, než je on sám a jeho čelisti jsou schopné drtit zmrzlé maso či kosti soba. Je schopen svou kořist uštvat i na měkkém sněhu. V současné době žije převážně v arktických oblastech, zejména na Aljašce, v Kanadě, Skandinávii a na Sibiři. Je aktivní po celý rok a denně překonává vzdálenost až 50 km. Rosomáci mají dlouhou, hustou srst. Samici se rodí 2-3 mláďata, která jsou kojena 8-10 týdnů. Hmotnost: 8 až 14 kg Délka: cm Ocas: cm Rychlost: téměř 50 km/h Délka života: 13 a více let

5 TCHOŘ STEPNÍ Také zvaný tchoř světlý nebo tchoř plavý , je šelma velká cm. Délka ocasu je cm. Váží necelý jeden kilogram. Najdeme ho od oblasti Ruska, Mongolska a Číny, přes jihovýchodní Evropu až k nám. Právě u nás je totiž západní hranice rozšíření této šelmy. A to hlavně na jižní a střední Moravě, v Polabí, Českém Středohoří. Pro své teritorium, které si značkuje, si vybírá hlavně teplé nížinaté oblasti. U nás byl tchoř světlý objeven jako nový druh teprve ke konci 20. století, ovšem sídlí zde velice dlouho.. Najít ho můžeme spíše na otevřených polích. Leckdy se také schovává mezi kamením nebo v roklích. Tchoř tmavý se velice často přibližuje k lidským příbytkům. Dává přednost čerstvě ulovenému masu před mršinou. Mezi vyložené lahůdky tchoře světlého patří sysel obecný, proto také kopíruje jeho výskyt u nás Rád si dá brouka, někdy vyplení i ptačí hnízdo. V blízkosti vody loví ryby a žáby. Loví hlavně za soumraku a v noci. Přes den odpočívá ve své noře. Typickým tchořím znakem je značkování si teritoria. K tomu slouží podocasní pachové žlázy, které produkují výrazný sekret. Ten má kromě ochrany teritoria chránit tchoře světlého i před nepřáteli. Ti se po vyloučení této odporně páchnoucí tekutiny většinou dají dobrovolně na útěk.

6 FRETKA DOMÁCÍ Fretka byla domestikována ze tchoře tmavého, ačkoli původně se vědci domnívali, že ze tchoře stepního . Je to jediná domestikovaná lasicovitá šelma (a spolu se psem a kočkou jedna ze tří domestikovaných šelem obecně). Původně ji lidé využívali k chytání a vyhánění myší, králíků, škodlivých hlodavců z nor, k protahováním lan dlouhým potrubím a v kožešnickém průmyslu. Dnes se fretky chovají jako laboratorní zvířata a čím dál více jako domácí mazlíčci. Fretky mají milou a hravou povahu a silnou osobnost podobně jako kočky.

7 KUNA LESNÍ Je středně velká lasicovitá šelma rozšířená na celém území Evropy až na její západní a zčásti i severní část, a Asii až po Írán a západní Sibiř. Hmotnost: 0,8-1,6 kg Délka těla : cm Délka ocasu: cm Kuna lesní je štíhlá, dlouhonohá šelma s dlouhým huňatým ocasem a světle hnědě, čokoládově až černě zbarvenou srstí. Přední i zadní končetiny má vyzbrojeny ostrými drápy, tlamu zase ostrými zoubky vhodnými k rychlému usmrcení kořisti. Od jiných lasicovitých ji můžeme rozeznat podle celkem velkých ušních boltců. Na rozdíl od jediné příbuzné vyskytující se na území ČR kuny skalní má na hrdle žlutě zbarvenou skvrnu, nedosahující až na přední končetiny. Kunu lesní nalezneme ve vlhkých lesních komplexech. Je aktivní večer a v noci, kdy se vydává za potravou, kterou tvoří především malí savci, ptáci, hmyz, žáby, ale i ptačí vejce, různé plody nebo med, příležitostně i mršiny, občas uloví i větší živočichy až do velikosti veverky obecné. Má skvěle vyvinutý sluch a zrak, kterým dokáže zaznamenat i malé druhy živočichů. Sama se přitom občas stává obětí vlků, zdivočelých psů, větších dravců nebo lišek. Kuna lesní je na území ČR hojně rozšířeným druhem vyskytujícím se až do nadmořské výšky kolem m n. m. Dlouhá léta podléhala tvrdému pronásledování a lovu díky její vysoce ceněné kožešině, která je nejcennější v porovnání s jinými šelmami žijícími na území ČR.

8 KUNA SKALNÍ Má dlouhé štíhlé tělo s hedvábnou srstí a bílou náprsenkou. Dorůstá délky cm, z toho ocas dosahuje délky až 20 cm a váhy až 2,3 kg. Dožívá se 10 až 12 let. Kuna skalní se vyskytuje v Evropě i Asii. Oblíbenými stanovišti jsou zarostlá skalnatá prostranství, ruiny či lidmi řídce navštěvované stavby (půdy, zahrady či stavby v okolí chat). V Evropě žije obvykle v blízkosti lidských staveb. Kuna je šelma a proto se živí především hlodavci a dalšími drobnými savci, drůbeží a vajíčky. Na podzim tvoří většinu jídelníčku ovoce. Patří mezi obávané návštěvníky kurníků, kde často zakousne všechny slepice, aniž by je žrala, či jim vysávala krev. Je to tvor aktivní v noci. Spíše samotářský. Kuna skalní smí být lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená. Pouze v oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.

9 LASICE KOLČAVA Je nejmenší a zároveň nejhojnější šelma v ČR z čeledi lasicovití. Lasice kolčavy dosahují velikosti mm a hmotnosti g. Srst je zbarvena mléčně hnědě až rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla. Lasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve volné krajině - pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí. Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách. Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne. Její potravou jsou myši a hraboši, méně hmyz, obojživelníci a ptáci, výjimečně k nevůli myslivců i zajíc či bažant. V zajetí se může kolčava dožít až 10 let, v přírodě však obvykle 2-3 roky. Jejími nepřáteli jsou zejména draví ptáci, sovy a lišky. V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.

10 HRANOSTAJ Jedná se o malou šelmu s protáhlým tělem a krátkými končetinami. Dorůstá délky 24 až 29 cm (délka ocasu okolo 9 cm) a dosahuje váhy 140 až 350 g. Zbarvení hranostaje je v létě hnědé s bílým břichem, které v zimě nahrazuje hustší čistě bílý kožich. Pro hranostaje je typická černá špička ocasu, která zůstává u letní i zimní srsti. Odedávna byla zimní kožešina hranostaje vysoce ceněná a byla používána i na typická a dobře známá slavnostní roucha (hermelín). Pohybuje se skoky s čenichem u země. Skoky dosahují délky u samců 50 cm a u samic 30 cm. Často sleduje okolí – panáčkuje. Vyskytuje se v lesích, na loukách, ale i v křovinatých porostech a horských oblastech nebo bažinách, vyhýbá se hustým lesům. Hranostaj je noční zvíře, které je velmi přizpůsobivé a dokáže lovit bez problémů i přes den. Kořistí jsou mu především hlodavci, popř. ptáci nebo jejich vajíčka. Kořist loví zpravidla zakousnutím se do krku. V případě nouze se spokojí i s žížalami nebo jinými bezobratlými. Doupě si zřizuje v dutině stromu, ve skalní rozsedlině a nepohrdne ani opuštěným doupětem jiného zvířete.

11 POUŽITÉ ZDROJE Svět zvířat:. Svět zvířat: [online] [cit ]. Dostupné z: Zvířata - Vydry a další lasicovití:. Zvířata - O Mě: [online] [cit ]. Dostupné z: a-dalsi-lasicoviti MODX Revolution - TESTY - gal_tab_tree:. MODX Revolution - TESTY - Home: [online] [cit ]. Dostupné z: Tchoř světlý (Putorius eversmanni) | oldcrowhair:. Oldcrowhair: [online] [cit ]. Dostupné z: Animals:. Červenec 2008 « Archiv | animals: [online] [cit ]. Dostupné z: - Fotoalbum - Kuna lesní - Kuna lesní - kuna-lesni.jpg: [cit ]. Dostupné z: Kuna skalní : blog - GamePark.cz:. GamePark : Online hry zdarma: [online] [cit ]. Dostupné z: Přes zimu je nevidíme - Chovatelka.cz:. Hlavní stránka - Chovatelka.cz: [online] [cit ]. Dostupné z: Da Vinci Season – Part 1: Norms do… The Lady with an Ermine | The Daily Norm:. About | The Daily Norm: [online] [cit ]. Dostupné z: Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit ]. Dostupné z WWW: < JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, s.