ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31
Tel.: , Tel.řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

2 Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_05 Vytvořeno: 20. srpen 2012 Ročník: 7., 8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci dozví informace, které se týkají romských tradic spojených s výběrem partnera, svatbou a narozením dítěte.

3 Zvyky a rituály Tradiční zvyky se stejně jako romština měnily podle toho, na kterém území se Romové usadili. Následující tradice známe díky dlouhodobému bádání mezi slovenskými Romy.

4 Narození dítěte Dítě je pro Roma = štěstí a bohatství
Pro Romy je důležité, aby jejich dítě bylo včas pokřtěné. Znáš hlavní důvody, proč Romové křtí své děti častěji než Češi? Souvisí to s pověrami typu – nepokřtěné dítě snadno podléhá zlým nástrahám… Ochranou před křtem bylo např. „anav“ jméno, které se často lišilo od jména zapsaného v matrice; červené korálky či stužka na zápěstí dítěte. Velmi důležitá byla první koupel – házely se do ní peníze. Co mají přinést? Do jednoho roka se dítěti nesměly stříhat vlasy ani nehty a byly kojeny. Jakým způsobem matky řešily péči o nehty a vlasy? Nehty okusovaly.

5 Námluvy a výběr partnera
V dřívějších dobách o partnerech dětí rozhodovali rodiče. Na výběr mělo vliv: postavení rodiny, majetek a řemeslo. U dívky se o partnerovi začalo uvažovat v den první menstruace. Od této chvíle byla dívka pod dohledem někoho z rodiny, aby se neprohřešila. V minulosti se věk nevěsty pohyboval okolo 15 let.

6 Svatba Sňatek býval uzavírán před „vajdou“ = představitel romské komunity. Novomanželé si museli slíbit naprostou věrnost, rodiče obou museli se sňatkem souhlasit. Vajda pak novomanželům svázal ruce červeným šátkem a do dlaní jim nalil kořalku, kterou pak museli vzájemně vypít. Velmi důležitým požadavkem před sňatkem bylo panenství ženy. Úspěšné manželství bylo posuzováno podle počtu dětí.

7 Zdroje informací HÁJKOVÁ, Markéta: Rodina a zvyky slovenských Romů usazených v České republice, In: Menšiny a migranti v České republice, Ed. Tatjana Šišková, Praha: Portál 2001, str ISBN