Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek

Prezentace na téma: "Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek"— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu 2 – Potřeby název školy Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice Autor Ing. Gabriela Bendová Karpytová Tematický celek Základní ekonomické pojmy Ročník I. ročník, učňovský obor – kuchař, číšník Datum tvorby Září 2013 Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice

2 Anotace: Tento materiál slouží k pochopení základních ekonomický pojmů jako jsou potřeby, jejich dělení a hierarchie – Maslowova pyramida potřeb. K prezentaci je vhodné poskytnout doplňující komentář. Metodické pokyny: Materiál je vytvořen jako prezentace v programu MS PowerPoint. Pro jeho využití je potřeba mít k dispozici počítač nebo notebook, dataprojektor, promítací plochu a příslušné programové vybavení.

3 poTŘEBY

4 potřeby Potřeby = pocit nějakého nedostatku nebo přebytku (naše přání a tužby) Každý člověk má jiné potřeby – potřeby se liší podle věku, vzdělání, vlastností člověka, technického pokroku, země, ve které žijeme... Lidské potřeby mají určitou hierarchii – rozdělení potřeb podle důležitosti do tzv. Maslowovy pyramidy potřeb

5 MASLOWOVA PYRAMIDA POTŘEB
Potřeba seberealizace Potřeba uznání, uspokojení z práce Sociální potřeby Existenční jistoty Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby = základní tělesné potřeby, např. jíst, pít, spát Existenční jistoty = potřeba bezpečí a jistoty, potřeba mít kde bydlet a bydlení si zabezpečit (alarm), zajistit si dobré pracovní místo Sociální potřeby = potřeba lásky, přijetí, přátelství, komunikace s ostatními lidmi Potřeba uznání, úcty, uspokojení z práce Potřeba seberealizace = potřeba malovat, postavit si barák, číst…

6 Nejprve se snažíme uspokojit ty nejzákladnější potřeby, potom uspokojujeme potřeby vyšší (v pyramidě jdeme zdola nahoru). Příklad: Potřeba – mám hlad Uspokojení potřeby – najím se Uspokojení potřeb je pouze dočasné a tento proces není nikdy ukončen.

7 Podle způsobu jejich uspokojení:
Potřeby hmotné Potřeby nehmotné Podle toho, jakou oblast uspokojuje: Potřeby biologické Potřeby kulturní Hmotná potřeba = potřeba mít a užívat nějakou věc, např. auto Nehmotná potřeba = potřeba vlastnit nějakou vědomost, dovednost, vlastnost, pocit, např. láska Biologická potřeba = tělesná potřeba, např. jíst Kulturní potřeba = uspokojení našich sociálních potřeb, např. jít do kina

8 Podle toho, koho se potřeby týkají:
Potřeby individuální Potřeby společenské Podle toho, jakou roli hrají v našem životě: Potřeby zbytné Potřeby nezbytné Podle toho, kdy budou potřeby uspokojovány Potřeby současné Potřeby budoucí Individuální potřeby = potřeby jednotlivce (jednoho daného člověka) Společenské potřeby = potřeby celé společnosti, např. MHD Zbytné potřeby = potřeby, bez kterých se obejdeme, např. vlastnit auto, jít do kina Nezbytné potřeby = potřeby, bez kterých se neobejdeme, např. jíst Současné potřeby = potřeby, které uspokojím v nejbližší době Budoucí potřeby = potřeby, které uspokojím v budoucnu

9 Podle ekonomického hlediska:
Potřeby ekonomické Potřeby neekonomické Podle důležitosti: Potřeby prvotní Potřeby druhotné Podle toho, jak často je uspokojujeme: Potřeby stálé Potřeby občasné Potřeby ekonomické = potřeby, které uspokojujeme prostřednictvím peněz, např. potřeba vlastnit auto, dům Potřeby neekonomické = potřeby, které neuspokojujeme penězi, např. výšlap na horu Prvotní potřeby = nejdůležitější potřeby, např. jíst Druhotné potřeby = méně důležité potřeby, např. vlastnit auto Stálé potřeby = potřeby, které se pořád opakují, např. jíst, spát Občasné potřeby = potřeby, které se vyskytují málo, např. potřeby jít si zaběhat

10 LIteratura MACH, Josef. Ekonomika pro střední odborná učiliště obor kuchař/číšník. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, ISBN