Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633

Prezentace na téma: "Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633
Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_ Pr.9.We. 29_Stavba_zemskeho_telesa Datum: Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: UČÍME SE S RADOSTÍ Anotace: Prezentaci je možno použít k seznámení s učivem o stavbě zemského tělesa, případně k opakování nebo shrnutí učiva.

2 Stavba zemského tělesa

3 1. Země jako planeta: Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let. Země se skládá z jednotlivých zemských sfér, které probereme podrobněji. Sféry se dynamicky mění, probíhají v nich geologické děje, hlavně v oblasti litosféry.

4 2. Části zemského tělesa - geosféry
Tvar Země je nedokonalá koule s poloměrem 6378 km, uprostřed se nachází malé pevné jádro obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou, která se dělí na oceánskou a kontinentální neboli pevninskou. Zemská kůra je tvořena litosférickými deskami, které jsou v neustálém pohybu. Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody, který zabírá přibližně 2/3 zemského povrchu. Na velmi úzkém pásu rozhraní mezi litosférou a atmosférou se nachází biosféra, živý obal Země, který je tvořen živými organismy. Jeho činností došlo k přeměně části litosféry na půdní obal Země tzv. pedosféru. Celou planetu obklopuje hustá atmosféra tvořená převážně dusíkem a kyslíkem vytvářející směs obvykle nazývanou jako vzduch.

5 a) Zemské jádro: Jádro se dělí na dvě části – vnitřní jádro s poloměrem ~1250 km a tekuté vnější jádro o poloměru ~3500 km, které se rozprostírá kolem něj. Všeobecně se předpokládá, že vnitřní jádro je pevné a složené především ze železa a z menší části z niklu Na jádro tak připadá okolo 31 % celkové hmotnosti Země. Poslední důkazy naznačují, že vnitřní jádro Země nejspíš rotuje poněkud rychleji než zbytek planety. Z jádra se neustále uvolňuje značné množství akumulovaného tepla, které má za následek pohyb roztaveného materiálu v zemském tělese Zemské jádro je žhavější, než vědci předpokládali, teplota tam podle novách výzkumů dosahuje 6000 stupňů Celsia, což je o 1000 více, než vědci zjistili na základě jiného pokusu před 20 lety.

6 b) Zemský plášť: Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Lze ho rozdělit na svrchní a spodní plášť. Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. století podrobnou analýzou příchodů seismických vln. V plášti probíhá neustále plášťová konvekce, která souvisí s deskovou tektonikou a jejíž obraz můžeme získat pomocí seismické tomografie. Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské hmotnosti a 84 % celkového objemu. Plášť Země tvoří převážně těžké minerály, podobné těm, jež jsou přítomny i v zemské kůře.

7 Průřez zemským tělesem:

8 c) Zemská kůra: Zemská kůra tvoří nejsvrchnější obal zemského tělesa. Ve srovnání s jádrem a zemským pláštěm je její mocnost minimální. Zemskou kůru můžeme rozdělit na kontinentální (pevninskou) a oceánskou. Zemská kůra je rozdělená na litosférické desky, které se vůči sobě různě posunují. S pohybem litosférických desek se pohybují i kontinenty. Jako první vyslovil myšlenku pohybu kontinentů (kontinentální drift) Alfred Lother Wegener v roce 1912. Aby byla zachována rovnováha, musí kůra někde zanikat. Zemská kůra zaniká tam, kde se dvě litosférické desky posunují proti sobě. Zemská kůra a svrchní část pláště se označuje jako litosféra – horninový obal Země. Je zdrojem našeho nerostného bohatství – hornin a nerostů (minerálů ).

9 Důležité vědní obory: Mineralogie:
studuje vlastnosti minerálů (chemické složení, barva, tvrdost, vryp, lesk, štěpnost, lom, hustota, krystalová soustava). Petrologie: má velmi úzký vztah k mineralogii, protože horniny se ve většině případů skládají z minerálů. Petrologie zkoumá horniny z různých hledisek, jejich popisem se zabývá obor petrografie. Geologie: věda o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu.

10 Použité odkazy: %A1%C5%A1%C5%A5 A1dro jadro-je-mnohem-zhavejsi-nez-vedci-odhadovali / %C5%99ez_Zem%C3%AD.png