LEXIKOLOGIE Nauka o slovní zásobě.

Prezentace na téma: "LEXIKOLOGIE Nauka o slovní zásobě."— Transkript prezentace:

1 LEXIKOLOGIE Nauka o slovní zásobě

2 Slovní zásoba (SZ) Souhrn všech slov určitého jazyka Kolik slov v ČJ?
SZ se neustále vyvíjí a mění, ale část zůstává neměnná - tzv. jádro slovní zásoby (slova označující základní jevy – příklady?) Individuální SZ (daného člověka) se dělí na: Aktivní – slova, která běžně používám (5-10 tisíc u dospělého člověka) Pasivní – slova, kterým rozumím (3-6x více) Základní jednotka SZ – slovo (pojmenování)

3 Slovo (pojmenování) Každé slovo má svou formu a význam
FORMA („jak to vypadá“) – soubor hlásek / písmen („p-e-s“) VÝZNAM („co to znamená“) – 2 typy: Věcný (lexikální) – slovo označuje určitý jev skutečnosti („čtyřnohá psovitá šelma“) Mluvnický (gramatický) – slovo jej získává až ve větě, vyjadřuje jeho mluvnické kategorie (např. „psem“ – 7. pád sg.) Pozn. – ohebná slova mají oba významy; příslovce mají jen věcný; předložky, spojky a částice jen mluvnický CVIČENÍ – PRACOVNÍ SEŠIT, S. 26/2

4 Druhy pojmenování podle formy
1) SLOVA 2) VÍCESLOVNÁ POJMENOVÁNÍ – spojení dvou a více slov s jedním věcným významem – typy: A) SOUSLOVÍ – ustálené spojení slov, často termín (vysoká škola, kyselina sírová, tatarská omáčka) Z některých sousloví lze pomocí tzv. univerbizace vytvořit jednoslovné pojmenování – nemusí být spisovné (např. řidičský průkaz – řidičák) B) FRAZÉMY – ustálené spojení slov na obrazném základě, mají přenesený význam (např. přijít tomu na kloub, vzít nohy na ramena) – viz dále PRACOVNÍ LIST 1 – CVIČENÍ 1-3

5 Druhy pojmenování podle významu
1) NEPLNOVÝZNAMOVÁ SLOVA – předložky, spojky a částice 2) PLNOVÝZNAMOVÁ SLOVA – mají svůj věcný význam, dělí se: A) jednovýznamová (jednoznačná) – vlastní jména (Tomáš, Brno) a termíny (odborné názvy, tvoří terminologii oboru) PRACOVNÍ LIST 1 – CVIČENÍ 4 B) vícevýznamová (mnohoznačná) – mají více významů, které spolu souvisejí – jeden je základní a další jsou odvozené (pomocí metafory či metonymie) Např. koruna – který význam základní a které odvozené? PRACOVNÍ LIST 1 – CVIČENÍ 5

6 Homonyma (slova souzvučná)
2 různá slova, která náhodou stejně vypadají, ale významově spolu nesouvisejí Často vznikla z různých jazyků (např. raketa – z AJ ve významu pálka, z NJ ve významu létací zařízení) Pro ČJ nejsou tak typická, více v AJ (např. bow) Často se pletou se slovem mnohoznačným (1 slovo, ale s více souvisejícími významy) Typy: 1) ÚPLNÁ HOMONYMA – shodují se ve všech tvarech (např. raketa, obloha, vinný) 2) ČÁSTEČNÁ HOMONYMA – shodují se jen v některých tvarech (např. tři, zaječí)

7 Homonyma – zvláštní případy
Zvláštní typ – NEPRAVÁ HOMONYMA: A) homografy – stejně se píší, ale jinak se čtou (panický) B) homofony – jinak se píší, ale stejně se čtou (výška/vížka, let/led, zpráva/správa) Homonymům se podobají PARONYMA – slova velice podobné formy, ale významově spolu nesouvisející – lidé je často zaměňují např. povědomí/podvědomí, adaptovat/adoptovat, faktura/fraktura, hasicí/hasící ad.

8 Homonyma - cvičení Odlište homonyma od mnohoznačných slov:
Jeřáb Vezme Les/lez Rameno Ženou Klika Jádro Sním Spoušť DALŠÍ CVIČENÍ – PRACOVNÍ SEŠIT, S. 26/4,5

9 Významové vztahy mezi slovy
Viz UČEBNICE, S. 31 Na základě věcného významu vznikají mezi slovy vztahy NADŘAZENOSTI, SOUŘADNOSTI A PODŘAZENOSTI: živočich savec ryba pták kapr pstruh štika Např. ryba – podřazená ke slovu živočich, souřadná se slovem savec, nadřazená slovům kapr, pstruh a štika PRACOVNÍ LIST 2 – CVIČENÍ 1-3

10 Synonyma (slova souznačná)
Slova různě znějící, ale se stejným nebo podobným významem Najdeme je u různých slovních druhů (chlapec – kluk; významný – důležitý; běžet – utíkat; rychle – spěšně) 2 druhy: SYNONYMA ÚPLNÁ – lze je kdykoli zaměnit (např. nerost – minerál; životopis – biografie) SYNONYMA ČÁSTEČNÁ – nelze je zcela zaměnit, odlišují se např. intenzitou (teplo – horko), spisovností (stále – furt), stylisticky (měsíc – luna) či citovým zabarvením (spát – chrápat) Proč je dobré používat synonyma? Platí to i u odborného stylu? Doporučení – Slovník českých synonym – viz PRACOVNÍ LIST 2 – CVIČENÍ 4-9

11 Antonyma (slova protikladná)
Slova opačného významu Mohou tvořit úplný protiklad (rub - líc), nebo je mezi nimi mezistupeň (ledový – vlažný – horký) Mohou být tvořena nepříbuznými slovy (pravda – lež; starý – mladý), nebo jsou vzájemně příbuzná – odvozena předponou: NE- (nekuřák) A-, AN- (atypický, anorganický) BEZ- (bezcenný) I-, IN- (iracionální, indiskrétní) PROTI- (protijed) ANTI- (antifašista) KONTRA (kontrarozvědka) PRACOVNÍ LIST 2, CVIČENÍ 10; PRACOVNÍ SEŠIT, S. 27/6

12 Vrstvy slovní zásoby Viz UČEBNICE, S. 32 – tabulka
Základní dělení slov: NEUTRÁLNÍ (BEZPŘÍZNAKOVÁ) – lze je použít v jakékoli situaci, ve slovní zásobě převažují (např. ano, měsíc, soda) PŘÍZNAKOVÁ – lze je použít jen v určitém kontextu, odlišují se nějakým příznakem (např. jo, luna, hydrouhličitan sodný): 1) Příznak časový - u spisovných slov 2) Příznak stylistický - u spisovných slov 3) Příznak oficiálnosti - u spisovných slov 4) Příznak zeměpisný - u NEspisovných slov 5) Příznak sociální - u NEspisovných slov 6) Příznak expresivity - může být navíc u výše zmíněných

13 Vrstvy SZ – 1) příznak časový
HISTORISMY – označení zaniklých jevů, najdeme je v historických knihách Např. palcát, konšel, jezeďák ARCHAISMY (SLOVA ZASTARALÁ) – starší označení dosud existujících jevů, pro něž již máme nová slova Např. anžto, drahně, zočit NEOLOGISMY (NOVOTVARY) – nově utvořená nebo přejatá slova, která v jazyce dosud nezakotvila – často mají původní pravopis či výslovnost Např. board, e-learning, i-phone, vygooglit PRACOVNÍ LIST 3 – CVIČENÍ 1

14 Vrstvy SZ – 2) příznak stylistický
Některá slova jsou příznaková pro určitý funkční styl: TERMÍNY – odborné výrazy tvořící terminologii určitého oboru (např. větný člen, oxymóron) POETISMY – básnické výrazy typické pro umělecký styl (např. oř, jas, luna, jeseň) PUBLICISMY – výrazy užívané v dané době v masmédiích, týkají se politiky a společenského dění (např. brexit, vytunelovat, zelená energie) Při častém užívání se z nich stávají klišé (např. dát něčemu zelenou, napříč politickým spektrem)

15 Vrstvy SZ – 3) příznak oficiálnosti
KNIŽNÍ VÝRAZY typické pro oficiální projevy, umělecké a odborné texty – vysoce spisovné PŘÍKLADY: Přechodníky (jsa, věnujíc se) Jmenné tvary adjektiv (mlád, zdráv) Některé spojky (jelikož, nýbrž, jestliže) Slovesné tvary typu píši, myji Výrazy např. chrabrý, zvěst, odvětit, líce… PRACOVNÍ LIST 3 – CVIČENÍ 2 HOVOROVÉ VÝRAZY užívány v mluvené podobě spisovné češtiny – méně oficiální projevy PŘÍKLADY: Zkrácená slova (auto, kilo) Výrazy holka, kluk Univerbizované výrazy (hudebka, občanka, mobil) Slovesné tvary typu kryju, kupuju Výrazy např. dneska, teda, moc, taky…

16 Vrstvy SZ – 4) příznak zeměpisný
Podle územního rozšíření nespisovných slov SLOVA OBECNĚČESKÁ Používaná v mluvené neoficiální komunikaci v Čechách (vychází z pražské mluvy) Znaky obecné češtiny se vyskytují spíše v koncovkách (např. mladej kluk, s mladejma lidma) Často slova z cizích jazyků – např. študák, šrajtofle, akorát, marod, brajgl, vercajk SLOVA NÁŘEČNÍ Používaná v mluvené neoficiální komunikaci na menším území (zvl. na Moravě a ve Slezsku – proč?) Např. dědina, stolař, erteple; jihočeská nářeční slova?

17 Vrstvy SZ – 5) příznak sociální
Podle skupiny osob, která daný nespisovný výraz používá PROFESIONALISMY – termíny používaní v pracovním prostředí, jsou krátké a výstižné Např. áro, pacoš, ležák, chíra, exnout SLANGISMY – slova užívaná v zájmové či pracovní skupině, jsou hravá a metaforická Např. slang studentů, sportovců, hráčů PC her ARGOTISMY – dříve tajné výrazy užívané kriminálníky, dnes např. mluva narkomanů či prostitutek Např. sníh, halušky, stříkačka, chlupatej Některé přecházejí do obecné češtiny (fízl, špicl, čokl, prachy, mejdan) PRACOVNÍ LIST 3 – CVIČENÍ 3-5

18 Vrstvy SZ – 6) příznak expresivity
Slova většiny vrstev SZ mohou mít navíc tento příznak – dokáže vyjádřit citový vztah mluvčího ke skutečnosti Nesmí se použít v odborném textu! 1) SLOVA S KLADNOU EXPRESIVITOU Domácká slova – např. mamka, strejda, Honzík, Pája Dětská slova – např. papat, bumbat, hačat Eufemismy – zjemňují nepříjemný jev či výraz – např. odskočit si, zesnout 2) SLOVA SE ZÁPORNOU EXPRESIVITOU Hanlivá slova – např. babizna, tlustoprd, smradi Vulgární slova PRACOVNÍ LIST 3, CVIČENÍ 6-8

19 Změny slovní zásoby Slovní zásoba se neustále mění – některá slova zanikají a jiná přibývají (důvody?) ZPŮSOBY OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY: 1) tvoření slov 2) tvoření víceslovných pojmenování 3) změny významu slov 4) přejímání slov z cizích jazyků

20 Způsoby obohacování SZ
1) TVOŘENÍ SLOV: Odvozování – nové slovo vzniká z 1 existujícího slova (např. pes → psí) Skládání – nové slovo vzniká z více existujících slov (např. pes + vést → psovod) Zkracování – nové slovo vzniká zkrácením slova či spojení (např. autobus → bus) 2) TVOŘENÍ VÍCESLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ Tvoření sousloví (např. bezkontaktní karta) Tvoření frazémů (např. hodit se marod)

21 Způsoby obohacování SZ
3) ZMĚNY VÝZNAMU SLOV Nevedou ke vzniku nového slova, ale nového významu u slova mnohoznačného Možnosti: Zužování významu (např. pivo – původně označovalo veškeré pitivo) Rozšiřování významu (např. limonáda – původně jen citronový nápoj) Význam se nejčastěji rozšiřuje přenesením: A) metafora – podle vnější podobnosti (zebra – pruhované zvíře → přechod pro chodce) B) metonymie – podle věcné souvislosti (číst Čapka = číst knihu od Čapka)

22 Způsoby obohacování SZ
METAFORA: Novou skutečnost pojmenujeme podle (subjektivní) vnější podobnosti, např.: tvar zvonek (malý zvon → květina připomínající zvon) barva vínový (původem z vína → červený jako víno) funkce ručička (lidská → hodinová) jednání hodiny bijí, slunce vychází chování slavné postavy jidáš, donchuán

23 Způsoby obohacování SZ
METONYMIE: Novou skutečnost pojmenujeme podle (objektivní) významové souvislosti, např.: děj → osoba hlídka, policie, údržba děj → výsledek stavba, psaní děj → místo vyhlídka, zastávka, vjezd místo → výrobek plzeň, damašek, šampaňské výrobce → výrobek mercedes, škodovka autor → dílo čtu Kafku, poslouchám Mozarta vědec → jednotka ampér, watt, newton Typem metonymie je synekdocha, kdy se zaměňuje část za celek nebo naopak (nebyla tam ani noha, ztratil střechu nad hlavou, fandil celý Liberec)

24 Způsoby obohacování SZ - cvičení
URČETE TYP PŘENESENÍ VÝZNAMU: hrdlo láhve mají doma Picassa 240 voltů Pavel je dneska lazar motor běží paví oko hlava státu gilotina jde mu o krk byl tam dvě neděle fotbalové křídlo jazyk na botě list knihy v obrazárně visely dva oleje sladkost (zákusek) požádal ji o ruku hlavička špendlíku hrudní koš v cukrárně si dal rakvičku bylo to pro něj hotové Waterloo PRACOVNÍ LIST 4, CVIČENÍ 1

25 Způsoby obohacování SZ
4) PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Důvody a podmínky přejímání? Historický vývoj: Nejprve přejímky z latiny a řečtiny (doktor, škola, atlet, univerzita) Od středověku z němčiny (talíř, brýle, rytíř, šichta, knedlík) V době ČNO a poté za komunismu ze slovanských jazyků (vzduch, věda; kombajn, kolchoz, úderník) Dnes nejvíce z angličtiny: Sportovní výrazy (hokej, trénink, fitness, play-off) Počítačové výrazy (bite, hardware, spam, like) Manažerské výrazy (džob, byznys, marketing, PR, badžet) Politické výrazy (lídr, summit, brífink) Vlivy dalších jazyků?

26 Způsoby obohacování SZ
Přejatá slova vnímáme v češtině jako: ZDOMÁCNĚLÁ – zcela začleněná, nevnímáme jejich cizí původ (např. škola, košile, salám) CIZÍ – poznáme, že jsou přejatá; zachovávají často původní pravopis či výslovnost (např. science-fiction, revue, , lobby) Speciální případ – MEZINÁRODNÍ SLOVA (INTERNACIONALISMY) – společná většině indoevropských jazyků (např. univerzita, prezident, restaurace, telefon) PRACOVNÍ LIST 4 – CVIČENÍ 2-5

27 Frazémy Víceslovná pojmenování s těmito znaky:
1) ustálené spojení slov 2) význam je přenesený a nelze jej vyvodit z významu jednotlivých slov (např. mít máslo na hlavě) 3) nezaměnitelnost částí frazému – nelze zaměnit pořadí („Z lesa se ozývá tak, jak se do něj volá.“) ani slova nahradit synonymy (přijít s křížkem po pohřbu) Některé frazémy nelze přeložit do jiného jazyka – tzv. idiomy (např. mít něco za lubem, věšet bulíky na nos) Ve frazémech se někdy uchovala slova a tvary, které jinak nepoužíváme (např. myši mají pré, pozdě bycha honit) Viz F. Čermák a kol., Slovník české frazeologie a idiomatiky

28 Frazémy - dělení 1) FRAZÉMY NEVĚTNÉ
Jmenné frazémy (černý pasažér, šedá eminence) Ustálená přirovnání (mlčí jako hrob, chudý jako kostelní myš) Rčení = úsloví – frazém, jehož základem je sloveso, které lze časovat (praštit se přes kapsu, utáhnout na vařené nudli) Okřídlená slova – ustálená spojení z historie, z antiky či z Bible (danajský dar, zakázané ovoce)

29 Frazémy - dělení 2) FRAZÉMY VĚTNÉ
Pořekadla – komentují situaci, ale neobsahují mravní ponaučení („Já nic, já muzikant.“) Přísloví – ustálené věty s mravním ponaučením („Bez práce nejsou koláče.“) Pranostiky – vyjadřují zkušenosti s počasím či ročním obdobím („Svatá Anna chladna z rána.“) Okřídlené věty – slavné výroky z historie či literatury, často v původním jazyce („Alea iacta est!“; „Být, či nebýt?“) PRACOVNÍ LIST 5, CVIČENÍ 1-5

30 Slovníky Viz UČEBNICE, S. 35
Podávají ucelený souhrn slov určitého jazyka Tvorbou a zpracováním slovníků se zabývá lexikografie Typy slovníků: Naučné (encyklopedie) Jazykové Překladové (např. Česko-anglický slovník) Výkladové (např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) Slovníkové heslo – viz UČEBNICE, S. 35 PRACOVNÍ SEŠIT, S. 31/25 a, b

31 Výkladové slovníky češtiny
Slovník spisovného jazyka českého (9 svazků) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

32 Užitečné odkazy Internetová jazyková příručka: Správně česky: -rozcestník k webovým slovníkům a pravidlům pravopisu Čeština 2.0 – Slovník, který tvoříte vy: