STRUKTURA TURISTICKÉHO ODVĚTVÍ

Prezentace na téma: "STRUKTURA TURISTICKÉHO ODVĚTVÍ"— Transkript prezentace:

1 STRUKTURA TURISTICKÉHO ODVĚTVÍ
USPOŘÁDÁNÍ PROSTOROVÝCH JEDNOTEK V RÁMCI STÁTU

2 SCHÉMA ORGANIZAČNÍCH ÚROVNÍ TURISMU
ÚZEMÍ ZŘIZOVATEL JEDNOTKA CR STÁT STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA MMR CZECHTOURISM KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÉ ORGANIZACE CR TURISTICKÁ OBLAST OBCE OBLASTNÍ ORGANIZACE CR PODLE ZAMĚŘENÍ SOUKROMÁ SFÉRA PODNIKATELSKÉ A NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ SUBJEKTY CESTOVNÍ KANCELÁŘ SDRUŽENÍ, DRUŽSTVA ATD.

3 REGIONÁLNÍ RAJONIZACE ČR
KATEGORIE ÚZEMÍ: HORSKÁ KRAJINA; VENKOVSKÁ KRAJINA S VELMI PŘÍZNIVÝMI PŘEDPOKLADY PRO TURISMUS; VENKOVSKÁ KRAJINA S PRŮMĚRNÝMI PŘEDPOKLADY PRO TURISMUS; KRAJINA S MINIMÁLNÍMI PŘEDPOKLADY PRO TURISMUS; VENKOVSKÁ URBANIZOVANÉ PROSTORY; VELKOPLOŠNÉ PÍSKOVCOVÉ SKALNÍ ÚTVARY; VOJENSKÉ ÚJEZDY.

4 HODNOCENÍ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY ÚZEMÍ OBCÍ:
KULTURNĚ-HISTORICKÉ ATRAKTIVITY ČESKÉ BUDĚJOVICE, HRADEC KRÁLOVÉ, JIHLAVA, JINDŘICHŮV HRADEC, KOLÍN, KUTNÁ HORA, LUHAČOVICE, OLOMOUC, PÍSEK, PLZEŇ, PRAHA, TELČ; PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY DĚČÍN, FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ, JABLONEC NAD NISOU, JABLUNKOV, JILEMNICE, NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ, ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, SUŠICE, TANVALD, TRUTNOV, VRCHLABÍ; KULTURNĚ-HISTORICKÉ I PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY ČESKÝ KRUMLOV, JIČÍN, JESENÍK, KARLOVY VARY, LIBEREC, PRACHATICE, TŘEBOŇ, TURNOV, ZNOJMO.

5 ATRAKTIVITA REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU ATRAKTIVITA
PRAHA ATRAKTIVITA NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU ATRAKTIVITA REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU ATRAKTIVITA LOKÁLNÍHO VÝZNAMU VELMI MÁLO ATRAKTIVNÍ

6 TURISTICKÉ OBLASTI: OBLASTI I. KATEGORIE SOUSTŘEĎUJÍ VE VYMEZENÉM TERITORIU NEJKVALITNĚJŠÍ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY A JEJICH FUNKCE V CESTOVNÍM RUCHU A JSOU VÝZNAMNÉ Z CELOSTÁTNÍHO I MEZINÁRODNÍHO HLEDISKA. OBLASTI II. KATEGORIE JSOU PRO SVÉ KVALITNÍ PŘÍRODNÍ I KULTURNĚ-HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY PRO CESTOVNÍ RUCH CELOSTÁTNĚ VÝZNAMNÉ. OBLASTI III. KATEGORIE SE UPLATŇUJÍ V REGIONÁLNÍM (OBLASTNÍM) MĚŘÍTKU. JEJICH HLAVNÍ VÝZNAM JE V ZABEZPEČOVÁNÍ KRÁTKODOBÉ REKREACE OBYVATEL Z BLÍZKÝCH A DOPRAVNĚ SNADNO DOSTUPNÝCH MÍST A PRŮMYSLOVÝCH CENTER. OBLASTI IV. KATEGORIE MAJÍ V DŮSLEDKU HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI CELKOVÉ PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH OMEZENÉ. JSOU ALE VHODNÉ PRO NENÁROČNÉ FORMY REKREACE.

7 OBLASTI I. KATEGORIE: ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ, KRKONOŠE, ŠUMAVA, JESENÍKY, BESKYDY A VALAŠSKO.

8 OBLASTI II. KATEGORIE JIZERSKÉ HORY, ORLICKÉ HORY, ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA, JIHOČESKÉ RYBNÍKY, TURNOVSKO – ČESKÝ RÁJ, MÁCHŮV KRAJ, STŘEDNÍ A DOLNÍ VLTAVA, KŘIVOKLÁTSKO, DOLNÍ BEROUNKA, POSÁZAVÍ A MORAVSKÝ KRAS, GEOPARK ČESKÝ RÁJ A ČESKÉ ŠVÝCARSKO – LABSKÉ PÍSKOVCE.

9 OBLASTI III. KATEGORIE:
ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, LUŽICKÉ HORY, PODKRKONOŠÍ, BROUMOVSKO, JESENICKO, STŘÍBRSKO, ČESKÝ LES, CHODSKO, POŠUMAVÍ, HORNÍ VLTAVA, KAPLICKO, BRDY, TÁBORSKO, ŽELEZNÉ HORY, POVODÍ ORLICE, DRAHANSKÁ VYSOČINA, PODHORÁCKO, PODYJÍ, CHŘIBY A SLOVÁCKO.

10 OBLASTI IV. KATEGORIE: KRUŠNOHOŘÍ, BLATENSKO, PŘEŠTICKO, FRÝDLANTSKO, MĚLNICKO, STAROBOLESLAVSKO, NEPOMUCKO ČI PAVLOVSKÉ VRCHY.

11 HLAVNÍ SEKTORY TURISTICKÉHO PRŮMYSLU
ORGANIZACE TURISMU HLAVNÍ SEKTORY TURISTICKÉHO PRŮMYSLU

12 TURISTICKÝ ŽIVOTNÍ CYKLUS A DODAVATELSKÉ PROCESY
PŘED V MÍSTĚ PO CESTOU DESTINACE CESTĚ PLÁNOVÁN ÍPRODEJ ODPOVÍDAJÍCÍ KOMUNITA MARKETINK MONITORING DODACÍ SLUŽBY TURISTICKÝ ŽIVOTNÍ CYKLUS A DODAVATELSKÉ PROCESY

13 SYSTÉMY CESTOVNÍHO RUCHU JSOU:
HETEROGENNÍ, DISTRIBUOVANÉ A KOOPERATIVNÍ, SCHOPNÉ ÚPLNÉ AUTONOMIE MOŽNÝCH ÚČASTNÍKŮ, ZAMĚŘENÉ NA PODPORU CELÉHO CYKLU A VŠECH OBCHODNÍCH FÁZÍ, UMOŽŇUJÍ DYNAMICKÉ KONFIGURACE SVÝCH SÍTÍ, SOUSTŘEDĚNÉ NA MOBILNÍ KOMUNIKACI.

14 NÁRODNÍ SPRÁVA TURISMU (NATIONAL TOURISM ADMINISTRATION)
NÁRODNÍ STRUKTURA ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU

15 KOMUNIKACE S NÁVŠTĚVNÍKY PROSTŘEDNICTVÍM WEBOVÉHO PORTÁLU

16 ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU
PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE MMR ZŘÍZENA V ROCE 1993 SÍŤ OFICIÁLNÍCH ZAHRANIČNÍCH ZASTOUPENÍ MARKETINGOVÁ ČINNOST PROVÁDÍ ROZSÁHLOU EDIČNÍ ČINNOST PODPORUJE PŘÍJEZDOVÝ A DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SPOLUPRACUJE S TURISTICKÝMI REGIONY

17 SCHÉMA ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor regionálního rozvoje  Oddělení cestovního ruchu Klastr cestovního ruchu KLACR a.s. Agentura pro regionální rozvoj Euroregion Praděd TO Jeseníky Statutární město Opava TO Opavské Slezsko Regionální rada rozvoje a spolupráce Třinec Statutární město Karviná TO Těšínské Slezsko Svazek obcí Region Poodří TO Poodří – Moravské Kravařsko Agentura Beskydy – Valašsko RACR Region Beskydy - Valašsko Turistický region Severní Morava a Slezsko

18 SCHÉMA ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI
Turistický region Severozápadní Čechy Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Oddělení regionálního rozvoje Destinační agentura Dolní Poohří Destinační agentura České Švýcarsko Destinační agentura Krušné hory Destinační agentura České středohoří

19 SCHÉMA ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM
A PLZEŇSKÉM KRAJI JIHOČESKÝ KRAJ Krajský úřad Odbor marketingu a vnějších vztahů Oddělení marketingu a cestovního ruchu Jihočeská centrála cestovního ruchu Regionální rozvojová agentura Šumava Lipensko o.p.s. Destinační management Český Krumlov Sdružení cestovní ruch Turistický region Jižní Čechy Šumava PLZEŇSKÝ KRAJ Odbor kultury, pmátkové péče a cestovního ruchu Pilsen Convention Bureau o.p.s.

20 INTELEKTUÁLNÍ INFRASTRUKTURA
JÁDRO KLASTRU PODPŮRNÉ PODNIKY INTELEKTUÁLNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

21

22 PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ
PROGRAMOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI DESTINACÍ JE ODVISLÉ OD SLEDOVANÉ ÚROVNĚ: MÍSTNÍ DESTINACE TURISTICKÉ REGIONY ČI MIKROREGIONY CELÉ STÁTNÍ ÚZEMÍ

23 TYPY PROJEKČNÍ ČINNOSTI:
PROJEKTOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI DESTINACÍ NA CELOSTÁTNÍ ÚROVNI NA LOKÁLNÍ ÚROVNI; PROJEKTOVÁNÍ NA ÚROVNI SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ: NA ÚROVNI CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ V RÁMCI NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ; PROJEKTOVÁNÍ PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU.

24 PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ
PROGNÓZOVÁNÍ: PROGNÓZY IDENTIFIKUJÍ A ZJIŠŤUJÍ TRENDY V MINULOSTI A EXTRAPOLUJÍ JE DO BUDOUCNOSTI. ODHAD ZÁKLADNÍCH TRENDŮ PROGRAMOVÁNÍ: REALIZACE VÍCEOBOROVÝCH A ZPRAVIDLA VÍCELETÝCH PROGRAMŮ. ANALÝZA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA NÁRODNÍ, REGIONÁLNÍ NEBO SEKTOROVÉ ÚROVNI PROJEKTOVÁNÍ: TVORBA PROJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU MĚKKÉ (NEINVESTIČNÍ) PROJEKTY PRODUKTY JSOU VLASTNĚ PROCESEM

25 VZTAH PROGNÓZOVÁNÍ, PROGRAMOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ V TURISMU

26 PROGRAMOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ V RÁMCI:
DESTINACÍ (OBCÍ, MĚST, PŘÍRODNÍCH LOKALIT APOD.), TURISTICKÝCH REGIONŮ ČI MIKROREGIONŮ, CELÉHO STÁTU.

27