PELOPONÉSKÉ VÁLKY 431 př. n. l. až 404 př. n. l.

Prezentace na téma: "PELOPONÉSKÉ VÁLKY 431 př. n. l. až 404 př. n. l."— Transkript prezentace:

1 PELOPONÉSKÉ VÁLKY 431 př. n. l. až 404 př. n. l.
TEREZA ŠINDELÁŘOVÁ

2 Peloponéská válka byla válka, která probíhala mezi nejmocnějšími městskými státy a jejich spojenci během 5. století př.n.l. Zmíněnými městskými státy byly Athény a Sparta. Tato válka zasáhla většinu řeckých městských států a na dlouhou dobu poznamenala téměř celé Řecko.

3 Průběh V letech 431–404 př.n.l., válka mezi řeckými demokratickými městskými státy (poleis) v čele s Athénami a oligarchickými státy vedenými Spartou. Athény se opíraly o athénský námořní spolek a měly převahu na moři, Sparta o peloponéský spolek, který byl silnější na souši. Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu.  

4 Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu
Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu. První období peloponéské války (tzv. Archidámova válka) bylo ukončeno v roce 421 Níkiovým mírem.

5 Archidámova válka Archidámos byl Spartský král
Sparťané pustošili Attiku, obyvatelé se ukryli za dlouhé zdi. Zásobováni byli námořní cestou. Athénské loďstvo na oplátku přepadalo pobřeží Péloponésu. Síly Athén a Sparty však nebyly vyrovnané dlouho. V následujícím roce (430) postihla Athény epidemie moru, kde zemřela asi třetina všech obyvatel Attiky. O rok později zemřel i Periklés (429). Válka však pokračovala až do roku 421, kdy byl uzavřen Nikiův mír.

6 Poté Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku
Poté Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku. V letech prosadil vojevůdce Alkibiadés výpravu na Sicílii. Celé to však byl totální neúspěch, Alkibiadovo vojsko bylo poraženo a sám Alkibiadés souzen. Ten však raději utekl do Sparty.

7

8 Obnovení nepřátelství Athén a Sparty bylo vyvoláno athénskou expedicí proti Syrakusám, která skončila katastrofální porážkou athénského vojska v roce 413. Tehdy začalo druhé období peloponéské války (tzv. dekelejská válka).

9 Dekelejská válka Sparťané obsadili Attickou pohraniční pevnost a odtud pořádali nájezdy do Athén. Podmínky pro Athény se však zhoršily. Na straně Sparty zasáhla také Persie, která narušila obchodní spojení s Černomořím. Od Athén odpadají spojenci, čímž dochází k finanční vyčerpanosti Athén. Byly rovněž zrušeny stříbrné doly v Attice. To vše vyústilo v Athénskou politickou krizi ( ) a k následnému svržení demokracie a k vládě oligarchie.

10 Po obnovení demokracie bylo znovu budováno loďstvo
Po obnovení demokracie bylo znovu budováno loďstvo. Otrokům slíbili svobodu za službu na lodích. V roce 405 bylo Athénské vojsko poraženo u Aigospotamoi v Héllespontu. Sparťané oblehli Athény z moře a v následujícím roce (404) vyhladovělé Athény kapitulovaly.

11

12 Mnohé obce spojené s Athénami vystoupily z námořního spolku
Mnohé obce spojené s Athénami vystoupily z námořního spolku. Sparta vybudovala za perské pomoci silné loďstvo, jímž v roce 405 v bitvě u Aigospotamoi zničila námořní moc Athén a donutila je ke kapitulaci. V Řecku byla pak nastolena tzv. spartská hegemonie.

13 Důsledky Peloponéské války
pro Athény: - ztráta velmocenského postavení - museli strhnout dlouhé zdi a vydat válečné lodě - museli rozpustit Athénský spolek - zrušení demokracie (vláda 30ti oligarchů „vláda třiceti tyranů“) pro Řecko: - celkové oslabení Řecka a vzrůst jeho roztříštěnosti - Peršané získali nadvládu nad Malou Asií a vměšovali se do Řeckých problémů - vznikly dočasné federace

14

15 KONEC Děkuji za pozornost