Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu

Prezentace na téma: "Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu"— Transkript prezentace:

1 Kánon hlavy (3/4 pohled) Základní pravidla pro kresbu portrétu
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lukáš Križko. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Kánon hlavy, to jsou souhrnná pravidla, která při kresbě portrétu pomáhají vyvarovat se základních anatomických chyb.

3 NA PŘIPRAVENOU KOPII PORTRÉTU SI POZNAČTE NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA KÁNONU.
I oči jsou v prostorovém uspořádání ¾ portrétu rozdílně veliké. V tomto případě je rozdíl ve velikosti 1/5. Pro správné zakreslení polohy a velikosti očí si nakreslete přibližnou polohu očních bulv. ¾ pohled je na rozdíl od ostatních pohledů kresbou v prostoru. Pro lepší pochopení je proto dobré si portrét představit jako kvádr. Další důležitou částí kánonu hlavy je osa očí. Ta vznikne tak, že výšku hlavy rozdělíme napůl. Oči jsou v polovině hlavy. Druhý kruh vkreslíme do vrchních tří čtvrtin (je tedy o čtvrtinu větší). Tento kruh je na rozdíl od spodního kruhu vycentrován na střed. Pro zakreslení očí budeme potřebovat tři pomocné čáry, které získáme měřením špejlí. Osa nejblíže k hraně obličejové a lícní části vymezí i budoucí šířku nosu, proto ji nakreslíme trochu delší. NA PŘIPRAVENOU KOPII PORTRÉTU SI POZNAČTE NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA KÁNONU. Pro jednodušší zákres použijte pouze přední části obou elips. Základní tvar hlavy je tvar vejce. Na rozdíl od portrétu en face a profilu je u ¾ osa tvaru mírně kloněná napravo o cca 20 %. Pro ¾ portrét je důležitá osa středu obličejové části. Ta je u tohoto typu portrétu prostorově posunuta, proto ji musíme vytvořit pomocí pomyslné elipsy kolem tvaru hlavy tak, že protíná střed čela, střed nosu mezi očima, střed nosu v měkké části a střed rtů. Těm, kteří vejce nezvládnou nakreslit, může pomoci následující postup. Do spodní poloviny výšky hlavy vkreslíme kruh. Tímto způsobem je vhodné tvarovat i linii očí, která u ¾ portrétu netvoří pouze vodorovnou linii, ale také pomyslnou elipsu, která klesá směrem vlevo od 2/3 šířky portrétu a prochází středem zorniček obou očí. Další pomocnou čarou je čtvrtina. Budeme ji potřebovat pouze ve spodní části. Na portrétu nás zajímají především jeho rozměry. Nejdůležitějším rozměrem je výška hlavy, která se měří od brady po temeno hlavy (dospělý muž má výšku až 25 cm). Kvádr názorně rozděluje hlavu na dvě části. Levá obličejová část a pravá lícní část. Obě části naznačte pomocnými čarami. Obrázek [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

4 Kdybychom odstranili pomocnou fotografii, zbude nám tato pomocná síť pro kresbu portrétu.
Dalším krokem je nakreslení správného tvaru očí. Obě oči mají rozdílný tvar. Pro jejich zachycení využijte špejli, kterou v natažené ruce přikládejte k tvaru oka. Tento tvar pak přeneste na papír. Nakonec vkreslíme tvar ucha, který je prostorově zúžený. Linie ramen pomáhají dotvořit prostorové uspořádání 3/4 portrétu. Prostorově zmenšené jsou i zorničky očí, které se ve ¾ portrétu zároveň mění z kruhu na elipsu. Při pohledu portrétovaného směrem dopředu nejsou zorničky umístěny ve středu, ale přibližně ve ¾ oka. Pro názornost můžete vkreslit pomocné elipsy. Dokreslete linii vlasů. Nos tvoří další zajímavý prostorový útvar, který se skládá ze dvou rovnoběžných úseček, které zvýrazňují tvar lebeční kosti nosu, a další úsečky, která dotváří trojrozměrný tvar. Tuto úsečku při portrétování nahrazuje stínování, proto ji nebudeme nadále potřebovat. Tvar hlavy opět vyžaduje přesné zaměření špejlí. Nejvíce se soustřeďte na přesné zakreslení čela a nadočnicového oblouku, lícní kosti a brady, které nejvíce zdůrazňují charakter portrétovaného. Nakonec nakreslíme krk. U 3/4 portrétu je krk nakloněn o cca 20 %. Přední linie znázorňuje hrtan a vychází z brady, kde plynule navazuje na lícní tvar hlavy. Tzv. měkké části nosu lze zjednodušeně nakreslit jako tři kruhy, které později dotvoříte stínováním. Kruh vlevo je mírně zastrčen za největší prostřední kruh. Nos plynule přechází v linii obočí. Opět využijte přikládání špejle. Zadní část krku znázorňuje šíji a vychází přibližně z průsečíku tvaru hlavy a pomocného kruhu. Pro kresbu rtů si připravíme tři pomocné úsečky. První je v 1/8 výšky hlavy. Důležitým tvarem je i linie zvedače hlavy, který je obrácen opačným směrem a vychází ze stejného místa jako zadní část krku. Další dvě čáry jsou svislé přímky, které spustíme z přibližného středu očí. Tyto úsečky vymezují šířku rtů. Rty jsou umístněny uprostřed prostoru mezi linií 1/4 a 1/8. Střed rtů je v 1/3 šířky. U rtů je nejlépe patrná větší pravá část oproti levé části. Použijte opět špejli pro přesné přenesení tvaru. Nejprve nakreslete nejvýraznější středovou linii rtů, poté dvě zbývající.

5 OPAKOVÁNÍ JE MATKOU MOUDROSTI , TAK JEŠTĚ JEDNOU.
I oči jsou v prostorovém uspořádání ¾ portrétu rozdílně veliké. V tomto případě je rozdíl ve velikosti 1/5. Pro správné zakreslení polohy a velikosti očí si nakreslete přibližnou polohu očních bulv. ¾ pohled je na rozdíl od ostatních pohledů kresbou v prostoru. Pro lepší pochopení je proto dobré si portrét představit jako kvádr. Další důležitou částí kánonu hlavy je osa očí. Ta vznikne tak, že výšku hlavy rozdělíme napůl. Oči jsou v polovině hlavy. Druhý kruh vkreslíme do vrchních tří čtvrtin (je tedy o čtvrtinu větší). Tento kruh je na rozdíl od spodního kruhu vycentrován na střed. Pro zakreslení očí budeme potřebovat tři pomocné čáry, které získáme měřením špejlí. Osa nejblíže k hraně obličejové a lícní části vymezí i budoucí šířku nosu, proto ji nakreslíme trochu delší. OPAKOVÁNÍ JE MATKOU MOUDROSTI , TAK JEŠTĚ JEDNOU. TENTOKRÁT BEZ POMOCNÉ FOTOGRAFIE NA ČISTÝ PAPÍR. Pro jednodušší zákres použijte pouze přední části obou elips. Základní tvar hlavy je tvar vejce. Na rozdíl od portrétu en face a profilu je u ¾ osa tvaru mírně kloněná napravo o cca 20 %. Pro ¾ portrét je důležitá osa středu obličejové části. Ta je u tohoto typu portrétu prostorově posunuta, proto ji musíme vytvořit pomocí pomyslné elipsy kolem tvaru hlavy tak, že protíná střed čela, střed nosu mezi očima, střed nosu v měkké části a střed rtů. Těm, kteří vejce nezvládnou nakreslit, může pomoci následující postup. Do spodní poloviny výšky hlavy vkreslíme kruh. Tímto způsobem je vhodné tvarovat i linii očí, která u ¾ portrétu netvoří pouze vodorovnou linii, ale také pomyslnou elipsu, která klesá směrem vlevo od 2/3 šířky portrétu a prochází středem zorniček obou očí. Další pomocnou čarou je čtvrtina. Budeme ji potřebovat pouze ve spodní části. Na portrétu nás zajímají především jeho rozměry. Nejdůležitějším rozměrem je výška hlavy, která se měří od brady po temeno hlavy (dospělý muž má výšku až 25 cm). Kvádr názorně rozděluje hlavu na dvě části. Levá obličejová část a pravá lícní část. Obě části naznačte pomocnými čarami.

6 Dalším krokem je nakreslení správného tvaru očí
Dalším krokem je nakreslení správného tvaru očí. Obě oči mají rozdílný tvar. Pro jejich zachycení využijte špejli, kterou v natažené ruce přikládejte k tvaru oka. Tento tvar pak přeneste na papír. Nakonec vkreslíme tvar ucha, který je prostorově zúžený. Linie ramen pomáhají dotvořit prostorové uspořádání 3/4 portrétu. Prostorově zmenšené jsou i zorničky očí, které se ve ¾ portrétu zároveň mění z kruhu na elipsu. Při pohledu portrétovaného směrem dopředu nejsou zorničky umístěny ve středu, ale přibližně ve ¾ oka. Pro názornost si můžete vkreslit pomocné elipsy. Dokreslete linii vlasů. Nos tvoří další zajímavý prostorový útvar, který se skládá ze dvou rovnoběžných úseček, které zvýrazňují tvar lebeční kosti nosu, a další úsečky, která dotváří trojrozměrný tvar. Tuto úsečku při portrétování nahrazuje stínování, proto ji nebudeme nadále potřebovat. Tvar hlavy opět vyžaduje přesné zaměření špejlí. Nejvíce se soustřeďte na přesné zakreslení čela a nadočnicového oblouku, lícní kosti a brady, které nejvíce zdůrazňují charakter portrétovaného. Nakonec nakreslíme krk. U 3/4 portrétu je krk nakloněn o cca 20 %. Přední linie znázorňuje hrtan a vychází z brady, kde plynule navazuje na lícní tvar hlavy. Tzv. měkké části nosu lze zjednodušeně nakreslit jako tři kruhy, které později dotvoříte stínováním. Kruh vlevo je mírně zastrčen za největší prostřední kruh. Nos plynule přechází v linii obočí. Opět využijte přikládání špejle. Zadní část krku znázorňuje šíji a vychází přibližně z průsečíku tvaru hlavy a pomocného kruhu. Pro kresbu rtů si připravíme tři pomocné úsečky. První je v 1/8 výšky hlavy. Důležitým tvarem je i linie zvedače hlavy, který je obrácen opačným směrem a vychází ze stejného místa jako zadní část krku. Další dvě čáry jsou svislé přímky, které spustíme z přibližného středu očí. Tyto úsečky vymezují šířku rtů. Rty jsou umístěny uprostřed prostoru mezi linií 1/4 a 1/8. Střed rtů je v 1/3 šířky. U rtů je nejlépe patrná větší pravá část oproti levé části. Použijte opět špejli pro přesné přenesení tvaru. Nejprve nakreslete nejvýraznější středovou linii rtů, poté dvě zbývající.

7 POKUSTE SE DO VÁMI NAKRESLENÉ SÍTĚ POMOCÍ STÍNOVÁNÍ SPRÁVNĚ PROSTOROVĚ VKRESLIT VŠECHNY DŮLEŽITÉ ČÁSTI PORTRÉTU.

8 POSLEDNÍM ÚKOLEM JE KRESBA VAŠEHO SPOLUŽÁKA V POZICI ZE 3/4.
Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný. Proto kánon hlavy neplatí stoprocentně pro všechny. Je to tím, že každý z nás má mírné anatomické odchylky. Tím jsme pro své okolí zajímaví. Běžně se dá kánon použít na 90 % rozměrů každého člověka. Kánon pomáhá při kresbě, ale není jejím cílem. Je jen pomůckou. Při kresbě myslete na to, že váš model je jedinečná osobnost. Důležitou součástí portrétu jsou emoce a nálada člověka. Pokuste se tyto prvky v portrétu spolužáka najít a nakreslit. Při kresbě používejte poměrové měření se špejlí. POSLEDNÍM ÚKOLEM JE KRESBA VAŠEHO SPOLUŽÁKA V POZICI ZE 3/4. SEDNĚTE SI TAK, ABY KAŽDÝ Z VÁS VIDĚL PŘED SEBOU NĚKOHO V TÉTO POZICI. NAKRESLETE POMOCÍ PRAVIDEL KÁNONU CO NEJVĚRNĚJŠÍ PODOBU VAŠEHO SPOLUŽÁKA. 