Ekonomika a pojišťovnictví

Prezentace na téma: "Ekonomika a pojišťovnictví"— Transkript prezentace:

1 Ekonomika a pojišťovnictví
Mgr. Pavlína Kaňová, PhD. Ústav ochrany a podpory zdraví LF, UKB, A21, 3. patro

2 ÚVOD

3 Ekonomie zdravotnictví
Zdravotnictví – významný sektor NH cca pracovníků necelých 8% HDP = 290 mld. Kč Efekt vynakládaných peněz není lineární sektor, spojený s veřejnými penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů – to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních.

4 Ekonomická teorie a zdraví
Ekonomie - medicína Finance - zdravotnictví Peníze - zdravotní péče potenciální konflikt omezené zdroje x všeobecně uznávané lidské hodnoty obtížnost hodnocení dopadů různých variant alokace zdrojů

5 Trh a zdraví Trh jako standardní řešení
Nakolik je tržní mechanismus vhodný? Kde, kdy a proč selhává? Mohou být tržní selhání napravena státními zásahy?

6 Hodnocení zdravotní péče
Ekonomická efektivnost je pouze jedním z mnoha aspektů hodnocení zdravotnických služeb. Ekonomická efektivnost = poměr mezi vstupy a výstupy problémy porovnávání

7 Financování zdravotnických služeb
Formy financování Typy zdravotnických systémů Platby za zdravotnické služby

8 Přehled témat Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví
Zdraví a nemoc Systém péče o zdraví a zdravotnictví Hodnocení zdravotní situace Hlavní determinanty zdraví Demografický tranzit a epidemiologická transformace Sociální determinanty zdraví Příčiny nárůstu výdajů na zdravotní péči Etické hodnoty v péči o zdraví Ekonomika zdravotnictví

9 Přehled témat Základní typy zdravotnických systémů
Financování zdravotnictví Soukromoprávní pojištění Veřejnoprávní pojištění Trh a zdravotní péče (tržní selhání) Dostupnost zdravotní péče Účinnost a efektivita Kvalita zdravotní péče Role státu ve zdravotní péči Zdravotní politika

10 Základní literatura Holčík, J.: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, Brno, MU a MSD 2010, 293 s. Holčík, J., Žáček, A., Koupilová, I.: Sociální lékařství, Brno, Masarykova univerzita 2007 (1995 – 2007), 137 s.

11 SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘ. ZDRAVOTNICTVÍ

12 SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ „Sociální“ týkající se celé společnosti
populační přístup 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

13 SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

14 SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ Tři základní otázky: Jaké je zdraví lidí?
Proč je takové? Jak ho můžeme zlepšit? 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

15 JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? CO, KOLIK, KDY, KDE PŘEDPOKLAD : POPIS
Zdraví lidí lze popsat, měřit a lze také hodnotit jeho rozložení, vývoj v populaci jako celku i v jednotlivých podskupinách. POPIS 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

16 PROČ JE TAKOVÉ? POPIS ANALÝZA
1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví POPIS ANALÝZA

17 PROČ JE TAKOVÉ? Analýza a hodnocení zdravotní situace PŘEDPOKLAD:
Zdraví lidí není ovlivňováno jen náhodnými jevy a procesy. Se zdravím jsou spojeny příčinné faktory a mnoho dalších okolností (determinanty zdraví), které lze identifikovat a studovat jejich rozložení v čase, místě i v jednotlivých populačních podskupinách. 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

18 CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ?
PÉČE O ZDRAVÍ 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví POPIS ANALÝZA

19 CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ?
Systém péče o zdraví Oblast působení veřejného zdravotnictví PŘEDPOKLAD: Získanými poznatky, volbou a realizací vhodných opatření lze přispět jak k řešení zdravotních problémů, tak i k ochraně, upevňování a rozvoji zdraví lidí. 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

20 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (VZ) - POJEM
interdisciplinární obor zdraví, péče o zdraví, zdravotnictví předpokládá, že zdraví, péče o zdraví a zdravotnictví je jak důležitým individuálním zájmem a potřebou, tak i významnou veřejnou prioritou, veřejným statkem a všeobecnou humánní hodnotou. 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

21 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ – VÝCHODISKA
Hlavním teoretickým základem VZ je sociální lékařství. Vychází zejména z těchto disciplín: epidemiologie, hygiena, preventivní lékařství, zdravotní výchova a podpora zdraví, vědy o řízení a zdravotnický management, ekonomie, právo, zdravotnická legislativa, statistika a medicínská informatika, sociologie, sociální psychologie, filosofie a lékařská etika, historie medicíny apod. VZ plně respektuje svébytnost zmíněných oborů, čerpá z jejich poznatků a využívá jejich metodologii. Svými výsledky je do určité míry zpětně obohacuje. 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

22 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ - PRAXE
Tvorba a realizace legislativních, ekonomických, technických, organizačních i politických opatření s cílem dosáhnout co nejlepšího zdraví lidí. Zahrnuje zejména soustavu institucí, dalších organizačních prvků i veřejných sdružení, které ve své činnosti reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí. 1. Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví

23 ZDRAVÍ A NEMOC

24 ZDRAVÍ Pojetí zdraví představuje východisko pro aktivity všech komponent systému péče o zdraví je proto žádoucí se nejprve zamyslet nad tím co zdraví vlastně znamená, jak jej chápat a hodnotit; to nám umožní a usnadní úvahy o tom, co a jak se pro zdraví dá udělat. 2. ZDRAVÍ A NEMOC

25 DEFINICE ZDRAVÍ Nejpoužívanější definice - odstavec z Ústavy SZO:
„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.“ multidimenzionalita zdraví „negativní“ i „pozitivní“ zdraví orientace na optimální stav 2. ZDRAVÍ A NEMOC

26 OBTÍŽE S DEFINICÍ ZDRAVÍ
Vzhledem ke značné komplexnosti pojmu zdraví a obtížím s jeho definováním bývají pro vědecké účely často vytvářeny operační definice zdraví modely zdraví 2. ZDRAVÍ A NEMOC

27 OPERAČNÍ DEFINICE ZDRAVÍ
jsou orientovány na ty charakteristiky zdraví, které souvisejí s cílem zamýšlené studie např. zdraví jako nepřítomnost nemoci nebo vady, zdraví jako schopnost adaptace, zdraví jako schopnost dobrého fungování (fitness) 2. ZDRAVÍ A NEMOC

28 EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL
MODELY ZDRAVÍ BIOMEDICÍNSKÝ MODEL EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL 2. ZDRAVÍ A NEMOC

29 ZDRAVÍ JAKO HODNOTA Zdraví není jen charakteristika organismu.
Je významnou humánní hodnotou, a to jak individuální, tak sociální. 2. ZDRAVÍ A NEMOC

30 ZDRAVÍ JAKO INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA
a) Zdraví jako prostředek k dosažení cíle Zdraví je často chápáno jako jeden ze základních předpokladů plného, plodného a skutečně kvalitního lidského života. „Aby lidé mohli dělat to, co chtějí (realizovat se), potřebují být zdrávi. Zdraví je tedy podstatnou věcí pro naši spokojenost s naplněním našich životních tužeb… Zdraví je žádoucí.“ David Seedhouse b) Zdraví jako cíl sám o sobě Zdraví se stává cílem nebo dokonce nejdůležitější hodnotou vůbec. Je tomu tak např. u lidí trpících velkými bolestmi, u těžce handicapovaných, u chronicky nemocných či umírajících. Healthism 2. ZDRAVÍ A NEMOC

31 ZDRAVÍ JAKO SOCIÁLNÍ HODNOTA
Má-li jakákoli populační skupina přežít, musí věnovat pozornost zdraví lidí. Důvody této pozornosti jsou historicky a sociálně podmíněny: armáda pracovní síla je dobré být zdravý 2. ZDRAVÍ A NEMOC

32 NEMOC Podobně jako u zdraví neexistuje jednoduchá definice.
Má složku psychologickou, tělesnou i sociální. Lze ji pojímat z mnoha aspektů: nemoc jako objektivní porucha zdraví, nemoc jako vnímaná porucha zdraví, nemoc jako předmět zdravotnických služeb. 2. ZDRAVÍ A NEMOC

33 NEMOC A 8 nemoc jako objektivní porucha zdraví 6 2 3 C B 2. ZDRAVÍ A NEMOC 1 nemoc jako nemoc jako předmět vnímaná zdravotnických 4 porucha zdraví služeb 5 7 Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A), subjektivně vnímaná (B) i jako předmět činnosti zdravotnictví (C)

34 NEMOC 2. ZDRAVÍ A NEMOC Kteří lidé jsou zdraví?
8 nemoc jako objektivní porucha zdraví 6 2 3 C B 2. ZDRAVÍ A NEMOC 1 nemoc jako nemoc jako předmět vnímaná zdravotnických 4 porucha zdraví služeb 5 7 Kteří lidé jsou zdraví? V čem je největší zdravotní problém? O čem nás informuje zdravotnický informační systém? Které zdravotnické služby jsou nadbytečné? Kterou plochu lze označit za ideální?

35 FENOMÉN LEDOVCE 2. ZDRAVÍ A NEMOC osoby ošetřované ve zdravotnických
viditelná osoby nemoc nevnímající nebo ji ignorující formy nemocí latentní a subklinické skrytá část ledovce zařízeních nemoci manifestní, ale odborně neléčené nemoc lze odhalit preventivní osoby se sníženou kvalitou zdraví trvalé následky nemocí, vady, dysfunkce a handicapy osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem potenciálně nemocní prohlídkou část ledovce 2. ZDRAVÍ A NEMOC

36 NEMOC JAKO DĚJ MAJÍCÍ ZAČÁTEK, PRŮBĚH A KONEC
ZAČÁTEK SUBJEKTIVNÍCH POTÍŽÍ ZAČÁTEK NEMOCI KONEC NEMOCI (ÚMRTÍ) KLINICKÁ DIAGNÓZA PRŮBĚH ČASU ÚČINNÁ TERAPIE PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ČASNÁ DIAGNÓZA UZDRAVENÍ ODLOŽENÍ ÚMRTÍ

37 SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

38 SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Obecná teorie systémů – všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy. Každý systém se skládá z jednotlivých prvků, které jsou ve vzájemné interakci. Každý prvek má nějakou funkci (činnost), která se podílí na utváření procesů v systému. Funkce systému jako celku Výstupy systému Zpětná vazba 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

39 SYSTÉM VSTUP PROCES VÝSTUP
Kybernetické uspořádání, používá se v ekonomických analýzách: vstupy (materiální, nemateriální), proces (tj. zpracování vstupu na výstupy), Výstup (výsledky činnosti systému), mechanismus zpětné vazby (autoregulace) okolí systému (ovlivňuje systém x je závislé na systému). 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví VSTUP PROCES VÝSTUP OKOLÍ SYSTÉMU ZPĚTNÁ VAZBA

40 SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví
Je širokým sociálním systémem, jehož součástí je jak zdravotnictví, tak i činnost mnoha dalších institucí, organizací, skupin a jednotlivců. Zahrnuje výchozí zdravotní situaci s jejími podstatnými charakteristikami, zdravotní problémy, potřeby, požadavky i schopnosti lidí apod. K činnostem patří aktivita jak zdravotnických zařízení, tak všech ostatních komponent systému, přičemž k těm základním patří: občané politické a správní orgány zdravotnictví ostatní odvětví (rezorty) mezinárodní organizace Výstupem jsou opět zdravotní situace se zdravotními problémy a dosaženou úrovní zdraví lidí. Velmi mnohotvárné jsou i regulační prvky systému a jeho okolí, např. politická a ekonomická situace, kultura, chování lidí, respektované hodnoty apod. 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

41 SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ PÉČE O ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví POPIS ANALÝZA ZDRAVOTNICTVÍ

42 CÍLE SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ
Úroveň zdraví Přidat léta životu (prodlužování života) Přidat zdraví životu (snižování nemocnosti) Přidat život létům (zlepšení kvality života od počátku do konce) Rozložení zdraví Omezit značné a nežádoucí zdravotní rozdíly mezi populačními skupinami 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

43 3. Systém pče ozdraví a zdravotnictví
SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ Resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. Je subsystémem systému péče o zdraví. 3. Systém pče ozdraví a zdravotnictví

44 PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdravotnictví

45 SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ Různá schémata systému zdravotnictví, od relativně jednoduchých až po velice komplikované. Smyslem každého schématu je uvědomit si základní komponenty systému a jho hlavní funkce. 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

46 SCHÉMA SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

47 FUNKCE SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ
V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

48 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ PÉČE O ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA

49 ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ
populace 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc jedinec

50 ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ
populace PÉČE O ZDRAVÍ 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc jedinec

51 ORIENTACE MEDICÍNY populace zdraví nemoc jedinec
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče jedinec

52 ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (A)
populace 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče A jedinec

53 ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (B)
populace B 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče A jedinec

54 ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (C)
populace C B 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče A jedinec

55 ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (D)
populace C B 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče A D jedinec

56 OBLAST PUBLIC HEALTH PUBLIC HEALTH
populace C B PUBLIC HEALTH 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc Běžná medicínská péče A D jedinec

57 PUBLIC HEALTH je v odborné literatuře poměrně dobře definováno jako: „organizované úsilí společnosti s cílem chránit, rozvíjet a navracet zdraví lidí. Jde o kombinaci vědeckých poznatků, dovedností i názorů směřujících k udržení a zlepšení zdraví lidí prostřednictvím kolektivních anebo sociálních aktivit. PUBLIC HEALTH je instituce, vědecký obor i praxe.“ 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví

58 OBLAST PUBLIC HEALTH MEDICINE
populace C B PUBLIC HEALTH 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc PHM Běžná medicínská péče A D jedinec

59 CESTA KE ZDRAVÍ PUBLIC HEALTH
populace PUBLIC HEALTH C B 3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc PHM Běžná medicínská péče A D jedinec

60 HEALTH PROMOTION PUBLIC HEALTH PHM populace C B zdraví nemoc A D
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví zdraví nemoc PHM Běžná medicínská péče A D jedinec

61 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

62 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE
Zdravotní situace se v České republice v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá skutečným potřebám a možnostem. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

63 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE
Zdravotní stav Životní styl Životní prostředí Zdravotnický systém 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

64 A: HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE
2 základní zdroje informací Rutinní statistiky Výběrová šetření zdravotního stavu 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

65 RUTINNÍ STATISTIKY základem jsou systematicky a pravidelně sbíraná data (záznamy, výkazy, hlášení …) soubory uspořádaných dat a z nich vypočítaných ukazatelů 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

66 OKRUHY INFORMACÍ VE ZDRAVOTNICKÉ STATISTICE
Obyvatelstvo Zdravotní stav Síť a činnost zdravotnických zařízení Pracovníci ve zdravotnictví Ekonomické údaje 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

67 ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY
ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) Zdravotnická ročenka ČR Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol: Demografie Zdravotní stav Síť a činnost zdravotnických zařízení Pracovníci a zdravotnické vzdělávání Ekonomické ukazatele Mezinárodní srovnání Okresní přehledy Vychází každoročně od r. 1960 Od r ročenky pro jednotlivé kraje 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

68 ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY
Zdravotnická statistika V této ediční řadě vycházejí monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

69 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH
ÚMRTNOST (mortalita) je široce užívaný indikátor zdraví. Hlavním zdrojem informací o zemřelých je List o prohlídce mrtvého. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

70 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH
Počet zemřelých Struktura zemřelých Pohlaví Věk Příčiny smrti Úmrtí kolem porodu Střední délka života 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

71 UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI NEMOCÍ
Statistika pracovní neschopnosti Krátkodobá (pracovní neschopnost) Dlouhodobá (invalidní důchody) Statistika hospitalizovaných Příčiny hospitalizace Délka hospitalizace Statistika povinně hlášených nemocí 72 přenosných + 17 hromadně se vyskytujících chorob(infekční nemoci, TBC, pohlavní nemoci, nemoci z povolání, úrazy, vrozené vady, onkologická onemocnění…). 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

72 ZDRAVOTNÍ STAV Střední délka života
V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. Jedním z východisek zlepšení situace - úvaha o determinantách zdraví lidí. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

73 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

74 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

75 B: ŽIVOTNÍ STYL kuřáctví,
energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, nízká pohybová aktivita, vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, zneužívání alkoholu, léků a drog, nevhodné sexuální chování apod. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

76 KOUŘENÍ V ČR kouří 30% populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. Největší podíl kuřáků je ve věk. sk let (téměř 45%) V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků mezi nimi převažují dívky Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření

77 KOUŘENÍ

78 DĚTŠTÍ KUŘÁCI

79 DŮSLEDKY KOUŘENÍ V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně lidí Pravidelní kuřáci mají 3x vyšší riziko vzniku rakoviny, 1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS 14x vyšší riziko CHOPN Pasivní kouření

80

81

82 ALKOHOL V ČR se ročně spotřebuje průměrně 16,6l čistého alkoholu na dospělou osobu. Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 12,5l) Rizikoví konzumenti – 26% mužů a 13% žen Škodlivé pití -12,5% mužů a 2,7% žen Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků

83

84 ALKOHOL

85 KONZUMACE ALKOHOLU U 16LETÝCH

86

87

88

89

90 C: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o:  znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

91 D: SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ
Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

92 VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ. 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE

93 SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU

94 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk 85 ŠVÉDSKO 80 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

95 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk 85 ŠVÉDSKO 80 4 roky 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

96 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
roky (věk) 85 ŠVÉDSKO 80 75 22 roků ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

97 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
roky (věk) 85 ŠVÉDSKO 80 20 roků 75 22 roků ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

98 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY)
zdravé období délka nemoci A úmrtí diagnóza chronické nemoci LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

99 ČESKÁ REPUBLIKA HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) ŠVÉDSKO
72 70 ŠVÉDSKO 68 66 9 roků 64 62 60 58 ČESKÁ REPUBLIKA 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL

100 70 12 82 ŠVÉDSKO 17 61 78 ČESKÁ REPUBLIKA
zdravé období délka nemoci 82 naděje dožití ŠVÉDSKO 17 61 zdravé období délka nemoci 78 naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA

101 70 12 82 ROZDÍL 5 LET ŠVÉDSKO 17 61 78 ČESKÁ REPUBLIKA
zdravé období délka nemoci 82 naděje dožití ROZDÍL 5 LET ŠVÉDSKO 17 61 zdravé období délka nemoci 78 naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA

102 roky života muži ženy 90 HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití 80
70 60 50 40 30 20 10 muži ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

103 muži roky života ženy 90 HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití 80
8,0 70 12,4 8,9 4,2 60 50 62,8 62,2 62,4 71,4 40 30 muži 20 10 ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

104 ženy roky života muži 90 HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití 80
10,8 13,2 70 9,6 13,5 60 50 63,3 64,6 61,9 71,0 40 30 ženy 20 10 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

105 roky života muži ženy 90 HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití 80
8,0 10,8 13,2 70 12,4 8,9 9,6 13,5 4,2 60 50 62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0 40 30 20 10 muži ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

106 Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné.
17 61 zdravé období délka nemoci 78 naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA

107 Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. 17 61 zdravé období délka nemoci 78 naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA

108 Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace litry čistého lihu 20 ČESKÁ REPUBLIKA 15 10 ŠVÉDSKO 5 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

109 Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ počet cigaret 3000 ČESKÁ REPUBLIKA 2500 2000 1500 1000 ŠVÉDSKO 500 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky

110 Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace kilogramy zeleniny 210 ŠVÉDSKO 200 190 180 170 160 150 ČESKÁ REPUBLIKA 140 130 120 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

111 PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998
30 25 ČR 24,7 26,2 20 15 10 11,9 Švédsko 10 5 MUŽI ŽENY

112 Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem
dvojnásobnou spotřebu cigaret dvojnásobnou spotřebu alkoholu dvojnásobný výskyt obezity poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.

113 SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO KOUŘENÍ, ALKOHOL, OBEZITU SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY.

114 5. Hlavní determinanty zdraví

115 DETERMINANTY ZDRAVÍ všechny okolnosti a faktory, které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují a oslabují zdraví. 5. HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ

116 DETERMINANTY ZDRAVÍ Zdravotní stav populace je výsledkem působení celé řady determinant různé povahy a různého původu. 5. HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ

117 ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DETRMINANTA ZDRAVÍ
Úspěchy medicíny v potlačování infekčních nemocí (hygienická opatření, očkování). Rozdíly ve zdraví lidí jako odraz rozdílů v dostupnosti zdravotnických služeb. Poválečný rozvoj zdravotnických systémů a veřejného zdravotního pojištění v Evropě. 70. léta 20. století – 3 základní zdravotní problémy: Růst výdajů na zdravotní péči Stagnace zdravotního stavu obyvatelstva Otázka ovlivnitelnosti známých rizikových faktorů na individuální úrovni 5. HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ

118 ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ
Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví Smyslem této kvantifikace však bylo především ukázat, že kromě vliv zdravotní péče na zdraví populace byl přeceňován. Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví 5. HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ