3 EFEKTIVNOST TRHU.

Prezentace na téma: "3 EFEKTIVNOST TRHU."— Transkript prezentace:

1 3 EFEKTIVNOST TRHU

2 Koordinace ekonomiky (CPE)
příkaz = centrálně plánovaná ekonomika centrální plán státní vlastnictví vertikální struktura plán ministerstvo

3 Správní komunisté vlastně vůbec
nenakupovali. Společnost, kterou Kim Ir-sen stvořil, byla natolik antikonzumní, jak jen to bylo ve dvacátém stoleté možné. Nejslavnějšími obchody v zemi byla dvě nákupní centra v Pchjongjangu, jmenovala se Obchodní dům číslo 1 a Obchodní dům číslo 2. Sortiment byl stejně vzrušující jako jejich názvy. Občané Severní Koreje neměli nakupovat, protože všechno, čeho jim bylo třeba, jim měl teoreticky poskytnout stát ve jménu Kim Ir-senovy blahovůle.

4 Koordinace ekonomiky (TE)
trh = tržní ekonomika směna soukromé vlastnictví horizontální struktura Základy ekonomie

5 Hladomor měl podivné vedlejší příznaky: Právě když
bylo nejhůř a počet zesnulých dosahoval statisíců, zrodil se nový podnikatelský duch. Zhroucení socialistického systému rozdělování potravin umožnilo vznik soukromého podnikání. Každý soukromý podnik spadal do kategorie hospodářské kriminality, která byla trestána deportací do pracovního tábora. Jenže pokud se člověk nevyburcoval k nějaké formě podnikání, měl smrt jistou. Tisíce žen dělaly totéž. Z hladu a zoufalství začaly psát novou kapitolu volného trhu. Pochopily, jak důležité je směňovat různé schopnosti.

6 Koordinace ekonomiky (realita)
Smíšená ekonomika Příkaz a trh vedle sebe

7 Tržní rovnováha Konkurence na straně prodávajících a kupujících
Konkurence prodávajících tlačí cenu dolů (cenová válka) Konkurence kupujících tlačí cenu nahoru (aukce) Tržní rovnováha Nabízené množství se rovná poptávanému, takže nevzniká ani přebytek ani nedostatek Stabilní situace na trhu

8 Příklad – trh vajec Původní rovnováha na trhu při ceně 2,70 Kč a množství 110 kusů Vlivem reklamní kampaně „Vejce jsou zdravá“ dojde ke změně preferencí = lidé je začnou upřednostňovat růst poptávky Vznikne krátkodobá nerovnováha (nedostatek) Základy ekonomie

9 Příklad – trh vajec cena S E2 3,10 E1 2,70 nedostatek D2 D1 110 130
160 množství Základy ekonomie

10 Příklad - myčky Konstrukčním zlepšením se výrobcům podařilo snížit náklady na výrobu myček nádobí. Jaký to bude mít vliv na trhu myček? Jaký to bude mít vliv na trhu elektřiny? Základy ekonomie

11 Příklad – myčky Trh myček Trh elektřiny cena S1 cena S S2 D2 D D1
B P2 A P1 A B P1 P2 D2 D D1 Q2 Q1 Q2 množství Q1 množství Základy ekonomie

12 Tržní rovnováha Maximalizuje rovnovážná cena blahobyt prodávajících a kupujících? Tržní rovnováha – odráží, jak trhy alokují vzácné zdroje Na otázku, zda je tržní alokace žádoucí odpovídá ekonomie blahobytu Základy ekonomie

13 Ekonomie blahobytu = studium, jak alokace zdrojů ovlivňuje ekonomický blahobyt nakupující i prodávající na trhu získávají rovnováha na trhu maximalizuje celkový blahobyt prodávajících a kupujících Základy ekonomie

14 Přebytek spotřebitele
rozdíl mezi tím, co je kupující ochoten zaplatit, a tím, co skutečně zaplatí cena 10 9 8 7 3 1 2 8 množství

15 Přebytek spotřebitele
cena Přebytek spotřebitele D množství Základy ekonomie

16 Změna přebytku spotřebitele
cena 10 7 3 1 3 7 8 množství

17 Přebytek výrobce rozdíl mezi cenou, kterou prodávající skutečně dostane, a cenou, za kterou by byl ještě ochoten prodat cena množství

18 Přebytek výrobce S cena Přebytek výrobce množství Základy ekonomie

19 Změna přebytku výrobce
Základy ekonomie

20 Celkový přebytek a efektivnost
= přebytek spotřebitele + přebytek výrobce efektivnost = taková alokace zdrojů, kdy je celkový přebytek všech členů společnosti maximální rovnost = „spravedlivé“ rozdělení blahobytu mezi všechny členy společnosti Základy ekonomie

21 Efektivnost trhu Svobodné trhy:
„přidělují“ statky kupujícím, kteří si jich nejvíce cení (ochota platit) „přiřazují“ poptávku po statcích prodávajícím, kteří jsou schopni vyrábět s nejnižšími náklady … je produkováno takové množství statků, které maximalizuje přebytek spotřebitele a výrobce Základy ekonomie

22 Přebytky při tržní rovnováze
cena Přebytek spotřebitele S E Přebytek výrobce D množství Základy ekonomie

23 Efektivnost rovnovážného množství
Základy ekonomie

24 Olympijský funkcionář byl v Riu zatčen kvůli nezákonnému prodeji lístků
„Hickey je podle médií podezřelý, že předával vstupenky překupníkům, kteří je pak nabízeli na černém trhu za vysoké částky. K jeho zatčení došlo den poté, co policie v Riu zadržela muže s 800 nelegálně získanými lístky. Brazilské úřady už dříve zatkly kvůli překupnictví vstupenek na olympijské hry čtyři zaměstnance britské společnosti THG Sports. Zároveň policie zabavila více než tisíc lístků, jež byly nabízeny za přemrštěné ceny.“

25 Daně a blahobyt

26 Jak ovlivňují daně ekonomický blahobyt?
Cena placená kupujícími se zvýší. Cena, kterou dostanou prodávající, klesne. Ztráty mrtvé váhy snížení celkového přebytku vyvolané narušením trhu (prázdné vagóny u vlaku, lokomotiva, uhlák)

27 Dopad daně cena S E D množství cena, kterou platí kupující
cena bez daně daň cena, kterou dostane prodávající D množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

28 Daňový příjem T = výše daně Q = prodané množství produktu
Daňový příjem státu = T × Q Základy ekonomie

29 Daňový příjem cena S E D množství cena, kterou platí kupující
cena bez daně daňový příjem T cena, kterou dostane prodávající D Q množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

30 Dopad daně: ztráta mrtvé válhy
cena S C+E: ztráty mrtvé váhy A cena, kterou platí kupující C B cena bez daně E D cena, kterou dostane prodávající F D množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

31 Dopad daně Změna: přebytku výrobce přebytku spotřebitele daňového příjmu Ztráty spotřebitele a výrobce převýší příjem státu z daně

32 Pokračování příště: 4. Ekonomie veřejného sektoru
Pieter Brueghel ml. [bröchel], Výběrčí daní.

33 EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU
4 EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU

34 Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity
„neviditelná ruka“ Adama Smithe vede k tomu, že lidí sledováním svého vlastního zájmu na trhu, maximalizují celkový užitek společnosti x TRŽNÍ SELHÁNÍ (?!?) Základy ekonomie

35 Ctnosti a neřesti „Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale výhody, které plynou jim.“ (Adam Smith) „Ctnost pouhá nezpůsobí, by v lesku žil národ celý. Věk zlatý kdo chtěl bys zavést zas, ctností i neřestí zem spas.“ (Bernard de Mandeville) Základy ekonomie

36 Selhávají trhy? „Vládní selhání jsou větší a děsivější než selhání tržní.“ (Milton Friedman) „Klimatická změna představuje selhání trhu toho největšího rozsahu, který jsme kdy viděli.“ (Nicholas Stern)

37 Kdy trhy nealokují vzácné zdroje efektivně?
Pokud dochází k tržnímu selhání: Externality Pozitivní Negativní Veřejné statky Základy ekonomie

38 1. Externality Externality = dopad konání
jedné osoby na blahobyt jiné, aniž ta by za to zaplatila/byla odškodněna Pozitivní (přínos) X negativní (škoda) Způsobují neefektivnost trhu – blahobyt společnosti není maximální Základy ekonomie

39 Negativní externality
Výfukové plyny Cigaretový kouř Štěkající psi Hlasitá hudba …? K negativním externalitám dochází, pokud jedinec nenese plně náklady své činnosti.

40 Pozitivní externality
Očkování Opravené historické budovy Výzkum nových technologií + přelévání (spillover) Základy ekonomie

41 Externality a neefektivnost trhu
Negativní: trhy produkují větší množství než je společensky žádoucí (nejsou zohledněny některé náklady). Pozitivní: trhy produkují menší množství než je společensky žádoucí (společenská hodnota je vyšší než individuální). Základy ekonomie

42 Internalizace externalit
Vede k tomu, že lidí berou v úvahu externí dopady svých činů Negativní: např. zdanění (ekologická daň) Pozitivní: např. subvence, průmyslová politika, patenty Základy ekonomie

43 Jiná řešení Morální zásady a společenské sankce
Charitativní organizace Integrace různých druhů podnikání Smlouvy mezi jednotlivými stranami Základy ekonomie

44 Externality a právo Externality mohou vzniknout,
pouze pokud nejsou jasně definovaná vlastnická práva. Pokud vlastnická práva existují, může poškozený vymáhat náhradu škody. Základy ekonomie

45 Veřejná politika Řeší externality, když výše uvedené soukromé akce selhávají vinou vysokých nákladů a. regulace = zákazy, povinnosti b. tržní řešení: daně, subvence Základy ekonomie

46 2. Veřejné statky Základy ekonomie

47 Nevylučitelnost ze spotřeby
není možné někomu zabránit, aby statek využíval Základy ekonomie

48 Nerivalita když statek využívá jeden člověk, může i jiný

49 Soukromé statky Soukromé statky jsou zároveň vylučitelné rivalitní.

50 Černý pasažér Černý pasažér = osoba využívající prospěchu z nějakého statku, aniž by za to platila. Příčina, proč soukromé trhy nemohou zabezpečovat veřejné statky

51 Příklady veřejných statků
Národní obrana Základní výzkum – všeobecné znalosti Boj proti chudobě Námořní majáky Základy ekonomie

52 Důležitost vlastnických práv
Tržní alokace zdrojů z hlediska efektivnosti selhává, když nejsou dostatečně stanovena vlastnická práva = stát může vyřešit Základy ekonomie

53 Příklad ze života „Podle Pavla Béma kultura není veřejný statek. Primátor tvrdí: "kultura je privátní, soukromý statek" a také, že kultura je "strašně složitě objektivizovatelná. Vlastně to nejde". V souvislosti s nedávno transformovaným Dejvickým divadlem, a jeho podporou z veřejných zdrojů, se zamýšlí nad složitostí financování divadel: Jak to, že divadlo Sklep funguje s 200 tisícovou dotací a divadlo Archa s 20ti miliónovou?“ Základy ekonomie

54 Pokračování příště: 5. Firma a spotřebitel