Právní aspekty práce trenéra (pro kurz trenéra III. třídy v triatlonu)

Prezentace na téma: "Právní aspekty práce trenéra (pro kurz trenéra III. třídy v triatlonu)"— Transkript prezentace:

1 Právní aspekty práce trenéra (pro kurz trenéra III. třídy v triatlonu)

2 Obecně Je obtížné trénovat 3 sporty
Malé děti zvládají kolo obtížně ( váha), komponenty nepřizpůsobené dětským fyziologickým parametrům ( brzdy, řazení, převody) Ve větších městech problém kde trénovat Bezpečnost !!! Právní odpovědnost

3 Hlavní témata Formy výkonu trenérské činnosti Odpovědnost trenéra
Pojištění Soustředění Zdravotní prohlídky Mezinárodní aspekt – pro případ zahraničních soutěží, soustředění

4 Formy výkonu trenérské činnosti
na základě jeho členského vztahu k TJ/SK na základě pracovně právním vztahu

5 …na základě jeho členského vztahu k TJ/SK
právní předpisy žádnou speciální kvalifikaci pro výkon takové činnosti nevyžadují vzájemné vztahy mezi TJ/SK a trenérem se řídí vnitřními předpisy TJ/SK pokud je za takovou činnost vyplácena určitá odměna, je vhodné vzájemné vztahy upravit písemnou smlouvou pokud trenér svou činnost vykonává v této formě, není zdravotně ani sociálně pojištěn pokud jde o zdanění případné odměny, pak do výše 20 000Kč za rok je jakožto tzv. ostatní příjem od daně z příjmu osvobozena, v takovém případě není nutné ani podávat daňové přiznání hodí se pro menší kluby jako příležitostná činnost

6 …..na základě pracovně právního vztahu
vzájemné vztahy TJ/SK/ sportovního svazu jakožto zaměstnavatele a trenéra se řídí především zákoníkem práce pro práci trenéra přicházejí v úvahu všechny základní formy pracovně právních vztahů – tj. Pracovní poměr DPP DPČ OSVČ

7 Pracovní poměr trenér je jako zaměstnanec nejvíce chráněn
má nárok na odstupné; má nárok na dovolenou; trenér je zdravotně i sociálně pojištěn; zaměstnavatel odvádí i příslušnou zálohu na daň s ohledem na specifickou povahu práce trenéra zde ovšem mohou vyvstat určité problémy – tj. faktický výkon této práce není příliš slučitelný s úpravou ZP zde může být problém pravidelného rozvržení pracovní doby a skutečnosti, že pracovní doba by neměla být členěna do částí – to může narážet na faktickou potřebu tréninku v časových blocích apod.; rovněž je zde i problém omezení uzavírat pracovní poměr na dobu určitou – zde je omezení maximálně na 3 roky, s přestávkou 3 roky; ve většině sportovních odvětví se sportovní příprava realizuje ve čtyřletých olympijských cyklech

8 Dohoda o provedení práce
je časově omezena tak, že v jednom kalendářním roce může být uzavřena pouze na 300 hodin; příslušnou daň odvádí zaměstnavatel, čili trenér se v tomto ohledu nemusí o nic starat; hodí se zejména pro případy jednorázových prací – i když není vyloučeno, aby byla uzavřena i na výkon práce soustavnější; pokud jde o zdravotní a sociální pojištění, pak zde došlo k výrazně změně v právní úpravě (původně se nedovádělo nic) – podle současné úpravy je třeba odvádět jak ZP tak SP v případě, kdy odměna z DPP v daném měsíci přesáhne 10 tis.

9 Dohoda o pracovní činnosti
rovněž časově omezena a to tak, že může být sjednána do rozsahu poloviny stanovené pracovní doby, tj. v současné době na 20 hodin týdně průměrně za celý rok na základě DPČ může vzniknout i nárok na dovolenou, ale tento nárok musí být v dohodě výslovně upraven; trenér je zdravotně i sociálně pojištěn; zaměstnavatel odvádí i příslušnou daň

10 Osoba samostatně výdělečně činná
na základě svého živnostenského oprávnění; požadována odborná kvalifikace a to z hlediska splnění podmínek zák.č. 455/1991Sb. o živnostenského podnikání pro vydání příslušného živnostenského oprávnění (stanoví příloha živnostenského zákona (vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru zaměřeném na tělovýchovu a sport nebo doklad o odborné způsobilosti vydaný tzv. akreditovaným zařízením (např. FTVS); vztah mezi TJ/SK/svazem a trenérem se bude řídit především smluvním ujednáním; zde je ovšem potřeba se vyvarovat skutečnosti, aby se náhodou nejednalo o zastřený pracovně právní vztah – švarcsystém. Od byla zákoníkem práce zpřesněna definice závislé práce, tj. práce vykonávané v pracovním poměru / na základě DPP a DPČ. Současně byla zákonem o zaměstnanosti definována nelegální práce mimo jiné i tak, že se jedná o výkon závislé práce mimo pracovně právní vztah (tzv. švarcsystém).

11 Typické znaky závislé činnosti
jednání jménem zaměstnavatele výkon práce ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (tj. podle pokynů zaměstnavatele) práce vykonávaná na jednom místě a výhradně pro jednoho zaměstnavatele práce výrazně dlouhodobá (na dobu neurčitou); práce vykonávaná v rámci pracovní doby využívání prostředků zaměstnavatele pro výkon práce (např. počítač, auto) zahrnutí OSVČ v organizačním schématu evidence pracovní docházky a dovolené

12 O závislou činnosti se naopak nejedná….
jde o činnost vykonávanou krátkodobě či nárazově (např. sezónní práce) jde o činnost vykonávanou nesoustavně, tj. takovou, která nemůže být vykonávána v rámci rozvržené pracovní doby (může se jednat např. o práci trenéra v rámci tréninků, které jsou uskutečňovány v časových blocích) jde o činnost v rámci časově omezených projektů či podmíněnou faktory, které nejsou vždy závislé na vůli zaměstnavatele (např. projekt přípravy sportovců v rámci olympijského cyklu, v rámci sportovních center mládeže) na straně subjektu je určena pouze kontaktní osoba, která určuje rozsah činnosti OSVČ, avšak nejedná se o nadřízeného při výkonu činnosti používá OSVČ své pomůcky a nástroje, nebo sice pomůcky a nástroje subjektu, pro který činnost vykonává, avšak tyto si „najímá“, což by mělo být zohledněno ve smlouvě

13 Jak z toho ven? Z hlediska posouzení, zda se jedná či nejedná o závislou práci, bude velmi důležitý obsah konkrétní smlouvy uzavřené s OSVČ. Zde je třeba se vyvarovat všech ujednání, která by mohla evokovat skutečnost, že se vlastně jedná o pracovní poměr Naopak je vhodné podpořit skutečnost, že se nejedná o závislou práci, např. sjednáním odměny tak, že se nebude jednat o pravidelnou fakturaci stejné částky, ale tato bude rozdílná v závislosti na výkonu práce v daném měsíci. Rovněž je dobré, když živnostník vykonává činnost i pro jiný subjekt. Je třeba si uvědomit, že postihem nejsou jen pokuty, a to pro obě strany, ale i postih v podobě doměřené daně, povinnosti doplatit zdravotní a sociální pojištění s tím, že zde samozřejmě naskakuje i penále.

14 Odpovědnost trenéra Aby byla založena obecná odpovědnost (tzv. subjektivní odpovědnost) za vznik škody (a to jak škody na majetku, tak škody na zdraví), musí být splněny následující předpoklad: dojde k porušení určité právní povinnosti, a to povinnosti vyplývající z obecně platných právních předpisů vyplývající z jiných předpisů – interních, bezpečnostních, stanov, řádů apod. vyplývající ze smluv předcházet škodám, která vyplývá z prováděné činnosti obecné povinnosti stanovené §415 obč.zák., který stanoví, že „každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí“

15 Odpovědnost trenéra pokud fyzická osoba vykonává určitou činnost jako člen právnické osoby, je tzv. osobou, kterou právnická osoba užívá ke své činnosti, pak za případnou způsobenou škodu odpovídá třetím osobám právnická osoba nikoli její člen. Vůči členu, který škodu způsobil, respektive zavinil pak může vzniknout regresní nárok, tj. právnická osoba může po svém členu požadovat náhradu za to, co musela sama plnit poškozeným osobám.

16 Jaké povinnosti by tedy měly být plněny?
zajištění sportovní akce po zdravotní stránce stanovení bezpečnostních pravidel revize sportovního zařízení minimalizace možnosti vzniku odpovědnosti za škodu vzniklou na odložených věcech povinnosti, které mohou vyplývat ze specifičnosti pořádané sportovní akce Odpovědnost za spáchání trestného činu

17 Zajištění sportovní akce po zdravotní stránce
Vyplývá z ustanovení §415 občanského zákoníku, který obecně stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám. A dále ze směrnice Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/1981, která stanoví, že pořadatel sportovní akce odpovídá za zajištění zdravotnické služby. Rozsah zdravotnického zajištění, je nutné posuzovat vždy podle konkrétního případu, To se ovšem týká větších sportovních akcí

18 Stanovení bezpečnostních pravidel
Bezpečnostní pravidla při výkonu sportovní činnosti nejsou obecně stanovena žádným právním předpisem. V případě jednorázových sportovních akcí jako jsou různé závody apod. lze doporučit stanovení určitých pravidel pořádané sportovní akce, pravidel bezpečnosti (např. vymezení nebezpečných zón se zákazem vstupu, určení dozoru, zejména je pak třeba zdůraznit pořádání závodu na silnici při nepřerušení provozu, kdy je nutné na tuto skutečnost závodníky upozornit atd.) a seznámit s nimi účastníky (např. formou jejich uvedení na přihlášce). Jestliže byl totiž účastník akce s takovými pravidly seznámen a přistoupil na ně, pak v případě, kdy je poruší a vznikne mu tím škoda, nemůže na pořadateli úspěšně uplatňovat její náhradu. Povinnost vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení vydat návštěvní i provozní řád – jenž bude zpravidla upravovat zásady používání daného sportoviště dle jeho specifických podmínek. Oba předpisy se řadí mezi ty, jejichž dodržení je nutné v rámci trenérské činnosti zajistit.

19 Revize sportovního zařízení
zajišťovat pravidelné kontroly sportovních zařízení patří mezi povinnosti, které se bude zpravidla vztahovat na vlastníky či provozovatele sportovních areálů, ve kterých tréninky či jiné sportovní akce probíhají. Pokud pak přeci jen k úrazu dojde, je zejména třeba zajistit první pomoc (podle povahy zranění ošetření či odvoz do nemocnice), zdokumentovat vznik úrazu (případně i zajistit svědky události) a to s ohledem na uplatnění pojistné události či případné vyšetřování ze strany Policie ČR, bude-li zde podezření, že v souvislosti s úrazem došlo ke spáchání trestného činu či přestupku (může se jednat např. o ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci apod.). Proto by při vzniku závažnějších úrazů (zejména pak úrazů s následkem smrti) měla být Policie ČR přivolána ihned.

20 Minimalizace možnosti vzniku odpovědnosti za škodu vzniklou na odložených věcech
Odpovědnost za škodu, která vznikla na odložených věcech, vzniká tomu, kdo provozuje určitou činnost, která je zpravidla spojena s odkládání věcí fyzických osob (např. se může jednat o oděvy či jiné věci odložené právě při sportovní akci). Jde o to, aby k odložení věcí bylo určeno k tomu vhodné místo, které je možné určitým způsobem zabezpečit.

21 Povinnosti, které mohou vyplývat ze specifičnosti pořádané sportovní akce
využití pozemní komunikace pro sportovní akci Ustanovení §25 zákona č. 13/1997Sb…… je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace zajištění dodržování stanovených zákazů např. se může v souvislosti s pořádáním sportovní akce jednat o následující: zák.č. 114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění mimo jiné stanoví zákaz pořádání hromadných sportovních akcí v národních parcích mimo vyhrazená místa se souhlasem orgánu ochrany přírody; dále zakazuje na území chráněné krajinné oblasti pořádání automobilových a motocyklových soutěží a v 1. a 2. zóně CHKO navíc ještě pořádání soutěží na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody zák.č. 254/2001Sb. o vodách v platném znění upravuje mimo jiné užívání povrchových vod k plavbě a v určitých případech stanoví zákaz plavby plavidel se spalovacími motory (ustanovení §7)

22 Odpovědnost za spáchání trestného činu
Za spáchání trestného činu je vždy odpovědná pouze osoba, která se svým jednáním tohoto činu dopustila (u právnické osoby tak tato odpovědnost nepřipadá v úvahu). Ovšem i trestní odpovědnost nastává pouze tehdy, jsou-li splněny všechny předpoklady jejího vzniku dle trestního zákona. Jde především o to, že jednáním musí být naplněna skutková podstata toho, kterého činu, a dále je zde rovněž potřeba zavinění, a to většinou zavinění úmyslného, pokud zákon výslovně nestanoví, že stačí zavinění z nedbalosti.

23 Pojištění Úrazové Odpovědnosti pojištění v rámci ČUS

24 V rámci ČUS Úrazové pojištění, které v určitém minimálním rozsahu kryje následky úrazu. To samozřejmě nevylučuje sjednat si další úrazové pojištění. Dle pojistné smlouvy uzavřené mezi ČOV a Kooperativou, a.s. se odškodňují úrazy za splnění dvou základních podmínek: musí jít o pojištěnou osobu – sem patří nejen členové subjektů sdružených v ČUS, ale i osoby, které členy nejsou, pokud se účastní akcí těchto sdružených subjektů (není rozhodující, zda jsou členy jiné zastřešující organizace či jsou úplně bez členského vztahu k jakékoli sportovní organizaci); nesmí jít o profesionálního sportovce k úrazu musí dojít při pojištěné činnosti (čl. II Smlouvy) – tedy zejména při přípravě a výkonu tělovýchovné a sportovní činnosti, případně při organizované společné cestě z místa bydliště do míst těchto sportovních činností apod.

25 V rámci ČUS Pojištění odpovědnosti trenérů
Podle této pojistné smlouvy s číslem se za pojištěného považuje trenér (cvičitel) vykonávající tuto činnost v oblasti sportu, tělovýchovy a turistiky pro subjekty sdružené v ČUS tj. tělovýchovné jednoty, sportovní kluby a sportovní svazy. A to na základě jednoho z následujících vztahů: pracovně právního (pracovní poměr, DPP, DPČ), členského nebo jako OSVČ v souladu se svým živnostenským oprávněním. Za pojištěného se dále považuje i osoba, kterou trenér (cvičitel) použije při výkonu své pojištěné činnosti dle této pojistné smlouvy. Pojištěním je tak kryta práce drtivé většiny trenérů tělovýchovných jednot a sportovních klubů, pozor, na území České republiky. Pojištěnou činností není činnost trenéra (cvičitele), vykonávaná na základě smluvního vztahu s individuálním sportovcem nebo vykonávaná pro profesionální sportovní kluby, které jsou ustaveny jako obchodní společnost.

26 Soustředění Specifická pravidla jsou pak stanovena pro tzv. zotavovací akce pro děti, mezi které se podle jejich definice může v určitých případech řadit i sportovní soustředění. zotavovací akce pro děti (§8 a násl. zákona č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví) = organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů povinnosti: dodržet hygienické podmínky měsíc před konáním akce ohlásit orgánu veřejného zdraví (hygienické stanice) osoby zúčastněné jako dozor a zdravotník Pozor na novou úpravu, pokud jde o ošetření nezletilého ve zdravotnickém zařízení se souhlasem rodičů

27 Zdravotní prohlídky Podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR je stále platným obecně závazným předpisem v dané oblasti Směrnice MZ ČSR č. 3/1981 – o péči a zdraví při provádění tělesné výchovy, sportu a branně sportovních činností (ve znění Směrnice č.5/1985). trpí zásadními vadami. Předně je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy vyšší právní síly Občanská sdružení jsou obecně oprávněna stanovit si pravidla, práva a povinnost, které pro osoby z členství budou vyplývat, a to poměrně volně, neboť je zcela na vůli té které osoby, jestli do sdružení s určitými pravidly vstoupí či nikoli.

28 Co z toho vyplývá? určitý druh preventivních zdravotních prohlídek je třeba pro sportovní činnost vyžadovat (s ohledem na platnost citované směrnice č. 3/1981 a prevenční povinnost danou §415 obč. zák.) formu, druh a rozsah požadované zdravotní prohlídky v rámci sportovní činnosti je oprávněn stanovit sportovní svaz vzhledem k uvedené prevenční povinnosti stanovené §415 obč. zák. nelze v žádném případě sportovním svazům či dalším organizátorům sportovních akcí doporučit, aby se spokojily s pouhým prohlášením, že sportovec provádí činnost na vlastní nebezpečí; zcela jednoznačně by tím porušily svou právní povinnost, což má význam při posuzování možné odpovědnosti za škodu; jinak řečeno pokud by na sportovní soutěži došlo k úrazu a organizátor by nevyžadoval zdravotní prohlídky, pak by zcela jistě byl shledán odpovědným za vzniklý úraz a byl by povinen poškozenému uhradit škodu.

29 Mezinárodní aspekt – pro případ zahraničních soutěží, soustředění
Z České republiky lze vycestovat pouze s platným cestovním dokladem, v případě cesty do zemí Evropské unie, EHP a Švýcarska lze jako cestovní doklad použít platný občanský průkaz. Podrobné informace týkající se cestovních dokladů ČR lze nalézt na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Cestujeme s dětmi. V případě, že nezletilé dítě cestuje v doprovodu jiné osoby, než je rodič nebo zákonný zástupce, doporučujeme ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda mimo platného cestovního dokladu nebude vyžadován také písemný souhlas rodičů (zákonného zástupce) s cestou dítěte do zahraničí. Kontaktní údaje zastupitelských úřadů lze nalézt na internetu. Vstup a pobyt v cizích státech. Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené zákony dané země. Ke sdělování aktuálních podmínek a informací ke vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu.

30 Poskytování zdravotní péče v zahraničí
Zdravotní péče v rámci EU je upravena nařízením Rady EHS 1408/71 a 574/72 EHS. nárok na zdravotní péči na účet české pojišťovny lze uplatnit pouze v rozsahu a za podmínek jako mají místní pojištěnci zdravotní péči je nutné čerpat ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů; v jiném případě pacient zpravidla hradí celou péči sám nárok na zdravotní péči nekryje náklady na přepravu zpět do ČR ani repatriaci ostatků pro uplatnění nároku je vždy nutné prokázat se Evropským průkazem zdravotního pojištění nebo Potvrzením dočasně nahrazující Evropský průkaz; tyto průkazy vystavuje příslušná česká zdravotní pojišťovna

31 Poskytování zdravotní péče v zahraničí
Místní systém zdravotního pojištění pak za českého pojištěnce zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. To znamená, že i při předložení průkazu si pacient bude muset sám uhradit případnou spoluúčast (ve většině států je obvyklé, že se za zdravotní péči připlácí). Existují rozdíly ve formách úhrady zdravotní péče pojišťovnou. V některých státech provádí pojišťovna úhradu přímo lékaři a pacient musí zaplatit v hotovosti pouze část účtu odpovídající míře případné spoluúčasti. V jiných státech však pacient uhradí při ambulantním ošetření lékaři celý účet v hotovosti a teprve následně s tímto účtem zajde na místní zdravotní pojišťovnu (např. Francie, Belgie). Pokud pacient z jakéhokoli důvodu uhradil péči nebo léky v hotovosti, je nutné aby si ponechal veškeré účty v originále a po návratu se obrátil na svou zdravotní pojišťovnu. Ta tyto náklady proplatí do výše, kterou by uhradila pojišťovna ve státě, kde ošetření proběhlo. Současně se shora uvedeným lze před výjezdem mimo území ČR sjednat i komerční cestovní zdravotní pojištění, které většinou kryje i náklady, které nelze uplatnit ze systému zdravotního pojištění (např. tedy spoluúčast, převoz zpět do ČR apod.).

32 Přejeme Vám úspěšnou triatlonovou sezónu bez potíží!