Finanční trh, jeho charakter, funkce a členění VOKT (P-1)

Prezentace na téma: "Finanční trh, jeho charakter, funkce a členění VOKT (P-1)"— Transkript prezentace:

1 Finanční trh, jeho charakter, funkce a členění VOKT (P-1)
Pavel Seknička

2 Obsah: Finance (pojem, funkce, metody, principy, struktura)
Finanční trh (definice, nástroje, členění, funkce) Typy finančních transakcí Finanční zprostředkování a zprostředkovatelé Investice a jejich klasifikace Zhodnocení globální finanční krize Systém dohledu nad finančním trhem Evropské orgány dohledu Národní orgán dohledu - ČNB

3 Pojem finance Pojem finance můžeme vymezit z hlediska teoretického a praktického: Z teoretického hlediska chápeme finance jako peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů; Z praktického hlediska je ztotožněn pojem finance a pojem peníze.

4 Funkce financí Finance mají určité funkce: Distribuční funkce;
Alokační funkce; Stimulační funkce; Stabilizační funkce; Emisní funkce.

5 Metody financování V rámci financí rozlišujeme různé metody financování: Návratná metoda financování; Nenávratná metoda financování; Podmíněně návratná metoda financování.

6 Principy financí Finance jsou založeny na čtyřech principech. První tři mají vztah k ekonomickému chování jednotlivců a čtvrtý se zaměřuje na etické jednání. Principy financí jsou: Časová hodnota peněz; Vyšší riziko předpokládá očekávané vyšší výnosy; Finanční trhy jsou efektivní při stanovování cen akcií; Dlouhodobě dobrá pověst.

7 Struktura financí Finance mají svoji strukturu, což znamená, že se rozdělují do několika základních oblastí: Měna, Mezinárodní finance, Bankovnictví Pojišťovnictví, Podnikové finance, Veřejné finance.

8 Rozlišení trhů v ekonomice
Základní členění trhů je z pohledu obchodování a jednotlivé segmenty trhů jsou součástí ekonomického koloběhu: Trhy výrobních faktorů Trhy zboží a služeb Finanční trh

9 Finanční trh - interakce mezi subjekty
Na finančním trhu dochází k interakci mezi subjekty přebytkovými, které disponují relativním přebytkem finančních aktiv – resp. zapůjčovatelé a věřitelé a na druhé straně subjekty deficitní, které v daný okamžik trpí nedostatkem zdrojů, tzv. vypůjčovatelé, dlužníci, deficitní jednotky, příjemci investic, emitenti apod.

10 Finanční trh - finanční instrumenty
Předmětem (resp. předmětným aktivem) jsou finanční instrumenty, dříve obecně peníze (jedná se o všeobecně zastupitelný investiční nástroj, tj. peníze jako všeobecný ekvivalent). Finanční instrumenty rozlišujeme na: Reálné finanční instrumenty (zastupují reálně veškeré věci movité a nemovité); Finanční investiční instrumenty (zastupují majetková práva).

11 Finanční nástroje Finanční investiční instrumenty:
Základní druhy reálných investičních instrumentů (komodity, nemovitosti, movité věci); Základní druhy finančních investičních instrumentů (investiční instrumenty peněžního a kapitálového trhu, cizí měny, drahé kovy). Finanční instrumenty neinvestiční povahy

12 Investiční nástroje Podle zákona č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu v aktuálním znění rozlišujeme tyto druhy investičních nástrojů (§3): Investiční cenné papíry, zejména akcie a dluhopisy; Cenné papíry kolektivního investování, především podílové listy; Nástroje peněžního trhu, zejména pokladniční poukázky, vkladní listy, komerční papíry; Nástroje umožňující přenos úvěrového rizika; Finanční rozdílové smlouvy; Finanční deriváty, včetně strukturovaných produktů (warranty, investiční certifikáty); Komoditní deriváty; Povolenky na emise skleníkových plynů.

13 Finanční trh - definice
Finanční trh je: „systém institucí a instrumentů zajišťující pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky.“ (J. Dědič) Finanční trhy chápeme jako místa na kterých jsou finanční prostředky přemisťovány od subjektů s jejich dočasným přebytkem k subjektům, které naopak pociťují jejich nedostatek. (S. Mishkin)

14 Finanční trh - definice
Finanční trh je „mechanismus jehož prostřednictvím plynou úspory jednoho sektoru ekonomiky do jiného sektoru ekonomiky.“ (podle T. S. Menesse) Mnozí ekonomové chápou finanční trh jako jednu součást finančního systém, jako např. D. Blacke. Finanční trhy jako součást finančního systému umožňují, aby finanční systém nasál a začlenil do peněžního okruhu ekonomického systému co možná nejvíce, byť i pouze dočasně volných peněžních prostředků, které by jinak zůstávali nevyužity.

15 Finanční trh - definice
P. Musílek definuje finanční trh velmi široce jako „… systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci a realokaci volných peněžních prostředků prostřednictvím finančních nástrojů…“, toto pojení je blízké charakteristice finančního systému.

16 Finanční trh - členění podle doby splatnosti
Peněžní trh – charakteristickým rysem je doba splatnosti finančních aktiv do jednoho roku, klíčovým znakem je značná likvidita, tento trh se dělí na trh krátkodobých úvěrů a krátkodobých cenných papírů Kapitálový trh – vyznačuje se dobou splatnosti delší než jeden rok, lze jej rozdělit na trh střednědobých a dlouhodobých úvěrů a trh investičních cenných papírů

17 Finanční trh - členění z věcného hlediska
Peněžní trh – je to trh peněz a úvěrů, bez ohledu na dobu splatnosti, Kapitálový trh – je to trh investičních nástrojů, zejména investičních cenných papírů, Devizový trh – je to trh cizích měn – FOREX Komoditní trh – původně sem patřily pouze měnové kovy, později i další komodity a komoditní deriváty, opce apod., které jsou obchodované na komoditních burzách a mají finanční vypořádání, jsou to také obchody s komoditními CP (skladištní listy), které mají peněžní vypořádání.

18 Finanční trh - prostorové členění
Regionální a místní Národní Mezinárodní, nadnárodní (př. eurotrhy) Globální

19 Finanční trh -členění podle typu instrumentů
Dluhové trhy - krátkodobé (do 1 roku); - střednědobé (od 1 roku do 10 let); - dlouhodobé (nad 10 let). Akciové trhy

20 Finanční trh - členění podle obchodovatelnosti instrumentu
Primární trh, na kterém jsou instrumenty prodávány prvotním investorům; Sekundární trh, na kterém jsou obchodovány již vydané instrumenty.

21 Finanční trh - členění podle organizace trhů
Regulované trhy, resp. burzovní trhy – obchody jsou vysoce standardizovány; Neregulované trhy, resp. mimoburzovní trhy.

22 Finanční trhy - členění podle rozvinutosti
Vyzrálé trhy, např. USA, Velká Británie, Německo apod.; Rozvíjející se trhy, např. země BRIS, tj. Brazílie, Rusko, Indie, Čína apod.

23 Funkce finančního systému, resp. finančního trhu - 1
Finanční systém je složitý mechanismus zabezpečující řadu vzájemně souvisejících funkcí: Depozitní funkce (umožňuje provádět finanční investice, tj. přeměňovat peníze na finanční kapitál); Kreditní funkce (umožňuje ekonomickým subjektům získat potřebné volné prostředky); Funkce uchování hodnoty (umožňuje prostřednictvím finančních instrumentů uchovávat svoji kupní sílu, resp. minimalizovat důsledky inflace);

24 Funkce finančního systému, resp. finančního trhu – 2
Funkce likvidity (jedná se o možnou přeměnu jednotlivých druhů finančních nástrojů na peněžní hotovost); Platební funkce (umožňuje provádět prostřednictvím vytvořených mechanismů všechny druhy plateb); Funkce ochrany proti riziku Funkce politická (jedná se o funkci státu, kdy formou politiky, hl. fiskální ovlivňuje fungování finančního systému, resp. finančního trhu).

25 Typy finančních transakcí
Přímé financování Polopřímé financování Nepřímé (zprostředkované) financování, tyto operace realizují zprostředkovatelské instituce, bankovního nebo nebankovního charakteru. Hlavním důvodem vzniku a specializace zprostředkovatelských institucí jsou transakční a informační náklady. Bez finančního zprostředkování by finanční trhy nebyly plně efektivní a nedávaly by plný užitek, přičemž největší význam je všeobecně přikládán financování nepřímému.

26 Finanční zprostředkování
Bez finančního zprostředkování by finanční trhy nebyly plně efektivní a nedávali by plný užitek, přičemž největší význam je přikládán nepřímému financování. Cílem je propojit úspory a investice. Základní typy úspor: úspory domácností, úspory firem a úspory státu. Základní typy investic: investice firem, investice státu, investice domácností. Finanční trhy tak transformují peněžní prostředky na různé druhy finančních nároků, čímž umožňují přeměnu dnešních příjmů na předpokládané vyšší příjmy budoucí.

27 Finanční zprostředkovatelé
Finanční zprostředkovatelé umožňují subjektům na finančním trhu přesun disponibilních fondů. Finanční zprostředkovatele členíme do čtyř základních kategorií: Depozitní instituce (komerční banky, stavební spořitelny, družstevní záložny); Smluvně spořící instituce (penzijní fondy, pojišťovny); Investiční zprostředkovatelé (hedžové fondy, private equity, suverénní fondy, investiční společnosti, podílové fondy); Ostatní finanční instituce (hypotéční banky, leasingové společnosti, faktoringové společnosti).

28 Podstata investic a základní způsoby jejich členění
Investice lze obecně charakterizovat: Jako vkládání soudobých prostředků do určitých aktivit, které by měli v budoucnu přinést očekávaný výsledek; Jako záměrné obětování určité přesně známé dnešní hodnoty za účelem získání vyšší, i když ne zcela jisté hodnoty budoucí. Rozdělení investic: Reálné investice (přímé podnikání, nákup nemovitostí, nákup movitých věcí, nákup komodit atd.); Finanční investice (peněžní vklady, poskytování úvěrů a půjček, nákup cenných papírů, další druhy finančních investic atd.).

29 Peněžní trh Na peněžním trhu se subjekty s přechodným přebytkem peněžních prostředků setkávají se subjekty, které je vzhledem k jejich přechodnému nedostatku poptávají. Pokud se jedná o základní vlastnosti finančních nástrojů, které se na tomto trhu obchodují, jejich typickou společnou vlastností je krátká doba jejich splatnosti a to zpravidla pouze do jednoho roku.

30 Kapitálový trh Kapitálový trh je „systém institucí a instrumentů zajišťující pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů.“ (J. Dědič) Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních instrumentů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic.

31 Zhodnocení globální finanční krize - 2008 až 2009/2010
Na vzniku globální finanční krize se podílelo mnoho faktorů a nebýt jejich souběhu, krize by nikdy nedosáhla tak obrovských rozměrů. Podle R. A. Posnera byly základními příčinami: Nesprávná monetární politika FEDu na začátku tisíciletí; Neadekvátní regulace bankovního sektoru v širším smyslu, tj. včetně investičních institucí a stínového bankovnictví.

32 Klíčové příčiny finanční krize
Nekvalitní hypotéky a CP, které s nimi souviseli; Zahrnutí CP, které souvisely s nekvalitními hypotékami do komplexních strukturovaných investičních instrumentů; Neodpovědný přístup ratingových agentur, které hodnotily dané produkty jako bezpečná, nízko riziková aktiva v investičním stupni (příliš mnoho hodnocení AAA); Rozpadl se bilion-dolarový trh s CDO (komplikované finanční instrumenty).

33 Systém dohledu nad finančním trhem
Evropský systém dohledu nad finančním trhem byl zřízen na základě doporučení Larosiérovy zprávy ze dne 25. února 2009, která zdůrazňovala potřebu vytvoření integrovaného systému dohledu. Systém dohledu je tvořen více vrstvami, kde základ vytváří: Makroobezřetnostní dohled; Mokroobezřetnostní dohled.

34 Mikroobezřetnostní dohled
Mikroobezřetnostní dohled je dohled nad jednotlivými institucemi, který zajišťují tři základní evropské orgány dohledu podle odvětví působnosti. Všechny tři evropské orgány dohledu by měly „zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na různé zájmy všech členských států a na rozdílnou povahu účastníků finančního trhu (…) chránit veřejné hodnoty, jako je integrita a stabilita finančního systému, průhlednost trhů a finančních produktů a ochranu investorů.“ (Preambule bod 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne )

35 Evropské orgány dohledu
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízen nařízením EP a R(EU) č. 1095/2010 ze dne ; tento orgán se podílel na přípravě a provádění MiFID II a nařízení CRA III; Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), zřízen nařízením EP a R(EU) č. 1093/2010 ze dne a byl zapojen do vytváření regulatorní reformy a implementace BASEL III, zejména prostřednictvím směrnice CRD IV a nařízení CRR; Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zřízen nařízením EP a R(EU) č. 1094/2010 ze dne a rovněž po zřízení se podílel na vytváření současného právního rámce, konkrétně směrnice Solvency II.

36 Makroobezřetnostní dohled
Makroobezřetnostní dohled je tvořen Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB), radu tvoří prezident a viceprezident ECB + guvernéři centrálních bank + předsedové tří orgánů evropského dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) + jeden člen evropské komise + předseda Hospodářského finančního výboru + předsedové dvou poradních výborů + členové bez hlasovacích práv. Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) byl zřízena nařízením EP a R(EU) č. 1092/2010 ze dne ESRB úzce spolupracuje s ECB a to na základě nařízení EP a R(EU) č 1096/2010 ze dne o pověření ECB zvláštními úkoly, jež se týkají ESRB.

37 Národní orgán dohledu nad finančním trhem v ČR
Národní orgán dohledu nad finančním trhem obecně zajišťuje stabilitu a bezpečnost finančního systému. Modely dohledu, lze členit ze čtyř základních hledisek, avšak zde uvádím pouze dvě, z hlediska zaměření dohledu nejpodstatnější: Funkcionální model, který chrání funkce trhu a je založen na ochraně před selháním trhů; Sektorový model, který vychází ze specializovaného dohledu nad jednotlivými sektory: bankovnictví, kapitálový trh, pojišťovnictví.

38 Integrovaný dohled nad finančním trhem - ČNB
V ČR je dohled nad finančním trhem od institucionálně integrovaný a tento dohled vykonává ČNB. Institucionální a organizační integrace přinesla celou řadu změn, které přinesly jak výhody např. koncentrace dohledových aktivit na jednotné hodnoty a pravidla, tak i úspora nákladů, stejně tak i nevýhody možný rozdílný přístup vůči jednotlivým sektorům včetně nezohlednění sektorových odlišností. V roce 2006 byla provedena integrace dohledu pod ČNB a k tak skončila činnost sektorových dohledových orgánů: ČNB, Úřadu dohledu nad družstevními záložnami, Úřadu státního dohledu v pojišťovnictví a penzijním pojištění při MF, Komise pro cenné papíry. Tyto změny byly realizována na základě zákona č. 57/2006, o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem a znamenal úpravu dalších 33 zákonů. Nastolen byl integrovaný organizační model avšak na sektorovém základě. Další změna nastala k kdy uspořádání dohledu bylo změněno na funkcionální. Změna byla uskutečněna rozhodnutím ČNB.

39 ČNB a ochrana spotřebitele
ČNB vykonává také dohled nad dodržováním pravidel o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) na finančním trhu ze strany osob podléhajících dohledu ČNB. Jedná se především o dodržování pravidel, které brání spotřebitele (klienta) před: Nekalými obchodními praktikami, Klamavým konáním, Klamavým opomenutím, Agresivními obchodními praktikami, Diskriminací spotřebitele. ČNB tak sleduje dodržování transparentnosti obchodních aktivit, omezování a diskriminaci spotřebitele a dodržování povinností řádného informování o cenách služeb.

40 Děkuji za pozornost