Německo – Svatá říše římská

Prezentace na téma: "Německo – Svatá říše římská"— Transkript prezentace:

1 Německo – Svatá říše římská
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_05_svata_rise_rimska.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, středověk, dějiny významných států a národů v Evropě, Svatá říše římská ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 7. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Důsledek rozpadu francké říše – dynastie Otonů, vznik Svatí říše římské, boj o invesituru. Text je animovaný – žáci vyhledávají chybějící údaje (po otaznících) v učebnici, animace slouží ke kontrole správnosti vyhledaných údajů. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Dějiny významných států a národů v Evropě Německo – Svatá říše římská uč. str. 31 - 34

3 rozpad východofrancké říše – samostatná malá knížectví a vévodství
nájezdy kočovných Maďarů - potřeba sjednocení 919 zvolen králem saský vévoda Jindřich Ptáčník (919 – 936) porazil Maďary, zahájil výboje na východ (oblast polabských Slovanů) – období knížete Václava šlechta získává další půdu a poddané vznik německého království – časem název Svatá říše římská král byl volený (menší autorita než dědičný)

4 Otoni syn Ota I. – porazil definitivně Maďary 955 na řece Lechu (u Ausburgu) – pomoc českého knížete Boleslava I. Maďaři - uherské království Ota vládne s pomocí církve sám dosazoval do úřadů církevní hodnostáře, tím si je zavázal říšská církev byla podřízena místo papežům panovníkovi panovník nejprve zvolen králem , potom korunovační jízda do Říma – 962 Ota císařem výboje do Itálie – bohatá města, která mezi sebou trvale bojovala, neexistovala zde jednotná vláda

5 Císařská koruna Svaté říše římské
Později se ujal název Svatá říše římská - přívlastek sacrum = svatá je poprvé doložitelný až za Fridricha I. Barbarossy (1152 – 1190) – měl zdůraznit vztah k církvi Svatá říše římská Císařská koruna Svaté říše římské Koruna byla pravděpodobně zhotovena při příležitosti císařské korunovace Oty I. v roce 962 v Římě. Byla používána až do poslední korunovace římsko-německého císaře Františka II. Dnes je součástí vídeňské klenotnice.

6 Ota I. dosadil do úřadu papeže Jana XII
Ota I. dosadil do úřadu papeže Jana XII., který byl dříve šlechtou vyhnán, ten ho z vděčnosti korunoval říše měla být říší západních křesťanů – naproti byzantské říši východních křesťanů otonská renesance = podpora umění, vzdělanosti a kultury (Ota I., Ota II., Ota III.) syn Otto II. (973 – 983) a vnuk Otto III. (995 – 1002)

7 Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, str. 32

8 Boj o investituru = boj císaře a papeže o moc
investitura = ? (vysvětli pomocí slovníčku str. 37) dosazování církevních hodnostářů do úřadu situace se často měnila – podle síly panovníka či papeže neovládali ani jeden celou Evropu dynastie Otonů – území dnešního Německa, Nizozemí, Lotrinsko, Švýcarsko, severní a střední Itálie, České knížectví, Rakousy a přilehlé alpské země (dnes Rakousko, Slovinsko) po vymření Otonů – dynastie sálská

9 císař Jindřich IV. 1056 – 1106 – na trůn jako čtyřletý – církev toho chtěla využít
1073 nový papež Řehoř VII. – důrazně prosazoval zákaz sňatků duchovních boj o moc mezi nimi Jindřich jmenoval nové biskupy Řehoř chtěl, aby tyto biskupy odvolal a pohrozil mu klatbou = církevní trest Jindřich prohlásil papeže za sesazeného – papež se ujal úřadu bez jeho souhlasu papež na oplátku sesadil Jindřicha IV. a uvedl ho do klatby

10 panovník v klatbě ztrácí svou moc – Jindřich IV
panovník v klatbě ztrácí svou moc – Jindřich IV. se vydal do Canossy za papežem jako kajícník – uč. str. 33 papež odvolal klatbu, ale nezrušil rozhodnutí o jeho sesazení německá šlechta využila jeho nepřítomnosti - zvolila nového krále Jindřich dobyl Řím, dosadil nového papeže – vzdoropapeže (Klementa III.) - a ten ho korunoval císařem za podporu Jindřicha získal český kníže Vratislav II. královský titul 1085 zapuzený Řehoř záhy zemřel

11 konec boje o investituru - 1122 konkordát wormský = ?
papež dosazuje arcibiskupy a biskupy majetek jim poté propůjčuje císař (statky s poddanými) – platí na celém území říše dohoda uzavřena v německém Wormsu přesto boj mezi císaři a papeži dál pokračoval – tažení Friedricha I. Barbarossy, jeho vnuka Fridricha II. – trpěla tím hlavně severní Itálie přívrženci císaře – ghibellini, přívrženci papeže – guelfové

12 Friedrich Barbarossa 1152 – 1190 uč. 33
německým králem po nástupnických bojích mezi šlechtou, za podporu musel vydat Jindřichovi Lvovi Bavorsko a Sasko snažil se ovládnout severní Itálii a získat císařskou korunu (italská města ho nechtěla uznat císařem) počáteční úspěchy korunován v Římě nakonec proti němu severoitalská města a papež povstaly 1158 královský titul pro českého knížete Vladislava II. za pomoc proti Milánu

13

14 celkem 6 válečných výprav do Itálie
drtivá porážka císaře u Legnana 1176 – musel se smířit s papežem úspěšná vláda v Německu – zabavil majetek Jindřicha Lva (ten se nechtěl účastnit tažení do Itálie) nakonec uspěl i v Itálii – oženil se s dědičkou Království obojí Sicílií utonul cestou na 3. křížovou výpravu

15 Římský císař Fridrich I. Barbarossa zemřel 10
Římský císař Fridrich I. Barbarossa zemřel 10. června 1190 v průběhu třetí křížové výpravy. Severně od města Silifke se pokoušel zkrátit si cestu přechodem přes brod řeky Salef (dnes je řeka známa jako Goksu) a při tomto pokusu se utopil. Císař, který si postoupil všechna nebezpečí, si přál uniknout mimořádnému vedru a vyhnout se stoupání na horský vrch. A tak se pokoušel přeplavat přes velice prudkou řeku Kalycadmus. Ale jakýsi rozumný muž řekl:"Nemůžeš plavat proti toku řeky!" Jinak vždy velmi rozumný císař bláznivě zkoušel svoje síly proti proudu a proti síle řeky. Ačkoli každý se snažil ho zastavit, vstoupil do vody a ponořil se do vodního víru. A tak ten, co podstoupil mnohá nebezpečí, nyní uboze zahynul... “

16

17 po smrti Fridricha Barbarossy znovu boj o trůn
pomoc českého knížete Přemysla Otakara I. - střídal různé strany 1198 dědičný titul královský (nejprve od Filipa Švábského, 1203 od Oty IV. Brunšvického) nakonec 1212 listina Zlatá bula sicilská od Fridricha II. (vnuk Barbarossy) Opakování uč. str. 34

18 animovaná mapa Římské říše http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HRR.gif
Historie názvu Římské říše: první císař Ota II. 962 název Římská říše – Romanum imperium – od 1034 za panování Konráda II. za Fridricha I. Barbarossy Svatá říše římská – Sacrum romanum imperium od 15. století pro území osídlená Němci – Svatá říše římská národa německého - Sacrum Romanum imperium nationis Germanicae – od 17. stol. celé území říše od vestfálského míru 1648 pouze formální seskupení samostatných států 1806 – František II. se vzdal titulu římský císař

19 Dvouhlavý orel se znaky jednotlivých států, symbol Svaté říše římské (malba z r. 1510)

20 zdroje: text: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str mapy: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, str. 32 obrázky: