Určování sladkovodních centrických rozsivek

Prezentace na téma: "Určování sladkovodních centrických rozsivek"— Transkript prezentace:

1 Určování sladkovodních centrických rozsivek
Václav Houk Botanický ústav AV ČR Třeboň

2 Materiál: nezkoncentrovaný vzorek vody
vzorek zkoncentrovaný planktonní sítí vzorek dnového sedimentu vzorek kóru vzorek diatomitu

3 Konzervace vzorku formaldehydem - výsledná koncentrace asi 1.5%
zmineralizovaný vzorek – etylalkoholem - výsledná koncentrace minimálně 50% Lugolův roztok - není vhodný, po delší době skladování se schránky rozsivek rozpouští

4 Koncentrace vzorku: centrifugací – v centrifugačních zkumavkách
sedimentací – např. v odměrném válci, kádince a pod.

5 Mineralizace vzorku: Koncentrovaným roztokem H2O2 (asi 34 %)
oxidace přímo na krycím sklíčku u čistého planktonu oxidace v centrifugační zkumavce 1/3 vzorku + 2/3 konc. peroxidu vodíku, příp. ještě několik krystalků K2Cr2O7

6 Vyčištění vzorku: vypíráním v centrifugační zkumavce
- 4x až 5x destilovanou vodou dekantací

7 Zpracování vzorku: pro kvalitativní účely (v LM)
- zhotovení trvalého preparátu - identifikace pro kvantitativní účely (v LM) - celkový počet jedinců centrických rozsivek např. v Cyrusově komůrce - poté přepočet na jednotlivé druhy z poměrného zastoupení v trvalém preparátu

8 Zhotovení trvalého preparátu:
na krycí sklo kapka materiálu nechat zaschnout (při laboratorní teplotě i několik hodin) na podložní sklo dát několik kapek média (Naphrax nebo Pleurax) na médium položit krycí sklíčko s materiálem ev. zahřát preparát

9 Pozorování vzorku v mikroskopu:
použití suchého nebo imerzního objektivu seřízení světla dle Köhlerova principu

10 Základy pro určování: stavba schránky životní cyklus

11 Stavba schránky:

12 čočkovité čelo misky u iniciálních valv čela misek polokulovitá
Tvary misek čelo misky ploché čočkovité čelo misky u iniciálních valv čela misek polokulovitá čelo misky radiálně zvlněné kalyptry čelo misky transverzálně zvlněné

13 vegetativní buňky (diploidní)
Životní cyklus: gamety (haploidní) auxospora tzv. initial cell vegetativní buňky (diploidní) podle Round et al. 1996

14 Vysvětlení některých termínů důležitých při determinaci:
areola – většinou pravidelně opakovaná perforace křemité buněčné stěny carinoportulae – zvláštní krátké tubulární výběžky ve středu misky, pravděpodobně sloužící jako spojovací elementy u Melosira roeseana a příbuznýchdruhů

15 Areoly, carinoportuly

16 Frustule A frustule – křemičitá buněčná stěna rozsivek skládající se ze dvou protilehlých thék, každá tvořená z valvy a cingula cingulum – část bočního pásu spojeného s jednou valvou, skládající se z jednotlivých pásků (copulae) copula – element cingula boční pás – část frustule spojující epivalvu a hypovalvu, skládající se z epicingula a hypocingula collar (collum) – bezstrukturní distální část pláště misky (valve mantle) druhů Aulacoseira

17 Frustule I

18 Frustule II

19 Frustule B initial cell – buňka vytvořená z auxospory, často mající sférický nebo čočkovitý tvar frustule, lišící se od tvaru následných vegetativních buněk trvalá spóra (resting spore) – specializovaná buňka vytvořená symetrickým nebo nesymetrickým buněčným dělením nebo cytokinetickou mitózou, lišící se strukturálně od vegetativní buňky vytvořením silně silicifikované buněčné stěny

20 Frustule III první vegetativní buňka (initial cell)/ první vegetativní miska (initial valve) trvalá spóra (resting spore)

21 Frustule C spojovací trny (linking spines) – většinou špachtlovité trny při obvodu čela misky, někdy komplexnějšího tvaru, nebo větvící se v distální části; jsou vzájemně do sebe zapadající, čímž pevně spojují sousední (adjoining,sibling) valvy v řetězci oddělovací trny (separating spines) – kuželovité trny při obvodu čela misky; sousedící valvy s oddělovacími trny se snadněji vzájemně oddělují levotočivý (sinistrorse) – točící se proti směru chodu hodinových ručiček pravotočivý (dextrorse) – točící se po směru chodu hodinových ručiček kruhová lišta (ringleist) – kruhovitý výstupek buněčné stěny (pseudoseptum) vybíhající dovnitř frustule na proximálním konci krčku (collar) – u druhů Aulacoseira

22 Frustule IV oddělovací trny (separating spines) spojovací trny
(linking spines) paralelní levotočivý (sinistrorse) pravotočivý (dextrorse)

23 Frustule D rimoportula (labiate process) – tubulární průchod skrz buněčnou stěnu; často je vně valvy jen prostý otvor, otvor uvnitř valvy je často zpevněný fultoportula – otvor ve stěně schránky, z vnější strany je pak jen otvor nebo trubicovitý výběžek, na vnitřní straně schránky je pak vždy charakteristická struktura skládající se z tzv. centrální trubice obklopené ze stran tzv. kryty satelitních pórů (u všech zástupců Thalassiosiraceae)

24 Frustule V a rimoportula
rp=rimoportula, fp=fultoportula, mfp=okrajová fultoportula, cp=centrální fultoportula

25 Frustule V b fultoportula - stavba (brvy)
z Theriot & Serieyssol 1994 fp=fultoportula, mfp=okrajová fultoportula, cp=centrální fultoportula

26 Frustule E anulus – hyalinní kruh ve středu schránky, často je v něm uzavřeno několik areol, u Cyclotella, Cyclostephanos a Stephanodiscus strie – řada teček, areol nebo alveol interstrie – hyalinní linie mezi řadami areol na čele, příp. plášti misky fascikl – strie na ploše čela misky uspořádané do sektorů

27 Frustule F kolikulátní struktury – struktury s četnými pravidelně rozmístěnými jamkami a hrbolky ve středové části valv u některých druhů Cyclotella nebo Discostella imbrikační linie – klikatě (cik-cak) probíhající linie na jedné straně bočních pásků u Acanthoceras a Rhizosolenia; tyto linie vznikají dekusátním uspořádáním otevřených stran mezipásků kalyptra – špičatý čepicovitý tvar valvy u Rhizosolenia

28 Nejčastěji se vyskytující centrické rozsivky v našich řekách a nádržích

29 Melosira varians C. AGARDH
litorál, perifyton

30 Aulacoseira granulata (EHRENBERG) SIMONSEN
plankton

31 Aulacoseira ambigua (GRUNOW) SIMONSEN
plankton

32 Aulacoseira subarctica (O.MÜLLER) HAWORTH
plankton

33 Aulacoseira islandica (O.MÜLLER) SIMONSEN
plankton

34 Aulacoseira italica (EHRENBERG) SIMONSEN

35 Orthoseira roeseana (RABENHORST) O´MEARA
výskyt hlavně na vlhkých stanovištích – např. smáčené skály v povrchových vodách allochtonně

36 Orthoseira dendroteres (EHRENBERG) CRAWFORD
výskyt hlavně na vlhkých stanovištích – např. smáčené skály, v povrchových vodách allochtonně

37 Ellerbeckia arenaria (MOORE) CRAWFORD
výskyt hlavně na vlhkých stanovištích – smáčené skály, mechy; v povrchových vodách allochtonně

38 Cyclotella distinguenda HUSTEDT

39 Cyclotella atomus HUSTEDT
Cyclotella meneghiniana KÜTZING

40 Cyclotella kützingiana THWAITES

41 Cyclotella ocellata PANTOCSEK
Cyclotella cyclopuncta HÅKANSSON et CARTER Cyclotella ocellata PANTOCSEK

42 Cyclotella radiosa LEMMERMANN

43 Cyclotella praetermissa LUND
Cyclotella glabriuscula (GRUNOW) HǺKANSSON Cyclotella praetermissa LUND

44 Cyclotella cf. schroeteri LEMMERMANN

45 Discostella pseudostelligera (HUSTEDT) HOUK et KLEE
má vnější výběžky okrajových fultoportul

46 Discostella stelligeroides (HUSTEDT) HOUK et KLEE
nemá vnější výběžky okrajových fultoportul

47 Discostella woltereckii (HUSTEDT) HOUK et KLEE

48 Discostella stelligeroides ((CLEVE et GRUNOW) HOUK et KLEE
nemá vnější výběžky okrajových fultoportul

49 Stephanodiscus hantzschii GRUNOW (in Cleve & Grunow)
Stephanodiscus binderanus (KÜTZING) KRIEGER

50 Stephanodiscus tenuis HUSTEDT

51 Cyclostephanos dubius FRICKE (Round in Theriot & al.)
z Krammer & Lange-Bertalot 1991 z Krammer & Lange-Bertalot 1991

52 Cyclostephanos delicatus (GENKAL) KLING et HÅKANSSON
Cyclostephanos invisitatus (HOHN et HELLERMANN) STOERMER, THERIOT et HÅKANSSON

53 Thalassiosira weissflogii (GRUNOW) FRYXELL et HASLE
Thalassiosira faurii (GASSE) HASLE

54 Thalassiosira pseudonanna HASLE et HEIMDAL
Thalassiosira bramaputrae (EHRENBERG) HÅKANSSON et LOCKER Thalassiosira pseudonanna HASLE et HEIMDAL

55 Rhizosolenia eriensis H.L. SMITH
z Krammer & Lange-Bertalot 1991

56 Skeletonema potamos (WEBER) HASLE
Skeletonema subsalsum (CLEVE) BETHGE Skeletonema potamos (WEBER) HASLE Actinocyclus normanii fo. subsalsus (JUHLIN-DANNFELT) HUSTEDT

57 Základní určovací literatura
Krammer, K. & Lange‑Bertalot, H. (1986): Bacillariophyceae,1. Teil: Naviculaceae. In: Ettl, H. et al.(eds.): Die Süsswasserflora von Mitteleuropa, 2/1: 1‑807. ‑ Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Krammer, K. & Lange‑Bertalot, H. (1991): Bacillariophyceae, 3. Teil: Centrales, Fragilariaceae, Eunotiaceae. In: Ettl, H. et al.(eds.): Die Süsswasserflora von Mitteleuropa, 2/3: 1‑576. ‑ Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Cox, E. J. (1996): Identification of Freshwater Diatoms from Live Material: – Chapman & Hall, London. Hustedt, F. ( ): Die Kieselalgen Deutschlands, Österreichs und der Schweiz. - Rabenhorst's Kryptogamenflora, 7(1): Leipzig. Cleve-Euler, A. (1951). Die Diatomeen von Schweden und Finland. Kungliga Svenska vetenskapsakademiens hanndlingar, 4th Ser., 2(1), Grunow, A. (1882) in Van Heurck ( ). Synopsis des Diatomées de Belgique. 120 pp. Atlas. Anvers. Schmidt, A. et al. ( ): Atlas der Diatomaceen-kunde. Heft 1-120, Tafeln (Tafeln A. Schmidt; M. Schmidt; F. Fricke; H. Heiden; 245, 246 O. Müller; F. Fricke; H. Heiden; F. Fricke; F. Hustedt) Aschersleben-Leipzig.

58 Další literatura Anonymous, (1975). Proposal for standardization of diatom terminology and diagnoses.- Nova Hedwigia, Beiheft 52, Theriot, E. & Serieyssol, K. (1994): Phylogenetic systematics as a guide to understanding features and potential morphological characters of the centric diatom family Thalssiosiraceae. Diatom Research 9 (2), Round, F. E., Crawford, R. M. & Mann, D. G. (1990). The Diatoms. Biology and morphology of the genera. 747 pp. Cambridge University Press, Cambridge. Round, F. E. (1996). What characters define diatom genera, species and infraspecific taxa? Diatom Research, 11: Lange-Bertalot, H. (1998): As a practical limnologist, how does one deal with the flood of new diatom names?. Limnologica 28 (2), Ross, R. (1993): Nomenclature for diatomists. Diatom Research 8 (2),