Periodizace české poválečné literatury

Prezentace na téma: "Periodizace české poválečné literatury"— Transkript prezentace:

1 Periodizace české poválečné literatury

2 Významné události a data
1945 konec 2. světové války, radost z vítězství a porážky fašismu, smutek nad oběťmi války, oslava Rudé armády, Sovětského svazu a Stalina.

3 Významné události a data
1948 zostřeno politické napětí mezi levicovými a pravicovými stranami, Stalin požadoval rozhodující střet, přislíbil Gottwaldovi vojenskou pomoc, 12 ministrů nekomunistických stran 20. února 1948 podalo demisi v očekávání, že ji prezident Beneš nepřijme a dojde k předčasným volbám, nebo že komunisté ustoupí,

4 … 25. února 1948 však pod nátlakem a ze strachu z občanské války a vojenského zásahu Sovětského svazu prezident Edvard Beneš demisi přijal.

5 Projev Klementa Gottwalda na Václavském náměstí 25. února 1948
„Občané, občanky, soudruzi, soudružky! Právě se vracím z hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak, jak byly podány, přijal…“  Edvard Beneš demisi přijal.

6 Projev Klementa Gottwalda na Václavském náměstí 25. února 1948

7 Projev Klementa Gottwalda na Václavském náměstí 25. února 1948

8 Projev Klementa Gottwalda na Václavském náměstí 25. února 1948

9 Marta Gottwaldová – služebná, která to dotáhla až na první dámu

10 Vítězný únor 1948 Komunistickým převratem = „Vítězný únor“ se naše země stala součástí Sovětského bloku a na západní hranici byla postupně budována téměř nepřekonatelná „železná opona“. 

11 Poúnorové uspořádání nastolena lidově-demokratická forma vlády = totalitní vláda, moc v rukou ústředí KSČ, bez kontroly, legální opozice přestala existovat, 2. emigrační vlna, zajímavost: do roku 1949 počet členů KSČ vzrostl o jeden milion (o 75 %) – a dramaticky poklesl počet členů ostatních stran – ČSS (socialistická strana) zaznamenala pokles členské základny o 97,5 %, u ostatních stran byl tento pokles ještě dramatičtější,

12 Poúnorové uspořádání vytvořena speciální složka moci – sovětští poradci, jejich hlavním úkolem bylo podřídit vývoj v Československu potřebám Sovětského svazu, zavedení cenzury a převedení kontroly tisku, rozhlasu nakladatelství pod státní moc, první seznam zakázané literatury se objevil již v říjnu 1948, zajímavost: podle pozdějších odhadů bylo zničeno necelých 30 milionů knih, které buďto obsahově nevyhovovaly, nebo se nějak proti režimu, straně nebo vládě „prohřešil“ jejich autor.

13 Poúnorové uspořádání červen 1948 – abdikoval prezident Edward Beneš, po třech měsících zemřel, novým prezidentem zvolen Klement Gottwald, předsedou vlády Antonín Zápotocký, červenec 1948 – vstupuje v platnost nová Ústava 9. května. zajímavost: podle pozdějších odhadů bylo zničeno necelých 30 milionů knih, které buďto obsahově nevyhovovaly, nebo se nějak proti režimu, straně nebo vládě „prohřešil“ jejich autor.

14 Ústava 9. května ČSR se stala lidově-demokratickou republikou, státem dvou rovnoprávných národů (Čechů a Slováků), soukromý sektor byl silně omezen – centrální plánování, likvidace soukromých podnikatelů, znárodnění – všechno patří všem, tzv. pětiletky = pětileté hospodářské plány (1949 první), kolektivizace zemědělství – zákon o jednotných zemědělských družstvech, likvidace kulaků.

15 Znárodnění

16 Znárodnění

17 Kolektivizace zemědělství

18 Kolektivizace zemědělství

19 První protesty a vlna represe
vyhlášení zákona na ochranu lidově demokratické republiky, úloha Státní bezpečnost (StB) - používala k dosažení svých cílů různé metody, násilí, týrání či ostatní metody zcela vystupující z mezí zákona, zřízení pomocných technických praporů (PTP), nebo táborů nucených prací (TNP) pro politicky nespolehlivé brance – („černí baroni“ podle černých nárameníků), PTP místo vojenského výcviku pracovali - doly, hutě, stavby silnic a podobně, kvůli jejich politické nespolehlivosti jim nebyly poskytnuty zbraně.

20 PTP a TNP

21 PTP a TNP

22 PTP a TNP

23 Politické procesy s odpůrci režimu
vykonstruované procesy vedla KSČ v letech , dohlíželi též sovětští poradci – rozbita veškerá protikomunistická opozice, lidé byli odsuzování za podvracení republiky, procesy byly vedeny proti bývalým členům Československé armády působícím v zahraničí, např. generál Heliodor Píka, proti bývalým představitelům nekomunistických stran, např. Milada Horáková, proti církevním hodnostářům, např. Jan Zahradníček, proti samotným již nepohodlným komunistům, např. Rudolf Slánský.

24 Politické procesy s odpůrci režimu

25 Politické procesy s odpůrci režimu

26 Milada Horáková před soudem

27 JUDr. Milada Horáková – Právnička, politička, bojovnice za práva žen, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech 20. století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Kvůli své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. cz.wikipedie.org

28 JUDr. Milada Horáková – členka Československé národně socialistické strany, za okupace v odboji, zatčena gestapem, odsouzena na doživotí v Terezíně a dalších německých vězeních, po válce členka parlamentu, po únoru 1948 rezignovala, politicky aktivní, bohužel ve špatné straně,

29 Proces s Miladou Horákovou
27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim, proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“, měl svůj vnucený „scénář“, podle kterého se měli obžalovaní chovat, Horáková se zcela nepoddala a místy bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.

30 Proces s Miladou Horákovou
proces trval osm dní, byly vyneseny rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let, Milada Horáková byla se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. 

31 Proces s Miladou Horákovou
proces trval osm dní, byly vyneseny rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let, Milada Horáková byla se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. 

32 Proces s Miladou Horákovou

33 Milada Horáková …popravena a nepohřbena…
symbolický hrob M. Horákové na vyšehradském hřbitově

34 Milada Horáková Pomník Milady Horákové na Pětikostelním náměstí v Praze

35 Zdroje https://cs.wikipedia.org/wiki/

36 Děkuji Vám za pozornost.
Mgr. Simona Daňhel Sudacká