SVÍTIDLA ČVUT / FEL.

SVÍTIDLA ČVUT / FEL

4. OVĚŘOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ PARAMETRŮ SVÍTIDEL
1. VLASTNOSTI SVÍTIDEL 2. ČÁSTI SVÍTIDEL 3. TŘÍDĚNÍ SVÍTIDEL 4. OVĚŘOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ PARAMETRŮ SVÍTIDEL ČVUT / FEL

1. VLASTNOSTI SVÍTIDEL 1.1 SVĚTELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
1.2 ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI 1.3 PROVOZNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI 1.4 ENERGETICKÉ VLASTNOSTI 1.5 ESTETICKÉ VLASTNOSTI ČVUT / FEL

1.1 SVĚTELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
Parametry, popisující světelně technické vlastnosti svítidel, slouží jednak k vyjádření, jak je světelný tok svítidla vyzařován do okolí a dále k popisu jasových poměrů svítidla, které ovlivňují míru oslnění způsobené svítidlem. Popis vyzařování svítidla: Fotometrická plocha svítivosti, čáry svítivosti, izokandelový diagram Pásmové toky 1 – první osa 2 – druhá osa, 3 – třetí osa svítidla 4 – vybraná rovina Obr. 1.1 Soustavy fotometrických rovin C-g, B-b ČVUT / FEL

1.1.1 Popis vyzařování svítidla pomocí svítivosti, resp. osvětlenosti Obr 1 Fotometrická plocha svítivosti souměrně vyzařujícího svítidla a čára svítivosti v soustavě fotometrických rovin C- ČVUT / FEL

1.1.1 Popis vyzařování svítidla pomocí svítivosti, resp. osvětlenosti Obr. 2 Čáry svítivosti pro souměrně vyzařující svítidlo podle dvou rovin v polárních (vlevo) a kartézských (vpravo) souřadnicích. ČVUT / FEL

1.1.1 Popis vyzařování svítidla pomocí svítivosti, resp. osvětlenosti Obr. 3 Izokandelový diagram uličního svítidla ČVUT / FEL

1.1.1 Popis vyzařování svítidla pomocí svítivosti, resp. osvětlenosti Obr. 4 Izoluxní diagram venkovního svítidla pro horizontální rovinu ČVUT / FEL

1.1.2 Popis vyzařování svítidla pomocí světelných toků Křivky svítivosti popisují charakter vyzařování svítidla, ale nedávají názornou představu o množství světelného toku, které je vyzářeno do dílčích částí prostoru. K tomuto účelu se stanovují tzv. kumulativní pásmové toky, což jsou světelné toky vyzařované svítidlem do prostorových úhlů, definovaných vertikálně orientovanou osou a vrcholovým úhlem. ČVUT / FEL

Pásmové toky Klasifikace svítidel dle CIE: 100 Kód CIE Flux Code: Tab. 1 Kumulativní pásmové toky svítidel pro pracovní prostory Poloprostor Označení *) Prostorový úhel  (sr) Vrcholový úhel  (°) Zobrazení dolní FCL1 +1/2 82,8° FCL2 + 120° FCL3 +3/2 151° FCL4 +2 180° horní FCU1 -1/2 FCU2 - FCU3 -3/2 FCU4 -2 ČVUT / FEL

1.1.2 Popis vyzařování svítidla pomocí světelných toků U svítidel pro osvětlování pracovních prostorů se používá tzv. kód rozložení toku CEN tvořený devíti celými čísly, které jsou definované následujícím způsobem: FCL1/FCL4, FCL2/FCL4, FCL3/FCL4, DFF, LOR, FCU1/FCU4, FCU2/FCU4, FCU3/FCU4, UFF. V praxi se z kumulativních pásmových toků svítidel stanovují tzv. činitelé využití , používané pro rychlé orientační výpočty osvětlení tokovou metodou ČVUT / FEL

1.1.2 Popis vyzařování svítidla pomocí světelných toků Tab. 2 Příklad tabulky hodnot činitele využití pro vnitřní svítidlo Index místnosti k (-) Činitele využití  (-) c = 80 % c = 50 % c = 30 % w = 50 % w = 30 % f = 30 % f = 10 % 0,60 0,34 0,26 0,25 0,28 0,21 0,18 0,80 0,42 0,33 0,32 0,23 1,00 0,50 0,40 0,38 0,29 1,25 0,57 0,47 0,44 0,46 0,39 1,50 0,63 0,53 0,51 0,43 0,37 2,00 0,71 0,62 0,56 2,50 0,76 0,68 0,61 0,55 3,00 0,81 0,74 0,65 4,00 0,87 0,69 5,00 0,91 0,85 0,73 ČVUT / FEL

1.1.2 Popis vyzařování svítidla pomocí světelných toků U venkovních osvětlovacích soustav se činitele využití  používají pro orientační výpočty osvětlení pozemních komunikací a uvádějí se v grafické podobě ve tvaru tzv. b/h křivek. Obr. 5 Příklad b/h křivek pro uliční svítidlo (vpravo) při dané geometrii osvětlovací soustavy (vlevo) ČVUT / FEL

1.1.2 Popis vyzařování svítidla pomocí světelných toků Pro popis svítidel se v praxi využívají také pásmové toky. Pásmový tok se stanoví jako rozdíl kumulativních pásmových toků svítidla v prostorových úhlech vymezujících horní a dolní hranici pásma. Pásmové toky využívá například americký systém pro hodnocení uličních svítidel LCS (Luminaire Classification System) Obr. 6 Příklad využití pásmových toků pro popis uličních svítidel v systému LCS. ČVUT / FEL

1.1.3 Popis jasových poměrů svítidla kde LC, je jas svítidla v polorovině C a úhlu  (cd.m-2), IC, je svítivost v polorovině C a úhlu  (cd), A je plocha světelně činné části svítidla (m2),  je úhel v polorovině C (°). ČVUT / FEL

1.1 SVĚTELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI Tabulka UGR
Tab. 3,4 Ukázka nekorigovaných tabulek UGR; úplné (vlevo) a redukované (vpravo) ČVUT / FEL

1.2 ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI
1.2.1 Ochrana před úrazem elektrickým proudem Třída ochrany Popis Značka 01) základní izolace x I základní izolace a svorka pro ochranný vodič žádná II dvojitá nebo zesílená izolace III bezpečné malé napětí (SELV) 1.2.2 Elektromagnetická kompatibilita Elektrická svítidla jsou elektrická zařízení, která musí být i dostatečně odolná vůči elektromagnetickému rušení a zároveň nesmí být jeho zdrojem, narušujícím provoz jiných elektrických zařízení. Elektromagnetická odolnost a elektromagnetické rušení se souhrnně označuje pojmem elektromagnetická kompatibilita (EMC). ČVUT / FEL

Stupeň ochrany před vniknutím vody
1.3 PROVOZNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI Ochrana proti vniknutí prachu, pevných cizích těles a vody Stupeň ochrany před vniknutím prachu a pevných cizích těles Stupeň ochrany před vniknutím vody první číslice značka popis druhá číslice - nechráněno 1 chráněno proti pevným cizím tělesům větším než 50 mm chráněno proti kapající vodě 2 - ║- větším než 12 mm chráněno proti kapající vodě při naklonění do 15° 3 - ║- větším než 2,5 mm chráněno proti rozprášené vodě (dešti) 4 - ║- větším než 1 mm chráněno proti stříkající vodě 5 chráněno proti prachu chráněno proti tryskající vodě 6 prachotěsné chráněno proti tryskající vodě pod tlakem 7 chráněno proti účinkům ponoření do vody 8 chráněno proti účinkům trvalého ponoření do vody ČVUT / FEL

1.3 PROVOZNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
Ochrana proti vniknutí prachu, pevných cizích těles a vody Příklady svítidel používané v praxi: IP20 – nejmenší krytí svítidel pro nízké napětí; svítidla pro kanceláře, obchody apod., IP23 – nejmenší krytí svítidel pro venkovní prostředí; svítidla chráněná před deštěm, IP43, IP44 – krytí části s předřadníkem u uličních svítidel, IP50 – svítidla pro prašné, suché prostředí, IP54 – svítidla pro prašné, vlhké prostředí; minimální krytí svítidel pro těžký provoz, IP65, IP66 – prachotěsná svítidla; optické části uličních svítidel, IP67, IP68 – ponorná svítidla. ČVUT / FEL

Tepelné vlastnosti a požární bezpečnost Teplotní poměry uvnitř svítidla - ovlivňují životnost součástí svítidla Povrchová teplota svítidel - souvisí s požární bezpečností a bezpečností osob Tepelné záření (IR) - souvisí s požární bezpečností a poškozením předmětů Tab. 5 Doporučené maximální povrchové teploty u svítidel pro zapuštění do terénu Použití svítidel T (°C) Normálně nepřístupné prostory (podle pravidel pro elektrické instalace) x Vyhrazené přístupné prostory (např. zóny pro pěší a cyklisty) 100 Ostatní přístupné prostory (např. vozovky, parkoviště apod.) 65/80*) Ostatní přístupné prostory, kde se používají sněhové pluhy a/nebo prostředky proti zamrzání Zvláštní prostory (prostory, kde vysoké teploty mohou způsobit poranění, např. jesle, školky, koupaliště, apod.) 40 ČVUT / FEL

Tepelné vlastnosti a požární bezpečnost Tab. 2 Značky svítidel charakterizující tepelné vlastnosti a použití svítidel Značka Popis svítidlo vhodné pro přímou montáž na nehořlavé podklady (staré značení) svítidlo vhodné pro přímou montáž na normálně zápalné podklady (staré značení) svítidlo vhodné pro montáž na/do normálně zápalné podklady, tepelně izolační materiál může zakrývat svítidlo (staré značení) svítidlo nevhodné pro přímou montáž na normálně zápalné materiály (nové značení) svítidlo nevhodné pro přímou montáž do normálně zápalných materiálů (nové značení) svítidlo nevhodné pro zakrytí tepelně izolačním materiálem (nové značení) svítidlo s omezenou povrchovou teplotou, na jehož vnějším povrchu se v předepsané provozní poloze mohou hromadit snadno hořlavé látky (např. prach, vláknina). svítidlo určené pro montáž do nábytku z normálně zápalných materiálů svítidlo určené pro montáž do nábytku z hořlavého materiálu neznámých vlastností nejvyšší jmenovitá teplota prostředí varování před použitím světelných zdrojů se studeným svazkem*) minimální vzdálenost od osvětlovaných předmětů / objektů (v metrech) ČVUT / FEL

Odolnost pro prostory s nebezpečím výbuchu Obr. 7 Příklad označení svítidla do prostředí s nebezpečím výbuchu ČVUT / FEL

1.3.5 Mechanická odolnost Označení se skládá z písmen kódu IK (mezinárodní mechanická ochrana) a z charakteristické skupiny číslic (00 až 10), vyjadřující energii mechanického nárazu, které musí svítidlo odolat a při které musí zůstat zachována jeho bezpečnost a základní funkčnost Tab. 10 Vztah mezi IK kódem a energií nárazu IK kód IK00 IK01 IK02 IK03 IK04 IK05 IK06 IK07 IK08 IK09 IK10 Energie nárazu (J) nechráněno 0,15 0,2 0,35 0,5 0,7 1 2 5 10 20 ČVUT / FEL

1.4 ENERGETICKÉ VLASTNOSTI
1.4.1 Příkon Příkon svítidla je tedy elektrický příkon, který je odebírán z napájecí sítě pro provoz světelných zdrojů a na krytí ztát v předřadných přístrojích v zapnutém stavu. Na štítcích svítidel se uvádí pouze příkon světelného zdroje. Celkový příkon svítidla lze zpravidla zjistit pouze z katalogových listů svítidel. 1.4.2 Účinnost svítidla optická účinnost, provozní účinnost, pracovní účinnost. Provozní účinnost ( -,lm, lm) 1.4.3 Měrný výkon svítidla kde l je měrný výkon svítidla (lm/W), sv je světelný tok svítidla (lm), z je světelný tok světelných zdrojů (lm), sv je provozní účinnost svítidla (-), Psv je příkon svítidla (W), Pzd je příkon světelných zdrojů (W), Ppz je příkon předřadných zařízení (W). ČVUT / FEL

1.5 ESTETICKÉ VLASTNOSTI tvar, materiál, povrchová úprava, barva.
Obr. 9 Svítidla s důrazem na provedení a vzhled, zleva: stolní svítidlo (iGuzzini), venkovní svítidlo (Bega), závěsně svítidlo (Zumtobel) ČVUT / FEL

2. ČÁSTI SVÍTIDEL 2.1 SVĚTELNĚ ČINNÉ ČÁSTI SVÍTIDEL
2.2 ELEKTRICKĚ ČÁSTI SVÍTIDEL 2.3 KONSTRUKČNÍ ČÁSTI SVÍTIDEL ČVUT / FEL

2.1 SVĚTELNĚ ČINNÉ ČÁSTI SVÍTIDEL
Části, upravující rozložení světelného toku vyzařovaného světelnými zdroji a určují fotometrické vlastnosti svítidel. Typy světelně činných částí: reflektory, difuzory, čočky a refraktory, holografické optické prvky, světlovody, stínidla a kryty, filtry. ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Reflektory jsou světelně činné části svítidel, které mění prostorové rozložení světelného toku zdrojů odrazem. Podle charakteru odrazných vlastností se dělí na reflektory zrcadlové, matované a difúzní. Obr. 1 Příklad spektrálního průběhu činitele odrazu λ dvou materiálů pro výrobu reflektorů ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Zrcadlový odraz přímý prostup Difúzní odraz rozložení svítivosti Difúzní povrch : 1. Jas konst do všech směrů 2. I = Io . cos 3. M =  . L 4. M =  . E =  . L 29 ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Zrcadlové reflektory Paraboloidní reflektor Elipsoidní reflektor Kulový reflektor ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Zrcadlové reflektory Pro výrobu zrcadlových reflektorů se používá řada materiálů a výrobních postupů. V počátcích se reflektory vyráběly ze skla a jejich povrch se stříbřil. V současné době je nejpoužívanějším materiálem hliníkový plech, který na rozdíl od skla není křehký ani těžký a při dostatečné tloušťce má i potřebnou pevnost, nutnou pro výrobu mechanicky stabilního a opticky přesného reflektoru. Lesklého povrchu zrcadlových reflektorů se dosahuje přímým leštěním nebo vakuovým pokovením. Příklady činitelů odrazů materiálů se zrcadlovým odrazem Materiál Povrchová úprava Činitel odrazu Hliník - standardní jakost Leštění a eloxovaní 0,70 - 0,87 Hliník pokovený vysoce čistým hliníkem 0,80 – 0,95 Hliník pokovený stříbrem 0,90 – 0,98 Sklo nebo plast Pokovení hliníkem 0,85 – 0,88 ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Matované reflektory U matovaných reflektorů se smíšeným odrazem nevznikají zrcadlové obrazy světelného zdroje jako u reflektorů zrcadlových, ale úhel maximální svítivosti odraženého světelného svazku odpovídá úhlu dopadu. Používají se v případech, kde se vyžaduje běžná přesnost usměrnění světelného toku a kde se klade důraz na vytvoření hladké křivky svítivosti, bez nahodilých nepravidelností. Příklady činitelů odrazů materiálů se smíšeným odrazem Materiál Povrchová úprava Činitel odrazu (%) Hliník Kladívková úprava 70 – 80 Leptaní 70 – 85 Kartáčovaní 55 – 58 Chrom Satén 50 – 55 Ocel Hliníkový povlak 60 – 70 ČVUT / FEL

2.1.1 Reflektory Difúzní reflektory U difúzních reflektorů se využívá difúzní odraz, při kterém se světlo dopadající z libovolného směru rozptyluje rovnoměrně do všech směrů. Jas povrchu dokonale difúzního materiálu je proto ve všech směrech stejný. Difúzní reflektory neumožňují vytvořit přesně definovaný světelný svazek jako reflektory zrcadlové a jejich tvar má zanedbatelný vliv na výsledný tvar křivky svítivosti, který se blíží kosinusovému průběhu. Difúzní reflektory se používají hlavně ve svítidlech, která slouží k vytvoření rovnoměrně rozptýleného osvětlení, jejichž hlavním úkolem je usměrnit světlo světelných zdrojů do dolního poloprostoru na pracovní rovinu. Činitel odrazu difúzních reflektorů jejichž povrchovou úpravu tvoří bílý nátěr se pohybuje v rozsahu od 75 % do 90 %. ČVUT / FEL

2.1.2 Difuzory Difuzory jsou průsvitné materiály, které mění prostorové rozložení světelného toku zdroje rozptylem procházejícího světla. Pro výrobu difuzorů se používá opálové sklo (žárovková svítidla) nebo průsvitné plasty, např. polystyren nebo akrylát (zářivková svítidla). Sklo i plasty mají velký stupeň rozptylu světla při minimálním pohlcení. Difuzory a difúzní kryty nejen upravují tvar fotometrické plochy svítivosti svítidla, ale také snižují jas svítidel, což je zvláště důležité u svítidel s bodovými světelnými zdroji s vysokým povrchovým jasem. U zářivkových svítidel, které mají v porovnání s bodovými zdroji výrazně nižší jasy, je použití difuzorů méně vhodné. Rozložení jasu zářivek na větší plochu je sice velmi dobré, ale účinnost většiny svítidel s difuzory je relativně nízká. ČVUT / FEL

2.1.3 Refraktory a čočky Refraktory a čočky mění prostorové rozložení světelného toku lomem světelných paprsků. Světelnou účinnost čoček a refraktorů ovlivňuje: pohlcení světla v celé tloušťce čočky nebo refraktoru, odraz světla na vnější straně a odraz světla na vnitřní straně. Obr. Optické čočky pro světelné diody: vlevo čočka s rotačně symetrickou plochou svítivosti, vpravo čočka s plochou svítivosti pro uliční svítidla (Ledil) Obr.Princip funkce refraktoru ČVUT / FEL

2.1.4 Holografické optické prvky Tyto prvky tvoří světlo propustné materiály s reliéfní mikroskopickou strukturou vytvořenou holografickým záznamem. Zatímco u optických prvků jako jsou čočky nebo refraktory se využívá ke změně směru světelných paprsků jejich lomu na rozhraní materiálů, v případě holografických prvků dochází ke změně směru paprsků ohybem při průchodu reliéfní mikroskopickou strukturou. Obr. Zvětšení struktury HOE, zleva: rotačně symetrické vyzařování x zvětšeno, eliptické vyzařování x zvětšeno (Luminit) ČVUT / FEL

2.1.4 Holografické optické prvky Obr. Holografické optické prvky s různými optickými vlastnostmi (Luminit) Obr. Příklad průběhu spektrálního činitele prostupu HOE (Luminit) ČVUT / FEL

2.1.5 Světlovody Světlovody jsou optická zařízení, která slouží k vedení světla ze světleného zdroje do místa určení. Vzdálenost mezi zdrojem světla a osvětlovaným povrchem může být přitom relativně velká. Světlovody se dělí na světlovody duté a plné a světelný tok, který jimi prochází, může být vyzařován do okolního prostředí jejich boky nebo konci. Obr. Dutý světlovod pro vedení denního světla do vnitřních prostorů budov. ČVUT / FEL

2.1.5 Světlovody Plné světlovody - deskové, optické kabely - využití úplného odrazu V materiálech opticky hustších v porovnání s okolním prostředí může dojít k tzv. úplnému (totálnímu odrazu), při dopadu světleného paprsku na rozhraní v úhlech větších než je mezní. Například u skla je 41,8°. Obr. Vedení světla v deskovém světlovodu a řez svítidlem s deskovým světlovodem ČVUT / FEL

2.1.5 Světlovody Optické kabely Obr. Porovnání vlastností skleněných a plastových optických kabelů: vlevo - spektrální činitel prostupu (délka 10 m), uprostřed – závislost činitele prostupu na délce kabelu, vpravo - závislost indexu podání barev na délce kabelu (Schott). ČVUT / FEL

2.1.6 Clony a stínidla Clony a stínidla jsou světelně činné části svítidel z neprůsvitného nebo rozptylného materiálu, jejichž účelem je zabránit přímému pohledu na světelný zdroj a omezit tak možnost přímého oslnění. Clonění může u svítidel zajišťovat buď vlastní konstrukce svítidla, nebo přídavné clonící prvky, například clonící mřížky, nástavce apod. Pro popis míry clonění svítidel se používá tzv. úhel clonění. Obr. Úhel clonění δ pro svítidla s různými světelnými zdroji: čirá žárovka (vlevo), čirá výbojka (uprostřed), matovaná žárovka nebo výbojka s luminoforem (vpravo) ČVUT / FEL

2.1.6 Clony a stínidla Obr. Clonění zářivkového svítidla: vlastní konstrukcí (vlevo), přídavnou clonící mřížkou (vpravo) Obr. Různé provedení lamelových clon pro zářivková svítidla Obr. Clonící příslušenství pro směrová svítidla, clonící klapky (vlevo), plástvová clona (uprostřed), tubusová clona (vpravo) ČVUT / FEL

2.1.7 Filtry Filtry jsou světelně činné části svítidel, které jsou určené ke změně spektrálního složení nebo ke snížení množství výstupního optického záření. V praxi se při výrobě filtrů používají dva základní jevy: absorpce a interference. Absorpční filtry propouštějí vybranou část spektra a zbývající část pohlcují. Interferenční filtry vybranou část světla propouští a zbývající část odrážejí. Obr. Princip funkce absorpčních (vlevo) a interferenčních (vpravo) barevných filtrů ČVUT / FEL

2.1.7 Filtry Podle funkce: - barevné filtry - konverzní filtry - ochranné filtry Obr. Příklady průběhů spektrálního činitele prostupu konverzních filtru pro převod světla z Tc = 3200 K na Tc = 5700 K (vlevo) a filtru pro převod světla z Tc = 6500K na Tc = 3200K (vpravo). ČVUT / FEL

2.2 ELEKTRICKÉ ČÁSTI SVÍTIDEL
2.2.1 Elektrické vodič Tuhé vodiče – snadnější tvarování, méně úchytek, snadnější připojení do svorkovnice Ohebné vodiče – absorbují vibrace, vhodnější u směrovatelných svítidel Pro běžné provozní proudy nad 2 A musí být průřez vodičů minimálně 0,5 mm2, u průchozích vodičů v pevných svítidlech minimálně 1,5 mm2. Pro mechanicky chráněné vodiče s normálními provozními proudy menšími než 2 A musí být minimální průřez 0,4 mm2 ČVUT / FEL

2.2.2 Elektrické připojení svorkovnice (šroubové, bezšroubé) přípojnicové systémy rychlé montáže přípojnicové systémy lištové konektory ČVUT / FEL

2.2.3 Uzemnění Kovové části svítidel třídy ochrany I, které jsou přístupné při montáži, výměně světelného zdroje nebo startéru nebo při čištění svítidla a mohou se stát živými částmi v případě poškození izolace vnitřních vodičů, musí být trvale připojeny na ochranný vodič nebo na ochranný kontakt. 2.2.4 Objímky Objímky jsou části svítidel, které slouží k upevnění světelného zdroje a k jeho elektrickému připojení. V praxi existuje velké množství objímek podle typů světelných zdrojů. Důvodem velkého množství různých typů objímek je zajištění nezaměnitelnosti světelných zdrojů. Objímky mohou být, v závislosti na tepelném namáhání, plastové nebo keramické. ČVUT / FEL

2.3 KONSTRUKČNÍ ČÁSTI SVÍTIDEL
2.3.1 Nosná konstrukce Konstrukce svítidla, která nese optické a elektrické částí, současně slouží k upevnění vlastního svítidla. Mezi nejpoužívanějšími materiály pro výrobu nosných konstrukcí svítidel patří ocel, hliník a plasty. 2.3.2 Ochranná konstrukce Ochranné konstrukce složí k mechanické ochraně svítidel, k zajištění bezpečnosti provozu (zábrana proti vnikání vlhkosti, vody, prachu nečistot nebo hmyzu do optických částí svítidel). Ochranné konstrukce chrání svítidla z čelní strany, tedy ze směru jejich výstupních otvorů, ale nejsou nezbytnou součástí svítidel. Ochranné konstrukce mohou být plné nebo rastrové. Plné ochranné konstrukce, nazývané ochranné nebo optické kryty, se vyrábějí z průhledných nebo průsvitných materiálů jako je sklo nebo plasty. Vedle funkce ochranné mohou plnit i funkci světelně technickou (difuzor nebo refraktor). ČVUT / FEL

3. KLASIFIKACE A TŘÍDĚNÍ SVÍTIDEL
3.2 TŘÍDĚNÍ TECHNICKÝCH SVÍTIDEL ČVUT / FEL

3.1 TŘÍDĚNÍ SVÍTIDEL Podle účelu lze svítidla dělit na:
1) Technická svítidla Svítidla jsou konstrukčně, elektricky i opticky navržena pro osvětlení určitých typů zrakových úkolů, prostorů nebo předmětů na požadovanou úroveň osvětlení. Pro popis se používají následující parametry: křivky svítivosti, jas vyzařovací plochy, úhel clonění, světelný tok zdrojů, resp. svítidla, příkon svítidla, účinnost, měrný výkon svítidla, ČVUT / FEL

3.1 TŘÍDĚNÍ SVÍTIDEL 2) Dekorační svítidla
Dekorační svítidla mohou být buď vizuálně působivým prvkem, nebo mohou vytvářet zajímavé světelné efekty, případně kombinovat oba uvedené účinky. U dekoračních svítidel se klade důraz na jejich vzhled a působení v prostoru. Jejich účelem není prostor osvětlit, ale vytvořit příjemnou atmosféru, atraktivní světelné prostředí a působit tak na emoce a psychiku uživatelů. Světelný tok těchto svítidel se při vlastním návrhu osvětlení zpravidla nezohledňuje. Pro popis se používají následující parametry: světelný tok, příkon, měrný výkon, dobu života, barevný tón. ČVUT / FEL

3.1 TŘÍDĚNÍ SVÍTIDEL 2) Orientační a signalizační svítidla
Orientační svítidla mají informační funkci a jejich cílem je zajištění základní orientace a bezpečnosti při pohybu osob nebo dopravních prostředků jak při normálním provozu, tak i při vzniku potenciálně nebezpečných situací (obr. 14.5). Používají se k vyznačení únikových tras nebo označení polohy. Jejich smyslem je vizuální upozornění na překážku nebo směr.Pro popis se používají následující parametry: křivky svítivosti; jas; spektrální vlastnosti vyzařovaného světla. ČVUT / FEL

3.2 TŘÍDĚNÍ TECHNICKÝCH SVÍTIDEL
ČVUT / FEL

3.2.1 Svítidla pro všeobecné osvětlování Označení Svítidlo Světelný tok do dolního poloprostoru Světelný tok do horního poloprostoru Příklad křivky svítivosti Obrázek A Přímé 100 – 90 % 0 – 10% B Převážně přímé 90 – 60 % 10 – 40% C Smíšené 60 – 40 % 40 – 60% D Převážně nepřímé 40 – 10 % 60 – 90% E Nepřímé 10 – 0% 90 – 100% ČVUT / FEL

3.2.1 Svítidla pro všeobecné osvětlování a) Dolnozářič (Downlight) – Přímé bodové svítidlo b) Hornozářič (Uplight) – Nepřímé svítidlo c) Hlubokozářiče (High Bay) ČVUT / FEL

3.2.1 Svítidla pro všeobecné osvětlování d) Širokozářič (Low Bay) e) Uliční svítidla ČVUT / FEL

3.2.1 Svítidla pro směrové osvětlení Třídění směrových svítidel podle tvaru světelné stopy na srovnávací rovině, zleva: svítidla rotačně souměrná, souměrná podle dvou kolmých rovin, souměrná podle jedné roviny, nesouměrná. ČVUT / FEL

3.2.2 Svítidla pro směrové osvětlení a) Směrovatelná svítidla (světlomety) úzkoúhlé světlomety širokoúhlé světlomety b) Pevná svítidla (bokozářiče) ČVUT / FEL

SVÍTIDLA ČVUT / FEL.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "SVÍTIDLA ČVUT / FEL."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

SVÍTIDLA ČVUT / FEL.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "SVÍTIDLA ČVUT / FEL."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář