Středověká města Města = místa příhodná k obchodování, podnikání, usídlení - v Čechách a na Moravě byla zakládána od 13. století - vznikala na - křižovatkách.

Prezentace na téma: "Středověká města Města = místa příhodná k obchodování, podnikání, usídlení - v Čechách a na Moravě byla zakládána od 13. století - vznikala na - křižovatkách."— Transkript prezentace:

1 Středověká města Města = místa příhodná k obchodování, podnikání, usídlení - v Čechách a na Moravě byla zakládána od 13. století - vznikala na - křižovatkách obchodních cest - místě řemeslnických osad - neobydleném místě -„na zeleném drnu“

2 Městská kolonizace v českém státě založili mnoho měst
přemyslovští králové Kutná Hora Jihlava ■ byla to tzv. městská kolonizace ■ v té době sem přicházelo mnoho Němců, kteří tvořili ve městech většinu obyvatel. K takovým patřila města horní

3 při zakládání měst byli důležití lokátoři – od panovníka
si koupili právo založit město, vyměřili tržiště (náměstí) a domovní parcely rozprodávali osadníkům ■ k rozvoji měst přispěly: peníze investované do jejich zakládání soustředění lidí na jednom místě společenské vztahy ve městě

4 Podle zakladatele dělíme města na:
PODDANSKÁ - zakládá je církev a šlechta - obyvatelé jsou poddáni své vrchnosti KRÁLOVSKÁ věnná horní patřila královně byla pod ochranou panovníka - zakládá je král - obyvatelé jsou svobodní - odvádějí králi daně - získávají privilegia = práva, která uděloval král např. právo mílové, várečné, hrdelní, útrpné, obehnat město hradbami, pořádat trhy

5 Vzhled středověkých měst
nově zakládaná města vznikala podle plánů ■ města byla obehnána hradbami ■ vstupovalo se městskými branami ■ ulice nebyly dlážděné, lidé na ně vyhazovali odpadky ■ kanalizace neexistovala ■ špatné hygienické podmínky způsobovaly šíření epidemií

6 ■ v centru města stála radnice, kostel a domy bohatých měšťanů
řemeslnické dílny se nacházely v přízemí domů za hradbami bydleli nakažlivě nemocní, kat a řemeslníci pracující s ohněm

7 Společenské vrstvy města
purkmistr konšelé kněží řemeslníci, kupci tovaryši městská chudina, žebráci králův zástupce, stál v čele města členové městské rady střední vrstva neplnoprávní občané

8 Města a obchod současně s městy vznikala síť nových silnic, sloužících
k přepravě dálkového zboží i zboží místních výrobců cizí kupci přiváželi drahé látky, koření, sůl, vzácná dřeva… pro každodenní nákupy chodili měšťané ke kramářům do jejich obchodů v přízemí domů nebo v městské tržnici ve stanovené dny se konaly pravidelné jarmarky policejní pořádek v ulicích a kontrola příchozích měly zajistit měšťanům klid a zabezpečit jejich majetek    

9 Kontrolní otázky a úkoly?
Vyjmenujte tři způsoby vzniku nového města: Kdo vybíral místo pro založení nového města? Jak dělíme města podle jejich majitele – zakladatele? Vyjmenujte nejdůležitější městská privilegia: Jak se nazývají obyvatelé měst? Kteří obyvatel měst byli plnoprávní? Kteří obyvatelé města nepodléhali městskému právu? Jaký měla města význam? (tři údaje)

10 Kontrolní otázky a úkoly?
1. Vyjmenujte tři způsoby vzniku nového města: POKRAČOVÁNÍ ANTICKÉ TRADICE Z BÝVALÝCH ŘEMESLNICKÝCH A OBCHODNÍCH OSAD U BRODŮ, PODHRADÍ, KLÁŠTERŮ, KŘIŽOVATKÁCH CEST NA ZELENÉM DRNU 2. Kdo vybíral místo pro založení nového města? LOKÁTOR 3. Jak dělíme města podle jejich majitele – zakladatele? KRÁLOVSKÁ - PODDANSKÁ 4. Vyjmenujte nejdůležitější městská privilegia: OSOBNÍ SVOBODY TRŽNÍ MÍLOVÉ SAMOSPRÁVY HRADEBNÍ HRDELNÍ VÁREČNÉ HORNÍ NUCENÉHO SKLADU 5. Jak se nazývají obyvatelé měst? MĚŠŤANÉ 6. Kteří obyvatel měst byli plnoprávní? KUPCI – MĚSTSKÝ PATRICIÁT + ŘEMESLNÍCI 7. Kteří obyvatelé města nepodléhali městskému právu? ŠLECHTA + CÍRKEV + UNIVERZITA + ŽIDÉ (GHETTO) 8. Jaký měla města význam? (tři údaje) HOSPODÁŘSKÝ (CENTRUM OBOCHODU A ŘEMESEL) + POLITICKÝ (OPORA PANOVNÍKA)+ KULTURNÍ (VZDĚLANOST)

11 úkoly: 1. JAK VZNIKLA NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? A B

12 úkoly: A B 1. JAK VZNIKLA NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? NA ZELENÉM DRNU
Z ŘEMESLNICKÉ A OBCHODNÍ OSADY B

13 ÚKOLY: 2. CO MAJÍ SPOLEČNÉHO NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA?

14 ÚKOLY: 2. CO MAJÍ SPOLEČNÉHO NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? VĚNNÁ MĚSTA MĚLNÍK
HRADEC KRÁLOVÉ DVŮR KRÁLOVÉ

15 ÚKOLY: 3. Doplňte o které městské právo jde?
není poddaný žádného šlechtice kolem města se nesmí provozovat žádné řemeslo, kterým se živí měšťané měšťané mají radnici a své zástupce město má vlastní vojsko a opevnění město může odsuzovat k smrti město pořádá pravidelně trhy obchodníci se musí tři dny pozdržet ve městě město má právo těžit kovy

16 ÚKOLY: 3. Doplňte o které městské právo jde?
není poddaný žádného šlechtice - OSOBNÍ SVOBODY kolem města se nesmí provozovat žádné řemeslo, kterým se živí měšťané MÍLOVÉ měšťané mají radnici a své zástupce SAMOSPRÁVY město má vlastní vojsko a opevnění HRADEBNÍ město může odsuzovat k smrti HRDELNÍ město pořádá pravidelně trhy TRŽNÍ obchodníci se musí tři dny pozdržet ve městě NUCENÉHO SKLADU město má právo těžit kovy HORNÍ

17 O které město jde: 1. Vyrábělo drahé látky a broušené sklo: 2. Vyrábělo krajku: 3. Věnovala se obchodu v oblasti Baltské moře: 4. Byla v něm založena nejstarší univerzita: 5. Byla v něm založena nejstarší anglická univerzita: 6. Byla v něm založena nejstarší francouszká univerzita 7. Byla v něm založena nejstarší univerzita na sever od Alp:

18 O které/á město/a jde: 1. Vyrábělo drahé látky a broušené sklo: FLORENCIE 2. Vyrábělo krajku: BRUSEL 3. Věnovala se obchodu v oblasti Baltské moře: HANZA/HANZOVNÍ MĚSTA 4. Byla v něm založena nejstarší univerzita: BOLOGNA 5. Byla v něm založena nejstarší anglická univerzita: OXFORD 6. Byla v něm založena nejstarší francouszká univerzita PAŘÍŽ - SORBONNA 7. Byla v něm založena nejstarší univerzita na sever od Alp: PRAHA

19 CECHY Cechy sdružovaly výrobce z jednoho řemesla
Členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) Úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu Určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky

20 Cechy vnitřní uspořádání
První byl nejnižší učednický stav druhý stav tovaryšský třetí – nejvyšší – byl stav mistrovský. V rámci cechu si mistři ze svého středu volili cechmistra. Cechmistr představoval cech na veřejnosti a vedl rokování s městskou anebo šlechtickou vrchností. V rámci cechu měl cechmistr prvostupňovou trestně-právní pravomoc. (Mohl soudit a trestat členy cechu za menší přestupky, přečiny ve výrobě a mravní poklesky.) Cechmistr měl na starosti cechovní truhlici, dohlížel na jakost výrobků a vedl porady cechu. Každý z mistrů měl vést příkladný jak soukromý, tak i pracovní život. Bezúhonný soukromý život byl považován za samozřejmost. Starší mistři měli být příkladem pro tovaryše a učedníky, sami očekávali od kolegů a tovaryšů projevy úcty.

21

22

23 nožíři řezníci pekaři

24

25 bednáři

26

27 HANZA Kupci se spojili do zvláštních zájmových společenství, aby se obchodní spojení usnadnila Nejvýznamnější: německá hanza v čele s přístavním městem Lübeck – sdružovala kolem 150 německých měst r hanza porazila s pomocí Švédska Dánsko, které narušovala její pravomoci 1669 svou činnost ukončila

28 Holštýnská brána v Lübecku
Hlavní obchodní trasy

29

30

31 Velikost měst Většina evropských měst měla jen 3 000-4 000 obyvatel
Největším městem říše byl Kolín nad Rýnem ( obyvatel) Benátky, Milán, Janov a Florencie (nad obyvatel) Malá města – plocha kolem 20 hektarů Velkoměsta – plocha nad 50 hektarů Rozlohou byl největším městem Konstantinopol Na západním kontinentu Paříž a později také Praha ( za Karla IV.)

32 Použité obrázky cestyapamatky.cz/img/foto/f/kolin-1640.jpg
forum.valka.cz/viewtopic.php/t/21720 cs.wikipedia.org/wiki/Poděbrady cs.wikipedia.org/wiki/Městské_právo