Úvod do biologie člověka

Prezentace na téma: "Úvod do biologie člověka"— Transkript prezentace:

1 Úvod do biologie člověka
Seminář pro maturanty 2006

2 Organismy mají hierarchickou strukturu
Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné struktury a funkce jednoduchá tkáň - tvořena jedním typem buněk složená tkáň - tvořena různými buňkami

3 Organismy mají hierarchickou strukturu
existují 4 typy tkání: epitely pojiva svalová tkáň nervová tkáň

4 Epitely Vznikají ze všech tří typů zárodečných listů
Kryjí povrch těla a vystýlají orgány a dutiny uvnitř těla buňky jsou těsně vedle sebe s minimálním množstvím mezibuněčné hmoty. buňky nasedají na vrstvičku nebuněčné hmoty, tzv. bazální membránu podle funkce může být epitel: žlázový (se sekreční schopností), krycí, smyslový, resorpční, zárodečný (vytváří pohlavní buňky)

5 Epitely chybí v nich cévy, naopak jsou bohatě inervovány
labilní struktura - buňky jsou neustále nahrazovány na rozhraní epitelu a pojiva je bazální membrána, ke které jsou buňky epitelu připevněny kotvícími filamenty

6 Struktura a funkce epitelů
Dlaždicovitý vícevrstevný jednovrstevný

7 Druhy epitelů dle prostorového uspořádání
Plošný (jednovrstevný x vícevrstevný; plochý, kubický, cylindrický, víceřadý cylindrický, přechodní) trámčitý (buňky uspořádána do trojrozměrných trámců - jaterní lalůčky, endokrinní žlázy) retikulární (buňky se dotýkají pouze svými výběžky - thymus)

8 Druhy epitelů dle funkce
krycí žlázový (tvořen buňkami, které se specializují na produkci látek a jsou uspořádány ve žlázy) za účasti nervových buněk i epitely smyslové, resorpční epitel - pokud u krycího epitelu převažuje vstřebávání, pro tvorbu spermií zárodečný epitel

9 Pojiva vazivo chrupavka kost Především z mezodermu
Zejména podpůrná funkce Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

10 Pojiva

11 Mezibuněčná hmota Se skládá ze složky amorfní a vláknité
Amorfní: voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny vláknitá složka: kolageny a elastiny kolageny = pevná a neelastická elastiny = elastická, dává např. kůži pružné vlastnosti P.S. glykoprotein = protein obsahující sacharidovou skupinu proteoglykan = heteropolysacharid připojený k proteinu Hlavní složkou molekuly je polysacharid

12 Pojivové buňky Fixní - vznikají v dané tkáni, produkují její mezibuněčnou hmotu (vaziva - fibroblasty a fibrocyty, myofibroblasty, retikulární buňky, adipocyty; chrupavka - chondroblasty a chondrocyty; kostní tkáň - osteoblasty, osteocyty a osteoklasty bloudivé (=volné) - nachází se v pojivové tkáni pouze na přechodnou část svého životního cyklu (např. leukocyty, žírné buňky)

13 Vaziva Mezibuněčná hmota převažuje svým množstvím nad buňkami
typy vazivové tkáně: mezenchymové vazivo, rosolovité vazivo, kolagenní vazivo, elastické vazivo, retikulární vazivo, tukové vazivo (bílá a hnědá tuková tkáň)

14 Vaziva - funkce Strukturální podpůrná
obrana organismu (imunokompetentní buňky, fagocytující buňky, mezibuněčná hmota představuje fyzikální bariéru bránící dalšímu pronikání mikroorganismů) úloha při výměně látek v organismu a v transportu živin (těsné spojení s krevními cévami) zásobárna živin (tuků, vody a různých elektrolytů) úloha v procesu hojení tkání po poranění (má velkou regenerační schopnost)

15 Chrupavka Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu. Vytváří ji specializované buňky: chondroblasty - aktivně vytváří mezibuněčnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mění se na chondrocyty výživu chrupavky zajišťuje tekutina kolující v mezibuněčné hmotě

16 Chrupavky dělení Chrupavka hyalinní (předchůdce kostí)
Chrupavka vazivová (např. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (např. ušní boltce savců)

17 Kost Kost celulární: obsahuje kostní buňky:
Kost acelulární - v bazální části plakoidní šupiny u žraloků Kost celulární: obsahuje kostní buňky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

18 Kost celulární se dělí na
Kost dermální (zvaná též krycí) - vždy plochá a zpravidla umístěna těsně pod povrchem těla vzniká osifikací ze škáry (= osifikace endesmální) Např. kosti lebky, část pletence lopatkového Kost chondrální (zvaná též náhradní) - nahrazuje předcházející chrupavkové stadium osifikace enchondrální = z vaziva činností chondroblastů a později chondrocytů vzniká chrupavka, z ní pak činností osteoblastů vzniká základní hmota kostní, do níž se kostní buňky uzavírají; v tomto stavu se nazývají osteocyty

19 Hojení zlomenin V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastů proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli Zlomenina klíční kosti

20 Intenzita osifikace se liší u ektotermních a endotermních obratlovců
u ektotermů roste kost pomaleji v nepříznivých obdobích (za hibernace či estivace), a vznikají tak útvary podobné letokruhům stromů Řez kostí prstu žáby

21 Intenzita osifikace u endotermů přirůstá kost v koncentrických vrstvách. Soubor těchto vrstev se nazývá Haversův systém

22 Haversův systém

23

24 Trofická pojiva Krev tkáňový mok - životní prostředí všech buněk
míza (=lymfa) - vzniká z tkáňového moku hemolymfa - např. u hmyzu I když se jedná o tekutiny, tvoří je jako i ostatní pojiva buňky a plazmatická základní mezibuněčná hmota

25 Hladká svalovina aktin a myozin netvoří sarkomery
vřetenovité jednojaderné buňky činnost pomalá, bez únavy nepodléhá vůli např. trávicí trubice, cévy, děloha

26 Příčně pruhovaná svalovina
sarkomery jsou buňky mají větší množství jader (vzniká tak soubuní = syncytium) dlouhá vlákna (až 10cm jedna buňka) s příčným pruhováním činnost rychlá, unavitelná, nutnost nervových podnětů podléhá vůli upíná se na kostru

27 Srdeční svalovina Sarkomery jsou
síť buněk s můstky a příčným pruhováním každá buňka má však jen jedno jádro; buňky jsou spojeny jemnými přepážkami označovanými jako interkalární disky činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie, látkově a nervově ovlivnitelná nepodléhá vůli

28 Příčně pruhované, hladké a srdeční svalstvo

29 Nervová tkáň Vzniká z ektodermu
dendrity - vedou akční potenciály dovnitř buňky (dendros = strom) axon - vede akční potenciály z buňky ven synapse - místo, kde se setkávají dvě nervové buňky neurosvalová ploténka - nervová zakončení v příčně pruhovaných svalech

30 Nervová tkáň