Regionální profil Ol. kraje

Prezentace na téma: "Regionální profil Ol. kraje"— Transkript prezentace:

1 Regionální profil Ol. kraje
Vzdělávání, praxe a projekt Predikce trhu práce – KOMPAS (CZ /0.0/0.0/15_122/ )

2 Vznikající systém predikcí trhu práce v ČR/krajích
Web, predikční model, regionální profil a monitoring – vznikající systém predikcí trhu práce Realizace systémového projektu Predikce trhu práce – KOMPAS 1/2017 – 12/2020 Nositel projektu MPSV (realizace ve spolupráci s dalšími partnery jako je FDV, UP ČR a VUPS) V Olomouckém kraji se jsou do projektu zapojení pracovníci Paktu zaměstnanosti OK (2,5) a expert olomouckého krajského pracoviště Úřadu práce ČR Systém vzniká ve všech 14 krajích České republiky Možnost zmapovat a analyzovat důležité oblasti významné pro trh práce daného kraje/ČR Olomoucký kraj – pilotní verze Regionálního profilu/podíl na vzniku metodik pro monitoring do 24 zaměstnanců a pro tvorbu regionálních profilů Olomoucký kraj má zastoupení ve všech skupinách připomínkujících vznik jednotlivých částí budoucího celorepublikového systému Udržitelnost systému po skončení projektu/tým na MPSV

3 Regionální profil Olomouckého kraje
Možnost doplnění závazné struktury, platné pro všech 14 krajů, o další kapitoly významné pro trh práce konkrétního kraje Jedinečný materiál propojující všechny oblasti krajského trhu práce, investic, vzdělávání, zaměstnanosti a další oblastí v souvislostech Využití: veřejná správa, kariéroví poradci, vzdělávací instituce podnikatelé a investoři, zaměstnavatelé obecně, veřejnost atd. Olomoucký kraj – pilotní verze Regionálního profilu/metodika Aktuální verze 0.0 zpracovaná k /průběžná aktualizace Celkem má nyní analýza cca 150 stran Probíhá aktualizace některých kapitol, tak jak vycházejí aktuální data

4 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
1. DEMOGRAFIE

5 Demografická situace v Olomouckém kraji
Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji v letech Demografická situace v Olomouckém kraji Olomoucký kraj je počtem obyvatel (k ) šestým nejlidnatějším (spolu s Jihočeským krajem) mezi 14 kraji České republiky a představuje rovných 6 % populace naší země. Průměrnou hustotou zalidnění 120 osob na km2 se řadí k průměrně lidnatým krajům. Celkový počet obyvatel Olomouckého kraje od roku 2012 trvale klesá. Pokles byl způsoben převyšujícím počtem zemřelých nad živě narozenými a také vystěhovalých nad přistěhovalými. Ve srovnání s rokem 2007 se počet obyvatel v kraji snížil téměř o 9 tisíc, jak vyplývá z uvedeného grafu. Je třeba ale upozornit, že situace v jednotlivých částech Olomoucka je poměrně různorodá. Zatímco na Olomoucku za dané období vzrostl počet obyvatel, na Šternbersku a odlehlejších částech okresu (např. Libavsko) jich naopak ubylo. To dokládá atraktivitu krajského města Olomouc se svým zázemím, zatímco dlouhodobé ekonomické problémy Uničovska nebo Šternberska vedou k jejich postupnému vylidňování. Vybrané demografické údaje za okres Prostějov

6 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
2. VZDĚLÁNÍ

7 Vzdělání v Olomouckém kraji
Vzdělanostní struktura obyvatel OK v porovnání s ČR za rok 2017 Vzdělání v Olomouckém kraji Z aktuálních dat za rok 2017 mělo nejvíce obyvatel Olomouckého kraje starších 15 let ukončené střední vzdělání bez maturity – 201,4 tis. tj. 37 %. Další skupinu tvořili obyvatelé se středním vzděláním s maturitou – 177,4tis. tj. 33 %. Na třetím místě jsou vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé v počtu 81,4 tis. tj. 15 % a na posledním místě obyvatelé se základním vzděláním nebo bez vzdělání – 78,0 tis. tj. 14 %. Ročně v současné době absolvuje v denní formě vzdělávání na středních školách s výučním listem v Olomouckém kraji zhruba 1,6 tisíce žáků. Mezi nimi asi tisícovka získala vzdělání v technických oborech a stavebnictví. Naproti tomu vzdělání s výučním listem ve službách získalo naposledy 380 absolventů. Skupinu oboru obchod, administrativa a právo absolvovalo v posledním sledovaném školním roce 78 žáků Počty absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem do denní formy vzdělávání podle skupin oborů ISCED-F 2013 v Olomouckém kraji v letech

8 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
3. EKONOMICKÁ VÝKONNOST

9 Ekonomická výkonnost v Olomouckém kraji
Produktivita práce na 1 zaměstnance – srovnání OK a ČR Ekonomická výkonnost v Olomouckém kraji Graf III.1 ilustruje vývoj produktivity práce v běžných cenách a je zřejmé, že produktivita práce na 1 zaměstnaného se během sledovaného období většinou zvyšovala, výjimkou byly v Olomouckém kraji pouze roky 2009, 2012 a rok Meziroční (2016/2015) pokles reálné produktivity práce vycházející z HDP představoval 1 %. V kontextu rozvoje znalostní ekonomiky v regionech ČR s důrazem na Olomoucký kraj pracujeme s celkovými výdaji na VaV (GERD) uváděnými jako podíl na regionálním HDP. Ukazuje se (viz tab. 10), že celkové výdaje na VaV (i přes kolísání) dlouhodobě rostou. Jejich podíl v ČR zatím nepřekročil 2 % HDP a nedaří se zatím přiblížit rozvinutým státům západní Evropy jako např. Švédsko, Finsko, Německo, Rakousko atd. (zhruba 3 %). Podíl celkových výdajů VaV na HDP (v %)

10 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
4. TRH PRÁCE

11 Zaměstnanost v Olomouckém kraji
Srovnání - míra ekonomické aktivity osob ve věku 15 a více let v Olomouckém, Zlínském kraji a ČR v letech (v %) Zaměstnanost v Olomouckém kraji Míra ekonomické aktivity dosáhla v Olomouckém kraji v roce 2017 hodnoty 58,6 %, což je za sledované období ( ) nejvyšší dosažená hodnota ukazatele. Za ekonomicky aktivní, jak je uvedeno výše, jsou považovány osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané, které práci aktivně hledají a jsou připraveny k nástupu do práce. V meziregionálním hodnocení se však Olomoucký kraj pohyboval v tomto ukazateli na konci pomyslného žebříčku. Nižší míru ekonomické aktivity za rok 2017 vykázal jen Ústecký a Liberecký kraj. Míra ekonomické aktivity v Olomouckém kraji byla po celé hodnocené období ( ) nejen pod průměrem ČR, ale i pod průměrem Zlínského kraje (se kterým tvoří region soudržnosti Střední Morava), jak dokládá níže uvedený graf. Vývoj počtu živnostníků v OK v letech

12 Nezaměstnanost v Olomouckém kraji
Srovnání PNO v OC_kraji a v ČR od roku 2011 do 2017 vždy k daného roku Kartogram PNO na území POÚ Olomouc. Kraje k Podíl nezaměstnaných osob (PNO ­– jedná se o podíl dosažitelných UoZ ve věku 15 ‑ 64 let k obyvatelstvu stejného věku) dosáhl v Olomouckém kraji k 31. 12. 2017 hodnoty 4,3 % a meziročně se tedy snížil o 1,6 p. b. Ve srovnání s ostatními kraji byl Olomoucký kraj na konci roku 2017 čtvrtý nejhorší – za Moravskoslezským (5,8 %), Ústeckým (5,4 %) a Jihomoravským krajem (4,6 %).

13 Cizinci v Olomouckém kraji
Vývoj počtu cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem v Olomouckém kraji v letech 2007–2017 vč. srovnání s ČR (bez cizinců s platným azylem) (stav k daného roku) Současná rekordně nízká nezaměstnanost má za následek zvýšený zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání jak občanů Evropské unie, tak cizinců z třetích zemí. Zatímco např. na konci roku 2009 (v době masového nárůstu nezaměstnanosti) bylo v Olomouckém kraji zaměstnáno 2,5 tisíce zahraničních pracovníků, v současné době jejich počet překročil hranici 10 tisíc osob (tj. 4násobný nárůst). Mezi cizinci mají největší podíl občané EU (77 %), necelá čtvrtina připadá na občany třetích zemí.

14 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
5. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ

15 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v OK
Do skupiny dvaceti nejvýznamnějších zaměstnavatelů jsme vybrali společnosti s největším počtem zaměstnanců v Olomouckém kraji. Jedná se o zaměstnavatele od 600 do 4 000 zaměstnanců. Třetina z těchto zaměstnavatelů (7) působí zejména v okrese Olomouc, druhá třetina má hlavní závody v okrese Šumperk. V okrese Přerov mají sídlo 4 zaměstnavatelé, v okrese Prostějov pouze 2 firmy. V okrese Jeseník žádný velký zaměstnavatel nepůsobí. Dominance strojírenství a elektrotechniky v ekonomice Olomouckého kraje se projevuje i v odvětvovém složení největších zaměstnavatelů – devět z nich (tj. 45 %) působí ve strojírenském průmyslu, tři (15 %) v elektrotechnice. Celkem je ve všech těchto společnostech zaměstnáno cca 26,5 tisíce osob (v Olomouckém kraji). Zaměstnanost u největších zaměstnavatelů podle odvětví

16 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
6. ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY

17 Rozvojové záměry v kraji
Podporované území ITI Olomoucké aglomerace Pro území Olomouckého kraje lze nalézt několik klíčových rozvojových cílů a záměrů, které se dotýkají zlepšení podmínek pro zaměstnávání. Ve všeobecnosti jde o záměry, které vytyčují veřejné dokumenty vesměs ve střednědobém horizontu Jejich návaznost na čerpání evropských dotačních prostředků je zřejmá. Následující hodnocení vycházení z excerpce klíčových rozvojových dokumentů přijatých pro území Olomouckého kraje a týkajících se problematiky trhu práce na straně nabídky a poptávky. Chystané rozvojové záměry firem, měst a obcí na území Olomouckého kraje s přímým dopadem na zaměstnanost

18 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
7.INOVAČNÍ POTENCIÁL

19 Inovační potenciál v Olomouckém kraji
High-tech odvětví zpracovatelského průmyslu v Olomouckém kraji a jeho okresech v roce počet aktivních subjektů Inovační potenciál v Olomouckém kraji Z důvodu absence dat za regionální úroveň, byl řešitelem projektu KOMPAS zvolen postup výběru alespoň aktivních subjektů z registru ekonomických subjektů (RES), který je v gesci ČSÚ a to přesně podle členění „High tech sektor – počet aktivních subjektů“, jak je ČSÚ publikováno za ČR. Do odvětví high-tech sektoru se zařazují ekonomické subjekty podnikatelského sektoru s převažující ekonomickou činností odpovídající oddílům a skupinám klasifikace CZ- NACE, které jsou podrobně uvedeny v tabulkách za Olomoucký kraj s rozpadem až do jeho okresů.

20 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
8. ZAMĚSTNAVATELÉ DO 25 ZAMĚSTNANCŮ

21 Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců v OK
procentní zastoupení zaměstnavatelů s méně jak 25 zaměstnanci, poměr mezi skupinami s zaměstnanci a 5-24 zaměstnanci Zde vidíme že, nejpočetněji zastoupeným sektorem s  zaměstnavateli je sektor G – Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, tvoří 20 % zaměstnavatelů s 1-24 zaměstnanci; Druhým nejpočetněji zastoupeným sektorem je sektor C – Zpracovatelský průmysl, který s 1 905 zaměstnavateli vytváří 13 % všech ekonomických subjektů zaměstnávajících 1– 24 zaměstnanců; Třetím nejčetnějším sektorem je sektor M – Profesní, vědecké a technické činnosti, který svými 1 339 subjekty představuje 9 % zaměstnavatelů s 1- 24 zaměstnanci; V sektoru I – ubytování, stravování a pohostinství představuje firem 9 % zaměstnavatelů s 1–24 zaměstnanci; Rozdělení zaměstnavatelů Olomouckého kraje zaměstnávajících do 25 zaměstnanců podle počtu zaměstnanců

22 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
9. REGISTROVANÉ UŽITNÉ VZORY

23 Registrované užitné vzory v OK
Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle krajů v letech V regionálním kontextu, nejaktivnějším krajem ČR z pohledu udělených patentů bylo v letech 1995–2016 hlavní město Praha, resp. nejvíce se na přidělených patentech podílely firmy a instituce sídlící v Praze. Hlavní město představuje jejich největší koncentrací v rámci ČR. Je tak logické, že podíl Prahy mezi ostatními regiony ČR je nevyšší (34,4 %). Regionem s druhou největší koncentrací VaV institucí v ČR je Jihomoravský kraj, konkrétně město Brno, který tak za uplynulé dvě dekády dosáhl podílu na přidělených patentech přes desetinu (12,4 %). Třetí největší koncentraci VaV institucí má v ČR Moravskoslezský kraj, který mezi roky 1995–2016 dosáhl třetího nejlepšího výsledků, co se přidělených patentů týká (9,1 %). Pozice Olomouckého kraje není příliš lichotivá a lze ji označit za mírně podprůměrnou. Je to ovlivněno několika faktory. Předně kraj nemá vybudovanou dostatečně širokou VaV infrastrukturu. Dominuje zde Univerzita Palackého a její nadprůměrný jak na poměry dalších vysokých škol v ČR výzkum. Vývoj přihlášek patentů v Olomouckém kraji v letech 2011–2017

24 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
10. CESTOVNÍ RUCH

25 Cestovní ruch v Olomouckém kraji
Vývoj počtu hostů v OK v letech V roce 2017 se v našem kraji rekreovalo 658 tisíc hostů. To je o více než ¼ (26 %) jak v roce Pozitivní je, že se zvýšil i podíl cizinců. Růst ekonomiky a vyšší zaměstnanost v posledních letech patří k faktorům, které přispívají ke zvyšování sledovaných ukazatelů v oblasti cestovního ruchu ve všech regionech ČR. Lidé mají vyšší příjmy i vyšší zájem se rekreovat, odpočívat a dopřát si zážitky. Srovnáním dosažených výsledků ve sledovaných statistických hodnotách cestovního ruchu v pěti okresech Olomouckého kraje vyplyne, že nejvyšší zvýšení (2017/2012) návštěvnosti (počtu hostů) v hromadných ubytovacích zařízeních je: o 61 % v okrese Olomouc o 39 % v okrese Šumperk o 37 % v okrese Jeseník o 17 % v okrese Prostějov o 3 % v okrese Přerov Nejdéle se zdrželi – přenocovali hosté v roce 2017 v hromadných ubytovacích zařízeních (průměrná doba přenocování): v okrese Přerov – 4,7 dnů v okrese Jeseník – 4,2 dnů v okrese Šumperk – 3,1 dnů v okrese Prostějov – 2,3 dnů v okrese Olomouc – 2,0 dnů

26 Ukázky z jednotlivých kapitol - Regionální profil Olomouckého kraje
11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

27 Dopravní infrastruktura v kraji
Délka silnic a dálnic v ČR a jednotlivých krajích Pohledem na Olomoucký kraj, jeho dálniční síť patří k rozsáhlejším v konkurenci s dalšími regiony ČR. Její délka je 127 km, z toho dálnice I. třídy mají délku 36 km, dálnice II. třídy délku 96 km. Dálniční síť propojuje především jižní okresy Olomouckého kraje, tedy hlavní urbanizovanou část území kraje. Jde o dálnici D35, která se z východu napojuje na D1, která v okolí Přerova je v současnosti ve výstavbě. Až bude v blízké budoucnosti dokončen dálniční obchvat Přerova, bude mít Olomoucký kraj jižní část dostatečně kapacitně vybavena dálniční síti. ČR, kraje Délka silnic a dálnic v tom dálnice silnice celkem I. třídy II. třídy III. třídy Česká republika 55 738 1 210 776 434 54 527 5 811 14 587 34 130 Hl. m. Praha 84 44 11 34 40 10 30 - Středočeský 9 635 346 194 152 9 289 660 2 384 6 245 Jihočeský 6 146 47 7 6 098 650 1 635 3 813 Plzeňský 5 133 109 5 024 418 1 494 3 112 Karlovarský 2 049 37 2 011 184 475 1 352 Ústecký 4 215 78 56 22 4 137 486 897 2 753 Liberecký 2 422 5 2 418 341 487 1 589 Královéhradecký 3 759 17 3 742 439 895 2 408 Pardubický 3 598 13 9 4 3 585 459 913 2 213 Vysočina 5 074 92 4 981 420 1 631 2 930 Jihomoravský 4 450 160 134 26 4 290 422 1 468 2 400 Olomoucký 3 569 127 36 91 3 442 350 927 2 166 Zlínský 2 141 33 16 2 108 343 511 1 254 Moravskoslezský 3 461 100 60 3 361 628 840 1 893

28 Mgr. Bc. JITKA JANEČKOVÁ MOŤKOVÁ E-mail: janeckova@pzok.cz
Děkuji za pozornost Mgr. Bc. JITKA JANEČKOVÁ MOŤKOVÁ ředitelka  PZOK, z.ú. Tel.: , 066 GSM: