ŽIVORODÍ SAVCI -PLACENTÁLOVÉ

Prezentace na téma: "ŽIVORODÍ SAVCI -PLACENTÁLOVÉ"— Transkript prezentace:

1 ŽIVORODÍ SAVCI -PLACENTÁLOVÉ
HLODAVCI

2 HLODAVCI Jsou zdaleka nejpočetnější řád z celého stromu savců. Většinou jde o menší živočichy. Jejich charakteristickým rysem je tvar a uspořádání zubů. Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky; špičáky chybí úplně. Většina hlodavců je býložravá. Jejich největším zástupcem je kapybara. Malá tělesná velikost jim poskytuje příležitost využít širokou škálu prostředí. Mnozí hlodavci jsou mimořádně plodní. Krátká doba březosti, velké vrhy a časté rozmnožování jsou charakteristiky umožňující přežít v nepříznivých podmínkách a rychle využít příznivých.

3 MYŠ DOMÁCÍ Je to závažný domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů. Po celém světě se rozšířila z Asie. Dorůstá délky až 10 cm bez ocasu, který je mírně kratší, než samotné tělo a váží až 30 gramů. Žije volně na polích, v lesích a k nelibosti lidí i v jejich obydlích. Myš domácí je kromě ocasu a pacek celá ochlupená šedivou až hnědou srstí. Ocas je hladký a holý. Myš má drobná ouška, která bývají také holá. Je převážně noční tvor. Pro myš domácí jsou přirozenou potravou obilniny, dá se však říci, že je všežravec a pokouší se konzumovat prakticky vše, na co přijde. Je velmi plodným savcem a samice mívá až pět vrhů ročně, přičemž v jednom vrhu se po dvaceti dnech březosti rodí až 8 holých a slepých mláďat, o která se samice stará v připraveném hnízdě po dobu jednoho měsíce. Po šesti týdnech od narození již mláďata dosahují pohlavní dospělosti a začínají se sama množit.

4 KRYSA OBECNÁ Ocas: krysa má dlouhý, štíhlejší a jednobarevný ocas, který je delší než tělo nebo aspoň stejně tak dlouhý. Oproti tomu u potkana je ocas zejména u kořene výrazně silnější a jeho povrch je šupinatý. Shora bývá tmavší než ve spodní části. Uši: krysa má výrazně větší uši které přehnuté dopředu dosahují až k oku, boltce jsou takřka holé. Oči: krysy mají oči větší než potkani. Hlava: krysa má hlavu vpředu špičatější, zatímco potkan více zaoblenou. Na lebce lze také najít výraznější rozdíl – mozkovna krysy má hruškovitý tvar, zatímco u potkana jsou obě boční strany mozkovny rovné a rovnoběžné. Mléčné bradavky: samice krys mají 5 párů mléčných bradavek oproti 6 párům u samic potkanů. Rozdíl je také v chování obou druhů: krysa vyhledává jen sušší polohy, zatímco potkan spíše vlhčí. Celkově krysa svým chováním – v hnízdě a jeho okolí – působí čistotnějším dojmem. Je středně velký hlodavec, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas o uši, ale celkově je drobnější. Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců. Rozmnožuje se 2–3× ročně po celý rok. Nejaktivnější je za soumraku. Je všežravec, ale výrazně u ní převažuje rostlinná potrava – zrní, brambory, ovoce i zelenina. Stejně jako potkan přenáší i krysa obecná infekční choroby. Krysy jsou v Česku potravou sov a lasicovitých šelem.

5 KŘEČEK POLNÍ Též křeček obecný, je evropský křeček. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh. Bývá zaměňován s přísně chráněným syslem - od něho se však liší pestrou srstí. Křeček polní je výrazně větší, než křeček zlatý chovaný jako domácí mazlíček, jeho váha dosahuje g, délka mm. Má zavalitější tělo, krátké končetiny a kratičký, řídce osrstěný ocas. Má pestré zbarvení. Relativně hustou srst obměňuje jednou ročně. Typickým znakem jsou dobře vyvinuté lícní torby. Samci mívají v době rozmnožování nápadně zvětšené boční kožní žlázy. Jeho potravou je zrní, semena, zelené rostliny, hmyz, ale i mláďata ptáků. Výskyt křečka polního ze zaznamenán od Belgie a Alsaska na západě po jihozápadní Sibiř (povodí Jeniseje) na východě a Rumunsko na jihu. Je typickým obyvatelem stepí a polí, kde si vyhrabává složité doupě.

6 SYSEL OBECNÝ Dorůstá délky okolo 20 centimetrů a dosahuje váhy gramů. Má hustý, hnědavý, přiléhavý kožich. Sysel má velké oči, malé ušní boltce a krátký ocas. Čtyřprsté přední končetiny jsou o hodně kratší, než zadní. Je to denní zvíře. Žije v koloniích, vyhrabává si podzemní nory (nory na zimní spánek jsou mnohem hlubší než nory sloužící pouze na úkryt). V koloniích si jeden ze syslů vždy vezme hlídku a upozorňuje na nebezpečí pískavými zvuky. Všichni sysli velmi rychle zmizí v norách, takže je velmi těžké je pozorovat. Není to výhradně býložravec, ale převážnou část jeho stravy tvoří potrava rostlinná. Živí se semeny, zelenými částmi rostlin a kořínky. Výjimečně může konzumovat i malé bezobratlé živočichy. Přes zimu sysel hibernuje. Sysel si na zimu udělá zásoby tuku, nikoliv obilí. Žije především v jihovýchodní Evropě a Malé Asii, ale místa jeho výskytu zasahují až do Polska a České republiky, kam se rozšířil s nástupem zemědělství. Dříve to byl hojný škůdce, dnes se ale v české přírodě stává vzácností. Sysel je kriticky ohrožený druh (C1) a podléhá ochraně z celoevropského hlediska .

7 VEVERKA OBECNÁ Je středně velký hlodavec obývající široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii. V ČR ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem. Obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 340 g. Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý. Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. Veverka je aktivní přes den, vyhýbá se teplu a větší viditelnosti vůči predátorům, mezi které patří především kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, ale také větší dravci, např. káňata lesní nebo sovy. V zimě nehibernuje, ale tráví ve svém hnízdě větší dobu než v létě. Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h. 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky, ale občas si pochutná i na čerstvé míze. Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů, které ji poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích. Při konzumaci potravy přitom sedí „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách. Veverka obecná je ve většině států Evropy chráněným druhem.

8 DIKOBRAZ Dikobraz je rodové jméno několika větších hlodavců. Jsou to pomalu pohybující se zvířata, na ochranu před predátory se u nich srst na hřbetě a na ocasu přeměnila v tuhé, duté bodliny. Pod dlouhými tenkými bodlinami se nachází ještě druhá řada kratších a tlustších ostnů. Není pravda, že by dikobraz dokázal své bodliny vystřelovat, ostny se ale mohou uvolnit a zůstat zapíchnuté v kůži útočníka. Dikobrazi žijí pouze ve starém světě, v Africe, jižní a jihovýchodní Asii a také ve Středozemí. V Evropě se můžeme s dikobrazy setkat na Apeninském poloostrově a na Sicílii, na Balkáně zřejmě vyhynuli. Jsou to býložravci, živí se ovocem, kořínky a hlízami. Bývají aktivní převážně v noci, ve dne spí ve vyhrabaných norách. Jsou-li vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když ani to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokouší se ho nabodnout. Protože zvláště spodní, kratší bodliny se snadno uvolňují, může dikobraz způsobit i těžká zranění. Udává se, že se pohybují rychlostí asi 3,2 km/h.

9 KAPYBARA Kapybara je největším žijícím hlodavcem. Jejich přirozené prostředí je v tropických a teplých krajích Jižní Ameriky východně od And, vždy blízko u vody. Hmotnost: až 80 kg Délka těla: 1- 1,3 m Výška v kohoutku: 50 cm Má mohutný, tupě zakončený čenich, je bez ocasu. Na zemi sedí často jako pes. Základní zbarvení je hnědé. Nozdry leží vysoko na hlavě, což umožňuje kapybarám dýchat, aniž by vysunovaly oči a ušní boltce nad vodní hladinu. Největší, dominantní samečci mají u kořene nosu černě se lesknoucí pachovou kožní žlázu zvanou „morillo“, která v období rozmnožování produkuje bělavý sekret. Ten kapybary využívají ke značkování. Podobné žlázy, avšak podstatně menší, mají i samičky. Mohutné tělo kapybary se pohybuje na krátkých kulovitých končetinách. Mezi prsty se nachází krátká plovací blána. Na předních končetinách jsou čtyři, na zadních pouze tři prsty, zakončené drápy ve tvaru kopýtek. Živí se výhradně rostlinnou potravou, především trávami, vodními rostlinami a kůrou stromů. Také sbírají spadané plody. V honbě za potravou prohledávají listí, ale v zemědělských oblastech občas kradou melouny a zrní. Mezi nejvýznamnější přirozené nepřátele kapybar patří šelmy, menší kapybarou nepohrdne ani anakonda. Bohužel se v poslední době na populaci tohoto zvířete podepisuje lov pro maso a pro kůži. Navzdory lovu je však počet kapybar relativně velký.

10 NUTRIE ŘÍČNÍ Známá též jako vodní krysa, řekomyš je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky, ve světě často chovaný na kožešinu a maso. V současné době se vyskytuje ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii. Nutrie říční žijí na březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Aktivní jsou hlavně za šera. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky. Tělo dospělé nutrie je dlouhé cm, ocas je dlouhý cm a po úmrtí jedince se mezi hodinou samovolně oddělí. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Nutrie se živí kořeny a bylinami. Potravu si dokáže přidržet předními končetinami.

11 ONDATRA PIŽMOVÁ Do Evropy byla zavlečena ze Severní Ameriky. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém území České republiky, kromě nejvyšších pohoří. Staví si nory ve březích, kde vyvádí až čtyřikrát ročně kolem 5 až 14 mláďat. Velmi dobře plave a obratně se i potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě, kterou nejčastěji tvoří malé ryby, vodní rostliny nebo měkkýši, někdy i mrkev, jablka a ořechy. Je velká přibližně 30 cm, může ale dorůstat mnohem větších rozměrů. Na hřbetu je hnědá, zespoda šedá. Ocas je dlouhý a zploštělý, používaný při plování jako kormidlo. Poblíž pohlavních orgánů má žlázu, ze které vylučuje pižmo, proto se jí přezdívá i pižmovka. Při jejím zavlečení do Evropy se, stejně jako u nutrie říční, rovněž zavlečené z Ameriky, tentokrát ale z Jižní, předpokládalo, že nenadálé rozšíření do volné přírody způsobí značné problémy. Tato obava se později nepotvrdila, a proto ondatra pižmová na většině míst Evropy (kromě Británie a Skandinávského poloostrova) v podstatě zdomácněla. Při přemnožení mohou však ondatry způsobit škody na hrázích.

12 POUŽITÉ ZDROJE Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Morče domácí - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Bobr adoptovaný AŠ Dalibor Petr: [online] [cit ]. Bobr adoptovaný AŠ Dalibor Petr:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Myš domácí - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < ATLASZVIRAT.cz: [online] [cit ]. Hlodoun krtkovitý:. Dostupné z WWW: < Untitled Document: [online] [cit ]. Untitled Document:. Dostupné z WWW: < PŘÍRODA.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, zvířata, rostliny, biologie, život...: [online] [cit ]. Krysa versus potkan - PŘÍRODA.cz:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Potkan - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Ratttus_rattus_vs._norvegicus_CS.png>. :: Fotografie nejen přírody :: FOTOGALERIE: [online] [cit ]. :: Fotografie nejen přírody :: křeček polní (Cricetus cricetus) - ID vm0754:. Dostupné z WWW: < Vše o křečcích: [online] [cit ]. Křeček Polní | Vše o křečcích:. Dostupné z WWW: < Ucivo.webnode.cz: [online] [cit ]. Sysel obecný Hlodavci.jpg :: ucivo.webnode.cz:. Dostupné z WWW: < public/Sysel%20obecn%C3%BD%20Hlodavci.jpg>. Milčin blogík: [online] [cit ]. Sysel obecný | Milčin blogík:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Sysel obecný - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Europ%C3%A4ischer_Ziesel_in_Hockstellung.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online] [cit ]. Veverka obecná - Wikipedie:. Dostupné z WWW: < Český svaz ochránců přírody Vlašim: [online] [cit ]. Český svaz ochránců přírody Vlašim:. Dostupné z WWW: < Blbymeno: [online] [cit ]. Dikobraz | Blbymeno:. Dostupné z WWW: < Pauzička.sk | Najpopulárnejší zábavný portál: [online] [cit ]. Leopard a Dikobraz - Obrázky zvieratiek | Pauzička.sk:. Dostupné z WWW: < Jayce Ooi's Paradise Technology, mobile, photography, gaming, programming, anything: [online] [cit ]. Who want to see cute little baby porcupine?:. Dostupné z WWW: < content/uploads/2009/03/porcupine_01.jpg>. Wikipedia, the free encyclopedia: [online] [cit ]. Capybara - Wikipedia, the free encyclopedia:. Dostupné z WWW: < 42%29_2560x1600.jpg/270px-Capybara_Hattiesburg_Zoo_% b-42%29_2560x1600.jpg>. Animal of the day: [online] [cit ]. Dagens djur: Kapybara « Animal of the day:. Dostupné z WWW: < Klub chovatelů: [online] [cit ]. Nutrie - Články - Klub chovatelů:. Dostupné z WWW: < BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online] [cit ]. BioLib - Ondatra zibethicus (ondatra pižmová) - Obrázek:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit ]. Dostupné z WWW: < JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, s.