Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA

Prezentace na téma: "Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA"— Transkript prezentace:

1 Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA
Prezentace Nukleové kyseliny se zabývá složením DNA a RNA.

2 Typy nukleových kyselin
deoxyribonukleová (DNA) v buněčném jádře ribonukleová (RNA) v cytoplasmě a v jadérku

3

4

5 Mezi fosfátovou skupinou na 5. C
a -OH skupinou na 3. C na pentose vzniká tzv. fosfodiesterová vazba Na povrchu je NA velmi silně záporně nabitá.

6

7 Dusíkaté báze se mohou mezi sebou pomocí vodíkových vazeb párovat

8 Toto komplementární párování bází umožňuje zaujmout energeticky nejvýhodnější konformaci

9 DNA - pravotočivá šroubovice
3' 5' DNA - pravotočivá šroubovice DNA je stočena do pravotočivé šroubovice, která je stočena ze dvou komplementárních vláken DNA. Řetězce v DNA jsou vůči sobě antiparalelní. Vodíkové vazby a tato zdvojená šroubovice přispívají k co největší stabilizaci molekuly DNA. 5' 3'

10 Typy DNA B DNA A DNA Z DNA Pravotočivá. Zhruba 10 bází na závit. Báze tvořící pár leží vždy v jedné rovině. Dvoušroubovice DNA má na svém povrchu dva typy žlábků (malý a velký). Pravotočivá. 11 párů bází na závit. Levotočivá. 12 párů bází na závit. Vytváří se, pokud se ve šroubovici objeví pravidelné opakování bází adeninu a thyminu. Typy DNA je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Prokaryotní DNA i DNA semiautonomních organel (např. mitochondrií) jsou kruhové.

11 Primární struktura RNA Sekundární struktura tRNA
Molekula RNA Jednořetězcová. Primární struktura RNA Sekundární struktura tRNA

12 Tvoří jádro ribosomů, na kterých je mRNA překládána do proteinu.
Typy RNA tRNA rRNA mRNA (transferová) (ribosomální) (informační, mediatorová) Vybírá správné aminokyseliny a umísťuje je do správného místa na ribosomu, aby mohly být začleněny do rostoucího aminokyselinového řetězce. Tvoří jádro ribosomů, na kterých je mRNA překládána do proteinu. Vzniká přepisem genů kódujících aminokyselinovou sekvenci proteinů a její základní funkcí je řídit vznik proteinu. rRNA a tRNA vznikají přepisem genů nekódujících aminokyselinovou sekvenci proteinu. Jedná se o tzv. neinformační RNA.

13 Milada Teplá, Helena Klímová
Chromosom Prezentace Chromosom se zabývá uspořádáním DNA v jádře. Obsah této prezentace je nad rámec středoškolského učiva z biochemie. Milada Teplá, Helena Klímová KUDCH, PřF UK v Praze 2013

14 Chromosom Jádro lidské buňky – průměr cca 5-8 μm DNA – cca 2 m
V eukaryotních buňkách – molekuly DNA jsou asociovány se specifickými proteiny a sbaleny do chromosomů. Mitotické chromosomy v době buněčného dělení (v mitose) v kondenzovaném stavu (sbaleném) Interfázové chromosomy značně rozvolněné a vypadají jako jedna dlouhá, tenká, vzájemně propletená vlákna

15 Milada Teplá, Helena Klímová
Replikace DNA Tato prezentace se zabývá Replikací DNA. Milada Teplá, Helena Klímová KUDCH, PřF UK v Praze 2013

16 Nově syntetizovaný řetězec DNA
Templát (matrice) A T G C A T G C A T G C Nově syntetizovaný řetězec DNA

17 Replikační počátky a replikační vidličky
Celý proces replikace začíná v replikačních počátcích. Replikační počátek dvoušroubovice DNA Replikační počátky se zvětšují za vzniku tzv. replikačních vidliček. Lidský genom, který má přibližně 3x109 deoxynukleotidů, má zhruba replikačních počátků. Jejich velký počet umožňuje lidské buňce zreplikovat veškerou DNA během relativně krátké doby. Replikační vidlička

18 Replikační vidličky: Helikasa
= enzym, rozvíjí dvoušroubovicovou strukturu Enzym helikasa se pohybuje podél DNA a současně rozvíjí dvoušroubovicovou strukturu DNA. Na jednořetězcovou DNA nasedají SSB-proteiny (single-strand binding proteins), které ochraňují DNA před znovuspárováním.

19 Replikační vidličky: obousměrnost replikace
V jednom replikačním počátku se vytvoří dvě replikační vidličky. Replikace je obousměrná. Replikační vidlička Směr replikace Směr replikace Začátek replikace

20 Syntéza DNA 3' 3' 5' 5' T A T A A T A T G C G C 5' 5' 3'
Templátový Řetězec (DNA) T A T A Nově syntetizovaný Řetězec (DNA) A T A T 3'-konec Energie uvolněná hydrolýzou jedné fosfodiesterové vazby v deoxynukleosidtrifosfátu je dostatečná pro kondenzační reakci, při které se váže deoxynukleotidový monomer (dAMP, dTMP, dGMP a dCMP) do nově syntetizovaného řetězce za současného uvolnění difosfátu. 5'-konec G C G C Fosfodiesterová vazba 5' 5' 3'

21 Syntéza DNA: DNA-polymerasa
enzym připojuje nukleotidy na 3'-konec rostoucího řetězce DNA vznik fosfodiesterové vazby mezi 3'-OH skupinou řetězce a 5'-fosfátovou skupinou přidávaného nukleotidu. Nukleotidy vstupují do reakce jako energeticky bohaté deoxynukleosidtrifosfáty (např. dATP) – dodání energie polymerizační reakci. DNA-polymerasa I vyplňuje vzniklé mezery v řetězci DNA; opravovač chyb v párování bází v DNA (3'→5' exonukleasová aktivita, hydrolyzuje DNA od 3'-konce); odbourává primery (5'→3' exonukleasová aktivita, hydrolyzuje DNA od 5 '-konce). DNA-polymerasa III syntetizuje DNA; opravovač chyb v párování bází v DNA (3'→5' exonukleasová aktivita, hydrolyzuje DNA od 3'-konce). Většinu nové DNA polymerizuje DNA-polymerasa III. DNA je syntetizována ve směru 5' → 3'.

22 Deoxynukleosidtrifosfáty
DNA-polymerasa 3' Spustit animaci 5' Primer Vedoucí řetězec 5' 3' 3' Deoxynukleosidtrifosfáty (dATP, dGTP, dTTP a dCTP) Animaci spustíte kliknutím na tlačítko „Spustit animaci“. Deoxynukleosidtrifosfáty (na obrázku znázorněny zeleně) jsou pomocí enzymu DNA-polymerasy připojovány k vedoucímu řetězci (znázorněn oranžově). Enzym: DNA-polymerasa III 5'

23 Syntéza DNA: Primasa DNA-polymerasa neumí začít syntetizovat nové vlákno. Primasa – enzym, dokáže spojit dva volné nukleotidy. Primasa syntetizuje krátké úseky RNA (cca 10 nukleotidů). Snímky č. 16 – 17 týkající se enzymu primasy je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Při syntéze vedoucího řetězce je třeba pouze jeden RNA-primer. Syntéza opožďujícího se řetězce je však diskontinuální a vyžaduje neustále tvorbu RNA-primerů. Tyto úseky poskytují 3'-konec pro DNA-polymerasu. Slouží tedy jako primer pro syntézu DNA.

24 Primasa Enzym: Primasa Primer 5' 5' 3' 3' Enzym: DNA-polymerasa 5'

25 Asymetričnost replikační vidličky
První řetězec je syntetizován podle templátu ve směru 3'→ 5' (Vzniká 5'→ 3' řetězec) Druhý řetězec je syntetizován podle templátu ve směru 5'→ 3' (Vzniká 3'→ 5' řetězec). 3' 5' 5' 3' Snímky č. 10 – 14 týkající se asymetričnosti replikační vidličky je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. 5' Směr replikace 3' 3' 5'

26 Asymetričnost replikační vidličky: Okazakiho fragmenty
DNA-polymerasa syntetizuje nové vlákno pouze prodlužováním 3'-konce DNA (nový řetězec může vznikat jen ve směru 5'→3', neboli dle templátu 3'→5'). Je-li DNA syntetizována dle templátu 5'→ 3': - replikace probíhá diskontinuálně a „po zpátku“ syntetizují se tzv. Okazakiho fragmenty Snímky č. 10 – 14 týkající se asymetričnosti replikační vidličky je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Obrázek znázorňuje antiparalelnost dvouřetězcové DNA. 5' 3' 3' Směr replikace 5'

27 Asymetričnost replikační vidličky: vedoucí a váznoucí řetězec
3' vedoucí řetězec 5' 5' 3' 3' 5' „Po zpátku“ Snímky č. 10 – 14 týkající se asymetričnosti replikační vidličky je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. 3' opožďující se (váznoucí řetězec)

28 Asymetričnost replikační vidličky
3' 5' Vedoucí řetězec Váznoucí řetězec 5' 3' 5' 3' 3' 3' 5' 5' 3' 5' 3' Okazakiho fragmenty 5' 5' 3' Směr pohybu replikační vidličky Snímky č. 10 – 14 týkající se asymetričnosti replikační vidličky je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. 5' 3' nejnověji nasyntetizovaná DNA

29 Váznoucí řetězec (I. část animace)
3' Vedoucí řetězec Spustit animaci 1. Primasa 2. DNA-polymerasa III 5' 5' 3' Snímky č. 16 – 17 týkající se asymetričnosti replikační vidličky je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Animace se spustí po kliknutí na tlačítko „Spustit animaci“. Animace zobrazuje replikaci na váznoucím řetězci. Enzym primasa nejprve nasyntetizuje krátké úseky RNA (přibližně 10 nukleotidů dlouhé), poté enzym DNA-polymerasa III připojuje k těmto primerům správné deoxynukleosidtrifosfáty (dATP, dCTP, dGTP a dTTP). Pro syntézu vedoucího řetězce je třeba pouze jeden primer, kdežto syntéza váznoucího řetězce vyžaduje neustále tvorbu RNA-primerů. Okazakiho fragmenty 3' Váznoucí řetězec 5'

30 Váznoucí řetězec Opožďující řetězec je tvořen mnoha oddělenými úseky tzv. Okazakiho fragmenty (cca nukleotidů). Na vytvoření souvislého vlákna DNA z Okazakiho fragmentů jsou třeba tři enzymy: 1. DNA-polymerasa I (exonukleasová funkce) – odstraňuje RNA primery; Snímky č. 18 – 19 týkající se Okazakiho fragmentů je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. 2. DNA-polymerasa I – nahrazuje RNA-primery DNA; 3. DNA-ligasa – spojí všechny úseky dohromady.

31 Váznoucí řetězec (II. část animace)
3' Vedoucí řetězec Spustit animaci 3. DNA-polymerasa I (exonukleasová funkce) 5' 4. DNA-polymerasa I 5' 3' 5. DNA-ligasa Snímky č. 18 – 19 týkající se Okazakiho fragmentů je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Animace se spustí po kliknutí na tlačítko Spustit animaci. DNA-polymerasa I (exonukleasová funkce) odstraňuje RNA-primery (na snímku jsou RNA-primery znázorněny fialově). DNA-polymerasa I tyto primery nahradí DNA. DNA-ligasa spojí 5'-fosfátový konec prvního úseku s 3'-hydroxylovým koncem druhého úseku (znázorněno zelenou vazbou). 3' Váznoucí řetězec 5'

32 Replikační aparát Vedoucí řetězec
5' 3' Vedoucí řetězec Svírací protein DNA-polymerasa Nově syntetizovaný řetězec Rodičovská DNA 3' 5' Primasa Nový Okazakiho fragment DNA-helikasa RNA-primer Jeden z možných modelů replikační vidličky. Předpokládá se však, že obě dvě DNA-polymerasy pracují jako multimerní komplex, tzn. že váznoucí řetězec je stočen tak, aby DNA-polymerasy mohly být v kontaktu. Vazebný protein pro udržení jednořetězcové struktury 3' 5' Váznoucí řetězec Okazakiho fragment

33 Replikace je proces semikonzervativní
5' 3' 3' 5' 3' 5' Replikace DNA je semikonzervativní, protože výsledkem replikace jsou dvě dceřinné dvoušroubovice, z nichž každá má jedno vlákno původní (mateřské – znázorněno oranžově) a jedno nově nasyntetizované (znázorněno modře a zeleně). 5' 3'

34 Korektorská schopnost DNA-polymerasy
DNA-polymerasa katalyzuje reakci: (DNA)n + dNTP ⇄ (DNA)n difosfát DNA-polymerasa je schopna hydrolyzovat DNA od 3'-konce (tzv. 3'→5' exonukleasová aktivita). Připojí-li se chybný nukleotid, vznikne nestabilní produkt, čímž dojde k posunutí rovnováhy ve směru výchozích látek. Snímek lze z učiva středoškolské biochemie vynechat. difosfát = P2O74- (PPi) DNA-polymerasa je velice přesně párující enzym: udělá průměrně 1 chybu na 107 zreplikovaných párů bází.

35 Transkripce (první krok genové exprese: Od DNA k RNA)
Prezentace Transkripce se zabývá přepisem genové informace z DNA do RNA. Milada Teplá, Helena Klímová KUDCH, PřF UK v Praze 2013

36 Transkripce a translace
Jestliže buňka potřebuje nějaký konkrétní protein, je nukleotidová sekvence je v patřičné oblasti v chromosomu nejprve zkopírována do mRNA. Tato RNA je využívána jako templát (předloha, matrice) pro tvorbu proteinů. Genetická informace je předávána z DNA do RNA procesem zvaným transkripce a následně z RNA do proteinu procesem zvaným translace. transkripce translace DNA mRNA Protein

37 Transkripce - úvod DNA transkripce mRNA Transkripce:
gen se přepisuje do RNA začíná rozvolňováním krátkého úseku DNA jeden z řetězců DNA slouží jako templát pro syntézu RNA Dvoušroubovice DNA

38 Komplementarita bází

39 Syntéza RNA A G C U T 5' 3' 3' 5' U A A T G C 5' 3'
Templátový Řetězec (DNA) Nově syntetizovaný (RNA) 3' 5' Templátový Řetězec (DNA) U A A T Nově syntetizovaný Řetězec (RNA) 3'-konec 5'-konec G C 5' Fosfodiesterová vazba 3'

40 Vznik transkriptu Transkript - řetězec RNA vznikající transkripcí.
Dochází k obnovení dvoušroubovicové struktury DNA a vytěsnění vlákna RNA – molekuly RNA jsou jednovláknové. Ribonukleosidtrifosfáty Transkript (mRNA) Templát Na snímku je vytvořená animace znázorňující připojení ribonukleosidtrifosfátu k nově se syntetizující mRNA. Dvoušroubovice DNA Směr transkripce

41 Vznik fosfodiesterové vazby
RNA-polymerasa katalyzuje připojování nukleotidů na 3'-konec rostoucího řetězce RNA za vzniku fosfodiesterové vazby mezi 3'-OH skupinou řetězce a 5'-fosfátovou skupinou přidávaného nukleotidu. RNA je syntetizována ve směru 5' → 3'. Pro syntézu RNA je využívána energie vznikající hydrolýzou ribonukleosidtrifosfátu (ATP, UTP, GTP a CTP). Vznik fosfodiesterové vazby RNA-polymerasa se pohybuje krok po kroku po DNA, rozvíjí její dvoušroubovicovou strukturu a uvolňuje tak vlákno pro komplementární párování s volnými ribonukleotidy. Na snímku je vytvořená animace znázorňující připojení ribonukleosidtrifosfátu k nově se syntetizující mRNA a vznik fosfodiesterové vazby. 5' 3'

42 RNA-polymerasa Ribonukleosidtrifosfáty Templát pro syntézu RNA
Rozvíjecí místo

43 Ribonukleosidtrifosfát
Transkripce 3' Spustit animaci Transkript 5' Ribonukleosidtrifosfát 5' 3' Animace se spustí po kliknutí na animační tlačítko „Spustit animaci“. Na snímku je vytvořená animace zobrazující transkripci. Transkripce je katalyzována enzymem nazývaným RNA-polymerasa, který připojuje k templátu správné ribonukleosidtrifosfáty (ATP, CTP, GTP a UTP). Ribonukleosidtrifosfáty jsou znázorněny modře. Templát 3' 5'

44 Posttranskripční úpravy RNA u eukaryot
Transkripcí vzniká nejprve primární transkript (Pre-mRNA) neboli heterogenní jaderná RNA (hnRNA) Ta se před opuštěním z jádra dále upravuje (podléhá posttranskripčním úpravám). Upravená mRNA je transportována do cytoplasmy a na ribosomech je překládána na proteiny (translace). DNA (v jádře) Posttranskripční úpravy Posttranskripční úpravy RNA je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. transkripce Pre-mRNA (v jádře) mRNA (vznik v jádře, transport do cytoplasmy) translace Protein

45 Exony a introny Eukaryotní DNA obsahuje:
kódující sekvence (tzv. exony) nekódující sekvence (tzv. introny) Sestřih (RNA splicing): Introny z Pre-mRNA jsou odstraňovány „sestřihovými“ enzymy exony jsou spojeny dohromady mRNA Rozdělení DNA na exony a introny je možné z učiva středoškolské biochemie vynechat. Na snímku je vytvořená animace znázorňující odstranění intronů a spojení exonů. Exony Introny 2. Odštěpení intronů a spojení exonů 1. Přiblížení obou konců intronů

46 Translace (druhý krok genové exprese: Od RNA k proteinu)
Prezentace Translace se zabývá překladem genetické informace zapsané v mRNA do proteinové sekvence. Milada Teplá, Helena Klímová KUDCH, PřF UK v Praze 2013

47 Genetický kód a kodon Z funkční mRNA je informace použita pro syntézu proteinu. Genetický kód: pravidla, kterými se řídí přenos z DNA do aminokyselinové sekvence (prostřednictvím mRNA). V genetickém kódu platí konvence, že 5'-konec mRNA je zapisován vlevo! Sekvence nukleotidů mRNA je čtena po trojicích – po kodonech. Na snímku je vytvořená animace, která znázorňuje rozdělení mRNA na kodony. A U G C A G C G A C U G G U A U G C mRNA kodon 3' 5'

48 Genetický kód Dohromady lze vytvořit 64 (43) kombinací trojic nukleotidů: některé aminokyselině přísluší i několik tripletů (např. CCU, CCA, CCG, CCC je pro prolin) jednomu tripletu přísluší nanejvýš jedna aminokyselina. Genetický kód je téměř univerzální pro všechny organismy. A U G C A G C G A C U G G U A U G C mRNA kodon 3' 5'

49 Genetický kód V principu může být mRNA překládána ve všech třech čtecích rámcích podle toho, u kterého nukleotidu translace začne. Avšak jen v jednom čtecím rámci vzniká požadovaný protein. Ala Lys Thr Val Stop kodon Val A U G C mRNA A 3' 5' Gln Arg Pro Leu Ser A U G C Na snímku je vytvořená animace, která ukazuje možnost vzniknu tří různých sekvencí aminokyselin (tří různých peptidových řetězců) podle toho, od kterého nukleotidu bychom začali překládat. C mRNA Ser Gly 3' 5' Cys Leu Gln A U G C A mRNA 3' 5'

50 Genetický kód – všech 64 možných kombinací
Druhý nukleotid U C A G První nukleotid UUU fenyalanin UCU serin UAU tyrosin UGU cystein Třetí nukleotid UUC fenyalanin UCC serin UAC tyrosin UGC cystein UUA leucin UCA serin UAA stop kodon UGA stop kodon (selenocystein) UGG tryptofan UUG leucin UCG serin UAG stop kodon CUU leucin CCU prolin CAU histidin CGU arginin CUC leucin CCC prolin CAC histidin CGC arginin CUA leucin CCA prolin CAA glutamin CGA arginin CUG leucin CCG prolin CAG glutamin CGG arginin AUU isoleucin ACU threonin AAU asparagin AGU serin AUC isoleucin ACC threonin AAC asparagin AGC serin AUA isoleucin ACA threonin AAA lysin AGA arginin AUG methionin ACG threonin AAG lysin AGG arginin GUU valin GCU alanin GAU kyselina asparagová GGU glycin GUC valin GCC alanin GAC kyselina asparagová GGC glycin GUA valin GCA alanin GAA kyselina glutamová GGA glycin GUG valin GCG alanin GAG kyselina glutamová GGG glycin Terminační kodony Terminační kodony Terminační kodony Kodony UAA, UAG a UGA se nazývají terminační někdy též stop kodony. Terminační kodony signalizují konec kódující sekvence. Kodon UGA je bifunkční, má funkci terminace translace a také kóduje aminokyselinu selenocystein, který má svou vlastní tRNA. mRNA pro selenocystein má zvláštní sekundární strukturu, která umožňuje rozpoznat okolí kodonu UGA a zajistit, aby selenocystein byl při translaci inkorporován do bílkoviny. Kodon AUG je bifunkční, slouží jako tzv. iniciační kodon (signalizuje začátek translace) a také jako kodon, ke kterému je přiřazen methionin. U bakterií obvykle správnému nalezení start kodonu pomáhá tzv. Shine-Dalgarnova sekvence (5'-AGGAGGU-3'), která předchází onen správný AUG kodon. Iniciační kodon

51 tRNA Kodony v mRNA nerozpoznávají přímo aminokyseliny, které specifikují. Translace mRNA do proteinu závisí na tRNA, která se spáruje s kodonem v mRNA. Na tRNA je navázána aminokyselina (aminoacyl-tRNA). Touto částí váže příslušné aminokyseliny Touto částí se páruje s kodonem v mRNA

52

53 Aminoacyl-tRNA Na 3'-konec (vždy končí sekvencí CCA) je navázána aminokyselina Antikodon jsou tři nukleotidy komplementární ke kodonu v mRNA

54 Struktura aminoacyl-tRNA Struktura jetelového listu
přibližně 80 nukleotidů dlouhé Skutečný L-tvar tRNA Tento snímek je možné při výuce středoškolské biochemie vynechat či zařadit do semináře. Struktura jetelového listu

55 Aminoacyl-tRNA-synthetasa
- enzym, rozpozná a připojí správnou aminokyselinu k tRNA Kodon pro tryptofan je UGG – antikodon je ACC A C Aminokyselina (Tryptofan) tRNA Snímky č. 10 – 12 týkající se aminoacyl-tRNA-synthetasy je možné při výuce středoškolské biochemie vynechat či zařadit do semináře. Specifické nukleotidy v obou ramenech, antikodonovém i vázajícím aminokyselinu, umožňují rozpoznání každé tRNA vlastní aminoacyl-tRNA-synthetasou. Aminoacyl-tRNA-synthetasa

56 Aminoacyl-tRNA-synthetasa
Reakce katalyzovaná aminoacyl-tRNA-synthetasou vyžaduje dodání energie hydrolýzou ATP. Aminokyselina (Tryptofan) A C ATP AMP + 2Pi Vazba aminokyseliny k tRNA tRNA A C Snímky č. 10 – 12 týkající se aminoacyl-tRNA-synthetasy je možné při výuce středoškolské biochemie vynechat či zařadit do semináře. Aminoacyl-tRNA-synthetasa

57 Aminoacyl-tRNA-synthetasa
Při této reakci vzniká vysokoenergetická vazba mezi tRNA a AMK. Energie je využita pro tvorbu kovalentní vazby mezi rostoucím polypeptidovým řetězcem a nově navázanou aminokyselinou. A C Aminoacyl-tRNA-synthetasa ATP AMP + 2Pi Vazba aminokyseliny k tRNA Makroergická vazba Aminokyselina (Tryptofan) U G Vazba kodonu k antikodonu Párování bází mRNA 5' 3' tRNA Snímky č. 10 – 12 týkající se aminoacyl-tRNA-synthetasy je možné při výuce středoškolské biochemie vynechat či zařadit do semináře.

58 Translace probíhá na ribosomech
E-místo P-místo A-místo Velká ribosomální jednotka P A E Vazebné místo pro mRNA Malá ribosomální jednotka Malá podjednotka zodpovídá za nasednutí tRNA na kodon mRNA. Velká podjednotka katalyzuje vznik peptidové vazby mezi aminokyselinou a polypeptidovým řetězcem. Ribosom se pohybuje podél mRNA, překládá sekvenci mRNA do aminokyselinové sekvence za použití tRNA.

59 Iniciace translace Začátek na iniciačním kodonu AUG
Met Začátek na iniciačním kodonu AUG Pro iniciaci je třeba iniciační tRNA, s navázaným methioninem (u bakterií formyl-methionin). iniciační tRNA s Met U eukaryot: iniciační tRNA je připojená k malé ribosomální jednotce. Malá ribosomální podjednotka Na mRNA je červeně znázorněný iniciační kodon AUG. Na čtyřech snímcích řazených za sebou je stručně popsána a zanimována část průběhu iniciace translace. Pomocí pohyblivých tvarů je docíleno konkrétnosti a pochopení návaznosti. Malá ribosomální podjednotka se i s navázanou iniciační tRNA naváže na 5'-konec mRNA. Po rozpoznání iniciačního kodonu se připojí velká podjednotka. mRNA 5' 3' AUG

60 Iniciace translace malá podjednotka se váže na 5'-konec mRNA pohybuje se ve směru 5' → 3' a hledá kodon AUG, který je rozpoznán antikodonem iniciační tRNA. Met mRNA 5' 3' AUG

61 Iniciace translace malá podjednotka se váže na 5'-konec mRNA pohybuje se ve směru 5' → 3' a hledá kodon AUG, který je rozpoznán antikodonem iniciační tRNA. E P A Po rozpoznání iniciačního kodonu se připojí velká ribosomální podjednotka. Velká ribosomální podjednotka Iniciační tRNA se váže do P-místa, prodlužování řetězce může ihned začít navázáním druhé tRNA s aminokyselinou do A-místa. Met E P A Met mRNA 5' 3' AUG AUG AUG

62 Iniciace translace aa2 malá podjednotka se váže na 5'-konec mRNA pohybuje se ve směru 5' → 3' a hledá kodon AUG, který je rozpoznán antikodonem iniciační tRNA. Po rozpoznání iniciačního kodonu se připojí velká ribosomální podjednotka. Iniciační tRNA se váže do P-místa, prodlužování řetězce může ihned začít navázáním druhé tRNA s aminokyselinou do A-místa. E P A Met AUG mRNA 5' 3'

63 Iniciace translace V dalším kroku dochází ke vzniku peptidové vazby mezi methioninem a přicházející aminokyselinou (aa2). Met aa2 E P A 5' 3' AUG mRNA

64 Iniciace translace V dalším kroku dochází ke vzniku peptidové vazby mezi methioninem a přicházející aminokyselinou (aa2). Ribosom se posune o 3 nukleotidy podél mRNA. tRNA bez navázané aminokyseliny se uvolní z E-místa a tRNA z A-místa se přenese do P-místa. Met aa2 E P A 5' 3' AUG mRNA

65 Elongace translace Neustále opakován tříkrokový cyklus:
První krok: aminoacyl-tRNA je navázána do A-místa. aa4 NH2 aa1 Na třech snímcích řazených za sebou je zanimován pomocí pohyblivých objektů průběh elongace translace, během které dochází k prodlužování peptidového řetězce. aa2 aa3 E P A 5' 3' mRNA

66 Elongace translace Neustále opakován tříkrokový cyklus:
První krok: aminoacyl-tRNA je navázána do A-místa. Druhý krok: vznik peptidové vazby. aa3 aa2 aa1 NH2 aa4 E P A 5' 3' mRNA

67 Elongace translace Neustále opakován tříkrokový cyklus: První krok
Druhý krok Třetí krok - aminoacyl-tRNA je navázána do A-místa. - vznik peptidové vazby. - ribosom se posune o 3 nukleotidy. - tRNA bez navázané AMK se uvolní z E-místa. - tRNA z A-místa se přenese do P-místa. aa3 aa2 aa1 NH2 aa4 E P A 5' 3' mRNA

68 Elongace translace První krok - aminoacyl-tRNA je navázána do A-místa.
Druhý krok - vznik peptidové vazby. Třetí krok - ribosom se posune o 3 nukleotidy. - tRNA bez navázané AMK se uvolní z E-místa. - tRNA z A-místa se přenese do P-místa. aa5 aa3 aa2 aa1 NH2 aa4 aa5 E P A 5' 3' mRNA

69 Elongace translace mRNA je překládána ve směru 5' → 3'
aa4 aa3 aa2 aa1 NH2 aa5 tRNA Rostoucí peptidový řetězec Posun o tři nukleotidy Elongace translace mRNA je překládána ve směru 5' → 3' nejprve vzniká N-konec proteinu (polypeptidový řetězec roste směrem od N-konce k C-konci). Celý cyklus všech tří kroků je opakován dokud ribosom nenarazí na stop-kodon.

70 Terminace translace Konec proteinu je signalizován přítomností stop kodonu (UAA, UAG nebo UGA). do A-místa se váže uvolňovací faktor místo AMK se váže molekula vody uvolní se C-konec polypeptidového řetězce z tRNA v P-místě Uvolňovací faktor NH2 Na třech snímcích řazených za sebou je pomocí pohyblivých objektů zanimován průběh terminace translace. K tomuto procesu dochází, jakmile se na mRNA objeví terminační kodon (na obrázku je červeně znázorněný terminační kodon UAA). aa1 aa3 aa2 E P A aa4 aa5 5' 3' UAA mRNA

71 Protein se uvolňuje do cytoplasmy.
Terminace translace Konec proteinu je signalizován přítomností stop kodonu (UAA, UAG nebo UGA). do A-místa se váže uvolňovací faktor místo AMK se váže molekula vody uvolní se C-konec polypeptidového řetězce z tRNA v P-místě H2O NH2 aa5 aa4 aa3 aa2 aa1 COOH NH2 aa5 aa4 aa3 aa2 aa1 Protein se uvolňuje do cytoplasmy. E P A 5' 3' mRNA UAA

72 Terminace translace mRNA se odpojí od ribosomu
dojde k disociaci obou podjednotek ribosomu E P A 5' 3' UAA mRNA

73 Použitá literatura ALBERTS, B. a kol. Základy buněčné biologie. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1997. NEČAS, O. a kol. Obecná biologie pro lékařské fakulty. Jinočany: Nakladateství H&H, 2000. KUBIŠTA, V. Buněčné základy životních dějů. Praha: Scientia, 1998. Obrázky: Milada Teplá (v MS powerpoint, Adobe flash)