Kontakty a materiály J. Šedlbauer tel.: informace a materiály:

Prezentace na téma: "Kontakty a materiály J. Šedlbauer tel.: informace a materiály:"— Transkript prezentace:

1 e-mail: josef.sedlbauer@tul.cz tel.: 48-535-3375
Kontakty a materiály J. Šedlbauer tel.: informace a materiály: (odkaz na předmět) doporučená literatura: Moldan, B.: Podmaněná planeta. Praha, 2009.

2 Sylabus 1/2 Předmět zájmu přírodovědných a humanitních oborů, které zkoumají životní prostředí. Komentář k seznamu doporučené literatury. Ekologické principy. Populační růst a zatížení globálních ekosystémů. Vývoj zemské atmosféry, její složení a stratifikace, proudění v atmosféře, biogeochemické cyklus kyslíku. Klimatické působení oceánů a pevniny, modelování počasí a klimatu. Skleníkový efekt a jeho důsledky: skleníkové plyny a jejich zdroje, biogeochemický cyklus uhlíku, radiační rovnováha v atmosféře, atmosférické zpětné vazby. Původ stratosférického ozónu, mechanismy jeho odbourávání katalytickými reakcemi. Biogeochemické cykly dusíku a síry, aerosoly. Troposférický smog a další atmosférická znečištění, základní metody odsiřování a denitrifikace. Vliv zemědělství na životní prostředí: historický vývoj, Zelená revoluce, půdní degradace, ekologické zemědělství, GMO.

3 Sylabus 2/2 Biodiverzita, její vývoj a význam, důsledky snižování druhové rozmanitosti. Globální problémy – historická perspektiva. Energetická bezpečnost. Ukazatele životního prostředí, ekologická stopa, životní cyklus výrobku. Strategie trvalé udržitelnosti, nástroje environmentální politiky a správy. Základy environmentální etiky. Prezentace seminárních prací.

4 alternativa: terénní monitoring (kontakt: martin.slavik@tul.cz )
Zkouška seminární práce: 4 a více stran, zaměřit se na zajímavé / inspirativní / kontroverzní myšlenky. Vybrané práce budou prezentovány. Za seminární práci lze získat max. 25 bodů. alternativa: terénní monitoring (kontakt: ) písemný test: otázky uzavřené i otevřené. Za test lze získat max. 75 bodů. výsledky: bodů 3, bodů 2 -, bodů 2, bodů 1-, nad 75 bodů 1

5 Environmental Science / Studies
Důsledky působení člověka a jeho technologií na okolní svět (přírodní i lidský) v globálním i lokálním měřítku. Interdisciplinární, zahrnuje poznatky z fyziky, chemie, biologie, sociálních věd, filosofie.

6 environmentální etika: východiska postojů a hodnot
Dílčí obory ekologie: vztahy mezi živými organismy a jejich okolím, biodiverzita, systémová analýza fyzika (atmosféry): vlastnosti atmosféry, vývoj klimatu, vliv radiace na prostředí chemie životního prostředí: mechanismy působení zplodin technologií v biosféře, zejména znečištění vody a vzduchu sociální ekologie: důsledky narušení ekosystémů na civilizaci a hledání nástrojů k ovlivnění chování lidských společenství environmentální etika: východiska postojů a hodnot

7 Seznam literatury (výběr) 1/3
Abram, David: Kouzlo smyslů. Vnímání a jazyk ve více než lidském světě. Praha, 2013. Bauman, Zykmund: Globalizace. Praha, Mladá fronta, 2001. Beck, Ulrich: Riziková společnost - Na cestě k jiné moderně. Praha, Slon, 2004. Bělohradský, Václav: Mezi světy a mezisvěty. Praha, 1997. Blažek, Bohuslav: Venkov, města, média. Praha, 1998. Cílek, Václav: Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách. Praha, Alfa Publishing, 2006. Cílek Václav: Nejistý plamen. Průvodce ropným světem. Praha, Dokořán, 2007. Dawkins, Richard: Největší show pod sluncem – Důkazy evoluce. Praha, 2011. Devall, B. , Sessions, G.: Hlboká ekológia, Tulčík, Albies, 2000. Diamond, Jared: Kolaps. Proč společnosti přežívají či zanikají. Praha, Academia, 2008. Flegr, Jaroslav: Zamrzlá evoluce. Praha, Academia, 2006. Gardner, G. et al.: State of the World 20xx, New York, 20xx. Giddens, Anthony: Unikající svět (jak globalizace mění náš život). Praha, 2000. Gould, Stehen Jay.: Pandin palec. Praha 1988. Gore, Al: Země na misce vah, Praha, Argo, 2000. Hnilička, Pavel: Sídelní kaše. Otázky k suburbanní výstavbě kolonií rodinných domků. Brno, Era, 2005.

8 Seznam literatury (výběr) 2/3
Chardin, Pierre Teilhard de: Místo člověka v přírodě. Praha, 1993. Keller, Jan: Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Praha, 1995. Kohák, Erazim: Člověk, dobro a zlo: O smyslu života v zrcadle dějin. Praha, 1994. Kohák, Erazim: Zelená svatozář, Praha, Sociologické nakladatelství, 2000. Komárek, Stanislav: Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie. Praha, Academia, 2008. Koukolík, František: Vzpoura deprivantů. Praha, 1996. Lawicková-Goodallová, Jane van: Ve stínu člověka. Praha, 1986. Leopold, Aldo: Obrázky z chatrče, Tulčík, 1999. Librová, Hana: Pestří a zelení. Brno, 1994. Librová, Hana: Vlažní a váhaví. Brno, 2003. Lorenz, Konrad: Odumírání lidskosti. Praha, 1997. Lovelock, James: Gaia vrací úder (Proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo). Praha, Academia, 2009. Machovec, Milan: Filosofie tváří v tvář zániku. Brno, 1998. Meadows, D. a kol.: Překročení mezí. Praha, 1995. Mezřický, Václav: Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha, 2008. Města pro lidi: koncepce snižování automobilové dopravy - příklady evropských měst. Praha, MŽP, 2005.

9 Seznam literatury (výběr) 3/3
Mishan, E.J.: Spor o ekonomický růst. Praha, * Moldan, Bedřich: Podmaněná planeta. Praha, Karolinum, 2009. Naess, Arne: Ekologie, pospolitost a životní styl. Praha, 1996. papež František: Laudato Si’, Ponting., Clive: A Green History of the World, New York, * Prorok, Vladimír a kol.: Energetická bezpečnost geopolitické souvislosti. Praha, Professional Publishing, 2008. Ritzer, George: Mcdonaldizace společnosti. Praha, 1996. Sádlo, Jiří: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha, Malá Skála, 2005. Seed, J. a kol.: Myslet jako hora. Praha, 1993. Schumacher, E. F.: Malé je milé aneb ekonomie, která by počítala i s člověkem. Brno, Doplněk, 2000. Schweitzer, Albert: Nauka úcty k životu. Praha, 1993. Singer, Peter: Osvobození zvířat. Praha, Práh, 2001. Thoreau, Henry D.: Walden. Praha, Paseka, 2006. Wilson, Edward O.: Rozmanitost života. Praha, 1995. Zprávy o stavu životního prostředí ČR Statistické ročenky životního prostředí ČR…

10 Co jsou základní problémy ve vztahu člověka a životního prostředí?
počet nároky

11

12 Počet obyvatel světa

13 Počet obyvatel ve světě a odhad vývoje
10 9.32 8.85 8.27 7.58 6.83 6.06 5.25 miliardy 4.43 3.69 3.02 2.52 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050

14 Populační dynamika

15 Populační pyramidy (typy, současnost)

16 Populační pyramida ČR - současnost

17

18 Porodnost (počet dětí na jednu ženu)

19 Korelace porodnosti a vzdělání žen

20 Očekávané délka života

21 Rozložení obyvatel po kontinentech (2016)
Asie 60 % Evropa 10 % Afrika 16 % Jižní Amerika 6 % Severní Amerika 8 % Austrálie a Oceánie 0,5 %

22

23 Spotřeba energie na jednoho člověka - historie

24 Spotřeba energie podle zdrojů
„Fotosyntetický limit“ se uplatňoval po naprostou většinu historie. Dnešní spotřeba energie na osobu je nejméně dvacetinásobná (v některých zemích více než stonásobná).

25 Spotřeba energie na jednoho člověka - současnost
Od 80. let stabilizace díky vyrovnání rychlosti růstu energetické efektivity a ekonomiky. Lidí ovšem přibývá.

26 Spotřeba energie na jednoho člověka – podle zemí

27

28 Co znamená populační růst?
Thomas Malthus (1798): počet lidí má tendenci narůstat geometricky, množství dostupných zdrojů potravy pouze aritmeticky. Důsledek – války, epidemie (často spojené), pokles populace. Před lety bylo na Zemi asi 5-15 milionů obyvatel, populace se donedávna měnila jen pozvolna. Prudký nárůst ve 20. století, přesto se výživa zlepšila – Zelená revoluce. Cenou je rozsáhlá půdní degradace a závislost zemědělství na fosilních zdrojích energie (výroba průmyslových hnojiv a pesticidů, mechanizace).

29 Co znamenají rostoucí nároky?
Meadowsovi (1972, 1992, 2004): Meze růstu - model exponenciálního růstu v konečném prostředí. Nárůst – „přestřelení“ – stabilizace nebo pokles (pokud dojde k degradaci zdroje). Množství zdrojů je neznámé a model nezahrnuje potenciální náhrady. Zda došlo v některé oblasti již k „přestřelení“ ovšem dokážeme posoudit jenom zpětně. 20% lidí dnes využívá 80% zdrojů.

30 Poučení z historie: Velikonoční ostrovy
Evropané navštívili poprvé 1722 a našli zbytek primitivních domorodců – kanibalů v jeskyních. Příčinou pádu bylo odlesnění kvůli stavbě moai a následná půdní degradace.

31 Poučení z historie: Mayové na Yucatanu
Rozvinuté městské státy, od 2. do 9. st. v nich žilo 5-15 milionů obyvatel. Kombinace populačního tlaku, půdní degradace, suchých období a válek vedla k lokálním kolapsům, které se posléze už nepodařilo zvrátit.

32 Poučení z historie: Čína
Industrializace bez regulace a potřeba uživit 1.4 miliardy obyvatel s rostoucími nároky vedly k tomu, že v čínských městech a řekách je nejznečištěnější vzduch a voda na světě, 20% plochy je erodováno (Sprašová plošina), k desertifikaci, prachovým bouřím…

33 Poučení z historie: Haiti a Dominikánská republika
Haiti bylo intenzivněji zemědělsky využíváno (a bylo bohatší), ve 20. století kompletně odlesněno. Odlesnění a strmější terén vedly k rozsáhlé degradaci půdy, dnes nejchudší země světa. V D. r. byly ve 20. století zavedeny rezervace, parky, ochrana povodí…

34 Proč to děláme? Neumíme problém předvídat nebo používáme chybné analogie (králíci a lišky v Austrálii…) Již existující problém nepostřehneme včas („plíživá normalita“ – změny klimatu…, „krajinná amnézie“ – odlesnění na Velikonočním ostrově…) Problém se nepokusíme řešit (nátlakové skupiny – rybáři, zemědělci, těžaři…, lpění na překonaných hodnotách - chov ovcí v Austrálii, lov velryb v Japonsku, stavby v záplavových zónách…, „psychologie davu“ - krize na finančních trzích… Problém nedokážeme vyřešit (dovezení škůdci…)

35 Globální indikátory

36 Shrnutí zásadním problémem je růst spotřeby a počtu lidí
tento trend nenastal s, byl však výrazně akcelerován průmyslovou revolucí s rostoucí technologickou mocí člověk začal měnit svoje prostředí, aniž uvažoval a aniž znal následky takového jednání na ekosystémy a celou biosféru při zachování současných trendů, přístupů, myšlení, opakování chyb a omylů, bídě a nevzdělanosti spěje lidstvo stále rychleji k fyzickým i biologickým hranicím svého růstu realitou 21.století se stávají křivky „neudržitelnosti“, trendy signalizující brzké dosažení nejen hranic vývoje, ale také mezí přežití; většina z nich úzce souvisí s exponenciálním růstem lidské populace

37 „Ekologické principy“ 1/2
vzájemná provázanost: každá součást ekosystému má vztah k jiným částem a mohou se případně ovlivňovat. Totéž platí mezi úrovněmi limitující faktory: množství a rozšíření organismů na Zemi je určováno mnoha faktory, z nichž jeden nebo několik je klíčový („řídící děj“) kumulativní interakce: interakce v ekosystému jsou obvykle kumulativní (nelze dohlédnout od příčin ke všem důsledkům) zpožděné reakce: důsledky zásahů do ekosystému se často projeví až s časovým zpožděním

38 „Ekologické principy“ 2/2
prahové hodnoty: závislost změny některých faktorů v ekosystémech na vnějších podmínkách je skoková termodynamické zákony: všechny děje v ekosystémech jsou založeny na přeměnách energie. Energii nelze získat z ničeho a při každé přeměně se stává méně využitelnou meze růstu: uvnitř uzavřeného systému musí být nakonec všechen život podporující materiál recyklován a žádná část systému nemůže expandovat donekonečna

39 Druhý termodynamický zákon
Při přeměnách energie se ztrácí schopnost konat práci, ačkoli celkové množství energie se zachovává