Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Karcinom žaludku Bartušek D. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice a
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA Valtické kurzy abdominální radiologie 2013
2
Karcinom žaludku: V současnosti čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v Evropě. Celosvětově je druhým nejčastějším maligním onemocněním. Incidence má klesající úroveň. Rozdílná geografická distribuce – Japonsko, Čína – Severní Amerika. Výskyt u mužů je 2x vyšší než u žen Multifaktoriální onemocnění Prognóza pětiletého přežití je kolem 20 %.
3
Epidemiologická situace ZN žaludku (C16) a jícnu (C15) v ČR v roce 2010 (NOR)
Muži/ženy celkem Incidence Abs.počet 956/634 1590 492/101 593 Na 18,5/11,8 15,1 9,5/1,9 5,6 Mortalita 757/463 1220 382/84 466 14,6/8,6 11,6 7,4/1,6 4,4
4
Vývoj incidence a mortality v ČR
Snížení mortality onemocnění je především způsobeno poklesem incidence, nikoli zlepšením terapie. Problémem karcinomu žaludku v ČR (ale i v jiných vyspělých zemích) je především pozdní diagnostika, kdy více než 50 % nemocných je diagnostikováno ve stadiu IV, případně stadium není určeno. Příznivá stadia I a II jsou zachycena v cca 20 %.
5
WHO klasifikace nádorů žaludku
Epiteliální nádory Mesenchymální nádory: leiomyom, schwanom, plex. fibromyxom, GIST, Kaposiho sarkom, leiomyosarkom, glomus tumor, synoviální sarkom Lymphomy: MALT, Burkitův lymphom, T-lymphomy, Hodkinův lymphom Sekundární nádory: lymphogenně: melanom, mamma, plíce přímé šíření: jícen, pankreas intraperitoneálně: diseminované karcinomy ovaria WHO Classificiation of Tumors of Digestive System, Lyon WHO Press, 2010
6
Epiteliální tumory: Premaligní léze: adenomy, dysplasie Karcinomy:
adenoCa – papilární, tubulární, mucinosní, špatně diferencovaný včetně buněk pečetního prstenu, smíšený. adenoskvamosní Ca, karcinom s lymphoidním stromatem, hepatoidní, dlaždicobuněčný, nediferencovaný Neroendokrinní neoplasie: neuroendokrinní tumor –NET G1( karcinoid) Neuroendokrinní karcinom Serotonin, gastrin NET
7
Karcinomy žaludku časné – (sliznice a submukoza)
Maligní epitelové nádory, biologicky a geneticky heterogenní skupina nádorů multifaktoriální etiologie Definujícím znakem je invaze přes basální membránu do slizniční proprie Invazivní karcinomy: časné – (sliznice a submukoza) pokročilé – (musc. propria a hlouběji) Intraepiteální neoplasie - dysplasie – Ca in situ
8
Makroskopické varianty adenoCa žaludku:
časný karcinom (limitovaný na sliznici a submukózu) - polypoidní, plošně se šířící (SUPER) a penetrující (PEN) exofytický, polypoidní ulcerativně infiltrující difuzně infiltrativní (linitis plastica)
9
Karcinom žaludku: per continuitatem do okolních orgánů (pankreas, játra, žlučové cesty, jícen, duodenum, kolon), při perforaci stěny se dostává do peritoneální dutiny, kde se šíří dále implantačně. lymfogenně do gastrických a mediastinálních uzlin (až do hlubokých krčních uzlin – Virchowovy uzliny), do plic. hematogenně do jater, kostí (osteolýza ), ovaria – Krukenbergův tumor; Implantace po peritoneu (karcinomatóza s hemorhagickým ascitem, metastázy v omentu).
10
Etiopatogeneze karcinomu žaludku
Nitrity/nitráty, soli v potravě, uzení, kouření, deficit A,C Genetika: aktivace onkogenů, inaktivace tumorsupresorů, genové polymorfismy Correova patogeneze - Akutní gastritis - Chronická gastritis - Atrofická gastritis, Intestinální metaplasie - LG dysplasie - HG dysplasie - adenoCa, intestinální typ polypy, achlorhydrie, Menetrierova nemoc, resekce žaludku II. typu. Helicobacter pylori je faktor vzniku zánětu, atrofické gastritidy a histologického vývoje k žaludečnímu adenokarcinomu. 8x vyšší riziko.
11
Laurénova klasifikace adeno Ca
Difusní - u mladších bez gastritidy a metaplázie, tvoří jej buňky typu pečetního prstenu ve vazivovém stromatu (skirhus – linitis plastica) nebo plavou v hlenu (gelatinózní karcinom), má horší prognózu. Intestinální - cylindrocelulární, vzniká na podkladě chronické atrofické gastritidy s intestinální metaplázií sliznice a ve vyšším věku, Smíšené Indeterminované
12
TNM klasifikace T1 – ohraničen na sliznici a submukózu;
T2 – proniká přes muscularis propria; T3 – proniká serózou; T4 – invaze do okolních struktur; N1 – 1–6 regionálních uzlin (perigastrické, hepatoduodenální); N2 – 7–15 regionálních uzlin; N3 – více jak 15 regionálních uzlin; M1 – přítomnost vzdálených metastáz (neregionální uzliny – supraklavikulární, játra, plíce, kosti, mozek).
13
Prognoza v závislosti na stadiu onemocnění
14
Zobrazovací metody – nádory žaludku
Kontrastní rtg vyšetření žaludku Sonografie Výpočetní tomografie – CT Magnetická rezonance – MR Digitálně subtrakční angiografie – DSA PET Intervenční radiologie
15
Kontrastní rtg vyšetření žaludku
Dvojkontrastní vyšetření v hypotonii
16
Kontrastní rtg vyšetření žaludku
17
Transabdominální sonografie
Možnosti posuzování žaludku jsou omezené Náhodný nález při UZ břicha
18
Transabdominální sonografie
Hodnocení ložiskových změn jater CEUS
19
Endosonografie
20
Výpočetní tomografie - CT
MDCT – submilimetrové řezy Kvalita vyšetření – distense žaludku, hypotonie, aplikace k.l.i.v., postkontrastní 2 fáze Multiplanární rekonstrukce obrazu
21
Výpočetní tomografie - CT
Hodnocení infiltrace, stěny, rozsah Propagace do okolí Vztah k okolním strukturám Detekce zvětšených uzlin Přítomnost mts Staging
22
Výpočetní tomografie - CT
Předoperační zhodnocení anatomických poměrů Resekabilita Hodnocení komplikací - perforace, fistulace, krvácení Biopsie ložisek jater
23
Výpočetní tomografie - CT
25
Karcinom žaludku:
26
Digitálně subtrakční angiografie - DSA
Aktivní krvácení Předoperační vyšetření - u nejasných cévních zásobeních – embolizace
27
Digitálně subtrakční angiografie - DSA
Chemo-embolizace
28
Perkutánní transhepatická drenáž - PTD
29
Závěr: Ústup dvojkontrastního vyšetření
Transabdominální sonografie – posouzení ložiskových změn (CEUS) Podíl CT na stagingu Využití metod intervenční radiologie
30
Děkuji za pozornost:
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.