Ochrana lesa 41. škůdci topolů a vrb.

Prezentace na téma: "Ochrana lesa 41. škůdci topolů a vrb."— Transkript prezentace:

1 Ochrana lesa 41. škůdci topolů a vrb

2 Škůdci listů Mandelinka topolová – Chrysomela populi
Mandelinka osiková – Chrysomela tremulae Bekyně vrbová – Leucoma salicis Ing. Martin Němec (c) 2013

3 Mandelinka topolová – Chrysomela populi
Popis: 8 – 12 mm, rovnoměrně klenuté tělo, nejvyšší v polovině, hlava a štít jsou tmavé, krovky cihlově červené na konci černé. Larva je tmavá, později špinavě žlutobílá, černě tečkovaná. Bionomie a škodlivost: Rojení IV. – V. Brouci provádí regenerační žír děrováním listů, Samičky kladou vajíčka po skupinách na spodní stranu listů. Dospělci během několika týdnů po vykladení vajíček hynou. Larvy nejprve skeletují, později děrují listy. 2 – 3 generace, dospělci poslední generace přezimují pod listím. Škodí výhradně na topolech, vážně může škodit v lesních školkách a mladých kulturách, případně na výzkumných plochách a plantážích. Kontrola a ochrana: Kontrola pochůzkou dle žíru. Ochrana se řeší chemickým postřikem v těchto ohrožených porostech. 1) 2) Ing. Martin Němec (c) 2013

4 Mandelinka osiková – Chrysomela tremulae
Podobná mandelince topolové, při pohledu z boku je nejvyšší v zadní části těla, konce krovek nejsou černé. Vyvíjí se na topolech, hlavně na osikách a na rozdíl od mandelinky topolové i na vrbách. Ochrana stejná jako u mandelinky topolové. 3) Ing. Martin Němec (c) 2013

5 Bekyně vrbová – Leucoma salicis
Popis: Motýl 3 – 6 cm, bílá nebo žlutobílá lesklá křídla. Housenky asi 5 cm dlouhé, pestré. Na hřbetě mají řadu bílých či žlutobílých skvrn a červené bradavky nesoucí štětečky chloupků. Bionomie: Rojení VI. – VII Samičky kladou vajíčka v hromádkách na kůru kmenů nebo větví topolů a vrb a přikrývají je bílým na vzduchu tuhnoucím sekretem. Cca za 2 týdny se líhnou housenky, přelézají na listy, které skeletují ze spodní strany. Housenky přezimují v prasklinách kůry pod ochranou hustého přediva a na jaře ožírají listy celé včetně žilnatiny. Kuklí se na stromě v řídkém předivu. Ochrana: Ničí se housenky postřikem insekticidy nebo biopreparáty podobně jako ostatní bekyně. 7) 5) 4) 6) Ing. Martin Němec (c) 2013

6 Škůdci podkorní a dřevokazní
Kozlíček topolový – Saperda carcharias Kozlíček osikový – Saperda populnea Kozlíček vrbový – Lamia textor Kozlíček dvojtečný – Oberea oculata Tesařík pižmový – Aromia moschata Nesytka sršňová – Sesia apiformis Nesytka ovádová – Sciapteron tabaniformis Drvopleň obecný – Cossus Cossus Ing. Martin Němec (c) 2013

7 Kozlíček topolový – Saperda carcharias
Popis: 2 – 3 cm , šedavě žlutý, plstnatý s hustými černými tečkami. Bionomie: Rojení VI. - VII. Samičky kladou vajíčka do zářezů v hladké kůře na bázi kmenů. Vajíčka přezimují. Larva vyžírá plochou chodbu v lýku, později se zavrtává do dřeva, kde hlodá oválné chodby a vyhazuje z požerku pokroucené třísky až 2 cm dlouhé. Slabší napadené kmínky většinou zduřují, vyhnívají, lámou se. Dospělci vykusují do listů oválné díry s roztřepenými okraji. Vývoj trvá 2 – 3 roky. Kontrola a ochrana: Kontrola pochůzkou. Postřik penetrujícím insekticidem. Nejúčinnější je odstranění napadených stromků a jejich pálení. 10) 9) 11) 8) Ing. Martin Němec (c) 2013

8 Kozlíček osikový – Saperda populnea
Popis: 1 – 1,5 cm, zelenavě šedý až hnědý. Na krovkách má 4 – 5 žlutých skvrn. Bionomie a škodlivost: Rojení V. – VII. Samičky kladou vajíčka do podkovovité rýhy v kůře mladých větví a kmínků. Za 14 dnů se líhnou larvy, které hlodají centrální 3 – 5 cm dlouhou chodbu. Vývoj dokončují po dvojím přezimování. Na kmíncích vznikají různé zduřeniny. Kontrola: Pochůzkou ve výsadbách a mladých porostech podle velikosti snůšky. Ochrana: Postřik nebo nátěr penetrujícím insekticidem než se larva zavrtá do dřeva. Nejúčinnější je odstranění napadených větví a kmínků a jejich pálení před dokončením vývoje. 12) 13) 14) Ing. Martin Němec (c) 2013

9 Kozlíček vrbový – Lamia textor
Popis: 2 – 3 cm , zavalitý, tmavý až černý, tykadla silná krátká. Bionomie a škody: Rojení VII. - IX. Brouci provádí úživný žír na kůře výhonků topol a vrb. Samičky kladou vajíčka na spodní část kmínků a kořenové náběhy. Larvy vykusují ve dřevě ploché až 2 cm široké chodby. Vývoj je 2 – 3 letý. Oválný výletový otvor s otřepenými okraji. Brouci znehodnocují pruty určené ke košíkářskému zpracování. Kontrola a ochrana: Kontrolovat ohrožené porosty při pochůzce. Nejúčinnější obranou je odstranění a spálení napadených stromů. 15) Ing. Martin Němec (c) 2013

10 Kozlíček dvojtečný – Oberea oculata
Popis: 1,5 – 2 cm, úzce válcovitý s tykadly kratšími než tělo. Na žlutočerveném štítu 2 černé tečky, krovky černé šedě pýřité. Bionomie a škodlivost: Larvy zpočátku vykusují malou oválnou plošku v lýku, v místě žíru kůra tmavne a odumírá, později hlodají 15 – 40 cm dlouhé chodby ve dřeni 1 – 3 letých vrbových prutů. Chodby na příčném řezu kruhovitě oválné, 3 – 4 mm široké. Ochrana: Výřez a pálení napadených prutů, případně penetrující postřik. 16) Ing. Martin Němec (c) 2013

11 Tesařík pižmový – Aromia moschata
Popis: 2 – 3 cm, leskle kovově zelený. Na štítu uprostřed po stranách velký kuželovitý trn. Tykadla přibližně stejně dlouhá jako tělo. Bionomie, škodlivost a ochrana: Larvy vykusují dlouhé oválné chodby ve dřevě vrb. Silně napadené dřeviny hynou nebo se lámou větrem. Ochranou je odstranění a spálení napadených stromů. 17) Ing. Martin Němec (c) 2013

12 Nesytka sršňová – Sesia apiformis
Popis: Motýl s průhlednými křídly, až 5 cm, zbarvením se podobá sršni. Housenka je špinavě žlutá. Bionomie: Rojení VI. – VII. Samička klade vajíčka na spodní část kmínků mladých do 20 let topolů. Housenky nejprve vyžírají plochou chodbu pod kůrou, po přezimování se zavrtávají do dřeva, kde hlodají různosměrné válcovité chodby. Larva dvakrát přezimuje. Kontrola: Často dlouho uniká pozornosti, protože příznaky výskytu jako jsou drtinky s trusem a zduření báze kmínku se objevují poměrně pozdě. Ochrana: Insekticidní postřik kmínků v době kladení nebo výletu nové generace. Odstranění napadených stromů a jejich pálení ještě před dokončením vývoje. 19) 18) Ing. Martin Němec (c) 2013

13 Nesytka ovádová – Sciapteron tabaniformis
Podobná nesytce sršňové, celkově tmavší černá se žlutými proužky, přední křídla tmavá hnědočerná, menší útlejší tělo, rozpětí cca 3,5 cm. Bionomie, škodlivost a ochrana jako u nesytky sršňové. 20) 21) Ing. Martin Němec (c) 2013

14 Drvopleň obecný – Cossus Cossus
Popis: Šedohnědý motýl o rozpětí až 9 cm. Na předních křídlech nepravidelné skvrny a vlnky. Housenka je masově červená s černou hlavou. Bionomie: Rojení VI. – VII., vývoj trvá zpravidla 3 roky (housenka 2x přezimuje). Samičky kladou vajíčka v hromádkách do štěrbin kůry převážně starých listnáčů, především vrb, topolů, ale i dubů a ovocných dřevin. Housenky společně vyžírají plošné chodby pod kůrou. Po přezimování začínají hlodat samostatné nepravidelné chodby ve dřevě, chodby jsou i přes 1 m dlouhé, housenka vyhazuje drtinky. Kontrola: Drtinky při patě kmene, kůra v místě žíru odumírá, vznikají svalcové závaly. Výron mízy, páchnoucí po octu. Napadené dřeviny hynou a často se lámou větrem nebo sněhem. Ochrana: Odstranění napadených stromů a jejich asanace. Pouze u vzácnějších stromů v alejích a stromořadích se zkouší penetrující postřik insekticidy (dokud housenky nejsou zavrtané hluboko ve dřevě). 23) 22) 24) Ing. Martin Němec (c) 2013

15 Seznam použité literatury:
AMANN. Hmyz v lese: kapesní obrazový atlas. Editor Gottfried Amann. Překlad Vlastimil Kučera. Vimperk: Nakladatelství J. Steinbrener, 1995, 344 s. ISBN FORST A KOL. Ochrana lesů a přírodního prostředí. 1. vyd. Praha: Stát. zemědělské nakl., 1985, 409 s. Učebnice (Matice lesnická). Č.j.: 13 825/ KŘÍSTEK, Jaroslav. Ochrana lesů a přírodního prostředí. Písek: Matice lesnická, c2002, 386 s., [10] s. barev. obr. příl. Učebnice (Matice lesnická). ISBN NOTNÝ, Július, ZÚBRIK Milan a kolektív. Biotickí škodcovia lesov slovenska. 2. vyd. Polnochem, a.s., c2004, 208 s., ISBN NOTNÝ, Július, ZÚBRIK Milan a kolektív. Kalendár ochrany lesa. 2. vyd. Polnochem, a.s., c2004, 94 s., ISBN SILVARIUM: Letáky Lesní ochranné služby [online]. [cit ]. Dostupné z: ŠVESTKA, Milan, Richard HOCHMUT a Vlastislav JANČAŘÍK. Praktické metody v ochraně lesa. 2. vyd. Praha: Silva Regina, 1996, 309 s. ISBN ZAHRADNÍK, Petr. Základy ochrany lesa v praxi. 2. vyd. Jíloviště-Strnady: VÚLHM, 2006, 127 s. ISBN Ing. Martin Němec (c) 2013

16 Seznam obrázků: D. Doychev; Doychev_58_Chrysomela; D. Doychev; doychev10; Zdeněk Chalupa; ; Beentree; Leucoma salicis; Martin Jagelka; Salicislh; Cabi; Leuosa02; Lynette Schimming; Leucoma salicis; KarlR; Saperda carcharias; Gyorgy Csoka; ; Petr Kapitola; ; Ing. Martin Němec (c) 2013

17 Seznam obrázků: Stanislav Krejčík; jpg; Václav Hanzlík; Saperda populnea populnea-samec; Jean-Yves Baugnée; ; Jean-Yves Baugnée; 401-1; Vitaliy Ivanovich Gumenyuk ; Lamia textor 1; Stanislav Krejčík; jpg; Ivo Krejčíř; Aromia moschata moschata; Ab H. Baas; 370 Hornet Moth Sesia apiformis; Schön; Larve (freigelegt); Gyorgy Csoka; Sciapteron tabaniformis; Jack Pouw; Paranthrene tabaniformis; Valter Jacinto; Cossus cossus; Pavel Krásenský; Foto č. 5272b ; Populi; Cossus cossus; Ing. Martin Němec (c) 2013