Třicetiletá válka Označení materiálu:

Prezentace na téma: "Třicetiletá válka Označení materiálu:"— Transkript prezentace:

1 Třicetiletá válka Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_20_tricetileta_valka.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, raný novověk, třicetiletá válka. ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 7. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Příčiny vypuknutí třicetiletého evropského konfliktu, české stavovské povstání jako počátek války, průběh a důsledky války. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Třicetiletá válka uč

3 Předpoklady, příčiny a záminka války
první konflikt, který se týkal celé Evropy zakončena byla mezinárodní konferencí Předpoklady: rozvoj obchodu a manufaktur v 16. stol. – výzbroj a výstroj rozvoj komunikací – cesty, silnice pro přesun armád dostatek drahých kovů – námezdní (žoldnéřská) armáda - žoldnéři

4 Příčiny: Záminka: rozpínavost Habsburků – obavy evropských velmocí
obchod v Severním a Baltském moři Záminka: náboženství výjimky : v Čechách bylo náboženství skutečnou příčinou Francie – katolická, bojovala proti katolickým Habsburkům poslední válečný konflikt, který byl formálně (navenek) veden kvůli náboženství

5 České stavovské povstání
Matyáš sídlil ve Vídni v Praze dva místodržící řešena otázka nástupnictví – neměl potomky 1617 přijat bratranec Ferdinand II. českými stavy za budoucího krále spory mezi katolíky a nekatolíky – nedodržoval se Majestát katolíci v Čechách dali zavřít dva nekatolické kostely v Broumově a v Hrobech u Jáchymova = porušení náboženských svobod – nekatolíci protestovali u Matyáše, který protest neuznal a zakázal další svolávání sněmu, na kterém tento protest vznikl = porušení stavovských práv

6

7 23. května 1618 z kanceláře Pražského hradu shodili čeští nekatoličtí stavové z okna dva místodržitele = 2. pražská defenestrace (Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a jejich sekretář Fabricius) = vzpoura proti císaři vypuklo stavovské povstání – pokračovalo jako třicetiletá válka 1619 Matyáš umírá čeští stavové odmítli Ferdinanda II. (kterého předtím zvolili) zvolili českým králem Fridricha Falckého – protestant, zeť anglického krále Jakuba I. (ten však Fridrichovi nepomohl)

8 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

9 Fridrich Falcký, autor Michiel van Mierevelt, okolo 1628/32

10 Jindřich Matyáš Thurn, Karel Bonaventura Buquoy vůdce českého stavovského vojska vůdce císařské armády

11 Jeden z plánů rozestavění armád z Theatrum Europaeum = kronika vydaná 1633 až 1738

12 Ferdinand II: se českého trůnu nechtěl vzdát – podpořili ho španělští Habsburkové
8. listopadu 1620 bitva na Bílé hoře – prohra českých stavů Fridrich falcký okamžitě uprchl – vládl jenom jednu zimu = zimní král pronásledováním Fridricha se válka přenesla dále do Evropy Ferdinand II. se stal českým králem a vynaložil velké úsilí k potrestání povstání definitivní konec stavovského povstání v Čechách znamenala poprava dvaceti sedmi českých pánů

13 Průběh třicetileté války:
pomoc Fridrichovi Falckému - Nizozemí – dalo se na stranu Fridricha Falckého (špatné vztahy se španělskými Habsburky) přesto Fridrich poražen – přišel o rodové državy Horní a Dolní Falc, skončil jako štvanec, nevyjasněná smrt – tyfus nebo mor? nová protihabsburská koalice (spojenectví) – Nizozemí, Anglie, Dánsko graf: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

14 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

15 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

16 císaře Ferdinanda II. zachránil Albrecht z Valdštejna, který najal vojsko a ovládl německé území do moci císaře až k Baltu (tento úspěch Habsburků umožnil tvrdý postup v Čechách)

17 Albrecht z Valdštejna patřil mezi šlechtice, kteří se na pobělohorských konfiskacích nejvíce obohatili vynikající vojevůdce a organizátor, původně člen Jednoty bratrské, za povstání se stal katolíkem po Bílé hoře získal značnou část zkonfiskovaného rodinného majetku Smiřických, další darem od Ferdinanda II. vytvořil obrovské panství v severovýchodních Čechách Frýdlantské vévodství, centrem Jičín jeho panství bylo dokonce vyňato ze zemských desek – stalo se státem ve státě měl i právo razit mince

18 Valdštejnský palác Praha 1 - Malá Strana, Valdštejnské nám. 4, čp
Valdštejnský palác Praha 1 - Malá Strana, Valdštejnské nám. 4, čp. 17/III Tento palácový komplex dal v letech 1623–1630 vystavět jeden z nejmocnějších a nejbohatších šlechticů té doby Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna na místě Trčkovského paláce, a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Palác měl svou velkolepostí zastínit i Pražský hrad. Valdštejnský palác je rozsáhlý raně barokní komplex. Od roku 1996 je sídlem Senátu České republiky.

19 Valdštejnský palác

20 Valdštejnská zahrada s výhledem na Hradčany

21 Letecký pohled do zahrady

22 1630 se přidalo Švédsko roku 1630 císař na žádost německých knížat propouští Albrechta z Valdštejna ze svých služeb, především proto, že mu německá knížata záviděla úspěch, a pak zde byly také stížnosti na řádění Valdštejnových vojsk v Německu roku 1632 v bitvě u Lützenu padl švédský král Gustav Adolf na trůnu ho vystřídá dcera Kristýna

23 mušketa

24 arkebuza

25 bombarda

26 minulou urážku však Albrecht z Valdštejna císaři nezapomněl a tajně vyjednával se Švédy, kteří mu údajně nabízeli českou korunu informace se však donesou do Vídně a proti Albrechtovi okamžitě vzroste nedůvěra (zvláště, když se snaží hrát na obě strany a velí nerozhodně), toto velení vzbuzuje špatné reakce jak u císařského dvora, tak u Švédů císař tedy okamžitě vydal příkaz Valdštejna odstranit - zavražděn v únoru 1634 v Chebu jeho majetek byl zkonfiskován a rozdroben

27 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

28 roku 1634 byli Švédové poraženi v jižním Německu, o rok později se Sasové znovu přidali na stranu císaře, za což si vysloužili Horní a Dolní Lužici (bývalé české panství) 1635 se přidala Francie 1639 se Švédové dostali do Čech, útoky proti Praze, Vídni a Olomouci 1645 se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev u středočeského Jankova, švédská vojska generála Torstenssona zde porazila císařské oddíly

29 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

30 1648 Švédové v Praze - dobyli Malou Stranu a Hradčany, dobrovolné legie však pomohly ostatní pražská města obhájit a Švédy postupně vytlačit vyčerpání všech válčících stran uzavření vestfálského míru – jednání ve dvou městech Osnabruck a Munster

31 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

32 Důsledky třicetileté války
výsledky vestfálského míru: největší územní zisky, oblast baltského moře – Švédsko Francie – prvořadou velmocí Španělsko muselo uznat samostatnost Nizozemí Habsburkové – oslabení postavení v Evropě – upevnění moci v monarchii (potrestané Čechy, rekatolizace) čeští nekatolíci – dopadli nejhůře – pokračuje rekatolizace, emigranti se nemohou vrátit domů

33 Důsledky pro obyvatelstvo: místa bojů vypleněna
hladomor, epidemie někde pomřela 1/2 obyvatelstva – zanikly vesnice, vylidňování měst v českých zemích ztráta 1/3 obyvatelstva zvýšení roboty

34 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 33

35 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 33

36 zdroje: text: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str. 146 – 152 mapy: Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 31 – 32, 33 obrázky: