Základní prvky elektrických obvodů

Prezentace na téma: "Základní prvky elektrických obvodů"— Transkript prezentace:

1 Základní prvky elektrických obvodů
Ing. Milan Říha, Ph.D. Ing. Pavel Chmiel, Ph.D.

2 Příklad otázky k závěrečným učňovským zkouškám
Téma č. 18 – Kondenzátory Zadání Kondenzátory Definujte, co je kapacita kondenzátoru, nakreslete schématické značky pro různé druhy kondenzátorů a uveďte základní a odvozené jednotky kapacity. Napište vztah pro výpočet kapacity deskového kondenzátoru a kapacitní rezistance. Jak lze kondenzátory dělit podle funkce, způsobů výroby a provedení? Uveďte podstatné vlastnosti jednotlivých druhů kondenzátorů. Vysvětlete, co je elektrolytický kondenzátor a jak se liší od ostatních typů kondenzátorů. Uveďte způsoby značení kondenzátorů. Jaké jsou nejdůležitější parametry pro výběr vhodného kondenzátoru?

3 Kondenzátor Kondenzátor je pasivní elektrotechnická součástka, jejíž charakteristickou vlastností je kapacita. Každý skutečný kondenzátor kromě toho vykazuje další, tzv. parazitní vlastnosti, jako je: indukčnost, odpor, čímž se odlišuje od kapacitoru, což je myšlená ideální součástka, která má pouze kapacitu, navíc stálou a nezávislou na okolních podmínkách.

4 Schématické značky kondenzátoru

5 Princip kondenzátoru Kondenzátor se skládá ze dvou vodivých desek (elektrod) oddělených dielektrikem. Na každou z desek se přivádí elektrické náboje opačné polarity, které se vzájemně přitahují elektrickou silou. Dielektrikum mezi deskami nedovolí, aby se částice s nábojem dostaly do kontaktu, a tím došlo k neutralizaci, jinak vybití elektrických nábojů. Přitom dielektrikum svou polarizací zmenšuje sílu elektrického pole nábojů na deskách a umožňuje tak umístění většího množství náboje. Vzhledem k elektrostatické indukci je velikost náboje na obou deskách stejná.

6 Využití kondenzátorů Využití kondenzátorů: fotografický blesk – nahromaděná elektrická energie v kondenzátoru se v krátkém časovém okamžiku vybije a způsobí silný světelný záblesk; stabilizační prvek v elektrických obvodech – paralelním zapojením do elektrického obvodu lze dosáhnout vyhlazení napěťových špiček, a tím rovnoměrnějšího průběhu elektrického proudu; odstranění stejnosměrné složky elektrického proudu – větví s kondenzátorem nemůže projít stejnosměrný elektrický proud, ale střídavý proud ano; odrušovací kondenzátor je nedílnou součástí všech elektrospotřebičů. Používá se samostatně nebo v kombinaci s tlumivkami. Omezuje elektromagnetické rušení vzniklé spínáním nebo rozpojováním elektrického obvodu pod napětím; počítačová paměť – paměť složená z velkého množství miniaturních kondenzátorů je schopna uchovat informaci ve formě 0 a 1 (0 = není náboj, 1 = je náboj); defibrilátor – přístroj používaný v lékařství k provádění elektrických šoků při maligních srdečních arytmiích, kdy velké množství náboje projde během krátké doby přes srdeční sval a dojde tak k depolarizaci všech jeho vláken, po níž b se měl obnovit sinusový rytmus.

7 Druhy kondenzátorů Podle tvaru lze rozlišit kondenzátory: deskové; válcové; kulové; svitkové (svinutý dlouhý vodivý pás oddělený izolantem).

8 Druhy kondenzátorů Podle použitého dielektrika se kondenzátory dělí na: otočný vzduchový; papírový (často papír napuštěný voskem) (svitkové); elektrolytický (dielektrikem je tenká oxidační vrstva na jedné z elektrod, druhou elektrodu tvoří samotný elektrolyt); keramický; kapacitní dioda – varikap; slídový; plastový.

9 Otočný vzduchový kondenzátor
Otočný vzduchový kondenzátor je nejstarší typ proměnného kondenzátoru. Má dvě hlavní součásti – rotor a stator. Na rotoru i statoru jsou umístěny desky které se otáčením zasouvají a vysouvají do sebe. Tím se mění aktivní povrch desek a současně i kapacita. Jako dielektrikum je použit vzduch, někdy můžeme najít i polystyren, olej nebo jiné látky. Desky mohou mít tvar polokruhu (kapacita pak závisí lineárně na natočení) nebo ledvinovitý (obvykle logaritmický průběh změny kapacity. Pro podobné účely se dnes využívá varikap.

10 Fóliový (papírový, svitkový) kondenzátor
Fóliový (papírový, svitkový) kondenzátor – dielektrikum tvoří kondenzátorový papír. Elektrody jsou tvořeny hliníkovou fólií s vývody. Kondenzátorový papír včetně elektrod je svinut do válce. Někdy je hliník nahrazen pokovením fólie (z obou stran), takový kondenzátor je označován jako metalizovaný (MP). Toto provedení je odolné proti průrazu napěťovými špičkami a dochází k obnovení funkčnosti po průrazu vypálením poškozeného místa na fólii.

11 Elektrolytický kondenzátor
Elektrolytický kondenzátor je podstatně odlišný od jiných typů kondenzátorů. Elektrody mají velký povrch, který je tvořen nepravidelně naleptanou strukturou povrchu hliníku. Katoda je tvořena vodivým elektrolytem, který může být tekutý, polosuchý nebo pevný. Anoda je tvořena čistou hliníkovou fólií, na které je vrstvička Al2O3 (oxid hlinitý) nebo fólií z čistého sintravaného tantalu, na které je vrstvička Ta2O5 (oxid tantaličný), tato vrstvička je dielektrikum. Jeho výhodou je vysoká měrná kapacita, nevýhodou naopak to, že nesmí být přepólován a obvykle snese oproti jiným typům jen velmi nízké napětí.

12 Keramický kondenzátor
Keramický kondenzátor – speciální keramika s velkou permitivitou a malým ztrátovým činitelem. Většinou se vyrábí sintrováním keramického prachu při 1100 °C až 1900 °C do požadovaného tvaru. Vyrábí se jak pro vývodovou montáž, tak i pro povrchovou montáž SMD. Dle tvaru se rozlišují keramické kondenzátory na: terčové; destičkové; průchodkové.

13 Způsoby zapojení kondenzátorů
Sériovým zapojením dvou a více kondenzátorů se celková kapacita snižuje. Převrácenou hodnotou výsledné kapacity lze vypočítat jako součet převrácených hodnot jednotlivých kapacit: Paralelním zapojením kondenzátorů se celková kapacita zvyšuje. Výsledná kapacita se vypočte součtem jednotlivých kapacit: C = C1 + C2 + … Cn

14 Elektrická kapacita Elektrická kapacita je množství elektrického náboje ve vodiči s jednotkovým elektrickým potenciálem. Přestože je elektrická kapacita obecně vlastností každého vodiče, využívá se především v kondenzátoru, pro nějž je kapacita definována jako množství náboje na deskách kondenzátoru, je-li mezi deskami jednotkové elektrické napětí 1 V. Značka veličiny: C Hlavní jednotka v soustavě SI: F (farad) Michael Faraday Leydenská láhev

15 Označování kondenzátorů
Jmenovitá kapacita je většinou na součástce vyznačena kódem tvořeným skupinou číslic a písmen. Běžně používané symboly: p – piko (10-12) n – nano (10-9) μ – mikro (10-6) m – mili (10-3) Příklad: 220pJ = 220 pF +/- 5% 470nG = 470 nF +/-2 % 3n3K = 3,3 nF +/- 10 %

16 Značení kondenzátorů U hodnot kapacity se vychází z řady E6, to je 1,0; 1,5; 2,2; 3,3; 4,7 a 6,8. Popis na součástce je třímístný, např. 473 znamená pF. Toto značení se používá u kondenzátorů keramických a svitkových. Pro keramické kondenzátory je praktický rozsah hodnot od 1 pF do 1 μF. Moderní tzv. ultrakapacitory (někdy také superkapacitory nebo kondenzátory s elektrickou dvojvrstvou) mají kapacity několik až tisíce F a mohou sloužit jako doplněk akumulátorů nebo je dokonce v některých případech i nahradit, kdy slouží jako primární dobíjecí zdroj energie.

17 Značení kondenzátorů

18 Značení kondenzátorů

19 Polarizace kondenzátorů
U elektrolytických kondenzátorů je nutné při zapojení na stejnosměrné elektrické napětí zajistit správnou polaritu připojení kondenzátoru, jinak dojde k poškození kondenzátoru výbuchem (dojde k nadměrnému vývinu plynu uvnitř kondenzátoru). U elektrolytických kondenzátorů je vždy jeden pól označen. Buď je označena kladná elektroda prolisem a je vždy odizolována od pláště, nebo je označena záporná znaménkem minus.

20 Příklad č. 1 Čtyři kondenzátory o kapacitách C1 = 0,2 μF, C2 = 0,1 μF, C3 = 0,3 μF a C4 = 0,4 μF jsou zapojeny podle obrázku. Určete jejich výslednou kapacitu?

21 Příklad č. 2 Dva kondenzátory C1 = 5 μF a C2 = 200 nF jsou zapojeny paralelně. Jaká je jejich celková kapacita? 5,002 μF 5,2 μF 190 nF 19 nF

22 Příklad č. 3 Správný vzorec pro výpočet induktivní reaktance je: XL = ωL XC = (2πfc)-1 XL = πfL Z = U/I Kondenzátor v obvodu střídavého proudu: zpožďuje proud vůči napětí zpožďuje napětí vůči proudu usměrňuje průběh proudu násobí velikost proudu

23

24 Kapacita kondenzátoru
Kapacita kondenzátoru závisí na konstrukci kondenzátoru:

25 Příklad č. 4 Kapacita kondenzátoru je závislá na: I. Frekvenci; II. velikosti napětí na kondenzátoru? pouze tvrzení I. Je správné pouze tvrzení II. je správné obě tvrzení jsou správná obě tvrzení jsou nesprávná

26 Nabíjení kondenzátoru

27 Kondenzátor a stejnosměrný proud
Nabíjení kondenzátoru: Po připojení k ss zdroji napětí prochází proud vlivem rozdílu potenciálů mezi elektrodami kondenzátoru a póly zdroje. Z elektrody připojené na (+) pól zdroje jsou elektrody odváděny, nabíjí se tedy kladně. Na elektrodu připojenou k (-) pólu zdroje jsou elektrony dodávány, nabíjí se záporně. Mezi elektrodami narůstá napětí UC. Proud teče do vyrovnání potenciálů: poté UC = U, IC = 0.

28 Kondenzátor a střídavý proud
V okamžiku připojení ke zdroji teče maximální IC, napětí UC je nulové. Za čtvrt periody je mezi elektrodami UC maximální (napětí zdroje), IC již neteče. U kondenzátoru tedy elektrický proud předbíhá napětí o čtvrt periody, dochází k fázovému posunu o 90° (π/2). Po připojení ke střídavému zdroji napětí prochází elektrický proud obvodem neustále, kondenzátor se střídavě nabíjí a vybíjí.

29 Reaktance kondenzátoru
Reaktance kondenzátoru (kapacitance) je zdánlivý odpor kondenzátoru, který klade střídavému proudu. Značí je XC, jednotkou je ohm [Ω]: Čím větší je frekvence střídavého napětí, na které je kondenzátor připojen, tím menší je reaktance XC a tím větší teče elektrický proud obvodem. Celkový odpor kondenzátoru závisí na frekvenci.

30 Impedance Impedance Z [Ω] – charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických obvodů. Jde o komplexní veličinu popisující zdánlivý odpor součástky a fázový posuv napětí proti proudu při průchodu harmonického střídavého elektrického proudu dané frekvence. Obsahuje reálnou složku což je činný odpor R [Ω] a imaginární složku, což je reaktance X [Ω].

31 Admitance Admitance je v elektrotechnice převrácenou hodnotou impedance součástek. Popisuje zdánlivou vodivost součástek a fázový posuv napětí proti proudu při průchodu harmonického střídavého elektrického proudu dané frekvence. Značka: Y Jednotka SI: Siemens, zkratka S

32 Příklad č. 5 Kondenzátor s kapacitou 3 μF je připojen sériově s rezistorem 2 kΩ. Vypočítejte celkovou impedanci, cos φ, proud a napětí na kondenzátoru a činném odporu. Napětí zdroje je 200 V/50 Hz.

33 Příklad č. 6 Kondenzátor C = 2 μF, rezistor R = 1 kΩ a ideální cívka L = 3 H jsou připojeni na zdroj napětí 20 V/50 Hz. Vypočítejte celkový proud, impedanci a napětí na všech prvcích.

34 Příklad č. 7 Ideální cívka má indukčnost 1,5 H je připojena paralelně k rezistoru 600 Ω. Vypočítejte celkovou admitanci, cos φ, všechny proudy v obvodu. Napětí zdroje je 100 V/50 Hz.

35 Příklad č. 8 Kondenzátor má kapacitu 200 nF je připojen paralelně k rezistoru 2 kΩ. Vypočítejte celkovou admitanci, cos φ, všechny proudy v obvodu. Napětí zdroje je 100 V/500 Hz.

36 Příklad č. 9 Kondenzátor má kapacitu 300 nF, cívka indukčnost 1,2 H a odpor rezistoru je 2kΩ. Vypočítejte celkovou admitanci, cos φ, všechny proudy v obvodu. Napětí zdroje je 100 V/500 Hz.

37

38 Vyhláška č. 50/1978 Sb. Zdroj:

39 Vyhláška č. 50/1978 Sb. Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení nebo prací na nich, projektováním těchto zařízení, řízením činnosti nebo projektování elektrických zařízení v organizacích, které vyrábějí, montují, provozují nebo projektují elektrická zařízení, nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem; dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací. Za elektrická zařízení se pro účely této vyhlášky považují zařízení, u nichž může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem, a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

40 § 3 – Pracovníci seznámení
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 3 – Pracovníci seznámení Pracovníci seznámení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními (dle ČSN – Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními osobami bez elektrotechnické kvalifikace) a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními. Seznámení a upozornění podle odstavce 1 provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými.

41 Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 4 – Pracovníci poučení Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, školeni v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení elektrickými zařízeními a seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci uvedení v odstavci 1 vykonávat, a zajistit ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem určí. Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí podle odstavců 1 a 2 provede pro obsluhu elektrických zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, a půjde-li o práci na elektrických zařízeních, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 5 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.

42 Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 5 – Pracovníci znalí Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v příloze 2 a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Zaškolení a zkoušku uvedené v odstavci 1 je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky jejich přezkoušení. Zaškolení provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Zkoušení nebo přezkoušení podle odstavce 2 provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 6 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými.

43 § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost Pracovníci pro samostatnou činnost jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 5 odst. 1; mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1; prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro samostatnou činnost. Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis, podepsaný jejími členy.

44 § 7 – Pracovníci pro řízení činnosti
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 7 – Pracovníci pro řízení činnosti Pracovníci pro řízení činnosti jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 5 odst. 1; mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1; prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení činnosti. Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v § 8 nebo 9. Komise o tom pořídí zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí organizace příslušný orgán dozoru, alespoň čtyři týdny před jejich konáním.

45 § 8 – Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 8 – Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 7 odst. 1 nebo v § 6 odst. 1; mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1; prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem.

46 § 8 – Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 8 – Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu Pracovníci pro řízení provozu jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří Splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 7 odst. 1 nebo v § 6 odst. 1; Mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1; Prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení provozu. Zkoušky uvedené v odstavcích 1 a 2 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníků pro řízení provozu.

47 Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 8 – Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu Zkoušení nebo přezkoušení provede organizace pověřená alespoň tříčlenná komise, jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v § 9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí organizace příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před konáním zkoušky nebo přezkoušení. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou složku (závod) organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejného rozvodu elektřiny. +

48 § 9 – Pracovníci pro provádění revizí
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 9 – Pracovníci pro provádění revizí Pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení (dále jen „revizní technici“) jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v přílohách 1 a praxi uvedenou v příloze 1 a na žádost organizace složili zkoušku před některým z příslušných orgánů dozoru. Pro provádění zkoušek a přezkoušení revizních techniků platí zvláštní předpisy vydané příslušnými orgány dozoru.

49 § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určené zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním. Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit projektující organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování.

50 § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování Zkoušení nebo přezkoušení provede organizace pověřená alespoň tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v § 8 nebo 9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí organizace příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušný závod organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení projektování nebo pracovníky, kteří projektují elektrická odběrná zařízení určená pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.

51 § 11 – Kvalifikace ve zvláštních případech
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 11 – Kvalifikace ve zvláštních případech Absolventi vysoké školy elektrotechnické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích škol všech stupňů, se považují na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti, pokud složili zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky. Pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škola a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, se považují za pracovníky pro samostatnou činnost, pokud složili po zaškolení zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ověřovány nejméně jednou za tři roky.

52 § 11 – Kvalifikace ve zvláštních případech
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 11 – Kvalifikace ve zvláštních případech Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost; musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti bezpečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky. Zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených v odstavcích 1 až 3 provede tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis podepsaný jejími členy. Komisi ustanovuje vedoucí organizace.

53 § 12 – Povinnosti organizace
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 12 – Povinnosti organizace Organizace jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených v této vyhlášce, soustavné doplňování jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, včetně technických norem, souvisejících s jejich činností. Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Organizace, která pověřuje nejvýše dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5 musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle § 6.

54 § 12 – Povinnosti organizace
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 12 – Povinnosti organizace Organizace, která pověřuje více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci podle § 7. Pro vedení všech pracovníků s kvalifikací nejméně podle § 5, je organizace povinna ustanovit vedoucího, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 8. Projektující organizace je povinna ustanovit pracovníka, který odpovídá za řízení projektování, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 10. Organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti.

55 Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 13 – Zápočet doby praxe Do doby praxe potřebné pro nabytí některých z kvalifikací uvedených v § 6 až 9 se započítává doba montáží, údržbové nebo jiné provozní praxe na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí. Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 7 až 9 se započítává také doba praxe získaná při technické kontrole nebo při revizích elektrických zařízení. Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 7 a 8 se započítává také doba praxe získaná při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna praxí podle odstavce 1 v trvání nejméně jednoho roku. Do doby praxe potřebné pro nabytí kvalifikace uvedené v § 9 se započítává také polovina doby praxe získané při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna praxí podle odstavce 1 v trvání nejméně jednoho roku. Doba praxe uvedená v odstavcích 1 až 4, získaná před více než pětiletým přerušením, se započítává do celkové doby praxe jen polovinou.

56 § 14 – Zkoušky a přezkoušení
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 14 – Zkoušky a přezkoušení Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou: předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit; místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit; teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem. Ke zkouškám nebo přezkoušení pracovníků přizve organizace zástupce základní organizace Revolučního odborového hnutí, který má při zkouškách nebo přezkoušení podle § 6 až 8, 10 a 11 oprávnění člena zkušební komise.

57 § 14 – Zkoušky a přezkoušení
Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 14 – Zkoušky a přezkoušení Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěma stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl). Při nevyhovujícím výsledku mohou být zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovány v termínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřováni jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným při zkoušce nebo přezkoušení. Při změně pracovního poměru pracovníka rozhodne organizace o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě potvrdí platnost dosavadního osvědčení. Pracovníci, kteří přeruší činnost na dobu delší než tři roky, se musí znovu podrobit zkoušce v plném rozsahu. Nemůže-li organizace pověřit svého pracovníka provedením zkoušky nebo přezkoušení, nebo zajistit ustavení vlastní zkušební komise, zajistí provedení zkoušky nebo přezkoušení pracovníkem nebo zkušební komisí jiné organizace.

58 Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 15 – Osvědčení Organizace vydá pracovníkům uvedeným v § 6 až 8 a v § 10, kteří složili zkoušku, osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 3. Pracovníkům uvedeným v § 9 vydá osvědčení příslušný orgán dozoru s uvedením druhu a napětí elektrického zařízení a třídy objektu. Organizace je povinna vést evidenci vydaných osvědčení přístupnou příslušným orgánům dozoru. Pracovník, kterému bylo vydáno osvědčení, je povinen je předložit na požádání příslušným orgánům dozoru.

59 Nejkratší praxe požadovaná pro pracovníky uvedené
Vyhláška č. 50/1978 Sb. Příloha č. 1 Nejkratší praxe požadovaná pro pracovníky uvedené

60 Nejkratší praxe požadovaná pro pracovníky uvedené
Vyhláška č. 50/1978 Sb. Příloha č. 1 Nejkratší praxe požadovaná pro pracovníky uvedené

61 Vyhláška č. 50/1978 Sb. Příloha č. 2 Odborné vzdělání

62 Vyhláška č. 50/1978 Sb. – příloha č. 3 - Osvědčení

63 Technická inspekce České republiky (TIČR)
Technická inspekce České republiky je organizací státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení (VTZ) na území ČR. Státní dozor vykonává na základě zmocnění a v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb. Zřizovatelem TIČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavní předměty činnosti v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb.: Vydávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi VTZ splněny požadavky bezpečnosti těchto zařízení. Provádění prohlídek, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení; ve stanovených případech potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek. Prověřování odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím VTZ a v této souvislosti vydávání oprávnění. Prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám nebo obsluze VTZ a v této souvislosti vydávání osvědčení.

64

65 Úraz elektrickým proudem
K úrazu elektrickým proudem dochází při průchodu nadměrného elektrického proudu tkáněmi živých organismů včetně lidí a zvířat. V tkáních živých organismů dochází k procesům svázaným s tokem velmi slabých elektrických proudů nepřekračujících zlomky miliampérů, přičemž současně dochází ke vzniku napětí v řádu zlomku voltů. Rozhodující faktory při úrazu elektrickým proudem jsou: velikost proudu; druh proudu (střídavý nebo stejnosměrný); frekvence; cesta proudu tělem (např. noha – noha, levá ruka – pravá noha…); doba působení elektrického proudu.

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80 První pomoc při úrazu elektrickým proudem
První pomoc při úrazu elektrickým proudem provádíme následujícím způsobem: kontaktujeme rychlou lékařskou pomoc na telefonu 155 nebo 112; vypneme elektrický obvod ve kterém se postižený nachází; vyprostíme postiženého z dosahu elektrického proudu; u postiženého je třeba zajistit dýchání a krevní oběh; pokud postižený dýchá, uložíme ho do stabilizované polohy; oznámíme úraz nadřízenému a příslušným orgánům.

81 Krokové napětí V okolí rozvaděče, který probíjí, se vytváří elektrické pole, které slábne úměrně se vzdalováním od tohoto místa. Vytvářejí se tak kružnice se stejným potenciálem. Každá tato kružnice je charakterizována určitým napětím. Písmeno A označuje vlastní rozvaděč. V oblasti nebezpečí krokového napětí se pohybujte malými krůčky cm dlouhými. Ležícího útočníka uchopte tak, aby nedošlo ke vzájemnému vodivému kontaktu a poté jej odsuňte na bezpečné místo (více než 20 metrů od rozvaděče).

82 Bezpečné napětí Za bezpečné napětí lze považovat stejnosměrné napětí nepřevyšující cca 50 V (voltů) a u střídavého proudu pouhých 29 V. Hranice pro možnost vyprostit se ze sevření je do 20 mA jak pro střídavý, tak i stejnosměrný proud. Zasažená osoba pociťuje silnou bolest, má ztížené dýchání, ruce zvolna ochrnují a nedokáže se sama vyprostit (např. neznatelné zkrácení svalů na ruce).

83 Příklad přivolání Zdravotnické záchranné služby
Dobrý den. Tady Jaroslav Novák, elektrikář firmy Jan Novák. Volám z objektu stavby Ve Žlíbku 73, Praha 9. Zjistil jsem zde přítomnost neznámé osoby v bezvědomí. Osoba má modré zabarvení obličeje, ušních lalůčků, rtů a jazyka. Na hrudníku nelze pozorovat žádný pohyb. Žádám o výjezd vozidla zdravotnické záchranné služby. Současně prosím sdělit, jak mám postupovat do příjezdu tohoto vozidla. Volám ve 22 hodin 12 minut.

84 Ověření životních funkcí
Životní funkce můžeme ověřit: slovním kontaktem pohledem (zdvihání a klesání hrudního koše) pohmatem (na krkavici) Životní funkce můžeme ověřit i přiložením lesklého předmětu ke rtům, pokud se lesklý povrch zamlží, člověk žije; další možnost představuje osvětlení oční zornice, pokud se zornice stáhne, člověk také žije, i když jiné známky života není možné zjistit. Pokud nastane situace charakterizovaná silným krvácením a bezdeším, přednost má zástava krve. Bez dechu může člověk vydržet několik minut, velkou ztrátu krve však nepřežije.

85 Zástava krevního oběhu
Příznaky: mrtvolný vzhled postiženého (šedomodré zabarvení) nehmatný tep bezdeší (v časném stádiu může být přítomno několik lapavých dechů) široké nereagující zornice. Postup potřebné pomoci Zahajuje se dvěma vdechy (rychlostí asi 1 sekundy, totéž pro pasivní výdech, celý cyklus trvá 4-5 sekund. Na provedené dechy naváže srdeční masáž prováděná frekvencí 60/minutu s hloubkou stlačení 4-5 cm. V jednom cyklu se provede 30 stlačení hrudníku a poté následují opět dva vdechy. Poměr 2:30 se udržuje po celou dobu provádění kardiopulmonální resuscitace.

86 Neodkladná resuscitace
Neodkladná resuscitace je nezbytná při zástavě dýchání nebo při zástavě dýchání a oběhu, neboť se přeruší dodávka kyslíku do tkání, poškozují se buňky a člověk umírá. Smrt může konstatovat pouze lékař, proto zachránce je povinen vždy do jeho příjezdu osobu resuscitovat (není-li zcela zřejmé, že je osoba mrtvá, např. oddělená hlava od trupu, tělo v počínajícím stadiu rozkladu apod.).

87 Vědomí a bezvědomí Stupeň vědomí zraněného je důležitý ke stanovení pravděpodobné diagnózy. V úvahu je třeba brát jakoukoliv změnu: plné vědomí otupělost (přechodné krátkodobé bezvědomí) šok (nereaguje na otázky, pouze na bolest) kómatický stav

88 Bezdeší - krvácení Příznaky: modravé zabarvení obličeje, ušních lalůčků, rtů a jazyka na hrudníku nelze registrovat žádný pohyb dech není slyšitelný – intenzivní krvácení u úst a nosu chybí závan vzduchového proudu Ohrožení života spočívá v zástavě krevního oběhu, k níž dojde z důvodu nedostatku kyslíku v srdečním svalu a mozku nebo ze ztráty krve cévním-tepenným či vnitřním krvácením. Jediným řešením je umělé dýchání, respektive zástava krve, pokud došlo ke krvácení. Zástava intenzivního krvácení musí mít přednost.

89 Zástava intenzivního krvácení
Bude se jednat o krvácení tepenné – cévní nebo o rozsáhlé krvácení žilní. Krvácení tepenné – cévní je charakterizováno výstřiky jasně červeně zbarvené krve, při krvácení žilním má krev tmavou barvu a volně vytéká. Pomoc spočívá v přiložení tlakového obvazu. Není-li možné tlakový obvaz z jakéhokoliv důvodu přiložit, použije se škrtidlo k zástavě proudění krve nad ranou směrem k srdci (poznamenat čas přiložení na lísteček a tento připevnit na oděv postiženého). Již po 20ti minutách nastává odumírání neprokrvené tkáně.

90 Šok Šok je reakcí organismu člověka na zátěž, kterou může být zranění s bolestí, krevní ztráta a tepelné vlivy (podchlazení, přehřátí). Také může jít o reakci člověka na cizorodou látku (alergickou), na akutní infekci nebo popálení. Je také doprovodným jevem u akutního infarktu myokadu. Projevuje se: netečností až ospalostí, někdy neklidem pokožka je bledá až promodralá, bývá pokryta studeným lepkavým potem pocitem žízně, někdy nevolností a zvracením zrychleným povrchním tepem, povrchním dýcháním, poklesem krevního tlaku

91 Protišoková opatření uklidnění postiženého a jeho uložení do protišokové polohy (pokud mu tato nepůsobí neúměrnou bolest) zajištění tepla (proti prochlazení). Nedávejte zraněnému jíst ani pít, pouze mu v případě žízně otírejte rty např. kapesníkem namočeným do vody Protišoková opatření (5T): ticho teplo tekutiny tišení bolesti transport

92 Popáleniny Dle hloubky můžeme popáleniny zařadit do několika stupňů: I.stupeň: zarudnutí, bolestivé (zhojení do několika dnů) II.a stupeň: puchýř (hojení spontánní do dvou týdnů) II.b stupeň: zasažení dermis (hojí se zdlouhavě, mohou vznikat jizvy) III. stupeň: nekrosa, hojení je pomalé (chirurgické řešení, autotransplantace) IV. stupeň: zuhelnatění (častá amputace postižených končetin) I. stupeň III. – IV. stupeň II.b stupeň II.a stupeň

93 První pomoc při popáleninách
uhaste požár, přerušte působení tepla a odstraňte nepřilnutý horký oděv ihned začněte chladit popálenou plochu, především na končetinách, oplachováním nebo proudem studené vody (po dobu minut). Zmírní to bolest a zabrání pronikání tepla do hloubky na popálenou plochu nic nedávejte a nesypte ani ji nepotírejte, jen ji zabalte do čisté látky (vyžehleného ručníku, prostěradla apod.) jsou-li popálené oči, vyplachujte je čistou vodou a čistě zakryjte popálenina je především celkovým poraněním a plocha větší než 15 % u dospělého a 10 % u dětí a starších osob je závažným poraněním. takto popáleným nedávejte nic jíst ani pít, jen jim svlažujte rty a zajistěte odbornou pomoc

94 KONEC