Hemichordata a Chordata Polostrunatci a Strunatci

Prezentace na téma: "Hemichordata a Chordata Polostrunatci a Strunatci"— Transkript prezentace:

1 Hemichordata a Chordata Polostrunatci a Strunatci
2009

2 Charakteristika Polostrunatců
Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma cévní soustava částečně otevřená

3 Charakteristika Polostrunatců
Jícen je proděravěn žaberními štěrbinami, sloužícími k dýchání Mikrofágní způsob výživy Pohlaví oddělená, oplození vnější, larva podobná bipinnarii hvězdic Asi 85 druhů

4 Progresívní znaky polostrunatců
v přední části těla žaludovců je výztužná tyčinka (stomochord) vznikající z endodermu, která ale zřejmě není homologická chordě strunatců Párové žaberní štěrbiny Nervový pruh je i na hřbetní straně

5 Třída: Enteropneusta (Žaludovci)
Tělo složeno ze tří oddlů: žalud límec trup

6 Enteropneusta: dýchací a trávicí soustava
Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla. Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až kg písku/1km2/den

7 Enteropneusta – obrazy a fotografie

8 Enteropneusta Popsáno asi 70 druhů
většinou žijí v písku zahrabáni v chodbách tvaru písmene U díky malé velikosti vylučování (NH3) zřejmě celým povrchem těla, rovněž tzv. glomerulus v žaludu filtruje do coelomu odpadní látky

9 Enteropneusta: oběhová a nervová a pohlavní soustava. Systematika
Je otevřená. Hemolymfa proudí hřbetní cévou vpřed a břišní dozadu. Krev je bezbarvá Nervová soustava obsahuje hřbetní a břišní pruh a je ještě jednodušší než u ostnokožců Larva se jmenuje tornaria Příklad: Glossobalanus minutus (Žaludovec malý) Další třídou jsou Pterobranchia (Křídložábří) – drobní (0,5 - 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové. Např. Dvojžábřík atlantský (Rhabdopleura normani)

10 Morfologie a anatomie žaludovců

11 CHORDATA

12 Chordata Mořští, sladkovodní, i suchozemští
V jisté fázi života mají všichni žaberní štěrbiny. U jednodušších skupin se otevírají na povrch těla Primitivnější skupiny jsou filtrátoři mořské vody; součástí trávicí soustavy je tzv. endostyl, ze kterého se u obratlovců vyvine štítná žláza Hřbetní tyčovitá výztuha zvaná notochord existuje v jisté vývojové fázi u všech skupin; u primitivnějších zůstává do dospělosti Jeden, hřbetní, dutý nervový provazec se nachází u embryí všech skupin a u většiny přetrvává i v dospělosti

13 Chordata charakteristické znaky

14 Chordata charakterizují čtyři anatomické rysy
Notochord (= chorda dorsalis = struna hřbetní) Hřbetní, dutý nervový provazec Žaberní štěrbiny Svalnatý, postanální ocas

15 Embryonální vznik dutého nervového provazce

16 podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000
Kmen: Strunatci (Chordata) podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000 třída: Sumky (Ascidiacea) třída: Salpy (Thaliacea) třída: Vršenky (Copelata) podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata) podkmen: Obratlovci (Vertebrata) nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) třída: Štítnatci (Ostracodermi) třída: Kruhoústí (Cyclostomata) nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) třída: Pancířnatci (Placodermi) třída: Trnoploutví (Acanthodii) třída: Paryby (Chondrichthyes) třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) třída: Obojživelníci (Amphibia) třída: Plazi (Reptilia) Dnes neudržitelná třída: Ptáci (Aves) třída: Savci (Mammalia)

17

18 Podkmen Pláštěnci (Urochordata)
Mořští, larvy volně plavou Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie) Časté nepohlavní rozmnožování pučením

19 Podkmen Pláštěnci (Urochordata)
třída: Sumky (Ascidiacea) třída: Salpy (Thaliacea) třída: Vršenky (Copelata) Sumky: Metandrocarpa taylori Salpy: Thetys vagina

20

21 Sumky: anatomie Přijímací otvor Vyvrhovací otvor (atrioporus)
Tělní stěna a plášť Kloakální dutina obžaberního Prostoru Vyústění střeva do kloaky Endostyl Hltan Žaberní štěrbiny Trávicí trubice Vaječníky a varlata Srdce

22 Sumky - anatomie

23 Sumky: larvální stadium
Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

24 Sumky Sumky se živí drobnými organismy, které nasávají s vodou do hltanu. Voda je pak odfiltrována do obžaberního prostoru a vychází ven atrioporem. Endostyl pomáhá zachycovat částečky potravy, slepuje je a transportuje do žaludku a střeva.

25 Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata)
Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím. Vršenky: Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

26 Podkmen: Cephalochordata (Bezlebeční)
Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

27 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)
Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice. Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek.

28 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

29 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - anatomie
Krev je bezbarvá, krevní tlak nízký. Kopinatec je gonochorista, , oplození je mimotělní a zárodečný vývoj probíhá ve vodě.

30 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

31 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - ekologie
Larva se přes den drží u dna, v noci vystupuje k hladině a stává se součástí planktonu. Dospělec je přes den zahrabán v písku, šikmo nebo svisle, s rostrem nahoru. V noci plave při dně vpřed i vzad. Živí se rozsivkami, prvoky a drobným organickým detritem. Žije v okolí evropských břehů.