Lokální politika 7. 11. 2017.

Prezentace na téma: "Lokální politika 7. 11. 2017."— Transkript prezentace:

1 Lokální politika

2 MV – přímá volba starostů
K 31. březnu 2011 na anketu reagovalo obcí, tedy 39 % všech obcí ČR. Z ankety vyplývá, že přímou volbu starostů v tu chvíli podporuje 65 % reagujících obcí. Z výsledků vyplynulo, že zavedení přímé volby starostů nepodporují výlučně obcemi s menším počtem obyvatel (do obyvatel). Neplatí tedy, že čím větší obec, tím menší podpora.

3 SMOČR Mnoho starostů nemá o postavení přímo voleného starosty ani o jeho kompetencích dostatečné informace či představu, jak vyplynulo z ankety, kterou SMOČR rozeslal obcím. Ukázalo se, že mnoho starostů nebylo například obeznámeno s tím, že přímo volený starosta nebude členem zastupitelstva, nebude tedy se zastupitelstvem hlasovat, a nebude se tím pádem podílet na zásadních rozhodnutích v chodu obce." V anketě SMOČR proto 63 % starostů s přímou volbou nesouhlasilo.

4 SMOČR SMOČR svým členům položil mj. otázku: „Víte o tom, že funkce přímo voleného starosty je neslučitelná s funkcí člena zastupitelstva obce (starosta by nebyl členem zastupitelstva)?  Přímo volený starosta tedy nebude schvalovat žádná usnesení, nebude mít vliv na rozpočet obce a program rozvoje obce.“

5 Přímá volba ano – ne? SMOČR: NE (pokud ano, tak všude) SPOV: spíše NE
STAN: ANO SMS: ANO 2017: Piráti, SPD, ANO 2011

6

7 Širší rámec debaty Nedůvěra v politiku – prosazování prvků přímé demokracie a přímé volby Přímá volba starostů – je dosavadní způsob špatný? Vliv prezidentské volby – výsledek, může ovlivnit přímou volbu starostů? Jít dále – přímá volba hejtmanů? Kdy nejdříve? JSOU PODSTATNĚJŠÍ NEDOSTATKY V.S.

8 Změny volebních zákonů
Možnost kandidovat ve větších sídlech se pro SNK podstatně ztížila tím, že zákon č. 152/1994 Sb. nahradil požadovaný počet podpisů nutných k registraci procentuálním podílem z počtu obyvatel. Ze stovek podpisů, které bylo zapotřebí získat v roce 1990, se tak o čtyři roky později staly v případě velkých měst tisíce či desetitisíce. (Využívá se existence registrovaných stran)

9 Změny volebních zákonů
V komunálních volbách v roce 2002 (zákon č. 491/2001 Sb.) ovlivnilo nastavení 5% kvóra potřebného pro postup do skrutinia. Zavedeno bylo přepočítávání hlasů na mandáty dle D΄Hondtovy metody, na rozdíl od sněmovních voleb však aditivní klauzule pro koalice v komunálních volbách neplatí. Za 20 let komunálních voleb se zpřísnila kandidatura pro menší uskupení a rozšířil prostor pro velké parlamentní strany, které ovšem nemají dostatek straníků, které by do voleb mohly nasadit.

10 Počty mandátů a průměrné počty hlasů potřebných na zisk jednoho mandátu u vybraných politických stran a nezávislých seskupení v roce 2006 v obcích, městech a statutárních městech ČR

11 Interpretace V případě obcí stačilo SNK a NK na jeden mandát v průměru 211 hlasů, zatímco ODS, která uspěla v početnějších obcích, potřebovala na mandát průměrně 499 hlasů. Vysoký podíl hlasů na mandát u ODS je způsoben dominantním postavením v největších městech (Praha, Brno, Plzeň). K zisku jednoho mandátu v kategorii statutární města+Praha potřebovala ODS 281 krát více hlasů než SNK a NK k témuž v kategorii obcí.

12

13 V.S. → NEPŘEHLEDNÝ Zvláště ve (větších) městech platí, že zisk 10 % hlasů nad průměr kandidátky je obtížný. Malé obce → personalizace; příklad obce Veselíčko Účast 449 voličů ze 707 - Obec a rodina (16,6 %) – mandát za 79 hlasů - Za obec krásnější – lídr bez mandátu, 126 hlasů (7,8 %) - Za veselejší Veselíčko (15, 8 %) – pozdější starosta 166 hlasů (absolutní vítěz) - dvojka jen 73 hlasů (stejně jako 7. pozice) = 57 % hlasů nejúspěšnějšího kandidáta, který nezískal mandát.

14 Ochota kandidovat, náhradníci
Obce, kde kandidují jednotlivci – nezávislí →kdo bude náhradník? Obce, kde usiluje o zvolení právě tolik kandidátů, jaká je velikost zastupitelstva. Šléglov; 31 zapsaných, 17 přišlo k volbám (55 %), volilo se 9 kandidátů, kandidovalo právě 9 osob. Všichni dostali po 17 hlasech.

15 Zastoupení obcí bez možnosti volby v pěti komunálních volbách
1994 1998 2002 2006 2010 5x alespoň 1x N obcí bez možnosti výběru 860 1006 797 765 659 69 2173 % ze všech obcí 14 16 13 12 11 1 35 % z obcí s < 200 obyvateli 24 30 22 21 4 55

16 V.S. + ČSÚ→ SKRÝVAJÍCÍ (co?)
95 % 20397 Proč nejsou zveřejněny neplatné hlasy? Příklad Prahy 11 (2010 – 39man.): Okrsek odevzdané platné účast hlasy? 952 417 15 471 39,9 37,1 953 369 13 789 40,15 37,4 954 388 14 752 42,5 38 997 523 7 371 53,8 14,1 979 431 13 846 43,4 32

17 Volební podvody Volební podvod na romské tancovačce: Prodávaly se hlasy, jeden za dvě stovky! Volební podvod 200 korun za hlas? V Českém Těšíně a v Ostravě se prý prodávají volební hlasy Ať žijí duchové. Karlovu Studánku tíží Zifčákovi „neviditelní“ lidé

18 Co chceme? Bude se řešit slučování (optimalizace počtu obcí)?
Máme vzít v potaz velikost obcí? Máme podpořit nezávislé a ulehčit jim kandidaturu? Měli bychom uvažovat o změně volebního systému? Zásadním způsobem, nebo jen kosmetické úpravy? Vyřeší vše přímá volba starostů? Máme se inspirovat v zahraničí? (Co způsobuje přenášení volebních pravidel?)

19 Obce dle počtu obyvatel
Do 199 1642 26 % 2,0 % 2018 32 % 6,4 % 1291 21 % 8,8 % 1t.-1999 664 10,6 % 9,0 % 41 0,7 % 1 205 tis 12 % 17 0,3 % 1 212 tis Nad 100t 5 0,1 % 2 113 tis

20 Slučování malých obcí – návrh (1997)

21 Slučování malých obcí 2003 – návrh podpořilo 60 % starostů 10 tis+
RUD do jeho úpravy v roce 2008 nejmenším obcím přisuzovalo 6x nižší příspěvek na obyvatele, než příslušel hlavnímu městu Praha. Systém nevedl ke slučování obcí, ale k případům přilákání nových obyvatel a organizovaným iniciativám představitelů malých obcí. K politicky nejaktivnějším iniciativám vycházejícím z malých obcí v poslední době patří hnutí Starostové a nezávislí = spolupráce s TOP 09. Zástupci STAN nejsou zdaleka prvními lokálními politiky v parlamentních lavicích. Větší vliv měli doposud reprezentanti velkých měst.

22 Korupce na lokální úrovni je nižší než na úrovni celostátní (parlament)

23 Demokratické inovace v- ýchozí premisy
„Češi, kteří důvěřují parlamentní demokracii, participují více než ti, kteří tuto politickou důvěru nemají.“ „Zájem o politiku je považován za základní podmínku k angažování se v politice – jestliže se někdo občansky angažuje, znamená to, že ho veřejné dění zajímá.“ „Lidé aktivnější v občanské společnosti jsou aktivnější i v politice“.

24 Participace Politická participace, která vyjadřuje přímou účast občanů na procesech vládnutí (různé roviny). (Širší) občanská participace, která zahrnuje aktivity, při nichž se občané účastní veřejného života v jakékoliv podobě, která se ovšem vládnutí/politiky nutně nemusí týkat.

25 Politická participace
Často politická participace = volební účast, není přesné. Obecně: Politická participace = aktivity, které vedou k volbě představitelů a k formování veřejné politiky (přímo, nepřímo). Nevolební formy politické participace jsou velmi často neformálního rázu a nemusí být legislativně upraveny. Nereprezentativní. Bernard: „… představují na jedné straně nezbytný prostor pro artikulaci různých zájmů a jejich vyjednávání, na druhé straně zejména tehdy, jsou-li jasně zacílené na prosazení určitého záměru, jsou stále vystaveny sporům ohledně jejich legitimity.“

26 Občanská participace Netýká se přímo politiky/vládnutí, ale mnohé aktivity mohou mít vliv na politické prostředí. Analýzy sociálního kapitálu (Putnam): rozvíjení občanských kompetencí a nárůst důvěry ústí v efektivní politickou vládu. Mnohé výzkumy tak občanskou participaci řadí k politické participaci jako její součást. Participaci je ale možno chápat také jako možnost uplatnit konkrétní vliv na veřejnou správu a politické rozhodnutí.

27 Demokratické inovace 1) Spoluvládnutí (Co-Governance), například prostřednictvím participativního rozpočtu, participativního plánování atd. 2) Přímá demokracie, například referenda, legislativní akty, odvolávání politiků, politické iniciativy. 3) Deliberace, tedy důraz na občanské poroty, debaty, kolektivní konsensuální rozhodování aj.

28 Úspěšnost DI Čím širší používání demokratických inovací, tím větší zlepšení kvality demokracie. Neměli bychom se soustředit pouze na hodnocení úspěšných demokratických inovací, ale rovněž zahrnout i neúspěšné projekty. Ve výzkumu akceptovat rovněž kritiky většího zapojování občanů do politiky.