Ploché střechy Rozdělení jednopláštových plochých střech:

Prezentace na téma: "Ploché střechy Rozdělení jednopláštových plochých střech:"— Transkript prezentace:

1 Ploché střechy Rozdělení jednopláštových plochých střech:
Dle tepelné izolace: – nezateplené – zateplené Dle umístění tepelně izolační vrstvy: – jednoplášťová střecha, skladba klasická, – jednoplášťová střecha, skladba obrácená (inverzní), – jednoplášťová střecha kombinovaná (DUO), – kompaktní střechy. Dle materiálu vodotěsnící vrstvy: – hydroizolační stěrky, - asfaltové pásy, - hydroizolační fólie (plasty, pryže).

2 Dělení dle způsobu užívání
– střechy bez provozu (nepochůzné střechy), – střechy s provozem (pochůzné, pojížděné), • terasy, • parkoviště, • pěší a motorové komunikace, • sportovní hřiště, • přistávací plochy, • vegetační (přibývají zde další vrstvy s dalšími potřebnými funkcemi) Dělení dle způsobů stabilizace střešního pláště – kotvené systémy, – lepené systémy, – přitížené stabilizační vrstvou

3 Dle umístění tepelně izolační vrstvy:
Jednoplášťová střecha klasická Jednoplášťová střecha kompaktní (s pěnosklem) Jednoplášťová střecha inverzní vysoká ochrana vodotěsnicí vrstvy (ta se nachází v poloze s malými výkyvy teplot, bez vlivu UV záření a mimo dosah vnějších mechanických vlivů) skladba nevyžaduje parozábranu Vrstvy nad tepelněizolační vrstvou by neměly obsahovat materiály s vysokým difuzním odporem (hrozí navlhnutí XPS) je vhodný pro manipulační plochy nebo skládka materiálu. Díky vlastnostem pěnového skla není nutné ve skladbě zřizovat samostatnou parotěsnicí vrstvu. Jednoplášťová střecha kombinovaná

4 Nosná konstrukce střechy
Nosná konstrukce střechy může být navržena - ve spádu, -bez spádu Návrh nosné konstrukce střechy je ovlivněn způsobem užívání (s provozem, bez provozu) Návrh nosné konstrukce střechy ovlivňuje skladbu (pořadí jednotlivých vrstev střešního pláště) a stabilizaci střešního pláště (lepení, kotvení jednotlivých vrstev nebo jejich přitížení).

5 Hlavní vodotěsnicí vrstva
z jednoho nebo více natavitelných pásů z modifikovaného asfaltu z oxidovaného asfaltu ze syntetických fólií, především z měkčeného PVC. Asfaltové pásy: Pro vodotěsnicí vrstvy střech se používají asfaltové pásy s nenasákavouvložkou s dostatečnou pevností v tahu. Obvykle se používá skleněná rohož nebo polyesterová rohož Natavitelné pásy mají oboustrannou krycí vrstvu asfaltové hmoty tak tlustou, aby se mohly natavit plamenem. Jako vrchní je vždy použit asfaltový pás SBS modifikovaný s ochranným posypem drcenou tříděnou břidlicí Střešní fólie z měkčeného PVC: Fóliové vodotěsnicí vrstvy střech se provádějí obvykle z jedné hydroizolační fólie, zpravidla podložené separační textilií. Sklon plochy střechy s PVC-P fólií musí být nejméně 1°. Pro střechy by měla být použita PVC-P fólie tloušťky minimálně 1,5 mm.

6

7 Tepelněizolační vrstva
Extrudovaný pěnový polystyren (XPS) není určen do střech s klasickým pořadím vrstev, kde asfaltová vodotěsnicí vrstva je přímo spojena s tepelněizolační vrstvou. XPS má takové vlastnosti, které umožňují jeho použití do inverzních střech. Pěnové sklo se vyrábí tavením skleněné drti smíchané s uhlíkovým práškem. Z desek z pěnového skla lze vytvořit tzv. kompaktní skladbu střechy. Povrch pěnového skla v kompaktní skladbě musí být vždy uzavřen asfaltem a spáry mezi deskami musí být zality asfaltem. Desky z pěnového skla, ačkoliv jsou nenasákavé, nesmí být použity v inverzní skladbě střechy (povrchové buňky otevřené řezáním desek se za mrazu porušují mrznoucí vodou, která do nich pronikla, destrukce mrazem se postupně šíří do dalších buněk. Desky z pěnového skla nejsou určené pro střechy s kotvenou hydroizolační vrstvou. Pro použití polystyrenu jako tepelné izolace ve skladbách střech, kde hydroizolační vrstva z asfaltových pásů je spojena s tepelněizolační vrstvou, lze použít desky EPS, na jejichž povrchu je za tepla strojně naválcován (nakašírován) asfaltový pás. Desky z minerálních vláken - výhodou je tvarová přizpůsobivost nerovnostem podkladu. Pevnost v tlaku je obvykle přímo úměrná objemové hmotnosti

8 Sklonová vrstva Sklonová (spádová) vrstva slouží k vytvoření sklonu vodotěsnicí vrstvy směrem k odvodňovacím prvkům. Požadovaný sklon hlavní nebo pojistné vodotěsnicí vrstvy se zajistí sklonem nosné vrstvy nebo samostatnou spádovou vrstvou Násypy - v minulosti se sklonová vrstva vytvářela nejčastěji z násypů. Násypy obvykle zároveň plnily funkci tepelněizolační vrstvy a používaly se především škvára, štěrk, písek, keramzit Monolitické konstrukce - mezi tradiční materiály sklonových vrstev patří betonové mazaniny, minimální tloušťka betonové mazaniny by měla být cca 50 mm. Vrstva by měla být vyztužená sítí. Tepelná izolace ve spádu - sloučení funkcí tepelněizolační vrstvy a sklonové vrstvy, výrobce je dodává v podobě spádových desek (klínů).

9

10 Možnosti odvodnění. - vnitřní ( je ovlivněno vnitřní dispozicí objektu) - vnější (podokapní žlaby)

11 Odvodnění Systém odvodnění:
- podtlakový (velké plochy, potrubí vedeno bez spádu), - gravitační (tradiční systém). Doporučení pro umístění vtoku: navrhnout min 2 vtoky, v případě použití 1 vtoku pak doplnit střechu bezpečnostním přepadem. maximální vzdálenost vtoků od rozvodí jednotlivých střešních ploch by neměla přesáhnout 15m (lépe však 10m) minimální vzdálenost vtoků od svislých konstrukcí vystupujících nad střešní rovinu (atiky, komíny apod.) by měla být 0,5m (lépe však 1m) střešní vtoky by se neměly navrhovat do závětrných prostorů střech je třeba zajistit přístupnost vtoku za účelem čistění a kontroly výšková úroveň horního líce vtoku musí být umístěna v nejnižším místě příslušné odvodňované plochy (min 5mm pod tuto úroveň)

12 Proč NEnavrhovat sklon střechy 1°:
-Asfaltové pásy překryty v tloušťce 8 mm -Výrobní tolerance izolačních desek ± 3mm -Průhyb nosného podkladu

13

14

15

16 Stabilizace vrstev Stabilizace vrstev ve skladbách plochých střech slouží především k zabezpečení vrstev proti sání větru. Způsoby stabilizace Kotvení všech nebo některých vrstev střešní skladby k nosným konstrukcím (případně ke spádovým betonům) Lepení jednotlivých vrstev mezi sebou; Stabilizace vrstev hmotností vrchní stabilizační vrstvy. Pro zachycení účinků větru NElze kombinovat jednotlivé výše uvedené způsoby stabilizace.

17

18 stabilizace lepením Lepit pouze na vrstvy, které jsou dostatečně stabilizovány proti sání větru! Při lepení jednotlivých vrstev navzájem pozor na kompatibilitu (pouze PVC s integrovanou textilií na EPS) Stabilizace zatížením sklon do 5° materiál prané kamenivo bez ostrých hran separační vrstva pod stabilizační vrstvou – geotextilie 500g/m2 Násyp z těženého kameniva - Zrnitost se voli podle tloušťky vrstvy: 40 mm: 8 – 16, 50 mm: 16 – 32, 100 mm: 16 – 32 a 32 – 64. - dlažba na podložkách - doporučuji se dlaždice od 300 x 300 mm tl. 50 mm (obvykle 500 x 500 x 50, 400 x 600 x 50 mm). - dlažba do pískového nebo štěrkového lože - pěstebné souvrství vegetační střechy

19

20

21 Mechanické kotvení

22 Parotěsná vrstva Použití
- vnitřní prostředí s vyšší vnitřní výpočtovou teplotou (nad 20°C) a relativní vlhkostí (nad 60%) Funkce - omezit difúzní tok vodních par (vyvolaný rozdílným tlakem vodních par) -omezit proudění vlhkosti (pohyb vodní páry vyvolaný prouděním vzduchu) do střešního pláště Umístění - Co nejblíže k interiéru, pod vrstvou tepelné izolace, - Ukončení v horní vrstvě tepelné izolace, zároveň s horním lícem tepelné izolace. - Důsledná napojení na prostupující a napojující konstrukce.

23 Atika výšky atiky, která vychází z:
- tloušťky skladby střešního pláště, - z min. sklonu který je na střeše, - z nejdelší spádované roviny, - min. výška atiky nad střešní rovinou 150 mm,

24 Bezpečnostní přepad Každá střecha má být vybavena bezpečnostními přepady odvádějícími nadbytek vody v případě ucpání odvodňovacího systému nebo větší intenzity srážek než jaká byla předpokládána ve výpočtech. Dimenzování bezpečnostního přepadu Přepad přes střechu zajistí při 100-letém dešti, na který již není z ekonomických důvodů kanalizace dimenzována, odtok vody ze střechy v určeném místě.

25 Detaily

26

27

28 Odvodnění Výpočet světlosti dešťového gravitačního odpadního potrubí (DN) dle ČSN Q = i . A . C (l/s) Q … odtok dešťových vod v l/s i … intenzita deště v l/s . M2 A …účinná plocha střechy v m2 (půdorysný průmět) C …součinitel odtoku (bezrozměrné číslo)

29

30