Kartografie Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s orientací na Zemi, zeměpisnými souřadnicemi a používáním.

Prezentace na téma: "Kartografie Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s orientací na Zemi, zeměpisnými souřadnicemi a používáním."— Transkript prezentace:

1 kartografie Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s orientací na Zemi, zeměpisnými souřadnicemi a používáním map a orientací v nich.

2 Kartografie je to zeměpisný obor zabývající se tvorbou a využitím kartografických děl kartografická díla nám umožňují lepší orientaci na zemském povrchu glóbus – zmenšený model Země (nedochází ke zkreslení) mapa – zmenšený model Země přenesený do roviny (dochází ke zkreslení) obr. 1 Mollweidovo zobrazení Mercatorovo zobrazení

3 Zápis do sešitu Kartografie
zeměpisný obor zabývající se tvorbou a využitím kartografických děl umožňují nám lepší orientaci na zemském povrchu glóbus – zmenšený model Země mapa – zmenšený model Země přenesený do roviny

4 Orientace na Zemi pevnými a neměnnými body na povrchu Země jsou zemské póly prochází jimi zemská osa ta je nakloněná a kolem ní se Země otáčí severní část zemské osy směřuje k Polárce obr. 2

5 Zápis do sešitu Orientace na Zemi
pevné a neměnné body na Zemi = zemské póly prochází jimi zemská osa je nakloněná její severní část směřuje k Polárce

6 Světové strany obr. 3 rozlišujeme hlavní (S, J, Z, V) a vedlejší (SZ, SV, JZ, JV) světové strany zobrazuje nám je směrová růžice na mapách jsou světové strany orientovány tak, že sever je u horního okraje mapy, jih u dolního, východ vpravo a západ vlevo světové strany určujeme pomocí kompasu a buzoly oba mají pohyblivou magnetickou střelku směřující k severu buzola navíc slouží k určování azimutu obr. 4 obr. 5

7 Zápis do sešitu Světové strany
hlavní (S, J, Z, V) a vedlejší (SZ, SV, JZ, JV) světové strany zobrazuje je směrová růžice mapa → S – u horního okraje mapy, J – u dolního okraje mapy, V – vpravo a Z – vlevo určujeme je pomocí kompasu a buzoly

8 Zeměpisná síť slouží k orientaci na zemském povrchu
pomyslná čtvercová síť, ve které se dá určit poloha každého bodu na Zemi pomocí soustavy přímek (kružnic): rovnoběžek a poledníků poloha bodu je dána tzv. souřadnicemi – číselná hodnota ve stupních obr. 6

9 Zápis do sešitu Zeměpisná síť pomyslná čtvercová síť
určuje polohu každého bodu na Zemi pomocí soustavy přímek (kružnic): rovnoběžek a poledníků poloha bodu je dána souřadnicemi

10 Rovnoběžky pomyslné kružnice
určujeme na nich tzv. zeměpisnou šířku – rovnoběžky spojují místa se stejnou zeměpisnou šířkou jsou různě dlouhé, nejdelší je rovník, směrem k pólům se zmenšují rovník dělí Zemi na severní a jižní polokouli obr. 7

11 Rovnoběžky prochází každým místem na Zemi
zeměpisná šířka se určuje v rozmezí 0°až 90° na každé polokouli místa ležící severně od rovníku se určují severní zeměpisnou šířkou – s.z.š. místa ležící jižně od rovníku jižní zeměpisnou šířkou – j.z.š. obr. 8

12 Významné rovnoběžky severní pól (pouze bod) – 90o s.z.š.
severní polární kruh – 66,5o s.z.š. obratník Raka – 23,5o s.z.š. rovník – 0o z.š. obratník Kozoroha – 23,5o j.z.š. jižní polární kruh – 66,5o j.z.š. jižní pól (pouze bod) – 90o j.z.š.

13 Zápis do sešitu Rovnoběžky kružnice
spojují místa se stejnou zeměpisnou šířkou jsou různě dlouhé, nejdelší je rovník, směrem k pólům se zmenšují zeměpisná šířka je v rozmezí 0°až 90° na každé polokouli rovník dělí Zemi na S a J polokouli prochází každým místem na Zemi severně od rovníku = severní zeměpisná šířka – s.z.š. jižně od rovníku = jižní zeměpisná šířka – j.z.š. rovník – 0o z.š.

14 Poledníky pomyslné polokružnice
všechny procházejí oběma póly (spojují je); kolmé na rovník určujeme na nich tzv. zeměpisnou délku – poledníky spojují místa se stejnou zeměpisnou délkou všechny jsou stejně dlouhé, cca km poledníky procházejí každým místem na Zemi obr. 9

15 Poledníky hlavní poledník – nultý poledník – prochází hvězdárnou v Greenwichi v Londýně zeměpisná délka se určuje v rozmezí 0°až 180° na každé polokouli nultý poledník a jeho protilehlý 180. poledník rozdělují Zemi na východní a západní polokouli obr. 10

16 Poledníky místa ležící západně od nultého poledníku se určují západní zeměpisnou délkou – z. z. d. místa ležící východně od nultého poledníku se určují východní zeměpisnou délkou – v. z. d. důležité poledníky – nultý poledník 0°, 180. poledník 180° obr. 11

17 Zápis do sešitu Poledníky polokružnice
procházejí oběma póly (spojují je); kolmé na rovník jsou stejně dlouhé hlavní poledník – nultý poledník – prochází hvězdárnou v Greenwichi v Londýně zeměpisná délka je v rozmezí 0°až 180° na každé polokouli nultý poledník a jeho protilehlý 180. poledník rozdělují Zemi na V a Z polokouli západně od nultého poledníku = západní zeměpisná délka – z. z. d. východně od nultého poledníku = východní zeměpisná délka – v. z. d. nultý poledník 0°, 180. poledník 180°

18 Mapa mapa je zmenšený a zjednodušený obraz Země
čím větší plochu zemského povrchu zobrazuje, tím větší je na ní zkreslení tvorbou map se zabývá kartografie a kartografové obr. 12 video – poměry velikostí

19 Mapa obsahuje: dělení map podle účelu:
název mapové pole měřítko legendu – značky dělení map podle účelu: obecně zeměpisné – najdeme na nich vše tematické – zaměřené na určité téma: turistické politické hospodářské klimatické automapy

20 Zápis do sešitu Mapa mapa je zmenšený a zjednodušený obraz Země
čím větší plochu zemského povrchu zobrazuje, tím větší je na ní zkreslení studuje je kartografie a kartografové mapa obsahuje: název, mapové pole, měřítko, legendu – značky dělení podle účelu: obecně zeměpisné – vše, tematické – zaměřené (turistické, politické, hospodářské, klimatické, automapy)

21 Měřítko mapy zobrazení zemského povrchu musí být vždy zmenšené (oproti skutečnosti) aby nedocházelo k nepřesnostem, musí být zmenšení v celé mapě nebo glóbu stejné měřítko udává poměr zmenšení vzdáleností (výšky, délky) na mapě ke skutečným velikostem na zemském povrchu (v cm) 1 : 1 cm na mapě = cm ve skutečnosti = 10 km

22 Měřítko mapy měřítko musí být uvedené na každém kartografickém díle
rozlišujeme: měřítko číselné – 1 : 100, 1 : , 1 : měřítko grafické – úsečka rozdělená na stejně velké dílky, doplněna čísly

23 Zápis do sešitu Měřítko mapy
zobrazení zemského povrchu je vždy zmenšené měřítko udává poměr zmenšení vzdáleností (výšky, délky) na mapě ke skutečným velikostem na zemském povrchu (v cm) 1 : 1 cm na mapě = cm ve skutečnosti = 10 km rozlišujeme: měřítko číselné – 1 : 100, 1 : , 1 : měřítko grafické – úsečka rozdělená na stejně velké dílky, doplněna čísly

24 Dělení map podle měřítka
mapy velkého měřítka – do 1 : mapy středního měřítka – od 1 : do : mapy velkého měřítka – více než 1 :

25 Zápis do sešitu Mapy podle měřítka
mapy velkého měřítka – do 1 : mapy středního měřítka – od 1 : do : mapy velkého měřítka – více než 1 :

26 Atlas soubor map podle účelu dělíme atlasy např.:
školní atlas světa obecný atlas světa autoatlas pro lepší orientaci kromě jednotlivých map obsahuje: rejstřík pojmů – na konci klad listů – na začátku obr. 13

27 Zápis do sešitu Atlas soubor map podle účelu je dělíme:
školní atlas světa obecný atlas světa autoatlas kromě jednotlivých map obsahuje: rejstřík pojmů – na konci klad listů – na začátku

28 Výškopis a polohopis výškopis popisuje výškové poměry krajiny
nadmořská výška – výška určitého místa na Zemi nad hladinou moře; Sněžka 1602 m n. m. kóta – číselný údaj připsaný k výškové značce, znázorňuje i výšku měst nebo částí řek vrstevnice – čáry na mapě spojující místa se stejnou nadmořskou výškou polohopis – označení měst, řek, cest, budov a jiných objektů v mapě pomocí smluvených značek

29 Výškopis a polohopis barevné znázornění výškopisu a polohopisu na mapě: hory – odstíny hnědé, čím vyšší tím tmavší vysočiny a plošiny – žlutohnědé nížiny – odstíny zelené vodstvo – odstíny modré – čím hlubší tím tmavší

30 Zápis do sešitu Výškopis a polohopis výškopis = výškové poměry krajiny
nadmořská výška – výška určitého místa na Zemi nad hladinou moře kóta – číselný údaj připsaný k výškové značce vrstevnice – čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou polohopis – označení měst, řek, cest, budov aj. v mapě pomocí značek barevné znázornění: hory – hnědá vysočiny a plošiny – žlutohnědá nížiny –zelená vodstvo – modrá

31 Legenda mapy je to vlastně „slovník“ mapy, který vysvětluje význam jednotlivých značek v mapě obr. 16

32 Zápis do sešitu Legenda mapy
vysvětluje význam jednotlivých značek v mapě

33 Opakování Kartografie Rovnoběžky Orientace na Zemi Poledníky
zeměpisný obor zabývající se tvorbou a využitím kartografických děl umožňují nám lepší orientaci na zemském povrchu glóbus – zmenšený model Země mapa – zmenšený model Země přenesený do roviny Orientace na Zemi pevné a neměnné body na Zemi = zemské póly prochází jimi zemská osa je nakloněná její severní část směřuje k Polárce Světové strany hlavní (S, J, Z, V) a vedlejší (SZ, SV, JZ, JV) světové strany zobrazuje je směrová růžice mapa → S – u horního okraje mapy, J – u dolního okraje mapy, V – vpravo a Z – vlevo určujeme je pomocí kompasu a buzoly Zeměpisná síť pomyslná čtvercová síť určuje polohu každého bodu na Zemi pomocí soustavy přímek (kružnic): rovnoběžek a poledníků poloha bodu je dána souřadnicemi Rovnoběžky kružnice spojují místa se stejnou zeměpisnou šířkou jsou různě dlouhé, nejdelší je rovník, směrem k pólům se zmenšují zeměpisná šířka je v rozmezí 0°až 90° na každé polokouli rovník dělí Zemi na S a J polokouli prochází každým místem na Zemi severně od rovníku = severní zeměpisná šířka – s.z.š. jižně od rovníku = jižní zeměpisná šířka – j.z.š. rovník – 0o z.š. Poledníky polokružnice procházejí oběma póly (spojují je); kolmé na rovník jsou stejně dlouhé hlavní poledník – nultý poledník – prochází hvězdárnou v Greenwichi v Londýně zeměpisná délka je v rozmezí 0°až 180° na každé polokouli nultý poledník a jeho protilehlý 180. poledník rozdělují Zemi na V a Z polokouli západně od nultého poledníku = západní zeměpisná délka – z. z. d. východně od nultého poledníku = východní zeměpisná délka – v. z. d. nultý poledník 0°, 180. poledník 180°

34 Opakování Mapa Atlas Výškopis a polohopis Měřítko mapy
mapa je zmenšený a zjednodušený obraz Země čím větší plochu zemského povrchu zobrazuje, tím větší je na ní zkreslení studuje je kartografie a kartografové mapa obsahuje: název, mapové pole, měřítko, legendu – značky dělení podle účelu: obecně zeměpisné – vše, tematické – zaměřené (turistické, politické, hospodářské, klimatické, automapy) Měřítko mapy zobrazení zemského povrchu je vždy zmenšené měřítko udává poměr zmenšení vzdáleností (výšky, délky) na mapě ke skutečným velikostem na zemském povrchu (v cm) 1 : 1 cm na mapě = cm ve skutečnosti = 10 km rozlišujeme: měřítko číselné – 1 : 100, 1 : , 1 : měřítko grafické – úsečka rozdělená na stejně velké dílky, doplněna čísly Mapy podle měřítka mapy velkého měřítka – do 1 : mapy středního měřítka – od 1 : do : mapy velkého měřítka – více než 1 : Atlas soubor map podle účelu je dělíme: školní atlas světa obecný atlas světa autoatlas kromě jednotlivých map obsahuje: rejstřík pojmů – na konci klad listů – na začátku Výškopis a polohopis výškopis = výškové poměry krajiny nadmořská výška – výška určitého místa na Zemi nad hladinou moře kóta – číselný údaj připsaný k výškové značce vrstevnice – čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou polohopis – označení měst, řek, cest, budov aj. v mapě pomocí značek barevné znázornění: hory – hnědá vysočiny a plošiny – žlutohnědá nížiny –zelená vodstvo – modrá Legenda mapy vysvětluje význam jednotlivých značek v mapě

35 OTÁZKY A ÚKOLY Jak se nazývá zmenšený model Země? Jak se nazývá zmenšený model Země? U kterého z výše uvedených modelů nedochází ke zkreslení? Vyjmenuj hlavní a vedlejší světové strany. Jak jsou rozmístěny na mapě? Vysvětli rozdíl mezi poledníkem a rovnoběžkou. jak nazýváme hlavní poledník? Kudy prochází? Jak nazýváme hlavní rovnoběžku? Vysvětli, jak určujeme zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku. Objasní co znamená, když má mapa měřítko 1 : Vysvětli pojmy výškopis, polohopis, kóta, vrstevnice, nadmořská výška. Poznej, co na mapě označují následující mapové značky:

36 Zdroje obr. 1 – kartografie, klad listů map ČR obr. 2 – zemská osa (upraveno) obr. 3 – směrová růžice obr. 4 – buzola obr. 5 – kompas obr. 6 – čtvercová síť obr. 7 – rovnoběžky a (upraveno) obr. 8 – rovnoběžky obr. 9 – poledníky a (upraveno) obr. 10 – poledníky obr. 11 – zeměpisná poloha obr. 12 – mapy obr. 13 – atlas obr. 15 – výškopis a polohopis obr. 16 – legenda