Země ve vesmíru Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s úvodem do studia zeměpisu, se stavbou vesmíru,

Prezentace na téma: "Země ve vesmíru Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s úvodem do studia zeměpisu, se stavbou vesmíru,"— Transkript prezentace:

1 Země ve vesmíru Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s úvodem do studia zeměpisu, se stavbou vesmíru, Sluneční soustavy a postavením Země ve vesmíru.

2 Zeměpis neboli geografie
je přírodní věda zabývající se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (zkoumá hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (studuje politiku, ekonomii, náboženství, kulturu…) regionální zeměpis (studuje jednotlivé státy světa) kartografie (vytváří mapy)

3 Zápis do sešitu Zeměpis neboli geografie přírodní věda
zabývá se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením zkoumá krajinnou sféru Země Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (politika, ekonomie, náboženství, kultura…) regionální zeměpis (jednotlivé státy světa) kartografie (mapy)

4 Představy o Zemi a Vesmíru
nejstarší představa: vesmír jako takový není Země je plochá placka, která plave na vodě nebo se vznáší ve vzduchu obr. 1

5 Představy o Zemi a Vesmíru
4. st. př. n. l. – Aristoteles – Země je kulatá, nebylo mu to věřeno – důkaz až v 16. st. 2. st. n. l – Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní obr. 2

6 Představy o Zemi a vesmíru
Mikuláš Koperník (1473 – 1543) – Země se otáčí kolem své osy a spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno (1548 – 1600) – Vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem Vesmíru (upálen za tyto názory) Galileo Galilei (1564 – 1642) – podporoval Koperníka, sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země obr. 3 obr. 4 obr. 5

7 Zápis do sešitu Představy o Zemi a vesmíru
vesmír jako takový není – Země je placka Aristoteles – Země je kulatá Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní Mikuláš Koperník – Země se otáčí kolem své osy, spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno – vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem vesmíru (upálen) Galileo Galilei – sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země

8 Vesmír vznikl pravděpodobně před 13,7 miliardami let
teorie o vzniku vesmíru – teorie „Velkého třesku“ je popisován jako hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání této hmoty vedlo k ochlazování a umožnilo vznik pevných částic neustálé nabalování částic na sebe působením gravitace vedlo ke vzniku vesmírných těles obr. 6

9 Zápis do sešitu Vesmír před 13,7 miliardami let
teorie „Velkého třesku“ hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání vedlo k ochlazování a vzniku pevných částic neustálé nabalování částic na sebe vedlo ke vzniku vesmírných těles

10 Gravitační síla pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem
jakékoliv dva objekty se vzájemně přitahují silou, které říkáme gravitační gravitační síla závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti proto se Země pohybuje kolem Slunce po stálé dráze podobně se Měsíc pohybuje kolem Země M – hmotnost Země m – hmotnost Měsíce r – vzdálenost Měsíce od Země Fg – gravitační síla obr. 7

11 Zápis do sešitu Gravitační síla
pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem gravitační síla = síla, kterou se dva objekty vzájemně přitahují závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti

12 Vesmírná tělesa hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo, tvoří většinu vesmíru planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; bez vlastní energie, odráží pouze světlo od hvězdy, průměr minimálně km měsíce (přirozené družice planet) – Země má jeden, jménem Měsíc asteroidy jsou drobnější tělesa, nacházející se mezi dráhou Marsu a Jupitera, největší je Ceres (trpasličí planeta) obr. 8

13 Vesmírná tělesa komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem (nejznámější Halleyova) meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch obr. 9 obr. 10 obr. 11

14 Zápis do sešitu Vesmírná tělesa
hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; odráží pouze světlo hvězdy, průměr minimálně km měsíce – přirozené družice planet asteroidy – drobnější tělesa, mezi dráhou Marsu a Jupitera komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch

15 Souhvězdí pro lepší orientaci rozdělujeme oblohu na oblasti
hvězdy, které v jednotlivých oblastech jsou, seskupujeme do obrazců – souhvězdí celkem je jich na obloze 88 obr. 12

16 Souhvězdí Obtočnová souhvězdí můžeme je pozorovat celý rok
nachází se blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ Polárka je součástí souhvězdí Malého medvěda, jehož součástí je souhvězdí Malý vůz obr. 13

17 Souhvězdí Zvířetníková souhvězdí
postupně zapadají a vycházejí, takže každou roční dobu pozorujeme jiná zvířetníková souhvězdí je jich celkem 12 obr. 14

18 Zápis do sešitu Souhvězdí Obtočnová souhvězdí Zvířetníková souhvězdí
souhvězdí = zdánlivý obrazec na obloze tvořený hvězdami Obtočnová souhvězdí pozorujeme je celý rok jsou blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ je součástí souhvězdí Malého medvěda (součástí je Malý vůz) Zvířetníková souhvězdí zapadají a vycházejí každou roční dobu pozorujeme jiná souhvězdí je jich 12

19 Výzkum blízkého vesmíru
1957 – Sputnik – první umělá družice Země 1957 – pes Lajka – první živý tvor vyslaný do vesmíru (na oběžnou dráhu země) 1959 – sonda Luna 3 vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce obr. 16 obr. 17 obr. 15

20 Výzkum blízkého vesmíru
1961 – Jurij Alexejevič Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi 1963 – Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru obr. 19 obr. 18

21 Výzkum blízkého vesmíru
1969 – Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Michael Collins 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru obr. 21 obr. 20 obr. 22

22 Výzkum blízkého vesmíru
NASA – National Aeronautics and Space Administration – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku je americký výzkumný program zabývající se ksmickým programem a všeobecným výzkumem v oblasti letectví ESA – European Space Agency – Evropská vesmírná agentura je mezinárodní evropská agentura zabývající se výzkumem vesmíru, má 22 členů včetně ČR obr. 23 obr. 24

23 Zápis do sešitu Výzkum blízkého vesmíru
pes Lajka – první živý ve vesmíru Jurij Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru NASA – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (USA) ESA – Evropská vesmírná agentura

24 Vzdálenosti ve vesmíru
kvůli velkým vzdálenostem se používají zvláštní jednotky astronomická jednotka (AU) – střední vzdálenost Země od Slunce (od středu Země do středu Slunce) = 149,6 mil. km světelný rok (ly) – vzdálenost, jakou urazí světelný paprsek za jeden rok světlo urazí vzdálenost Slunce – Země za 8min 20 sekund obr. 25

25 Zápis do sešitu Vzdálenosti ve vesmíru používají se zvláštní jednotky
astronomická jednotka – střední vzdálenost Země – Slunce = 149,6 mil. km světelný rok – vzdálenost jakou urazí světlo za jeden rok

26 Adresa Země ve vesmíru galaxie – hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd obr. 26

27 Mléčná dráha galaxie – hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd
naše galaxie se nazývá Galaxie (velké G) nebo Mléčná dráha Mléčná dráha je tradiční název ale chybný Mléčná dráha je pouze část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země (stříbrný pás hvězd) obr. 27

28 Mléčná dráha má tvar spirálovitého disku a obsahuje asi 200 miliard hvězd průměr naší Galaxie je světelných let, Slunce obíhá střed ve vzdálenosti sv. let obr. 28 video obr. 29

29 Zápis do sešitu Mléčná dráha
naše galaxie se nazývá Galaxie Mléčná dráha je chybný název Mléčná dráha je část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země má tvar spirálovitého disku Slunce obíhá nedaleko jejího středu

30 Sluneční soustava stáří cca 4,6 miliard let
středem je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy obr. 30

31 Zápis do sešitu Sluneční soustava stará 4,6 miliard let
střed je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy

32 Slunce je to hvězda – probíhá v ní termonukleární reakce, vyzařuje světlo a teplo na povrchu jsou chladnější místa – sluneční skvrny stáří cca 4,6 miliard let na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh Slunce obíhá kolem středu Galaxie společně s celou Sluneční soustavou (cca 250 mil. let)

33 Slunce je to plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium)
teplota: na povrchu - cca °C, v jádře – 15 mil. °C průměr 1,4 mil. km (poloměr km) hmotnost hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km obr. 31

34 Zápis do sešitu Slunce hvězda –vyzařuje světlo a teplo
chladnější místa – sluneční skvrny na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium) teplota: na povrchu – cca °C, v jádře – 15 mil. °C hmotnost hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km

35 Terestrické (vnitřní) planety
pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur – je nejblíže Slunci, nejmenší planeta, nemá atmosféru, teploty jsou v rozmezí -200 až 450 °C, oběh Slunce trvá 88 dní Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), atmosféra je jedovatá, funguje jako skleník, má opačnou rotaci Země – jediná známá planeta na které je život, 2/3 povrchu tvoří voda Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce, je zde největší sopka Sluneční soustavy Olympus Mons (25 km)

36 Zápis do sešitu Terrestrické (vnitřní) planety
pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur –nejblíže Slunci, nejmenší planeta Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), skleníková atmosféra Země Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce

37 Plynní obři (vnější planety)
planety jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet se nachází prstence (tvořené prachem a balvany) Jupiter – největší planeta, 63 měsíců, největší Io, Europa, Ganymed – největší měsíc sluneční soustavy – a Kallisto, Velká rudá skvrna je obří hurikán Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců, největší je Titan (druhý největší měsíc Sluneční soustavy, jediný s atmosférou) Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů (sklon osy vůči oběžné dráze), nejchladnější planeta sluneční soustavy (-220 °C) Neptun – nejvzdálenější, modrá barva, oběh Slunce trvá 165 let

38 Zápis do sešitu Plynní obři (vnější planety)
jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet prstence Jupiter – je největší planeta, 63 měsíců, má největší měsíc sluneční soustavy Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů Neptun – nejvzdálenější, modrá barva

39 Trpasličí planety Pluto je nejznámější trpasličí planeta
pevné těleso tvořeno horninami a ledem největší měsíc je Cháron a s Plutem tvoří dvojplanetku Pluto bylo v roce 2006 vyřazeno z planet (bylo 9 planeta) a zařazeno mezi malé planety a planetky Kuiperova pásu (další jsou např. Eris, Hauamea a Makemake) porovnání měsíců Sluneční soustavy obr. 32

40 Zápis do sešitu Trpasličí planety
nejznámější je Pluto, bylo v roce 2006 vyřazeno z planet trpasličí planety a planetky

41 Opakování Gravitační síla Země ve vesmíru Zeměpis Vesmírná tělesa
neboli geografie přírodní věda zabývá se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením zkoumá krajinnou sféru Země Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (politika, ekonomie, náboženství, kultura…) regionální zeměpis (jednotlivé státy světa) kartografie (mapy) Země ve vesmíru Představy o Zemi a vesmíru vesmír jako takový není – Země je placka Aristoteles – Země je kulatá Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní Mikuláš Koperník – Země se otáčí kolem své osy, spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno – vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem vesmíru (upálen) Galileo Galilei – sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země Vesmír před 13,7 miliardami let teorie „Velkého třesku“ hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání vedlo k ochlazování a vzniku pevných částic neustálé nabalování částic na sebe vedlo ke vzniku vesmírných těles Gravitační síla pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem gravitační síla = síla, kterou se dva objekty vzájemně přitahují závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti Vesmírná tělesa hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; odráží pouze světlo hvězdy, průměr minimálně km měsíce – přirozené družice planet asteroidy – drobnější tělesa, mezi dráhou Marsu a Jupitera komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch Souhvězdí souhvězdí = zdánlivý obrazec na obloze tvořený hvězdami Obtočnová souhvězdí pozorujeme je celý rok jsou blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ je součástí souhvězdí Malého medvěda (součástí je Malý vůz) Zvířetníková souhvězdí zapadají a vycházejí každou roční dobu pozorujeme jiná souhvězdí je jich 12

42 Opakování Sluneční soustava Slunce Výzkum blízkého vesmíru
pes Lajka – první živý ve vesmíru Jurij Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru NASA – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (USA) ESA – Evropská vesmírná agentura Vzdálenosti ve vesmíru používají se zvláštní jednotky astronomická jednotka – střední vzdálenost Země – Slunce = 149,6 mil. km světelný rok – vzdálenost jakou urazí světlo za jeden rok Mléčná dráha naše galaxie se nazývá Galaxie Mléčná dráha je chybný název Mléčná dráha je část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země má tvar spirálovitého disku Slunce obíhá nedaleko jejího středu Sluneční soustava stará 4,6 miliard let střed je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy Slunce hvězda –vyzařuje světlo a teplo chladnější místa – sluneční skvrny na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium) teplota: na povrchu – cca °C, v jádře – 15 mil. °C hmotnost hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km

43 Opakování Terrestrické (vnitřní) planety Plynní obři (vnější planety)
pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur –nejblíže Slunci, nejmenší planeta Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), skleníková atmosféra Země Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce Plynní obři (vnější planety) jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet prstence Jupiter – je největší planeta, 63 měsíců, má největší měsíc sluneční soustavy Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů Neptun – nejvzdálenější, modrá barva Trpasličí planety nejznámější je Pluto, bylo v roce 2006 vyřazeno z planet trpasličí planety a planetky

44 OTÁZKY A ÚKOLY Co studuje geografie? Čím se zabývá fyzický zeměpis?
Popiš, jak se měnily lidské představy o podobě a umístění Země ve vesmíru. Vysvětli, co je to teorie Velkého třesku. Popiš, jak funguje gravitační síla mezi dvěma tělesy. Vyjmenuj vesmírná tělesa. Popiš, co jsou to souhvězdí. Vysvětli rozdíl mezi obtočnovým a zvířetníkovým souhvězdím. Vyjmenuj některé významné mezníky a osobnosti ve vesmírném výzkumu. Objasni pojem astronomická jednotka a světelný rok. Vysvětli, co je to galaxie. Jak se jmenuje ta naše? Popiš rozdíly mezi hvězdou a planetou. Jak se jmenuje naše nejbližší hvězda? jak je od nás vzdálena? Vyjmenuj vnitřní planety Sluneční soustavy. Vyjmenuj vnější planety Sluneční soustavy. Jak se jmenuje nejznámější trpasličí planeta?

45 Zdroje obr. 1 – plochá Země obr. 2 – geocentrický model vesmíru obr. 3 – Mikuláš Kopernik obr. 4 – Giordano Bruno obr. 5 – Galileo Galilei obr. 6 – velký třesk obr. 7 – gravitační zákon obr. 8 – Sluneční soustava obr. 9 – kometa obr. 10 – meteor obr. 11 – meteorit obr. 12 – souhvězdí obr. 13 – jak najít Polárku obr. 14 – zvířetník obr. 15 – Sputnik 1 obr. 16 – Lajka obr. 17 – Luna 3 obr. 18 – Jurij Gagarin obr. 19 – Valentina Těreškovová obr. 20 – Neil Armstrong obr. 21 – Buzz Aldrin obr. 22 – Vladimír Remek obr. 23 – NASA logo obr. 24 – ESA logo obr. 25 – astronomická jednotka obr. 26 – Galaxie obr. 27 – Mléčná dráha obr. 28 – tvar Galaxie obr. 29 – poloha Sluneční soustavy obr. 30 – Sluneční soustava obr. 31 – Slunce obr. 32 – Pluto – Charon