Digitální učební materiál

Prezentace na téma: "Digitální učební materiál"— Transkript prezentace:

1 Digitální učební materiál
Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: CJL Ročník: 1. Téma: Předložky s a z, předpony s-, z-, vz- Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana Maříková Datum tvorby: září 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA001 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA001 Anotace: Opakování grafické stránky jazyka, psaní předložek s a z, použití předpon s-, z- a vz-

2 Předložka s Předložku s píšeme u slov, která se pojí:
se 7. pádem (kým, čím) - s kamarády, s tetou, se strýcem, s ženami, s motýly, se lvy ve spojení se 7. pádem je vždy předložka s, se se 4. pádem (koho, co) – v zastaralých knižních výrazech - být s to něco udělat nebýt s to odpovědět kdo s koho – to se uvidí

3 Předložka z Předložku z píšeme u slov, která se pojí:
s 2. pádem (koho, čeho) - ovoce z naší zahrady, spadl z višně, strach z učitele, radost z úspěchu, vstát z postele, mluvit z balkonu, pozdrav z Krkonoš, shodit z lavice ve spojení s 2. pádem je vždy správné užití předložky z, ze

4 Předložka s a 2. pád - pozor na rozlišení
ve spojení s 2. p. můžeme užít předložku s, chceme-li jasně rozlišit u hmotných předmětů a částí těla směr z povrchu pryč od směřování zevnitř - shodit s lavice x vyndat z lavice kniha leží na stole, tak ji sundej se stolu x kniha je ve stole (v zásuvce), tak ji vyndej ze stolu stáhnout prsten s prstu (x vytáhnout trn z prstu)

5 Předpona s-, se- - u slov, která vyjadřují: směr dohromady, k sobě - sběr (sbírat), schůze (scházet), shluk, stočit, shromáždění, spřátelit se, seschnout směr shora dolů nebo z povrchu pryč - shodit, stáhnout, snést, strhnout, spadnout, shlédnout z kopce dolů ALE zhlédnout se (ve svém idolu, v zrcadle) zhlédnout (film, představení) vzhlédnout nahoru (k obloze, nahoru)

6 Předpona z- - u dokonavých sloves utvořených od podstatných nebo přídavných jmen, jež vyjadřují změnu stavu - ztloustnout, zhloupnout, zpozornět, zplesnivět, zčervenat, tj. učinit nebo stát se tím, co označuje základové slovo – hudba – zhudebnit, obraz – zobrazit, obecný – zobecnit, levný - zlevnit

7 Předpona z- Pamatuj! - u některých slov je dána ustáleným pravidlem - zkoušet, zkoumat, způsob(it), zpěv (zpívat, zpěvák), zpověď, zpytovat, ztráta (ztratit), zřídit, zčásti, zleva, zpět, zblízka (z blízka), zdaleka(z daleka), ztuha, ztěžka, zpráva (informace), zpravit (informovat) - ALE státní správa, spravovat majetek (mít jej na starost), spravit auto (uvést do provozu, odstranit závadu)

8 Předpona z- - v ostatních případech, zejména u dokonavých sloves utvořených od sloves nedokonavých, u nichž vyjadřuje prostou dokonavost: pozorovat – zpozorovat, ničit - zničit - u sloves vyjadřujících dokončení a výsledek děje nebo činnosti - zkazit, ztroskotat, zvadnout, zkalit, zkonstruovat

9 Rozlišujme stěžovat si (naříkat) x ztěžovat (komplikovat) svrhnout (diktátora) x zvrhnout (vázu) smazat (nápis) x zmazat si (šaty) shlédnout (z balkonu) x zhlédnout (film) sužovat hlady (trápit) x zužovat (šaty zúžit) slevit z nároků, sleva zboží x zlevnit zboží strhat z někoho šaty x ztrhaný výraz (uštvaný) sbít prkénka (dohromady) x zbít soupeře stlouci (dohromady) x ztlouci (zloděje) aj.

10 Rozlišujme stěží (s potížemi) x ztěžka (zlehka)
sleva (snížení ceny) x zlevnit, zlevněný – stát se levným správa (sítě, úřad nebo oprava) x zpráva (informace) spravovat (opravovat) x zpravit (podat zprávu) sběh (lidu) x zběh (dezertér)

11 Předpona vz-, vze- předponu vz píšeme u slov, která vyjadřují: -směr vzhůru (v doslovném i přeneseném slova smyslu) vzpřímený, vznešený, vzletný (verš), vzpažit, vzchopit se, vzrůst, vztyčit se -pohyb proti něčemu – vzpírat se, vzbouřit se, -začátek děje a další významy – vzklíčit se, vzplanout, vzkázat, vztahovat se - jsou dána ustáleným pravidlem - vzpomínka, vztek, vztah

12 Zdroje HLAVSA, Zdeněk. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 391 s. ISBN EISLEROVÁ, Jana. Kdy se píše s/z, ě/je, ú/ů?. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2005, ISBN X.