HORNINY USAZENÉ. HORNINY USAZENÉ Hornina je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací.

Prezentace na téma: "HORNINY USAZENÉ. HORNINY USAZENÉ Hornina je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací."— Transkript prezentace:

1

2 HORNINY USAZENÉ

3 Hornina je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací těchto komponentů. Výjimku tvoří pouze horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například hornina mramor je tvořena pouze minerálem kalcitem). Kus pevné horniny, surový i opracovaný, se obvykle nazývá kámen, kusová hornina jako materiál se nazývá kámen, kamení či kamenivo, podloží z kompaktní horniny se nazývá skála, sypké a tekuté horniny mívají specifické názvy. Věda zabývající se horninami se nazývá petrologie

4 Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků, či vysrážením z roztoků anebo usazením vlivem biologického činitele. Tyto tři procesy v přírodě působí normálně současně a výsledný charakter horniny je určen dominantním procesem, který se na vzniku podílel. Tyto horniny vznikají na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním, a to za běžných, relativně nízkých teplot. Základními procesy vzniku sedimentárních hornin jsou zvětrávání, transport materiálů, sedimentace (usazování) a zpevňování sedimentu. Sedimenty se oproti předchozím ale vyskytují jenom ve svrchní vrstvě. Celkový procentuální objem v celém zemském tělese se pohybuje okolo 5 %, ale na povrchu dosahují hodnoty až 75 % a na mořském a oceánském dně téměř 100 %.

5 Přehled usazených hornin:
A) Úlomkovité usazeniny: Mohou být zpevněné tzv. tmelem nebo nezpevněné. Rozdělují se podle velikosti jednotlivých zrn na slepence, pískovce, prachovce, jílovce a jejich nezpevněná variace.

6 Pískovec: horninu lze označit za pískovec tehdy, pokud podstatnou část tvoří zrna o velikosti 0,06 až 2 mm. Velmi časté jsou křemenné pískovce, kde podstatnou část zrn tvoří křemen. Pískovec vzniká stmelením zrn tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Složení pískovce se liší podle místa výskytu. Pískovec mívá velmi různé barvy: od šedé přes žlutou až k červené, někdy může být i vícebarevný. Snadno se drolí a zvětrává. Hojně se využívá ve stavebnictví, sochařství a ke kamenickým účelům.

7 Slepenec: je to pevná sedimentovaná hrubozrnná hornina. Jde o zpevněný ekvivalent štěrků. Hornina je složená ze stmelených zaoblených valounů větších než 2 mm. Tento název se vztahuje jen na horniny s převahou opracovaných (zaoblených) úlomků, pro ostrohranné úlomkové usazené horniny se používá název brekcie.

8 Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem (čili v odborné terminologii klastický sediment eolického původu). Hlavní složkou je jemný křemitý prach (křemen, živec a slída; typická velikost částic 0,03-0,06 mm) s příměsí uhličitanu vápenatého a jílu. Typickou světle okrovou barvu mají na svědomí oxidy železa. Sprašové terény jsou mimořádně náchylné k erozi a působením povrchové vody v nich snadno vznikají hluboké strže. Ve sprašových terénech též mohou vznikat pseudokrasové jevy

9 B) Chemické usazeniny:
Travertin: Travertin je chemická usazená hornina vznikající na pevnině. Složením odpovídá vápenci, na rozdíl od něj je pórovitý. Je tvořen malými zrnky čistého uhličitanu vápenatého (kalcitu), která poutají dohromady ostatní částečky, z nichž je travertin tvořen. Může obsahovat také jíl a klastický křemen. Jen ve velmi ojedinělých případech je možné objevit fosilní zbytky.

10 C) Organogenní usazeniny:
Vápenec: Má většinou bílou, šedavou barvu, ale jsou také vápence červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Biochemicky vzniklé vápence jsou vápence, které byly vytvořeny biochemickými procesy organismů.

11 Kras je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny (vápenec či dolomit, sádrovec, halit). Voda vsakující z povrchu do podzemí rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy. Obnažená krajina krasových oblastí je náchylná podléhat chemickému zvětrávání, které je převážně dílem vody a vzdušného CO2.

12 Uhlí (černé, hnědé): černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina. Získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo. Uhlí je složeno především z uhlíku, vodíku a kyslíku, obsahuje však také další chemické prvky především síru a příměsi radioaktivní. Uhlí vzniklo z rostlinných a živočišných zbytků, které byly uloženy v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jejich kompletnímu rozkladu a oxidaci. Lignit - také označovaný jako hnědé uhlí je nejméně kvalitní druh uhlí. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od doby železné. Je třetihorního původu

13 Antracit - jde o nejkvalitnější uhlí, používá se na vytápění a k výrobě chemikálií.
Černé uhlí - má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Uhlí je prvohorního původu. Vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových plavuní, které se propadly do bažin (období perm).

14 Ropa: Ropa se tvoří geochemickými procesy z matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v geologickém čase v rozmezí několika miliónů nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se tudíž jedna o neobnovitelný zdroj. Teorie vzniku ropy říká, že vznikla přeměnou živočišného a rostlinného materiálu obsazeného v horninách. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry.

15