Procvičování – slohotvorní činitelé

Prezentace na téma: "Procvičování – slohotvorní činitelé"— Transkript prezentace:

1 Procvičování – slohotvorní činitelé
Předmět: Český jazyk Ročník: 1. ročník učebního oboru Autor: Mgr. Jana Velacká Procvičování – slohotvorní činitelé Anotace: Žáci si na ukázkách porovnají individuální autorský styl vybraných autorů Klíčová slova: hovorovost, knižnost, Čapek ,Hrabal, Vančura Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Velacká Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

2 Digitální učební pomůcka
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Sada: 36 Číslo materiálu: VY_12_INOVACE_ČJKD1_10

3 Pozorně si přečtěte ukázky, porovnejte individuální styl autorů a zkuste uvést, v čem spočívá odlišnost jejich stylu: "To bylo za příčinou ferbla. Teda ten Pudil to je. Víte, on má třešňový sad až k řece; ona se tam Sázava kroutí, a proto je tam širší než jinde. Teda ten Pudil si pro mne ráno poslal, že se mu něco stalo. Já ho najdu v posteli, jak heká a nadává…“ Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy: Rekord.

4 Francin se zadíval na chodník a síliče svalů mu zvadly v prstech a Francin si hned lehl na otoman jako podťatý a řekl: – Pepin. – – Tak konečně uvidím tvého bratra, konečně uslyším svého švagra, švagříčka! – A opřela jsem se o futra oken a tam na chodníku stál člověk, na hlavě oválný klobouček, kárované rajtky zastrčené do zelených tyrolských punčoch, krčil nos a na zádech měl vojenský ruksak. – Strýcu Jožine, – volala jsem na prahu, – pojďte dál. – – A kterápak vy jste? – řekl strýc Pepin. Bohumil Hrabal: Postřižiny

5 V tuto chvíli zpěvem a rozmarnou hrou byl počat děj tohoto vypravován v plovoucím domě Důrově. Prám Antonínův, na němž jsou zbudovány lehké stavby plovárenské, jest upoután, kde se hřbet Orše poněkud čeří, větře písčinu zvící padesáti sáhů. V těchto místech břeh směrem k městu je pokryt vrbinami, končícími se před zahradami jirchářů a výrobců oplatek. Zarůstá příliš každého léta, zachovávaje vzhled ježatosti téměř neušlechtilé. Nikdo jich neštípí, a těm, kdo jdou k řece, nezbývá než maličko stezek, žel, úzkých. Na počátku cest je zaraženo po tyči zhruba omalované, jež, jako oslice sedlo, nese nápis: Říční lázně. Vladislav Vančura: Rozmarné léto

6 Možné řešení: Karel Čapek: sklon k hovorovosti – prostředky mluvené řeči, nadměrné užití zájmen (ten Pudil, ta Sázava) Bohumil Hrabal: sklon k hovorovosti prostředky mluvené řeči, dlouhá souvětí, netradiční slovosled Vladislav Vančura: sklon ke knižnosti – knižní tvary (prám Antonínův, jest), jmenné tvary,složitější souvětí, archaismy

7 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Použité zdroje Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy. Bouda Cyril, Praha s. ISBN Bohumil Hrabal: Postřižiny. Mladá fronta,Praha s. ISBN Vladislav Vančura: Rozmarné léto. Dokořán, Praha s. ISBN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Velacká Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.